Jestli je na tom ČSSD tak, jak ji popisuje Patrik Eichler, je to hodně zlé.
V Plzni ten problém, o které mělo být referendum, není pro veřejnost vůbec marginální, a je ostudná byrokratická obstrukce při uplatňování práva na referendum, o jehož prosazení se svého času ČSSD tvrdě a důsledně bila. Budu-li věřit Patrikovi, že plzeňští sociální demokraté hlasovali tak, jak hlasovali jen ze senilitou dané opatrnosti, budu-li považovat řeči o korupci a lobbování za paranoidní či pomlouvačné -- tím hůř, pak by se slušelo tu senilní stranu slušně a uctivě poslat do politického důchodu.
Ostatně Plzeň není jediný podobný malér -- je tu ostravské Přednádraží a zásadní spoluodpovědnost ČSSD za ostravskou radnici (opět děsivý rozpor s všemi programovými tézemi, které kdy ČSSD měla o sociálním bydlení), jsou tu sociálně demokratičtí radní a zastupitelé na Šluknovsku atd.
Sociální demokracie je tradicí a voličstvem masová strana, ona je z tradice masová i co do organizace a vytváření stranické veřejnosti -- a fakt, že nemá i masovou základnu patří k problémům jejího fungování. Vždy bude pokoušena k tomu, aby byla stranou relativně sanované většiny a aby bagatelizovala jak problémy marginalizovaných, tak kritická vystoupení nesená levicovou částí středostavovské vrstvy (případ Plzně).
Toto pokoušení, rozpor mezi levicovým ukotvením a masifikací politiky, může být dokonce i produktivní, ale nelze ho řešit ve prospěch jednoho protikladu postojem: "Jsem šediví, snadno nás vyděsí velkohubý křik kdejakého investora o žalobách na město, ale myslíme to v zásadě dobře."

Vím, je před volbami a intelektuál spjatý s nějakou stranou touto dobou někdy mobilizuje až ke ztrátě kritické soudnosti, ale vážený Patriku Eichlera, jako šedovlasý sociální demokrat se Vaším shovívavým postojem cítím uražen. Jediné, co mi brání, abych Vás nevyzval na souboj je fakt, že k smrti nerad ráno vstávám a souboje se sluší konat za svítání.