Drahé teplo, chytré domy, tupé škrty a dilema ČSSD

Vojtěch Kotecký

Sociální demokraté mají šanci při nadcházejícím rozhodování Poslanecké sněmovny o způsobu naložení s penězi z emisních povolenek začít diskusi o nahrazení tupých škrtů chytrými investicemi.

Berme to jako předehru hlasování o státním rozpočtu. Při hlasování o nenápadné klauzuli ještě nenápadnějšího zákona poslanci stojí před dilematem: investovat miliardy korun, pomoci domácnostem a oživit ekonomiku, nebo je dát Miroslavu Kalouskovi na krytí deficitu?

A jak se přitom rozhodnou sociální demokraté?

Poslanecká sněmovna během září a října rozhodne, jak použije peníze, jež stát bude dostávat za povolenky ke znečišťování, které si budou kupovat velké průmyslové podniky — hutě, uhelné elektrárny, chemičky a podobně.

Hnutí DUHA před půldruhým rokem navrhlo, aby stát peníze investoval do nového Programu energetické nezávislosti, který pomůže statisícům domácností snížit horentní účty za vytápění.

Měl by totiž rodinám — a také obcím — pomáhat se zateplováním domů, výměnou oken nebo instalací chytrého větrání, s náhradou kotlů, jež spalující uhlí a plyn, za moderní a čisté vytápění poháněné domácí biomasou či s namontováním solárních kolektorů, které ohřívají vodu zadarmo, na střechy.

Pomůže tak domácnostem a obcím snížit jejich závislost na dražších a dražších fosilních palivech. Budou tak méně vystaveny nepředvídatelným výkyvům globálního trhu, kde je jistá pouze jedna věc — že ceny paliv nadále porostou.

Lidé už tak platí větší a větší účty, a potřebovali by pomoci. Rodiny mohou každý rok ušetřit tisíce korun ročně — nezávislá studie, kterou nechalo udělat Hnutí DUHA, zjistila, že české domácnosti, firmy a obce kvůli špatnému a přitom rozumně napravitelnému stavu domů zbytečně platí 39 miliard korun ročně navíc. Navíc světová spotřeba paliv rychle stoupá. Více a více lidí chce více a více plynu, uhlí i ropy. Mezinárodní energetická agentura očekává, že poptávka čínského průmyslu po zemním plynu poroste o devět procent ročně. Stát by měl pomáhat domácnostem, aby se na to připravily.

Tupý škrt?

Stejné řešení podporují také Svaz měst a obcí, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů nebo Svaz českých a moravských bytových družstev.

Evropská legislativa vyžaduje, aby přinejmenším polovinu peněz, které z prodeje povolenek vydělá, stát použil na snižování spotřeby fosilních paliv. Vláda je proto použije na energetickou renovaci domů, opravu teplárenských rozvodů a podobně. (Nikdo neví přesně, kolik to bude — záleží totiž na ceně povolenek ke znečišťování. Předběžně by mělo jít řádově o několik miliard korun ročně.) Ale Poslanecká sněmovna teď musí rozhodnout, co udělat se druhou polovinou.

Rýsuje se pěkná diskuse mezi dvěma variantami — dvěma přístupy k ekonomické politice. Škrtat a snížit deficit, nebo investovat a oživit hospodářství?

Miroslav Kalousek v kabinetu prosadil, že tu druhou polovinu peněz, o které zákonodárci mohou rozhodovat, kompletně schlamstne státní rozpočet. Ekonomové někdy rozlišují mezi snižováním deficitu a tupými škrty. Stručně řečeno: tohle by byl tupý škrt par excellence.

Nebo silnější ekonomika…

Pokud by stát peníze investoval, pomůže snížit zbytečný transfer peněz z kapes českých rodin na účty plynárenských a teplárenských společností, na konta Czech Coal a Gazpromu. Ale také oživí pokulhávající ekonomiku. Vzniknou desítky tisíc pracovních míst pro dělníky, zedníky a inženýry. Izolační materiály a chytré technologie na domácí trh většinou dodávají tuzemské společnosti; energetickou renovaci domů většinou zajišťují místní, malé stavební a montážní firmy.

Peníze proto zůstanou v domácí ekonomice. Každá koruna, kterou státní rozpočet utratí, zvýší hrubý domácí produkt zhruba o 60 haléřů. Ekonomové Miroslav Zámečník a Tomáš Lhoták spočetli, že koruna investovaná do programů energetické renovace budov vytvoří v ekonomice přibližně dvě až tři koruny.

…a zdravější rozpočet

A velká část z nich se eráru opět vrátí — v daních, které zaplatí dodavatelské firmy a výrobci materiálu i technologií, v nižších účtech za vytápění škol či nemocnic a menších výdajích na příspěvky v nezaměstnanosti. Milion investovaný do programů, které pomáhají s energetickou renovací budov, podle Zámečníkových a Lhotákových propočtů vydělá státu 1—1,2 milionu korun.

Klíčová je přitom role poslanců ČSSD. Kývnou sociální demokraté na vládní plán, nebo se přidají k debatě, co je tupý škrt a co smysluplná investice?