Politika vlivných jako spiknutí

Zdeněk Vyšohlíd

Politické jednání současných elit má i přes demokratickou slupku mnoho znaků zločinného spolčení a vrací nás tak do dob nástupu fašismu a nacismu.

Smýšlení dnešní doby je velmi vulgární: to základní je bohatství! To, oč běží, jsou materiální statky nebo finanční síla, ta rozhoduje. To je základna, ostatní je pouze nadstavba, pouhá nástavba. Takzvaná „materiální skutečnost“ nás má na provázku a vede nás jako loutkař loutky: „společenské bytí“ diriguje „společenské vědomí“. Jako podstatné chápeme to, co je důležité „čistě ekonomicky“, tj. z hlediska bohatství. To ostatní, třeba princip solidarity nebo sociální smír, je jen vedlejší balast: témat, které není třeba ani připomínat, ani rozvíjet. Také důstojnost člověka je tím ostatním, vedlejším, nepodstatným. Není to nakonec věc soukromá? Nemusí si ji nakonec vyřešit každý sám za sebe? - Od základny-nadstavby je k rétorice neoliberalismu méně než krůček: stačí sklouznout.

Dnešní pravice má averzi k tomu, reflektovat kořeny, z nichž čerpala sílu západní demokracie, a rozvoj jejího blahobytu či sociálně tržního systému. Tyto kořeny ignoruje. Necítí potřebu je vidět — a nechce je vidět. Vyhovuje jí rozklad samých principů politiky: likviduje nárok občana být politicky respektován, ba i integrován prostřednictvím relevantního a věcného politického diskursu. Likviduje nárok občana moci „být při tom“ a sledovat závaznou a jasnou řeč, kterou demokracie potřebuje a která demokracii vede. Protože tomu tak není, vítězí ti, kteří kují pikle a sledují zájmy veřejně nedeklarované. Někdy i popírají, co předtím veřejně přislíbili třeba ve formě stranického programu.

×
Diskuse
September 26, 2012 v 8.24
Základna a nadstavba
Pěkně vystihnutá analýza současné situace. Jen musím podtrhnout, že původní filozofické pojetí základny a nadstavby, jako jakési prohození tradičního evropského idealistického dualismu v dílu Karla Marxe, bylo později zvulgarizováno a dezinterpretováno tak, jak píšete. Tato vulgarizace je společná marxismu-leninismu i neoliberalismu a zcela patrná na dnešním stavu, jak se píše v úvodu. Původně však marxisty a posthegelovci byla právě nadstavba, říše idejí, ono "božské" myšleno jako smysluplné a důležité v orientaci. Tato současná analýza je důkazem, že jsme stále v zajetí normalizace. Koneckonců dnes vládne generace, která v této době vyrostla.
September 26, 2012 v 23.10
připomínky
1) Je mi záhadou, jakou úvahou redakce dospěla k tomu, co je napsáno v „perexu“?

2) Mrzí mě, že už si nepamatuji pohádku (bajku), kterou vykládal studentům Ivan Sviták. Vzpomínám jen, že hlavní postavy byly „Předseda“ a dvě holčičky jménem Základnička a Nadstavbička.

3) Vidím souvislost autorovy úvahy s pojetím politiky a zejména s pojmem moci u Hannah ARENDTOVÉ (Habermas napsal stejnojmennou studii 1976 a jeho přístup je podobný), ale také s dnešní zdařilou úvahou Saši UHLOVÉ o „lhaní dětem“. Aniž bych kreslit nějaký obra apokalypsy: Je málo oblastí, kde se tak snadno a často páchají tak dalekosáhlé zločiny proti lidskosti a proti rozumu, jako je právě výchova dětí. (A tady dnes taky hrají velikou roli materiální statky, o nichž píše Zdeněk Vyšohlíd.)