Deník Referendum Domov

Na krajské úrovni dochází k největšímu přerozdělování finančních prostředků v republice. Vladimír Dryml se tedy spíše nemýlil, když na odchodu ze sociální demokracie ve čtvrtek hovořil o korupci v krajské politice. Jenže to je jedno z umění demagogů: využít dílek pravdivého popisu skutečnosti a pokusit se tak přenést pocit pravdivosti i na zbytek projevu. Ten už ovšem bývá složen z polopravd, obrazných přirovnání a osobních útoků.

Kraje jsou uvnitř struktury sociální demokracie nejsilnější složkou řízení. Když tedy Vladimír Dryml ve svém projevu na rozloučenou útočil na Lidový dům, měl sám říci, co udělal, aby vliv krajských struktur uvnitř sociální demokracie oslabil.

Protože to neudělal, může kterýkoli zástupce vedení strany, aniž by se vymlouval, na jeho útoky odpovědět: Vladimíre Drymle, souhlasíme s tebou. To, co se děje v Ústeckém kraji se nám nelíbí. Jsme proti tomu. Ale sám dobře víš, že jako ústřední vedení strany nemáme formální páky, jak s tím něco dělat.

Konflikt sociální demokracie s Vladimírem Drymlem se na veřejnost dostal asi před čtyřmi lety. Tehdy se Dryml měl – podle Mladé fronty DNES – jako čerstvě zvolený senátor snažit od novinami nastrčeného figuranta získat spis protikorupční policie údajně vedený na předsedkyni královéhradecké sociální demokracie Hanu Orgoníkovou.

Jenže další konflikt se zároveň odehrával kvůli krajské zdravotnické politice. Šlo na jedné straně o otázku, zda má kraj koupit od soukromého provozovatele nemocnici ve Vrchlabí. Dryml tam byl a je ředitelem. Na straně druhé pak šlo o Drymlovu tezi, že královéhradecký krajský zdravotnický holding, který je akciovou společností, měl kvůli vlastním dluhům sám sebe poslat do konkurzu. Když to holding neudělal a sociální demokracie Drymla zbavila vlivu, oznámil, že dluhy nemocnic skoupí a pošle je do konkurzu sám. Nechceme se ovšem teď ptát, zda má sociální demokracie někde v programu podporu soukromých nemocnic nebo zda o zdraví občanů mají pečovat akciové společnosti.

Odešel Vladimír Dryml, odešla Jiřina Rippelová, ze známých jmen koketovala s odchodem k Zemanovi Milada Emmerová. Ale tlak ze strany Miloše Zemana probíhá i na úrovni místních organizací, řadových členů. Sociální demokracie nezabrání jejich odchodu ze strany a vlastnímu rozkližování, když jim nebude nabízet perspektivu.

Odchody politiků ze sociální demokracie jsou také otázkou kádrové práce a stále neexistujícího kariérního řádu. Stačí přitom, aby řadoví členové strany věděli, že když budou kvalifikovaní, budou mít za sebou stáže v Bruselu nebo jinde v zahraničí a budou umět jazyky, tak jim strana dá možnost uplatnit se v její prospěch. Předpokladem ovšem je, že o této jejich kvalifikaci bude někdo v republikovém ústředí strany vůbec vědět.

Ostatně, stal by se Vladimír Dryml senátorem, kdyby pro nominaci do senátních voleb v Hradci Králové bylo před čtyřmi lety předepsáno ještě jiné kritérium, než že má kandidovat lékař?