Prezident Masaryk — druhá volba

Jan Sapák

Seriál o prezidentských volbách pokračuje popisem druhé volby Tomáše Masaryka v květnu 1920, poznamenané napětím mezi poslanci české a německé národnosti.

Druhá volba prezidenta proběhla 27. května 1920 přibližně tři měsíce po přijetí ústavy a volbě nové poslanecké sněmovny. Bylo to následující den poté, co se nově zvolené (tedy nikoliv již jen revoluční) Národní shromáždění sešlo. Ústava mimo jiné v hlavě třetí upravila status prezidenta a způsob jeho volby.

Nový zastupitelský sbor čítal 423 zastupitelů (281 poslanců a 142 senátorů). Poslanci byli zvoleni v rovných přímých volbách, v poměrném volebním systému. Sbor tedy zahrnoval jak poslance německé národnosti a Maďary, tak také reprezentanty Podkarpatské Rusi.

Volba se uskutečnila na společné schůzi obou komor Národního shromáždění, jak to stanovil § 38  Ústavy, a byla to zcela zvláštní schůze jen pro volbu prezidenta.

Schůzi v 11:35 zahájil a dále ji řídil předseda sněmovny František Tomášek. Konstatoval, že je přítomno 270 poslanců (z toho 6 žen) a 134 senátorů.

×