Zabraňte privatizaci zdravotnických zařízení, vyzvali lidovci Hegera

Vratislav Dostál

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek vyzval v otevřeném dopise ministra zdravotnictví, aby zabránil rozšiřování zdravotnických monopolů slučováním pojišťoven a zdravotnických zařízení za účelem privatizace českého zdravotnictví.

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek zveřejnil dopis adresovaný ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi z TOP 09. Zdůraznil v něm, že by reforma zdravotnictví měla směřovat ke skutečně potřebným systémovým změnám pro občany a nikoli pro vybranou skupinu privátních investorů.

Bělobrádek proto ministra jménem své strany vyzval, aby zabránil rozšiřování zdravotnických monopolů slučováním zdravotních pojišťoven a zdravotnických zařízení za účelem privatizace českého zdravotnictví.

Lidovci se podle svého předsedy domnívají, že finanční a personální propojení jednotlivých částí zdravotnictví nebude ve prospěch občanů a veřejného zdravotního pojištění. Podle jejich předsedy se jedná o všechny části zdravotnického systému, o zdravotní pojišťovny, nemocnice či ordinace praktických lékařů.

„Naopak, máme důvodné obavy, že takto nově nastavený systém bude umožňovat finanční prostředky ze systému veřejného zdravotního pojištění snadno vyvádět jako neadekvátní soukromý zisk privátních vlastníků, nikoli jako prostředky, které mají být použity na zdravotní péči,“ vysvětlil Bělobrádek.

Současně Hegera vyzval, aby přehodnotil rezignaci státu na tvorbu a garanci základní sítě zdravotnických zařízení. „Přesunutí veškerých kompetencí a odpovědnosti za tvorbu sítě poskytovatelů na zdravotní pojišťovny pokládáme za nesprávné, nebezpečné a nezodpovědné,“ uvedl předseda KDU-ČSL.

Za alarmující lidovci navíc považují nepřehlednou a nevyváženou situaci v segmentu ambulantní péče. U praktických lékařů prohlubující se stárnutí jejich populace, v kombinaci s reálným omezováním jejich pravomocí, činí dle Bělobrádka obor neatraktivním jak pro pacienty, tak pro nové adepty. To je dle jeho slov v přímém rozporu s trendy vyspělých zdravotnických systémů.

„U pediatrů zůstává dlouhodobě neřešené znevýhodnění, dané nevýběrem regulačních poplatků. U ambulantních specialistů se systém úhrad postupně pokřivil do stavu, kdy nikdo není schopen reálně vypočítat hodnotu skutečné práce, ať již se jedná o plátce či o lékaře samotné,“ doplnil Bělobrádek s tím, že systém tak samovolně směřuje k předrevolučnímu modelu, který straní těm lékařům, kteří v něm umějí chodit a nikoli těm kvalitně pracujícím.

„Pokud přidáme zjevnou nejednotnost v hustotě sítě, programové mlžení o parametrech redukce lůžkového fondu a z toho plynoucí otazníky o přesunech zdravotnických pracovníků mezi segmenty, jeví se nám napětí mezi zdravotníky nevyhnutelným,“ uzavřel předseda lidovců.