David Hrbek ve své knize Dvacet zářících drahokamů píše o mamince, která i v sedmdesáti letech pěstuje svou vášeň kreslení a „zřetelně vyvedené kosočtverce se vším, co k takové kresbě patří, zvládá na těch nejnemyslitelnějších místech s obdivuhodnou bravurou“. Třeba na zrcadle v koupelně, když je u někoho na návštěvě. Nedávno jsem si na několika fotografiích všiml stejného kosočtverce, nebyl však od Davidovy maminky. Měl jej na zádech kandidát na funkci prezidenta republiky, kosočtverec karikoval Evropskou unii.

Mohli bychom samozřejmě sloupek nazvat i jinak a místo kosočtverce uvést onen hanlivý výraz, který koneckonců často slýcháváme na ulici, při sledování sportovních přenosů či před dveřmi středních a základních škol.