Vzdělání není privilegium

18. října se v Brně uskutečnila demonstrace proti zavedení zápisného na vysokých školách. Uspořádalo ji iniciativa Za svobodné vysoké školy. Přinášíme dva projevy, jež na ní zazněly – úvodní Martina Vrby a závěrečný Lukáše Likavčana.



Přátelé!

Dnešní den jsme součástí globální akce, která nemá dosud obdoby. Studenti po celém světě dnes vyšli do ulic, aby dali hlasitě najevo, že odmítají politiku, která je všude na světě stejná a jejímž důsledkem jsou nerovnosti v přístupu ke vzdělání, zadlužování studentů, degradace vzdělání do podoby zboží a omezování akademických svobod.

Problémy studentů v České republice nejsou ničím výjimečné; potkávají se s nimi studenti po celém světě. Tendence k privatizaci vzdělání nese hořké plody všude tam, kde jí byl dán průchod. Výsledkem je neúnosná situace studentů, kteří na mnoha místech světa nemají jinou možnost, než klást otevřený odpor a zastavit tento trend, který se ale neomezuje pouze na oblast vysokých škol, nýbrž zasahuje čím dál více aspektů našeho života.

Pod rouškou rétoriky, která se zaklíná ekonomickou nezbytností, se ze vzdělání dělá tržní komodita a studentům jsou vnucovány likvidační půjčky – ve Spojených státech vzniká bublina studentských dluhů, která hrozí explodovat a způsobit krizi podobnou té z roku 2008, jejíž následky pociťujeme dodnes.

Školné se může přejmenovat na zápisné, ale nic to nemění na tom, že i my budeme možná brzy muset za vzdělání platit a že o přístupu ke vzdělání nebudou rozhodovat naše schopnosti, ale obsah naší peněženky. Jsme zcela zásadně proti myšlence, že vzdělání má být jenom pro privilegované. Naopak jsme přesvědčeni, že veřejné vzdělání dostupné všem je nezadatelným kulturním statkem, ze kterého má v posledku prospěch celá společnost.

Nedopusťme proto, aby se těžce vydobytá svoboda myšlení a přístupnost vzdělání, které jsou jedněmi z pilířů naší kultury, staly znovu privilegiem bohatých a trestem pro talentované, kteří mají hluboko do kapsy.

Tímto dnes chceme navázat na tradici chilských a kanadských studentů, kteří vyšli do ulic s pánvemi a kastroly a podařilo se jim, aby je slyšel celý svět.

Vzdělání není privilegium, vzdělání je právo. Nenechme si jej vzít!



Priatelia!

Neslávne slávny bývalý najlepší ponovembrový minister vysokého školstva Josef Dobeš svojho času po spôsobu pejska a kočičky uvaril reformný guláš pre české vysoké školstvo, ktorý však nechutil väčšine študentskej obce a nevábny obsah kastrólu, v ktorom Dobeš tento pokrm uvaril, bol vyliaty do pomyjí. Nový minister Fiala, ktorý po ňom prevzal žezlo – teda varešku – teraz pripravuje guláš podľa nového receptu: varí ho z vody. Jeho kastról je navyše deraví a preteká.

Čo by minister rád do svojho guláša prihodil? Je to zápisné, premenované školné, o ktorom sa dokonca uvažuje, že bude zavedené plošne, teda pre všetkých študentov, tých nových aj tých už študujúcich bez rozdielu. Argumentuje sa pritom tým, že školy potrebujú viac peňazí. Áno, to je pravda. Ale je zápisné naozaj riešenie?

Ako už vieme, poplatky za štúdium viedli v každej krajine, v ktorej sa zaviedli, k poklesu prístupnosti vzdelania, poklesu štátnych výdavkov na vzdelávanie a k s tým súvisiacemu previazaniu vysokého školstva so súkromným sektorom. Práve zníženie financovania a privatizácia školstva sú ďalšie ingrediencie, ktorými by minister svoj guláš rád dochutil, i keď jeho konečné rozhodnutie nemožno s istotou predpovedať, pretože o jeho recepte sa zatiaľ vie len málo.

My však máme iný recept a máme o ňom celkom jasnú predstavu. Chceme univerzity otvorené každému, o ktoré sa stará celá spoločnosť ako o inkubátor vzdelanejšej a občiansky uvedomelejšej budúcnosti štátu, a ako o verejnoprospešnú inštitúciu, z ktorej plodov práce môže čerpať každý.

Nechceme školstvo závislé na súkromnom sektore, pretože poznanie je vec verejná, je zo svojej prirodzenej povahy spoločným vlastníctvom mnohých. Nedá sa držať pod zámkom, nedá sa uložiť do trezoru, nedá sa skrývať vo špajzi. Poznanie sa prejavuje v charaktere a činoch jedinca aj spoločnosti, chcene či nechcene.

My v iniciatíve Za svobodné vysoké školy túžime – a myslíme, že je okolo nás dosť ďalších ľudí, ktorí v to túžia tiež – po živote v otvorenej spoločnosti. Cesta k nej nevyhnutne vedie cez otvorené školstvo. Naša snaha nie je smerovaná len k partikulárnym zámerom – nie je to totiž konečný cieľ nášho boja. Slobodné vysoké školy sú prostriedkom k cieľu ďaleko väčšiemu – k slobodnej a spravodlivej spoločnosti.

Tento cieľ však nedokážeme napĺňať sami. Sme len kvapkou v mori ďalších skupín ľudí, ktoré sa snažia o to isté pomocou iných prostriedkov. Bojujú za bezplatné zdravotníctvo či spravodlivé dôchodky, alebo pomáhajú ľuďom v sociálnej núdzi. Navyše, táto akcia je súčasťou medzinárodného dňa, kedy tieto snahy manifestuje obrovský počet študentov po celom svete. Sme všetci spojenci a ide nám nakoniec o to isté. Preto si veľmi vážime, že ste Vy všetci na túto akciu prišli. Je to pre nás ďalší dôkaz, že v našom snažení nie sme osamotení.

Ďakujeme!

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.