V polovině října proběhnou v pořadí již deváté řádné senátní volby. Jejich první kolo se koná společně s volbami do krajských zastupitelstev. Lidé tak jako každé dva roky zvolí třetinu senátorů na šest let. Rozhodnou přitom, zda si v horní komoře upevní dominantní postavení levice, či zda se mandáty rozloží rovnoměrněji mezi levici a pravici.

Občanští a sociální demokraté přitom dohromady obhajují dvacet mandátů. Obzvláště vládní ODS bude mít situaci složitou a již nyní lze konstatovat, že se její senátní klub po volbách opět ztenčí. Své křeslo totiž obhajuje čtrnáct jejich senátorů. Výchozí pozice opoziční ČSSD je o poznání jednodušší, neboť svůj mandát obhajuje v pouhých šesti obvodech.

Nejsilnější levicová strana by přitom za neúspěch měla považovat zisk méně než deseti mandátů. Zajímavé bude také sledovat výsledky kandidátů KDU-ČSL. Jedna z tradičních politických stran, která ale před dvěma lety opustila Sněmovnu, obhajuje čtyři senátorská křesla.

Lze očekávat, že po podzimních volbách zůstanou nejsilnějším klubem v Senátu sociální demokraté. Už nyní ČSSD disponuje osmatřiceti senátory. K nadpoloviční většině potřebuje získat o tři mandáty více, než kolik jich obhajuje. Pokud jde o levici jako celek, podotkněme, že komunisté letos obhajují jedno křeslo, a to v Chomutově.

V úvodu je třeba zdůraznit, že senátní volby mají mnohá specifika, kterými se odlišují od všech ostatních volebních klání v České republice. Jedná se obvykle o dvoukolové většinové hlasování. Voliči tedy mnohdy preferují výrazné osobnosti se silnou vazbou na daný region.

V prvním kole se navíc mohou jak na pravici, tak na levici hlasy ne zcela předvídatelně štěpit. A v neposlední řadě bývá v senátních volbách nízká volební účast, což problematizuje jakoukoli předpověď výsledku. Současně nelze dopředu předpovědět, do jaké míry mají na rozhodování voličů vliv faktory spíše místní či naopak celorepublikové.

Připomeňme také, že detailní analýza dosavadních výsledků senátních klání nepotvrzuje tvrzení mnoha politických pozorovatelů, dle kterých jsou senátní dvoukolové volby v jednomandátových obvodech soubojem osobností, a nikoli politických stran.

Pravdou je opak: i v senátních volbách zpravidla dominují straničtí kandidáti, a to především velkých a zavedených stran, tedy kandidáti ČSSD a ODS. Občanští demokraté jsou ale oproti roku 2006 minimálně v jednom ohledu v nevýhodě. Tehdy jim totiž na pravici nekonkuroval žádný relevantní subjekt. Letos jim nepochybně v mnoha obvodech odeberou podstatné množství hlasů kandidáti TOP 09.

Současně je třeba připomenout, že tato na pravici ještě stále dominantní strana sice disponuje tradičně vysokým počtem skalních voličů, avšak charakteristické pro ODS je zároveň to, že její kandidáti nejsou s to ve druhém kole voleb oslovit vlažné či váhavé voliče. Potvrzují to i sociologická šetření. Voliči jen výjimečně uvádějí ODS jako stranu, kterou by preferovali jako druhou v pořadí.

V praxi to znamená, že kandidáti občanských demokratů, kteří postoupí do druhého kola, dokážou přesvědčit k tomu, aby je volili, jen minimum voličů ostatních stran. V tom se podobají KSČM: pro druhé kolo platí, že se voliči ostatních stran spojují proti ODS, a to prakticky kdykoli. Přičteme-li k tomu, že je ODS v současnosti navíc stranou vládní, je krajně nepravděpodobné, že se jí podaří v senátních volbách dosáhnout většího zisku nežli ČSSD.

Vzhledem k všeobecnému znechucení politikou tradičních stran — pravé části stranického spektra se to týká vlády na centrální úrovní, levice pak v krajích — nelze nakonec vyloučit příklon voličů k nezávislým kandidátům, případně ke kandidátům mimoparlamentních stran. Buď jak buď, otázek, na které nám senátní volby alespoň naznačí odpověď, je několik.

Využije opoziční ČSSD kulminující neoblíbenost vládních stran k posílení svého senátního klubu? Jak dopadnou volby v tradičně pravicových obvodech mezi ODS a TOP 09? Jak se všeobecné znechucení politickým establishmentem projeví v podpoře nezávislých kandidátů? Co volby naznačí o politické práci lidovců a zelených, kteří budou v příštích sněmovních volbách usilovat o návrat do Poslanecké sněmovny? Promluví do konečných výsledků senátních voleb nově se formující subjekty, například Babišovo ANO 2011?

Následující třídílná analýza prochází jeden obvod po druhém a s přihlédnutím k celostátním faktorům hodnotí situaci především z hlediska lokální politicko-společenské konstelace. Současně zohledňuje výsledky z předešlých dvou či tří senátních voleb. Deník Referendum oslovil experty, kteří jsou obeznámeni s obvody, v nichž se letos volby konají, se dvěma dotazy: jak vidí šance kandidátů levice a kterého z kandidátů považují v daném volebním obvodě za favorita.

Letošní volby se uskuteční jako každé dva roky v sedmadvaceti obvodech. Letos to jsou: Sokolov, Chomutov, Rokycany, Domažlice, České Budějovice, Praha 12, Praha 4, Praha 8, Praha 2, Litoměřice, Teplice, Jablonec nad Nisou, Mladá Boleslav, Benešov, Chrudim, Náchod, Svitavy, Třebíč, Břeclav, Brno-město, Prostějov, Šumperk, Opava, Ostrava-město, Karviná, Vsetín a Zlín.

Dnes nabízíme vhled do první třetiny obvodů.

Sokolov

Na Sokolovsku vyslali sociální demokraté do boje o senátorské křeslo starostu Zdeňka Berku. Za ODS kandiduje jeho předchůdce na postu starosty, v současnosti místostarosta Karel Jakobec. O hlasy voličů se budou ucházet i další komunální politici. Za TOP 09 to bude místostarosta Lokte Petr Zahradníček kandidující za STAN a TOP 09, KSČM si v regionu vybrala za svého kandidáta zastupitele kraje Jiřího Holana.

Kandidáta ve volebním okrsku Sokolovsko postavily rovněž Věci veřejné, Národní socialisté - levice 21. století či Strana práv občanů - Zemanovci a Strana svobodných občanů. Podle politologa Jindřicha Čermáka budou senátní volby na Sokolovsku především ve znamení zajímavého souboje dvou kolegů ze sokolovské radnice.

„Oba dva s největší pravděpodobností postoupí do druhého kola, kde bude rozhodovat doslova každý hlas, podobně jako před šesti lety,“ uvedl Čermák v rozhovoru pro Deník Referendum a upozornil, že navzdory výrazně levicovému profilu sokolovského volebního obvodu, s nadprůměrnými volebními zisky pro ČSSD, zde byl doposud zvolen pouze jeden levicový senátor. „A to hned ten první - Jiří Vyvadil,“ připomněl politolog.

Vedle starosty Berky podle něj budou o křeslo senátora soupeřit také další dva bývalí funkcionáři ČSSD: za Národní socialisty bývalý starosta Nového Sedla David Cervan a za Zemanovce krajský radní pro životní prostředí Jaroslav Bradáč.

„Oba dva ovšem nikdy nepatřili mezi výrazné tváře sociální demokracie a jejich zisk se tak bude pohybovat v jednotkách procent,“ předpovídá Čermák. Příliš vysoké šance pak podle něj nemají ani ostatní kandidáty. „A to přesto, že například kandidátem TOP 09 je známý rocker a novinář. Již minulé senátorské volby — kdy kandidoval za Konzervativní stranu — nicméně ukázali, že na Sokolovsku voliče neoslovil,“ uzavřel Čermák.

V roce 2006 na Sokolovsku získal senátorské křeslo Pavel Čáslava z ODS, který ve druhém kole porazil sociálního demokrata Josefa Novotného o pouhých 275 hlasů. V roce 2000 tu zvítězil Jan Hadrava z Unie svobody na kandidátce Čtyřkoalice. Hadrava ve druhém kole porazil Karla Černíka z ODS, když ho volilo 54,78 % voličů. Rudolfa Macháčka z ČSSD volilo v roce 2000 16,72 % voličů, což pro něj znamenalo až čtvrté místo. Porazil ho i kandidát KSČM Ladislav Mrázek, který získal 20,48 % hlasů.

Letošní souboj na Sokolovsku bude nejspíš ve znamení kandidátů dvou tradičně nejsilnějších stran v české politice. Konečný výsledek lze nyní odhadnout jen s těží. Po prvním kole bude ale situace jasnější, neboť ozřejmí aktuální rozložení hlasů mezi levicí a pravicí. Teprve poté bude možné alespoň odhadnout, zda na Sokolovsku mandát získá ČSSD či ODS.

Odhad DR pro druhé kolo: Zdeněk Berka (ČSSD) x Karel Jakobec (ODS). Mandát získá Berka.

Chomutov

Chomutovský obvod je v letošních senátních volbách jedinečný tím, že tu svůj mandát obhajuje KSČM. V roce 2006 sice voliči zvolili nezávislého kandidáta Petra Skálu, který tehdy porazil primátorku Chomutova Ivanu Řápkovou z ODS, Skála se nicméně mandátu ze zdravotních důvodů vzdal. V doplňujících volbách v roce 2007 pak zvítězil kandidát KSČM Václav Homolka, který v předchozím hlasování skončil třetí.

Kromě Homolky se bude o mandát voličů na Chomutosvku ucházet radní Chomutova a zastupitel Ústeckého kraje Rudolf Kozák z ČSSD, speciální pedagožka Marie Kindermannová (Nespokojení občané), odborový předák Jiří Cingr (NS-LEV 21), radní Chomutova Jiří Binter (ODS), bývalý poslanec za Stranu zelených Přemysl Rabas (hnutí Pro kraj), učitel Jan Micka (Severočeši.cz), či ředitel nemocnice v Kadani Josef Mašek za TOP 09. Jako jeden ze sedmi senátních kandidátů hnutí ANO 2011 kandiduje na Chomutovsku bývalá starostka obce Křimov Milada Benešová.

„Chomutovských dvanáct kandidátů slibuje nevyzpytatelné výsledky,“ uvedl pro Deník Referendum Čermák. Přestože tu mandát obhajuje komunistický senátor Václav Homolka, je podle něj nutné si uvědomit, že byl zvolen při volební účastí necelých deseti procent oprávněných voličů. „Minimálně v prvním kole volby lze očekávat účast o dvacet až pětadvacet procentních bodů vyšší, což bude zřejmě jeho nevýhodou,“ myslí si politolog.

Přesto je podle něj možné, že komunistický senátor svůj mandát obhájí, neboť nelze vyloučit tříštění hlasů mezi ostatními kandidáty. „Hlasy nespokojených voličů sebere zejména Jan Micka z hnutí Severočeši.cz, velmi silného regionálního seskupení, které má svůj základ v podnikatelských strukturách na Mostecku, kde v komunálních volbách získalo padesát procent hlasů,“ připomněl Čermák.

Současně podle něj nelze podceňovat ani obdobně vystavěné chomutovské hnutí Nespokojení občané, které uzavřelo předvolební koalici pro krajské volby s Věcmi veřejnými. „Přesto postavili vlastního senátního kandidáta. Na stejnou skupinu voličů pak zamíří také kandidáti Suverenity a Babišova hnutí ANO 2011,“ dodal Čermák.

„Pro voliče středu a částečně i pravice, kteří nejsou spokojeni s vládními stranami, pak bude zajímavou alternativou Přemysl Rabas, který se o hlasy voličů uchází na kandidátce koaličního uskupení Pro kraj,“ doplnil Čermák s tím, že pro výsledek senátních voleb na Chomutovsku bude klíčové složení kandidátů ve druhém kole.

„Pole favoritů je zde mnohem širší, pět kandidátů — ČSSD, KSČM, Severočeši, Pro kraj, ODS — má vyrovnané šance,“ uzavřel Jindřich Čermák rozhovor pro Deník Referendum.

V doplňujících volbách porazil v roce 2007 Homolka ve druhém kole kandidáta ODS Jana Řeháka, když mu svůj hlas dalo přes 55 % voličů. Do druhého kola přitom Homolka proklouzl jen těsně z druhého místa. Třetí tehdy skončil Jan Mareš z ČSSD, který v prvním kole obdržel o pouhých devatenáct hlasů méně.

V předešlých řádných volbách v roce 2006 pak na Chomutovsku zvítězil nezávislý kandidát Petr Skála. Marie Benešová kandidující za ČSSD skončila v prvním kole čtvrtá, svůj hlas ji dalo pouhých 12,72 % voličů. V roce 2000 pak v Chomutově zvítězil Alexandr Novák z ODS, který ve druhém kole porazil Ladislava Drlého z KSČM o více než sedm procent hlasů.

Chomutovsko může být jeden z mála obvodů, ve kterém se proti sobě ve druhém kole postaví dva kandidáti levicových stran. Přesto je krajně problematické dopředu odhadnout, jaký výsledek volby přinesou, neboť může dojít k velice vyrovnanému rozložení hlasů mezi pět kandidátů.

V takovém případě je možné, že o postupu do druhého kola budou podobně jako v roce 2007 rozhodovat opět pouhé desítky hlasů. Přesto lze říct, že jsou tu favoritem kandidáti levice.

Odhad DR pro druhé kolo: Václav Homolka (KSČM) x Jan Micka (Severočeši.cz). Mandát získá Homolka.

Rokycany

Na Rokycansku již potřetí kandiduje senátor ODS Luděk Sefzig. Sociální demokraté tu do voleb vyslali poslankyni a bývalou hejtmanku Miladu Emmerovou. O post senátora se tu dále uchází Jaroslav Lobkowicz za TOP 09, za KSČM pak plzeňský zastupitel a vychovatel Jiří Valenta.

Za Stranu soukromníků ČR bude do Senátu kandidovat předseda strany Rostislav Senjuk, NS - LEV 21 nominovali lesního inženýra Jiřího Janouška a SNK — ED krajského šéfa strany, technika Stanislava Rampase.

Podle politologa Jana Ptáčníka mezi favority letošních voleb jednoznačně patří Luděk Sefzig, neboť je dle jeho slov v regionu vnímán jako politik s dobrými předpoklady pro výkon senátora. „Je to uznávaný lékař, navíc stále profesně aktivní, což na voliče působí velmi dobře. Zachování rokycanské nemocnice je jeho klíčovým regionálním tématem,“ uvedl politolog v rozhovoru pro Deník Referendum.

Znovuzvolení nicméně jisté dle jeho mínění nemá. „ČSSD ve volebním obvodu Rokycany nasazuje velmi silnou kandidátku — rovněž profesí lékařku, bývalou ministryni zdravotnictví a současnou poslankyni Miladu Emmerovou, a to navzdory dřívějším dohadům, že by mohla kandidovat za SPOZ,“ uvedl Ptáčník s tím, že to lze interpretovat jako reakci na úspěchy lékaře Luďka Sefziga v posledních dvou volbách.

TOP 09 podle něj kandidáta ODS nejspíš neohrozí, a to přesto, že vsadila na Jaroslava Lobkowicze, tedy poměrně známou osobnost v regionu díky jeho podnikatelským aktivitám v zemědělství a potravinářství a díky vlastnictví zámku v Křimicích a okolních pozemků.

Prognóza volebního výsledku pro první kolo je tak dle Ptáčníka poměrně jasná. „Do druhého kola by s největší pravděpodobností měla postoupit „silná jména“, tedy dosavadní senátor za obvod Rokycany Luděk Sefzig a kandidátka za ČSSD Milada Emmerová,“ myslí si Ptáčník a dodává, že se tak nejspíš stane navzdory tomu, že kandidáti KSČM zde v posledních dvou volbách postoupili do druhého kola na úkor kandidátů ČSSD.

„Druhé kolo se jeví méně předvídatelným, volební obvod č. 8 se sice nazývá Rokycany, ale ve skutečnosti jde i o okres Plzeň-sever. Dění v samotných Rokycanech, které favorizuje spíše Sefziga, nemusí mít tolik zásadní vliv, jak by název obvodu napovídal. V případě postupu Emmerové do druhého kola lze rovněž předpokládat, že voliči kandidáta KSČM přijdou do volebních místností i v druhém kole a své hlasy odevzdají v její prospěch, tedy pro ně přijatelnější alternativě,“ myslí si politolog.

Senátní volby v letech 2000 a 2006 na Rokycansku vyhrál Luděk Sefzig z ODS. V roce 2006 ve druhém kole drtivě porazil Jana Mudru z KSČM, když mu svůj hlas dalo 66, 13 % voličů. Za sociální demokraty tehdy kandidoval František Brožík, který skončil v prvním kole na třetím místě se ziskem 15,66 % hlasů.

Stejně jako v roce 2006 i v roce 2000 byl ve druhém kole soupeřem Sefziga kandidát komunistů. A i v roce 2000 Sefzig zvítězil s přehledem. Helena Suchá získala pouhých 39,23 % hlasů. Za ČSSD tehdy kandidoval František Jirava, který v prvním kole skončil třetí. Svůj hlas mu dalo 18,39 % voličů.

První kolo voleb na Rokycansku bude nejspíše v režii kandidátů dvou tadičně nejsilnějších stran české politiky. Pro občanského demokrata Luďka Sefziga hovoří to, že tu byl senátorem již dvakrát zvolen. Přesto není vyloučené, že tentokrát druhé kolo prohraje. Exhejtmanka Milada Emmerová je neobyčejně silný kandidát a pokud jí ve druhém kole podpoří voliči KSČM, budou její šance na zisk mandátu vysoké.

Odhad DR pro druhé kolo: Sefzig (ODS) x Emmerová (ČSSD). Mandát získá Emmerová.

Domažlice

V obvodě zahrnujícím Domažlicko a část Klatovska je registrováno šest kandidátů. Jiřina Rippelová, nyní senátorka původně zvolená na kandidátce ČSSD, stranu opustila a přijala nabídku kandidovat za SPOZ.

Za ODS bude na Domažlicku kandidovat starosta Klatov Rudolf Salvetr, za ČSSD pak poslanec Jan Látka. Komunisté do voleb v domažlickém obvodu vyslali starostu Dešenic Jana Rejfka, TOP 09 poslance Michala Janeka a Národní socialisté - LEV 21 endokrinologa Ivana Šterzla.

Politolog Jindřich Ptáčník v rozhovoru pro Deník Referendum připomněl, že celá polovina kandidátů do Senátu na Domažlicku již nyní působí v parlamentu. Sociální demokrat ČSSD Jan Látka je exstarosta Domažlic a současný poslanec.

„Jde o regionálně poměrně známého politika, jenž se zejména v Domažlicích těší oblibě voličů, což se potvrdilo v posledních volbách do Poslanecké sněmovny, když získal poměrně vysoké množství preferenčních hlasů,“ uvedl Ptáčník.

„Oční mikrochirurg Michal Janek, jehož do voleb nominovala TOP 09 je taktéž poslanec. Ve Sněmovně proslul hlavně předložením zákona o protikomunistickém odboji,“ dodal politolog s tím, že se výrazným kandidátem jeví být také starosta Klatov Rudolf Salvetr. „Z hlediska občanských demokratů se jeho kandidatura jeví jako logická volba především s ohledem na jeho relativně úspěšnou pověst komunálního politika,“ doplnil Ptáčník.

„Volební obvod Domažlice zahrnuje i významnou část okresu Klatovy, což by mělo zaručit, že se starosta Klatov Rudolf Salvetr z ODS dostane do druhého kola. Soupeřem o mandát mu pak bude pravděpodobně kandidát sociální demokrat Jan Látka,“ odhaduje Ptáčník.

V jeho prospěch podle něj hovoří zejména dlouhodobé úspěšné působení v domažlické komunální politice, které mu dává značnou výhodu oproti kandidátce SPO-Z Jiřině Rippelové v prvním kole. „Dlouhodobě levicovější orientace obyvatel regionu ve spojení se současným celostátním společenským klimatem mírně favorizují Látku také ve druhém kole,“ uzavřel politolog.

V roce 2006 na Domažlicku senátní volby vyhrála Jiřina Rippelová z ČSSD. Do druhého kola s ní tehdy postoupila Eliška Coolidge Hašková na kandidátce ODS. Rippelová svůj mandát získala poté, kdy jí svůj hlas ve druhém kole dalo 57,84 % voličů.

Senátní volby v roce 2000 tu pak vyhráli taktéž sociální demokraté, kteří tehdy do voleb vyslali Petra Smutného. Smutný ve druhém kole porazil nezávislého kandidáta Jaroslava Komoru, když mu svůj hlas dalo 56,09 % voličů.

Domažlický senátní obvod může být místem, kde se ve větší míře projeví odpor k velkým stranám, nechuť k stranám vládním, vzestup levice i způsob volby kandidáta ČSSD, kteří mnozí mohou brát jako křivdu vůči schopné senátorce. Je tedy možné, že druhé kolo nabídne střet kandidáta ČSSD a kandidátky, která se bez podpory vlastní strany uchýlila k Zemanovcům.

Odhad DR pro druhé kolo: Látka (ČSSD) x Rippelová (SPO-Z). Mandát získá Rippelová

České Budějovice

Na Českobudějovicku kandiduje osm politiků, z nichž jeden v Senátu nahradí Jiřího Pospíšila z ODS, který svůj mandát letos neobhajuje (senátorem je nepřetržitě od roku 1996). Občanští demokraté na jeho místo nominovali exhejtmana Jana Zahradníka.

Za ČSSD tu o hlasy voličů bude usilovat náměstkyně současného hejtmana Ivana Stráská. Komunisté do voleb vyslali zastupitelku Alenu Nohavovou, Starostové a nezávislí pak českobudějovického radního a ředitele jihočeského divadla Jiřího Šestáka. Za lidovce se v Českých Budějovicích pokusí senátní křeslo získat bývalý ministr kultury Jaromír Talíř.

Podle vysokoškolského učitele Svatomíra Mlčocha předešlé výsledky senátních voleb naznačují, že lze České Budějovice pokládat za tradiční baštu občanských demokratů. „Můj tip na postup do druhého kola je Jan Zahradník z ODS a Jiří Šesták jako nestraník s podporou TOP 09. Levice má malou šanci,“ uvedl Mlčoch pro Deník Referendum.

Jedinou možností mluvící ve prospěch případného úspěchu levice na Českobudějovicku je podle něj masověji vyjádřený odpor ke stranám současné vládní koalice. „Pokud se případně kandidát ČSSD dostane do druhého kola a převládne nálada všichni proti pravici, může uspět,“ vysvětlil Mlčoch.

Sociálním demokratům nicméně podle něj komplikuje výchozí pozici Jiří Šesták, který se dle Mlčocha neprofiluje vyhraněně na ose levice — pravice. „Právě tím rostou i jeho šance pro druhé kolo,“ doplnil Mlčoch s tím, že nevylučuje ve druhém kole souboj Šestáka s Ivanou Stráskou z ČSSD.

„Černým koněm vzadu je paní Paukejová (Suverenita Jany Bobošíkové), ta ovšem spíše odebere někomu z vážných kandidátů protestní hlasy - jako bývalá členka ČSSD se vyznačuje silným sociálním rozměrem,“ uzavřel svou prognózu Mlčoch.

Jak již bylo výše řečeno, voliči v Českých Budějovicích ve všech dosavadních volbách do Senátu vyslali Jiřího Pospíšila z ODS. V roce 2006 porazil ve druhém kole Miroslava Tettera z KDU-ČSL, když ho volilo 63,35 % voličů. Za ČSSD tehdy kandidoval Eduard Zeman, který v prvním kole získal pouhých 13,22 % hlasů.

V roce 2000 Pospíšil ve druhém kole jen těsnou většinou porazil kandidáta Čtyřkoalice Petra Petra z KDU-ČSL. Pospíšila zvítězil rozdílem 741 hlasů, což pro něj znamenalo zisk 51,86 % hlasů.

Vzhledem k dosavadním výsledkům voleb lze říct, že senátorem na Českobudějovicku bude kandidát pravice. Šance ČSSD sice nejsou pro první kolo velké, neznamená to ovšem, že jejich kandidátka nemůže do druhého kola proklouznout. Mandát by ale mohla získat pouze za mimořádně příznivých okolností.

Odhad DR pro druhé kolo: Šesták (Starostové a nezávislí s podporou TOP 09) x Zahradník (ODS). Mandát získá Šesták.

Praha 12

V Praze 12 se o opětovné zvolení do horní parlamentní komory parlamentu pokusí senátor občanských demokratů Tomáš Grulich. Za ČSSD tu kandiduje exstarosta Prahy 12 František Adámek. O hlasy pravicových voličů se pak vedle Grulicha bude ucházet za TOP 09 právník Jaroslav Vondráček.

Komunisté nominovali místopředsedu strany Petra Šimůnka a Věci veřejné herce a režiséra Víta Olmera. Společným kandidátem Strany zelených a KDU-ČSL je pak sociolog Ivan Gabal.

Podle politologa Lukáše Jelínka je první pražský obvod obvodem převážně sídlištním. Jeho charakteristickým rysem podle něj je, že tu pravice zvolna slábne, což může souviset s nepříliš výrazným stávajícím senátorem Tomášem Grulichem z ODS.

„František Adámek z ČSSD si už krátce vyzkoušel roli starosty obvodu a pro občany tak není úplně neznámý. Snad intelektuálně nejvýraznější kandidující osobností je Ivan Gabal, jemuž nahrává i to, že tu zelení zaujali se svým adeptem již před šesti lety," uvedl Jelínek v rozhovoru pro Deník Referendum.

Vít Olmer je pak dle jeho slov sice známý režisér, avšak v jeho neprospěch hovoří to, že pověst Věcí veřejných v Praze utrpěla vážné šrámy. „Kandidát komunistů, jakkoliv jde o zkušeného komunálního politika, je prakticky bez šancí,“ dodal Jelínek.

Podle něj se tak ve druhém kole střetne Tomáš Grulich z ODS buď s Františkem Adámkem z ČSSD nebo s Ivanem Gabalem, který kandiduje za zelené a lidovce. „Stávající senátor bude mít velkou práci mandát obhájit, zvlášť kdyby se tu pro druhé kolo spojily síly ČSSD a zelených,“ doplnil Jelínek s tím, že podobné náznaky o případném jednotném postupu zelených a ČSSD zatím nepřicházejí.

V roce 2006 ovládl senátní volby na Praze 12 Tomáš Grulich z ODS, který ve druhém kole porazil kandidáta Strany zelených Pavla Klenera. Grulich získal ve druhém kole 62,42 % hlasů. Za ČSSD šla do voleb Květoslava Kořínková, kterou v prvním kole volilo 12,25 % voličů, což bylo v absolutních číslech o pouhých 213 méně, než kolik obdržel Pavel Klener. Kořínkové tak druhé kolo uniklo jen těsně.

V roce 2000 pak v Praze 12 zvítězil Edvard Outrata na kandidátce Čtyřkoalice. Ve druhém kole tehdy Outrata porazil Jana Krámeka z ODS, když mu svůj hlas dalo 62,25 % voličů. Za ČSSD tehdy kandidoval Otto Kechner, který v prvním kole získal pouhých 6,25 % hlasů. Takřka dvojnásobný počet hlasů přitom v prvním kole získala kandidátka KSČM Libuše Eliášová, kterou volilo 12,19 % voličů.

Výsledky takřka všech senátních voleb v Praze nás opravňují českou metropoli označit za tradiční baštu pravice. Boduje tu zpravidla ODS nebo spojené menší pravicové strany. Lukáš Jelínek nicméně připomíná, že tu v posledních komunálních volbách posílili i sociální demokraté.

„Sociální demokracii může pomáhat její stabilní vedení v celostátních preferencích, zároveň však může být obzvlášť v Praze oslabena kauzou bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Málokdy bylo tak obtížné odhadovat senátní výsledky v hlavním městě. Rozhodnout nakonec může voličská účast a (ne)disciplinovat sympatizantů velkých stran,“ uvedl Jelínek pro Deník Referendum.

Přesto lze již nyní konstatovat, že by tu zisk mandátu pro levici byl spíše překvapením. Vyloučit to nicméně nelze.

Odhad DR pro druhé kolo: Grulich (ODS) x Adámek (ČSSD). Mandát získá Grulich.

Praha 4

V Praze 4 bude své křeslo obhajovat senátor Tomáš Töpfer z ODS. Za ČSSD tu kandiduje vědkyně Eva Syková, KSČM do volebního klání vyslala manažera Ředitelství silnic a dálnic Karla Skoupila. Vyzyvatelem Töpfera na pravici bude předseda městské organizace TOP 09 v Praze 4 Ladislav Kunert. Koalice Změna pro senát (spojenectví Strany zelených a KDU-ČSL) pak do voleb nominovala zastupitele městské části Praha 4 Petra Štěpánka.

Taktéž tento pražský obvod je tradičně pravicový. Jelínek současně připomíná, že Tomáš Töpfer je výraznou osobnosti ODS, která v minulosti pomohla obvod pozdvihnout. „Oslabit jej může odchod do Divadla na Vinohradech a tamní konflikty, stejně jako podezření, zda dokáže zvládat všechny úkoly, které nabral na svá bedra,“ myslí si politolog.

Poměrně známou osobností v rámci Prahy a Prahy 4 obzvlášť je pak podle Jelínka i Petr Štěpánek ze zelených. „ČSSD vybrala Evu Sykovou citlivě, ovšem těžko předpokládat, že by byla výrazně úspěšnější než Richard Hindls před šesti lety. V pravicovém obvodě by mohla bodovat i TOP 09. Ta však letos v Praze staví nečekaně nevýrazné kandidáty, kteří do hry promluví jen stěží,“ uvedl Jelínek.

„V druhém kole očekávám Tomáše Topfera z ODS s Petrem Štěpánkem kandidujícím za uskupení Změna pro Senát, případně s Evou Sykovou z ČSSD. Zvítězí pravděpodobně Topfer,“ myslí si Jelínek.

V Praze 4 zvítězil v posledních senátních volbách Tomáš Töpfer z ODS, kterému ve druhém kole svůj hlas dalo 73,07 % voličů. Drtivě tak porazil kandidáta ČSSD Richarda Hindlse.

V roce 2000 tu pak zvítězil Josef Zieleniec na kandidátce Čtyřkoalice, a to dokonce již v prvním kole. Svůj hlas mu dalo 52, 11 % voličů. Druhého Zdeňka Klausnera z ODS přitom volilo pouhých 26,05 % voličů. Podotkněme, že Töpfer byl v roce 2006 taktéž bezmála zvolen již v prvním kole. Volilo ho totiž 49,61 % voličů.

Jednoznačným favoritem na Praze 4 je Tomáš Töpfer. Sice mu může ublížit aktuální preference jeho strany, přesto je nepravděpodobné, že se mu nepodaří mandát obhájit.

Odhad DR pro druhé kolo: Töpfer (ODS) x Syková (ČSSD). Mandát získá Töpfer.

Praha 8

V Praze 8 se bude o hlasy voličů ucházet současná senátorka ODS Daniela Filipiová z ODS, která byla před šesti lety zvolena na Praze 2. Mimořádně zajímavé bude sledovat výsledek společného kandidáta sociálních demokratů, lidovců a zelených Martina Potůčka.

Za komunisty tu pak kandiduje jejich místopředseda a současný poslanec Jiří Dolejš. TOP 09 do voleb na Praze 8 vyslala novináře Viliama Bucherta. Za Věci veřejné nakonec kandiduje spisovatelka Lenka Procházková, která se v posledních měsících angažuje v boji proti vládnímu zákonů o církevních restitucích.

Podle Jelínka by právě obvod na Praze 8 mohl přinést nejdramatičtější pražský souboj. „Obvod zahrnuje původní zástavbu i sídliště, sociální složení je pestré. ODS učinila s Danielou Filipiovou zajímavý pokus, když ji přesunuli z obvodu Prahy 2 do obvodu Prahy 8,“ uvedl Jelínek s tím, že to může její šance oslabit, neboť nelze vyloučit, že se projeví patriotismus voličů, kteří nechtějí senátorku odjinud.

„Filipiová nevíc nepatří k nejviditelnějším členům horní komory. Očekávám, že jako nadějné se v hlavním městě projeví spojení ČSSD, lidovců a zelených, sociolog Martin Potůček je navíc kandidát kvalifikovaný i mediálně zdatný,“ uvedl Jelínek a dodal, že očekává slušný výsledek i v případě Jiřího Dolejše z KSČM.

„Z vlastních řad mohou komunisté nabídnout sotva zajímavější osobnost než Jiřího Dolejše. Ten v prvním kole určitě citelně oslabí Martina Potůčka. Ve druhém kole mu ale může naopak výrazně pomoci. Novinář Viliam Buchert patří k těm známějším kandidátům TOP 09, v souboji na Praze 8 bude ale spíše do počtu,“ předpovídá Jelínek.

Lence Procházkové by podle něj možná prospěla nominace v mimopražském obvodě, neboť podle jeho slov obyvatelé hlavního města nejspíš neprožívají církevní restituce tak citelně, jako v jiných regionech. „Navíc ocelovou koulí na její noze je značka VV,“ dodal politolog.

V druhém kole se tak podle Jelínka nejspíš objeví Daniela Filipiová s Martinem Potůčkem. „Výsledek tipuji velmi těsný a nepřekvapilo by mne, kdyby při slušné volební účasti a disciplinovanosti stoupenců ČSSD, KSČM, SZ a KDU ve druhém kole uspěl a stal se prvním pražským levicovým senátorem,“ dodal Jelínek.

Na Praze 8 v roce 2006 zvítězila Alena Palečková z ODS, kterou ve druhém kole volilo 57,97 % voličů. Ve druhém kole byl jejím soupeřem nezávislý kandidát Michael Hvížďala, který v prvním kole jen těsně porazil Jiřího Patočku z ČSSD. V jejich výsledku bylo rozdílových pouhých 529 hlasů.

V roce 2000 pak mandát na Praze 8 získala taktéž Alena Palečková, když ve druhém kole porazila Jiřinu Voňkovou z KDU-ČSL na kandidátce Čtyřkoalice. Palečkovou tehdy volilo 51,65 % voličů.

Za ČSSD tu tehdy kandidoval její budoucí předseda Jiří Paroubek, který skončil v prvním kole čtvrtý jen těsně před Petrem Cibulkou z Pravého bloku. Paroubka do Senátu v roce 2000 volilo v prvním kole 14,22 % voličů (Cibulku volilo 14,18 % voličů), třetí byl pak se ziskem 15,68 % hlasů František Beneš z KSČM.

Praha 8 může být historicky prvním senátním obvodem, kde svůj mandát získá levicový kandidát. Předpokladem jeho úspěchu je ale obzvlášť příznivý souběh okolností. Vyloučit jej sice nelze, přesto musíme za favorita voleb realisticky označit spíše Danielu Filipiovou z ODS.

Odhad DR pro druhé kolo: Potůček (ČSSD — KDU-ČSL — SZ) x Filipiová (ODS). Mandát získá Potůček.

Praha 2

V Praze 2 se v boji o senátní křeslo utká celkem třináct kandidátů. Minulé senátní volby tu vyhrála Daniela Filipiová z ODS, která nicméně letos kandiduje v jiném pražském volebním obvodu. Sociální demokraté tu do boje o senátní křeslo vyslali poslance Stanislava Křečka, za KSČM se o hlasy voličů bude ucházet Pavel Ambrož.

Za TOP 09 pak kandiduje architekt Zdeněk Zavřel a za ODS bývalá starostka Prahy 3 Milena Kozumplíková. Nemalá očekávání pak vzbudil společný kandidát lidovců, zelených a Pirátů, bývalý ředitel Státního fondu životního prostředí, Libor Michálek.

Podle Jelínka se může na Praze 8 občanským demokratům vymstít, že odsud odsunuli stávající senátorku Filipiovou na Prahu 2. „Bývalá starostka Prahy 3 Milena Kozumplíková je nicméně výraznou lokální političkou. Škodit jí však může její vlivná pozice v ODS za časů Pavla Béma,“ vysvětlil Jelínek v rozhovoru pro Deník Referendum.

Podle jeho slov tu bude oslabená ale i ČSSD, a to především kvůli dlouhým sporům nad tím, koho nominovat, a neochotou vedení pražské organizace postavit Annu Šabatovou jako společnou kandidátku se Stranou zelených.

„Stanislav Křeček je sice známý poslanec tradičně sbírající mezi voliči ČSSD preferenční hlasy, je ale otázka, nakolik coby výrazná a kontroverzní osobnost dokáže uspět mimo tradiční elektorát sociální demokracie,“ doplnil Jelínek s tím, že černým koněm voleb na Praze 2 může být Libor Michálek.

„Pražané totiž téma boje s korupcí, s nímž je Michálek spojen, vnímají ve srovnání s dalšími regiony citlivěji než jiná témata. Zajímavé bude sledovat, jak se budou vršit hlasy dost různorodé koalice KDU-ČSL, Strany zelených a pirátů. Kandidáti KSČM a TOP 09 skončí v poli poražených,“ předpověděl Lukáš Jelínek.

Do druhého kola podle něj nejspíš postoupí Milena Kozumplíková z ODS. „Doprovodí ji buď Libor Michálek nebo Stanislav Křeček. Protože se ale jedná o měšťanský, poměrně vyhraněný pravicový obvod a protože v něm došlo k disharmonii ve středolevém spektru, má k vítězství nejblíže uchazečka ODS,“ uzavřel politolog.

V roce 2006 zvítězila v senátních volbách v Praze 2 Daniela Filipiová z ODS, která ve druhém kola porazila Táňu Fischerovou, která kandidovala za hnutí Zelení. Filipiové svůj hlas ve druhém kole dalo 61,44 % voličů. Za ČSSD tu v roce 2006 kandidovala Vlastimila Vrabcová, která prvním kole skončila třetí se ziskem 10,64 % hlasů.

Filipiová na Praze 2 zvítězila i v roce 2000. Tehdy jí byl ve druhém kole soupeřem Vladimír Zeman z Unie svobody na kandidátce Čtyřkoalice. Filipiová ho porazila se ziskem 54,29 % hlasů. ČSSD tehdy do voleb nominovala Vladimíra Polaneckého, který v prvním kole obdržel 18,18 % hlasů a skončil třetí.

Dosavadní výsledky i v tomto obvodě naznačují, že tu bude letošním favoritem kandidátka ODS. Přesto mohou výsledky ostatních kandidátů naznačit, že se i pražští voliči začínají ohlížet po alternativě. V tomto kontextu bude zajímavé sledovat volební podporu Libora Michálka.

Pokud Michálek proklouzne do druhého kola, nelze vyloučit, že pro něj — respektive proti Mileně Kozumplíkové z ODS — budou hlasovat voliči všech ostatních kandidátů, kteří prvním kolem neprojdou. Potvrdil by se tak v úvodu popsaný fenomén, který spočívá v neschopnosti ODS oslovovat voliče mimo své pevné jádro příznivců.

Odhad DR pro druhé kolo: Kozumplíková (ODS) x Michálek (SZ — KDU-ČSL — Piráti). Mandát získá Kozumplíková.

Celkový odhad DR po prvních devíti obvodech: ČSSD 3, ODS 3, SPO-Z 1, Starostové a nezávislí / TOP 09 1, KSČM 1.