Projev na protestním shromáždění na Národní třídě v Praze dne 17. listopadu 2012

17. listopadu přednesl Petr Uhl projev, který byl objednán skupinou Solidarita. Toto občanské sdružení je jedním z mnoha spolků, odborových organizací a občanských iniciativ, které se spojily do hnutí Stop vládě! Text projevu zveřejňujeme.

Vážení občané,

ani já zde nejsem proto, abych oslavoval výročí. Sešli jsme se zde, abychom vyjádřili nespokojenost s dnešními společenskými poměry.

Jedním dechem ale musím uznat, že v listopadu 1989 si československý lid vydobyl cestu k politické svobodě, k právní ochraně lidských práv a v některých ohledech i k demokracii.

Jsem tady proto, abych vás ujistil, zvláště ty z vás, kteří nebyli v roce 1989 ještě dospělí či aktivní, že v listopadu a v prosinci 1989 jsme dnešní poměry nechtěli. Nechtěli jsme neregulovanou ekonomiku. Nechtěli jsme policii a justici chránící pachatele hospodářské a majetkové trestné činnosti, jedno z největších zel minulých let. Nechtěli jsme ani nezaměstnanost, ale ani majetkové restituce. A už vůbec jsme nechtěli nekontrolovatelnou státní a obecní správu, zprivatizované zdravotnictví, placené vysoké školy nebo ochuzování těch nejchudších. Nechtěli jsme dnešní rozkrádání a tunelování, ono pokoutní a netransparentní vyvádění a odkloňování peněz z veřejného sektoru do privátní sféry. Občanské fórum nedokázalo posunu doprava zabránit, v tom je jeho odpovědnost, a chcete-li, i politická vina každého z nás.

Mnoho mých přátel z Občanského hnutí a později z obnovené sociální demokracie toto selhání levice a radikální levice první poloviny 90. let dnes uznává.

Neubránili jsme se, ba dokonce jsme se ani výrazně nebránili, náporu antikomunismu, jenž útočil – řečeno jeho slovníkem „bojoval“ – proti všemu levicovému a sociálnímu.

Antikomunismus je přitom nebezpečnější, než jen jako pouhý podvodný nástroj, tedy prostředek stranicko-mocenského zápasu o politickou a hospodářskou moc. Je to zneužití oprávněné kritiky poměrů před rokem 1990 k tomu, aby se tehdejší poměry a politická moc mohly vydávat za levicové, i když levicové, zejména z kulturně-politického hlediska, nebyly. K tomu, aby se mohly lépe prosazovat pravicové postoje a vládnutí, jež je proti zájmům většiny lidí.

Jak dál? Práce na změně protilidové nadvlády pravice a ještě více na postupné změně postojů společnosti v oblasti kulturně-politické, tedy na překonávání xenofobie, paternalistických, sexistických, homofobních a konzumentských přístupů k životu a na překonávání autoritářského a technokratického vidění světa a zároveň na rozvíjení občanské společnosti s prvky společenské samosprávy a participativní demokracie – to je práce těžká a dlouhodobá. Považuju ji ale za nutnou. Jsem stoupencem postupné, ale radikální nápravy současných poměrů. Nejsem naopak příznivcem nových revolučních změn, které by rázně rozmetaly dnešní instituce a pořádky.

Zůstala mi víra, že ideál demokratického právního státu, založeného na ochraně lidských práv, včetně důsledně uplatňovaných práv sociálních, a na dodržování zákona a práva, tedy že tyto zásady, na nichž stojí česká ústava a Listina základních práv a svobod a také EU, zásady tolikrát popírané a porušované, jsou v této zemi i v Evropě stále platné a že stojí za to usilovat o jejich naplnění.
Chápu, že mnozí lidé, zvláště v zemích jižní Evropy, mohou nyní pociťovat podobné zklamání jako nyní já z českého vývoje posledních dvaceti let, z EU. Přesto je tato Unie zárukou institucionální a faktické ochrany práv, hlavně práv sociálních, hospodářských a kulturních. Vracet se ke stavu sociálního bezpráví minulosti, kdy sociální práva nahrazovala byrokratická diktatura do roku 1989 jen určitými sociálními jistotami, už nemůžeme. Chránit a dotvářet právní stát a demokratický řád lidských práv jen v jednotlivých zemích je stejný ideový a praktický nesmysl či podvod, jako bylo před 80 lety budování socialismu v jedné zemi. Základem našeho společného úsilí musí být omezování moci finančního kapitálu a postupné podřízení ekonomiky politice, ovšem politice demokratické, včetně posílení úlohy Evropského parlamentu. Hlas bankéře musí mít v demokratické společnosti stejnou váhu jako hlas každého občana, dokonce i bez ohledu na to, zda to je daňový poplatník.

Evropskou i českou společnost ohrožuje prosazování nacionalistických, anticiganistických a rasistických postojů, ohrožují ji tendence k vládě pevné ruky. Za velké ohrožení některých společností v EU, a to i v ČR, považuju i antikomunismus, znovu se k tomuto českému palčivému problému vracím.

Vývoj v čs. společnosti a v komunistické straně nešel bohužel tím směrem, že by se naplnila představa právníka Františka Šamalíka. Ten napsal, že listopadová změna společenských poměrů bude úspěšná teprve tehdy, až i většina členů komunistické strany uzná, že Listopad 1989 je i jejich vítězstvím, že i je osvobodil. Vinu na tom, že se Šamalíkova vize nenaplnila, máme všichni, celá společnost, dnešní komunisty nevyjímaje.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Manning5

Tomáš Imrich - Konstruktér, Suchdol nad Lužnicí

Lekce ZSV nejen pro studenty třeboňského gymnázia a jejich učitele... Úterý, 20.Listopadu 2012, 00:06:9

....která chybí nejen jim ke celistvějšímu chápání současnosti

Heslovitě sepsáno, podrobně dostudovat samostatně....

Z Jihočeského kraje - ministrem životní prostředí je způsobem, který odporuje dosavadní 20 leté praxi tzn. bez legislativní rady ministra, připravován zákon o NP Šumava, který je v rozporu s obecnými zásadami a mezinárodními standarty ochrany přírody

Z Jihočeského kraje - všechny hlavní politické strany se v době kdy technicky nejprogresivnější země utlumují a odstupují od jaderné energie a je třeba hledat nové způsoby přenosu a uskladněn elektrické energie z obnovitelných a decntralizovaných zdrojů, shodují že je třeba dostavět další dva bloky Temelína

Z Jihočeského kraje - Hluboká nad Vltavou se stala dějištěm největšího skoku v historii, myšleno sociekonomicky skoku v čase a to ještě proti směru jeho toku. Ne zpět do komunismu ani do období živelného rozvoje buržoazie ale rovnou do pro bohem vyvolené a absolutní moci a beztrestnostní obdařené to nejlepší období a to feudailsmu. Doufejme ale že to nebude mít Dlouhého trvání.

Z moderní historie - Náš současný prezident se jako seda vlády a Občanské demokratické strany zasadil o to aby lisitina lidských práv nebyla součástí ústavy nově vznikající České republiky, asi proto že dodržování lidských práv vyžaduje omezování kradení.... pardon podnikání.

.... skutečný občanský demokrat... ještě tak straník... prof. Ing. Václav Klaus, CSc., dr. h. c. mult.

Ze současnosti - Excesům některých členů KSČM, v jejich adoraci některých zločinců totalitního režimu zdárně sekundují členové ostatních parlamentních stran vzýváním ducha mrtvého diktárora Pinochetta (zkráceně Pinokio) a volbami nestoudně deklarovaným a společností nepochopitelně akceptovaným, rasismem a dělením společnosti na produktivní a ty zbytečné, nepřizpůsobivé a parazitující důchodce, nezaměstané, zdravotně postižené a dokonce ty nejodpornější a to státní zaměstnance. Áda se svým bojem a sionistickým spiknutím se může jít vycpat.

....ale alespoň dají se od něj okoukat nucené práce.

....zavedeno po volbách.

Z ekonomiky a politiky - Nejlepší ministr financí methanolového království se stále nemůže dopočítat a z do Evropského průměru nedostatečného zdanění nezaplatí všechny tunely a dálnice a musí proto škrtat všechno. Ve školství také prý chybí finance a tak se bude vysoká škola platit.Chytří žáci středních škol asi tuto změnu nechtějí a strana, která placené vysoké školy ve vládě prosazuje, končí ve studentských volbách až až až na druhém místě. Elitní třeboňští studenti také jistě nevítají toto novodobé kádrování podle bohatství rodičů, demonstrovat jdou, ale raději proti výsledkům demokratických voleb.

....krajských .

Ze světa - 14. listopadu radostně demonstrovalo a stávkovalo po celé Evropě více než milion lidí proti drastickým opratřením, která pod diktátem ratingových agentur a bank zavádějí vlády vlastním občanům a která zastavují ekonomiku, zvyšují nezaměstnanost ale evším mají jiný pozitivní efekt a to hromadění kapitálu na vybraných účtech a proto například nejbohatší rodina má majetek ve výši 1530 násobku dluhu ČR (údaj z roku 2011). Tzn. jak říká sociolof Jan Keller (pozor nezaměňovat s miliardářem Petrem Kellnerem) mohli by jej 1529 krát zaplatit a ještě by jim zbylo půl druhého bilionu v českých korunách na drobné domácí výdaje.

....samozřejmě nejbohatší rodině ve světě, ne u nás v Česku...

Z domova - Více než milion exekucí za jeden rok je výsledkem dalšího českého ekonomického experimentu který také již ovlivňuje makroekonomické ukazatele. Po kupónových privatizacích, tunelech, restitucích, penzijních a kožených fondech je tu další stolní hra pro ty nejbohatší s hracím polem od Aše až po Mosty u Jablůnkova a od Šluknova až po Pohoří na Šumavě, pravidla gumová, výnosy které nemají nikde v Evropě ve 21. století obdoby. Pozor, ale skutečně jen pro otrlé, někteří hráči již odmítli pokračovat, ale to je šance pro další..... co se nezakecaj.

Z historie 19. a 1. poloviny 20. století s přesahem do dnešní doby - slepá a neregulovaná ruka tržního zákona mává s ekonomika Evropy i USA od jedné krize ke druhé. Z dnešního evropského pohledu nelidské pracovní podmínky dospělých a dětí a bezedná studená jáma chudoby na jedné straně, okázalé bohatství na straně druhé, vytvářejí jinou poptávku než jakou do té doby znají ekonomové a to novou chuť po spravedlivějším světě, největší světový filosof tisíciletí (dle ankety britské BBC z roku 1999) zhmotňuje tuto touhu do materiální knižní a duchovní myšlenkové podoby. Jeho idea sociální spravedlnosti je zneužita pro totalitní choutky některých jedinců které se zvrtnou v rigidní na společenský pokrok a lidská práva nedbající kuriozitu komunismu (který si nezadá s kapitalismem). Vzniká také jiné formy reakce na hospodářské problémy vinící za ně příslušníky etnik a nebo méněcených lenivých národů jako třeba Řeků, tedy pardon Slovanů. V naší době a v naší republice jsou někdy tyto dvě naprosto odlišné ideje házeny do jednoho pytle. A například strany dřžící se stavy sociální spravedlnosti, a které odmítly totalitní zřízení, které tyto myšlenky, které pouze deklarovalo ale neplnilo a také svými zločiny zkompromitovalo, jsou dnes stále dnes médii stigmatizovány. Jinde bežně fungující diskuze mezi ospravdlňovateli práv jedince a obhájci práv společnosti, je u nás redukována pouze na nemuset platit daně a neplatit daně. Základní lidská práva, mimo práva vlastnit, jsou u nás sprostým slovem.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Úterý, 20.Listopadu 2012, 03:45:42

V jinak prakticky dokonalém komentáři či projevu nacházím jedno slabé místo. Tvrdit totiž, že hájit sociální stát, kulturní krajinu, silně decentralizované komunity a demokracii v nich není možné, že to je „nesmysl“, je asi takovým nesmyslem, jako převážet chemicky upravené mléko z jedné poloviny Evropy na druhý a zpět, jako snažit se o potřebnou změnu a federaci tím, že když se v tůni topí přes dvacet lidí, pomůže jim neplavec tím, že tam skočí za nimi a ne naopak třeba tak, že jim pomůže na břeh lanem (příkladem). Bez toho příkladu by totiž nebylo v reálných konturách možné ani vysvětlit to, že finanční sektor může opravdu fungovat naopak lépe při silné regulaci. Ten „příklad“ ale stojí obrovské peníze, stojí to nejen obrovské finanční prostředky posílané „topícím se“, stojí to i právě podobné nepochopení od jinak jindy přesně cílících.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.