Zahuštěný školní rok

Z pohledu českého ředitele základní školy nebylo peněz nikdy nazbyt, obvykle se však střídala období, kdy nebylo na platy, s těmi, kdy nebylo na provoz a na pomůcky. Školství a šetření jsou vládní priority, tak proč to nezkombinovat?

Za měsíc začne nový školní rok a tentokrát bude pořádně hustý. Zahustí se totiž třídy. Naše vládní strany totiž naplňují svá předvolební hesla, že je pro ně školství prioritou. Stejně, jako jsou pro ně prioritou úspory ve výdajích státního rozpočtu. A protože je školství pro všechny tak důležité, nelze jej v tom šetření vynechat - to by bylo, priorita je holt priorita, žejo.

Z pohledu českého ředitele základní školy nebylo peněz nikdy nazbyt. Obvykle se však střídala období, kdy nebylo na platy, s těmi, kdy nebylo na provoz a na pomůcky. To odpovídá financování ze dvou základních zdrojů, kdy platy, základní učebnice, vzdělávání pedagogů a další osobní náklady jdou přímo ze státního rozpočtu prostřednictvím takzvaných normativů, zatímco provoz platí zřizovatel. K tomu může škola získat další prostředky za družinu, za školku, různé pronájmy, kroužky a podobně.

Normativy se odvíjejí od počtu žáků. Čím víc žáků v jedné třídě nebo na jednoho učitele, tím víc peněz připadá na jeho plat. Kdyby byli ředitelé hlavně ekonomové, tak už dávno nacpali do tříd co nejvíc žáků a platy by stouply. Protože jim jde obvykle hlavně o žáky a o kvalitu výuky, tak to dělají velice neradi. Ono se taky ve třídě se třiceti puberťáky učí dost špatně, výhodné je to opravdu jen ekonomicky.

A protože život bývá složitý, situace se často dále komplikuje. Máte dvě krásné první třídy s dvaadvaceti dětmi, potom se jich pět odstěhuje, v páté třídě jde dalších pět na gymnázium a máte najednou třicet čtyři dětí, na dvě třídy málo, na jednu moc.

Už skoro nevystačíte s rozpočtem, jenže ministruje pan Dobeš, který se rozhodne učitelům přidat. A přidá. Zvýší se tabulkové platy kvalifikovaným pedagogům, do rozpočtu se přidá jen maličko, vezmi to, řediteli, z odměn. Z jakých, ptám se coby zmatený ředitel, který už nějakou dobu téměř žádné odměny nevyplácí, protože na ně nemá. Za pár měsíců, asi aby to těm nekvalifikovaným nebylo líto, dostanou přidáno i oni. V tabulkách, rozpočet se opět téměř nezmění. To už si zoufalý ředitel trhá vlasy a z peněz vybraných na školku a družinu, za které dříve kupoval pastelky a hračky, zacpává děravý rozpočet na platy vychovatelek a učitelek.

A ještě vlastně to šetření, vážený řediteli, krátíme vám původní rozpočet. - Který, ten co nepokryl ani ty tabulky?

V novinách se píše, jak si učitelé zase polepšili. Ano, polepšili si mladí, nekvalifikovaní i kvalifikovaní, minimalizovaly se rozdíly mezi platovými stupni, které navíc přestaly být zcela závazné. To by bylo super, kdyby….. Kdyby bylo celkově víc peněz. Kdyby bylo alespoň dvacet procent rozpočtu na takzvané nadtarify, tedy na osobní ohodnocení a odměny, čímž by bylo možno motivovat dobré a výborné pedagogy.

Takhle dostanou všichni skoro stejně, bez ohledu na kvalitu práce. K čemu to vede, je nasnadě. Již dlouho mám divný pocit, že se nadprůměrnost nehodí, že není dobře vybočovat z davu, a to navzdory oficiálním proklamacím.

Ve Finsku, v zemi s momentálně nejlépe hodnoceným vzdělávacím systémem v Evropě, vsadili na vzdělání jako na opravdovou prioritu. Je bezplatné, studium na pedagogické fakultě je prestižní záležitost, mohou zde studovat jen ti nejlepší. Tomu potom odpovídá prestiž učitelského povolání, a to včetně vysoce nadprůměrného finančního ohodnocení. Špičkové vybavení škol je samozřejmostí.

U nás šetříme. Jak už je snad národním zvykem, tak přesně tam, kde se nám to nejvíce vymstí. V přeplněných třídách budou učit frustrovaní učitelé za pomoci improvizovaných pomůcek. A protože se šetří i v obcích, tak to bude v nevymalovaných třídách se stokrát opravovaným nábytkem.

Raději těch nářků nechám a jdu přemýšlet, čím zaplatím učebnice pro prvňáky, protože škola má povinnost vybavit je bezplatně, přičemž zároveň byla zrušena účelová dotace na vybavení prvňáků, rozpočtová položka na učebnice se smrskla ještě víc než ta na platy, takže se blíží nule, z provozu neušetříme, co vyděláme, nestačí ani na papír...

Třeba se ale vysoká hustota žáků ve třídách nakonec promění ve výhodu. Až ředitelé z úsporných důvodů konečně odhlásí příliš drahé ústřední topení, budou se děti moci k sobě lépe přitisknout, aby jim nebyla taková zima.

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Petr Hlávka - učitel, Rokycany

Konečně fundovaně o ZŠ Pondělí, 6.Srpna 2012, 23:27:46

Vím jak to máte těžké a velice si vážím každého ředitele/učitele ZŠ, kterému jde o kvalitu výuky. Přitom Vy a Vaši kolegové utváříte vztah dítěte k budoucímu studiu, k životu.
Z pozice učitele na SŠ by mě zajímaly Vaše názory na klesající kvalitu absolventů ZŠ, na odchody Vašich žáků do osmiletých gymnázií, na prospěšnost Dobešových zkoušek po páté a deváté třídě (budou?), na zrušení školních dílen na ZŠ ad. Uvítal bych, pokud by se k tomu rozproudila diskuse.

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

Srovnání s Finy Úterý, 7.Srpna 2012, 19:52:55

Více o úspěšném finském školství obsahuje článek
http://www.blisty.cz/art/64354.html
"Finské tajemství chytrých dětí", v němž jeho autor Anthony Tun vyhledal veřejně dostupné informace o finském školství, a ptá se, proč bychom je vlastně nemohli aplikovat u nás?
Mohli, proč ne, jenže to by nesmělo být u nás prioritou škrtání, správně upozorňuje Lenka Matoušková.

Celý Tunův seznam charakteristických rysů finského školství stojí za přetištění:
* Vnímání učitelského povolání jako nezávislé, tvůrčí a prestižní profese.
* Neselektivní školní systém.
* Školní lékař, obědy a doprava do školy autobusy z vesnic zdarma do ukončení střední školy.
*Začátek školní docházky ve 7. letech na bázi - nač ten spěch, uč se, když jsi na učení zralý.
* Důraz na herní a tvůrčí aktivity, zejména na prvním stupni ZŠ.
* Začlenění dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do normálních škol.
* Důraz na včasné odhalení případných potíží s učením, před tím, než se objeví problém.
* Pedagogický tým zaměřený na speciální pedagogiku v každé škole.
* Individuální přístup k dětem s vadami učení, či dětem s jazykovou bariérou.
* Důraz na navázání osobního a dlouhotrvajícího vztahu mezi pedagogem a dítětem.
* Zásada číslo 1: Udělej VŠE, co je potřeba, aby dítě uspělo, i za cenu práce navíc.
* Minimum domácích úkolů.
* NEexistující selekce, srovnávání či rozdělování dětí podle akademických dovedností v jakémkoliv věku.
* NEexistence státních, srovnávacích, plošných testů, kromě jedné zkoušky v posledním ročníku střední školy.
* Referenční, nikoliv direktivní osnovy, umožnující velkou míru svobody učitele při výběru co a jak učit.
* Podpora spolupráce, kreativity a inovativního přístupu učitelů k výuce.
* Méně přímé výuky, více práce s osnovami a přípravy na výuku.
* Formativní hodnocení žáků, zahrnující jejich přístup ke studiu a chování.
* Finská maturita – ylioppilastutkinto - je (kromě jazyků) jednoúrovňová, kde dobré výsledky dílčích zkoušek mohou kompenzovat nezvládnutí jedné dílčí zkoušky, profilové předměty jsou zkoušeny formou psané eseje, hodnoceny školou a kontrolovány státem.
* Decentralizovaný systém zřizovatelů škol zcela přenesen na lokální magistráty.
* Odbory vzdělávání od ministerstva po obecní úřady vedeny pedagogy a ne profesionálními politiky, či laiky.
* 14% nekvalifikovaných učitelů. (2005)
* Prestiž (ne odměna) učitelské profese srovnatelná s lékaři
* Nejméně času (dětí i učitelů) stráveného sezením ve třídě a naproti tomu nejlepší studijní dovednosti na světě
* o 30% levnější náklady na vzdělání jednoho žáka než v USA, €5,200 na studenta (2006)

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

"Vysoce nadprůměrné ohodnocení" Úterý, 7.Srpna 2012, 23:04:48

Finských pedagogů je mýtus. Je to tak na úrovni ostatních vysokoškoláků. Učitel na základce v roce 2010 si (podle studie níže) průměrně vydělal 40 tisíc EUR za rok, což je zhruba 110% průměrného platu.
V ČR to bylo 25 tisíc CZK měsíčně, tedy 106% celostátního průměru.

http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/tools/salaries.pdf
http://www.stat.fi/tup/suoluk/suoluk_palkat_en.html#occupation

Tohle je samozřejmě jen jeden pramen, a výsledky se mohou lišit, ale je nepochybné, že "výrazně nadprůměrné" z toho nebude. Ostatně, všimněte si, že seznam uvedený paní Švandovou nezmiňuje mzdu.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.