Chci přispět X

EU začala jednat s Islandem o jeho přistoupení

Zmocněnci EU a Islandu musejí projednat celkem pětatřicet tematických kapitol. Největší obtíže se očekávají u otázek spojených s lovem velryb a kompenzací za vklady britských a nizozemských klinetů zkrachovalé banky Icesave.

(čtk)

27.07.2010 15:21

A1

Islandská premiérka Jóhanna Sigrudardóttirová (vpravo) prosazovala členství v EU řadu let. Větší část islandské společnosti ji ale podpořila až po příchodu krize. Foto VISIce, flickr.com

Evropská unie v úterý zahájila přístupová jednání s Islandem. Otázku, jak dlouho se bude vyjednávat a kdy by mohl Island do EU vstoupit, první kolo dle očekávání nevyjasnilo. Trvat to zřejmě bude nejméně několik let. K případnému rozšíření bloku bude navíc třeba, aby vstup podpořili Islanďané v referendu.

Na výzvu, aby nastínili představy, kdy by Island mohl do EU reálně vstoupit a kdy skončí přístupová jednání, belgické předsednictví, islandský ministr zahraničí Össur Skarphédinsson ani eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle jasné odpovědi nedali.

Předtím, než se začne jednat o jednotlivých z pětatřiceti vyjednávacích kapitol, je podle Evropské komise nutné analyzovat, jakým pravidlům a normám EU se tato severská země bude muset přizpůsobit. Tento proces bude podle očekávání komise trvat od listopadu tohoto roku zhruba do půlky příštího. Islandu to umožní se podrobně seznámit s unijním právem a Evropské komisi ohodnotit, nakolik je země na vstup připravena.

Podle Füleho by na vstupu ostrovního státu vydělaly obě strany. „Pro Island to bude znamenat ekonomickou a měnovou stabilitu a hlas u rozhodovacího stolu v EU. Pro EU to, že budeme silnější pro jednání s arktickým regionem a v oblastech, jako jsou obnovitelné zdroje energie či změna klimatu,“ řekl český zástupce v komisi.

Island je třetí zemí, mezi níž a EU nyní přístupová jednání probíhají. Dalšími dvěma jsou Chorvatsko a Turecko, s nimiž unie vyjednávání zahájila v roce 2005.

Většina z 320 tisíc Islanďanů si donedávna vstup do EU nepřála, po tvrdém dopadu finanční a hospodářské krize na tamní ekonomiku však změnila názor. Island již v současnosti patří do schengenského systému (volný pohyb) i do Evropského hospodářského prostoru (EHP), tedy společného evropského volného trhu. V minulých letech přejal i větší část unijního práva.

Některé věci ale i tak budou zřejmě dost komplikované. Půjde zejména o rybolov, mimo jiné o lovení velryb. To je v EU zakázáno, ale Island by v lovu rád pokračoval. Dalším problémem je osud krizové islandské banky Icesave a odškodnění britských a nizozemských klientů tohoto finančního domu. Kvůli případu panují mezi Islandem a oběma unijními členy spory. Obě země totiž své občany odškodnily a čekají za to náhradu od Islandu, který se k tomu nemá.

Například o lovu velryb Skarphédinsson připustil, že jde o problémové téma. Zdůraznil ale také, že by chtěl, aby si EU uvědomila, že jde o součást islandské tradice. Tamní velrybáři podle něj provozují udržitelný lov, tedy neohrožují jednotlivé druhy velryb. Ministr proto vyjádřil přesvědčení, že se i v této oblasti podaří najít oboustranně přijatelné řešení.

Česká republika zahájení přístupových rozhovorů uvítala. Ministerstvo zahraničí ČR uvedlo, že v rozšiřování EU nesmíme dělat zeměpisné rozdíly. „Jsme přesvědčeni, že zahájení přístupových rozhovorů s Islandem je impulsem i pro pokračování integračního procesu zemí západního Balkánu,“ píše se také v prohlášení ministerstva.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.