Jasná většina hlasujících Islanďanů schválila principy nové ústavy, jíž sepsal na jaře 2011 Ústavodárný výbor z podnětů všech občanů, kteří se chtěli do procesu zapojit. Hlasování proběhlo v sobotu zvláštním referendem.

Hlasující se vyjadřovali k celkem šesti otázkám. První obecně zjišťovala, zdali si přejí, aby se návrhy Výboru staly základem nové ústavy státu. Dalších pět upřesňovalo postoj k nejzásadnějším z navrhovaných změn: nedotknutelnosti veřejného vlastnictví surovin, statutu národní církve, usnadnění volby nestranických osobností do parlamentu, změnám ve vážení hlasů z lidnatých a méně osídlených regionů a usnadnění vypsání referenda určitým počtem občanů.

Většina podpořila změnu v každém z šesti bodů. Největší podíl (82,9 procenta) se vyslovil pro v otázce veřejného vlastnictví zdrojů. Nejmenší podporu (57,1 procenta) získalo nové uzákonění statutu církve.

„Ti z nás, kdo doufají v lepší společnost, se dnes probudili šťastní,“ řekl agenturám v neděli Gudmundur Gunnarsson, jeden ze členů Výboru a odborářský předák, který je povšechně známější jako otec zpěvačky Björk.

Sobotní referendum bylo v souladu se stávajícími zákony nezávazné, což se dle pozorovatelů promítlo i do relativně nízké účasti — 48,7 procenta. Konkrétní znění nové ústavy musejí schválit sami islandští poslanci, a to hned dvakrát — jednou před parlamentními volbami, podruhé po jejich konání.

Řádné parlamentní volby jsou na Islandu plánovány až na rok 2013. Konečné schválení nové ústavy se tak neočekává dříve než za deset dvanáct měsíců.

Vývoj od „revoluce“

Jak již naznačeno, popud k sepsání nové ústavy vzešel z tzv. občanské revoluce — série protestů a dalších aktivit širokého hnutí, které zmobilizoval přístup politické reprezentace k hospodářské krizi. Nyní vládnoucí koalice Sociálnědemokratické aliance a Levicově zeleného hnutí, podporovaná Pokrokovou stranou a Liberální stranou, vypsala v reakci na protesty volby do Ústavodárného shromáždění. V něm pak usedlo na základě hlasování z 27. listopadu 2010 15 mužů a 10 žen všech profesí, kteří začali připravovat novou ústavu na základě podnětů, jež jim posílali sami občané.

Volby do Shromáždění provázelo několik nesrovnalostí, kvůli nimž byly Nejvyšším soudem v lednu 2011 zneplatněny. Zmíněná koalice stran v parlamentu ovšem naznala, že ona pochybení byla spíš procedurální, a tak namísto Ústavodárného shromáždění jmenovala Ústavodárný výbor se stejným úkolem i pravomocemi. Ve Výboru též zasedli všichni členové Shromáždění, čímž se předešlo nutnosti volby opakovat.

Ústavní výbor dokončil svůj návrh ústavy 29. července 2011. Od té doby prochází poslaneckými úpravami. Podle zdrojů zpravodajského serveru Iceland Review je finální verze poslanecké revize téměř hotová. Zveřejněna by měla být do několika týdnů.

Není prozatím jasné, jak moc se bude poslanecká předloha lišit od verze, kterou si sepsali sami občané prostřednictvím Výboru. Výsledek sobotního referenda by však měl dle znalců zaručit, že půjde o odlišnosti spíše formální.

Vedle obecných změn, jež byly předmětem referenda, zahrnul Výbor do svého návrhu například i právo všech Islanďanů, které podpoří podpisy více než 15 procent oprávněných voličů, předložit parlamentu vlastní návrh zákona. Stejně početná skupina občanů by podle předlohy mohla též vyvolat referendum o jakémkoliv návrhu zákona, který připraví sami poslanci.

Kdyby se podařilo tyto zásady vtělit i do finální verze konstituce, mohla by nová islandská ústava sloužit dle mnoha komentátorů za vzor při dalším prohlubování demokracie v celé Evropě.

Další informace:

Iceland Review On-line Referendum: Eighty Percent Want Natural Resources Declared National Property

Iceland Review On-line Final Results of Constitutional Referendum: ‘Yes’ to All Questions

TheJournal.ie Iceland: Voters back ‘crowd-sourced constitution’ in referendums

Ice News Iceland’s constitutional council presents draft documents

RÚV Meirihluti sagði já við öllum spurningum

CPP A Review of Iceland’s Draft Constitution