Čtvrteční hlasování, v němž si poslanci na Slovensku výrazně omezili trestněprávní imunitu, nebude nejspíše poslední svého druhu. Naznačují to zprávy z minulých dnů. Webová mutace deníku SME například informuje o vládním návrhu změn v zákoně o veřejných zakázkách. Server Aktuálne.sk zase přibližuje iniciativy samotných poslanců.

Změnou systému veřejných zakázek byl ve vládě Směru — sociální demokracie Roberta Fica pověřen ministr vnitra Robert Kaliňák. Jeho nynější novela by měla prý mechanismus zpružnit a zprůhlednit, a to do podoby, jež sníží riziko přeceňování.

„Rušíme rokovacie konanie bez zverejnenia,“ cituje Kaliňáka SME.sk s tím, že pod veřejnou kontrolou budou všechny nákupy s výjimkou vojenských.

Stát má dík novele získat i možnost nakupovat zboží s nízkou hodnotou na zvláštním elektronickém trhu. Tam budou dodavatelé prezentovat svoje nabídky a ministerstva si z nich vybírat. Rovněž nově se mají zakázky hodnotit nejen dle vlastní ceny, ale i s přihlédnutím k dalším nabídnutým službám — ceně servisu či náhradních dílů.

„V prípade rámcových zmlúv, ktoré sa uzatvárajú na niekoľko rokov, požadujeme, aby v prípade, že klesne cena, bola povinnosť na ňu reagovať,“ cituje server ministra s dodatkem, že při poklesu ceny by obdobné pravidlo platit nemělo.

Podle SME.sk je dále v novele zakotven „prísny zákaz“ připojovat k uzavřeným smlouvám dodatky. Bude-li napříště dodavatel požadovat po státu více peněz, nezbude mu, než se obrátit na soud. Výjimku mají mít tzv. strategické zakázky, u kterých nelze dopředu určit konečnou cenu. Tyto však budou dle Kaliňáka jasně vymezeny.

Právě prostřednictvím smluvních dodatků se na Slovensku v minulosti prodražovala výstavba dálnic.

Majetek, odměny, nominace

Podle serveru Aktuálne.sk přichází návrhy očistných změn v nové intenzitě i od jednotlivých poslanců. V úterý 31. července mají pod vedením předsedy parlamentu Pavola Pašky (Směr-SD) začít rozhovory o zpřísnění majetkových přiznání politiků. Zároveň začne pracovat poslanecká skupina, která má připravit návrh na zrušení trestněprávní imunity soudců.

Obě iniciativy mají obecnou podporu jak Směru, tak opoziční pravice. Konkrétních návrhů by ale mělo vzniknout více, neboť dnes — podle komentářů v slovenském tisku — vláda a opoziční strany soupeří, kdo se k tématům postaví důsledněji.

„Poslanci SaS (strany Svoboda a Solidarita) už teraz zverejňujú svoje majetkové pomery na stránke Politika Open. Necítime sa teda ani teraz inak ako bežní občania (...) a aj preto budeme pripravovať vlastné návrhy k tomu, aby sa posilnila moc občana v správe veci verejných,“ cituje Aktuálne.sk Juraje Miškovce, předsedu poslaneckého klubu SaS.

„Prvú iniciatívu, ktorou je zverejňovanie odmeňovania manažérov v štátnych podnikoch, sme už oznámili. Je to jedna z vecí, ktorá je vo vývoji a prídeme s ňou aj v podobe legislatívneho návrhu,“ uvádí pro server zas Ivan Štefanec z SDKÚ-DS.

Poslanec a předseda strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igor Matovič by přitom chtěl jít ještě dále — je prý zapotřebí ukončit celou zaběhanou praxi, při které strany nominují svoje nekvalifikované členy do rad firem a společností s účastí státu.

„Chceli by sme urobiť hrubú čiaru medzi politikov a odbornosťou. Súčasný systém je totiž najzvrátenejším privilégiom, ktoré politici v súčasnosti majú. Bol by som veľmi rád, keby o neho prišli,“ uvedl Matovič také pro Aktuálne.sk.

Dvojí příčina

V debatě nad příčinami popsaného trendu uvádí slovenští publicisté dvě vysvětlení: jednak, že jde o důsledek politické konstelace vzniklé po jarních volbách, kdy je Směr s poslaneckou většinou nucen věnovat se i tématům pravicově liberální opozice, a jednak, že jde o reakci na veřejnou poptávku, kterou přiživilo dění okolo kauzy Gorila.

„(Gorila) k tomu určitě prispela,“ uvedl pro SME poslanec Směru Dušan Jarjabek, krátce po čtvrteční poslanecké schůzi.

Zatím nejvýraznější posun v příslušném směru učinili slovenští zákonodárci právě ve čtvrtek 26. července, kdy všech 144 přítomných poslanců Národní rady SR schválilo omezení své trestněprávní imunity. Stíhat slovenského polance tak bude možné nově i bez parlamentního souhlasu.

Příslušná novela o trestněprávní imunitě se váže k ústavnímu zákonu. Účinnosti nabude 1. září. Přestupkovou imunitu — například nemožnost býti pokutován za rychlou jízdu — si slovenští poslanci zrušili už před jarními volbami.

V České republice mají zákonodárci doposud doživotní imunitu jak trestněprávní, tak přestupkové povahy. O možnost trestního stíhání poslance nebo senátora je třeba žádat vždy zvlášť, a když je odmítnuto, nelze jej v konkrétním případě už nikdy zahájit.

Přestupková provinění českých zákonodárců jsou řešena ve zvláštním disciplinárním řízení, které si řídí obě komory parlamentu samy. Rovněž zde poslanci ani senátoři standardnímu přestupkovému řízení nepodléhají.

Další informace:

SME.sk Kaliňák predstavil zmeny v zákone o verejnom obstarávaní

Aktuálne.sk Zrušením imunity to vraj neskončí. Politici nechcú byť chráneným druhom

Aktuálne.sk Poslanci sa chystajú na imunitu sudcov, tí sú proti

NR SR NRSR: Poslanci budú meniť ústavu, od 1.9. majú prísť o trestnoprávnu imunitu

SME.sk Poslanci si zrušili trestnoprávnu imunitu

Pravda.sk Poslanci si zrušili trestnoprávnu imunitu, sudcom zostala

Aktualne.sk Nemožné sa stalo skutočnosťou. Imunita poslancov už neochráni

Čro6 Juraj Hrabko: Falošná hra s imunitou