Francouzská Socialistická strana (PS) slaví volební triumf. Po zisku prezidentské funkce pro Françoise Hollanda na počátku května zvítězila také ve volbách do Národního shromáždění — dolní a významnější komory francouzského parlamentu. V první kole voleb z 10. června získala 22 mandátů, ve druhém ze 17. června dalších 258. Celkově tak bude PS zastupovat 280 poslanců.

280 křesel z 577, jež francouzská sněmovna má, není většina. Socialisté ale před volbami uzavřeli pakt o vzájemné podpoře a vládní spolupráci s koalicí francouzských zelených stran Europe Écologie — Les Verts, která získala dalších 17 křesel. To samo o sobě už stačí prezidentovi k sestavení stabilní vlády.

„Volební výsledek dokládá velkou důvěru v prezidenta,“ uvedl v povolením komentáři prozatímní ministr financí Pierre Moscovici, který sám získal poslanecké křeslo. „Vláda se bude moci opřít o stabilní pilíř, který ji dále posílí (...) a přiměje ctít dané závazky,“ citují ministra francouzská média.

Do sněmovny se navíc dostalo 12 poslanců z pokrokářské Radikální strany levice (PRG), která podporuje Hollandův program, a dalších 22 nezařazených levicových politiků. Deset poslanců bude mít také důsledně levicová Levá fronta. Levice dohromady tedy obdržela 341 mandátů z  577 — to je o 114 více než při posledních volbách v červnu 2007 a výsledek, na nějž nedosáhala od voleb po prvním vítězství Françoise Mitterranda v roce 1981.

Horní komoru — Senát — přitom levice kontroluje už od září 2011.

„(Se získaným mandátem) bude zapotřebí dát do pořádku finance tak, abychom do roku 2017 vyrovnali rozpočet a současně prosazovali reformy k podpoře růstu, zaměstnanosti, vzdělání a bezpečnosti,“ uvedl pro tisk Manuel Valls, dosavadní ministr vnitra.

Význam voleb

Vedle logické opory pro prezidentovu politiku se výsledky sněmovních voleb tradičně odrážejí ve složení vlády. Tu si ve Francii sestavuje sám prezident, parlament jí ale může vyslovit nedůvěru. První Hollandův kabinet byl za předsednictví Jeana-Marca Ayraulta sestaven v polovině května jako provizorní. Nový a definitivní má Hollande představit tento čtvrtek.

Pozorovatelé přitom dokládají, že všichni z prozatímních ministrů, ministryň a dalších členů vlády, kteří kandidovali i ve sněmovních volbách, získali také poslanecký mandát. Nový kabinet by tak měl být velmi podobný současnému, ne-li totožný.

Nové Národní shromáždění začne naplno pracovat příští měsíc. Podle agenturních přehledů by se mělo na první schůzi zabývat zvýšením daní z příjmu pro banky a energetické koncerny a rušením daňových výhod, které prosadila vláda Nicolase Sarkozyho.

A pravice?

Spolu s 341 levicovicovými poslanci zasedne v nové sněmovně také 229 zákonodárců hlásicích se k pravicovému bloku a sedm poslanců mimo oba tábory. Z 229 zástupců pravice bude 194 ze neogaullistického Svazu pro lidové hnutí (UMP) bývalého prezidenta Sarkozyho, jež nyní vede Jean-François Copé, 12 ze strany Nový střed, šest z Radikální strany, dva z Aliance centristů a 15 nezařazených. Oproti posledním volbám ztratila pravice 116 poslanců, přičemž samotná UMP přišla o 119 míst. Copé již otevřeně přiznal porážku a slíbil, že ve sněmovně povede opozici k „odpovědnosti a bdělosti“.

Podle znaleckých komentářů se volební výsledek odrazí také v mocenské struktuře nejsilnější pravicové strany. Sám Copé i bývalý premiér François Fillon mandáty získali; neuspěli však bývalý ministr vnitra Claude Guéant nebo bývalá ministryně obrany a zahraničí Michèle Alliotová-Mariová. Další ze zkušených politiků UMP — bývalý ministr práce, zaměstnanosti a zdravotnictví Xavier Bertrand — pronikl do sněmovny jen o 222 hlasů z několika desítek tisíc odevzdaných.

Zmíněných sedm poslanců mimo oba bloky tvoří dva zástupci centristické strany Střed pro Francii Françoise Bayroua, který ale sám mandát nezískal, dva zástupci regionálních stran a tři národovečtí politici. Dva z těchto národovců kandidovali za Národní frontu Marine Le Penové — stranu, jež nebyla ve francouzské sněmovně zastoupena od roku 1998.

Samotné Marin Le Penové uniklo poslanecké křeslo o 118 hlasů z 55 tisíc; stranu však bude reprezentovat její 22letá neteř Marion Maréchalová-Le Penová a slavný advokát Gilbert Collard. Francouzský tisk upozorňuje, že Maréchalová-Le Penová získala svůj mandát v jižanském zemědělském městě Carpentras. Její děd a legendární expředseda Fronty Jean-Marie Le Pen ji prý přemluvil ke kandidatuře právě zde, aby vylepšil image strany — příznivci Národní fronty totiž před 22 lety v Carpentras znesvětili přes třicet židovských hrobů.

Z další volebních zajímavostí vyzdvihují agentury neúspěch socialistické prezidentské kandidátky z roku 2007 a Hollandovy expartnerky Ségolène Royalové, jíž se nepodařilo prorazit v La Rochelle, a další významné postavy PS Jacka Langa. Známý socialistický samorost a bývalý ministr kultury prohrál volby v lotrinském departmentu Vosges.

Druhého kola voleb do francouzské sněmovny se zúčastnilo 55,4 procenta oprávněných voličů. V prvním kole překročila účast 57 procent.

Další informace:

France 24 Hollande's Socialists secure majority in French parliament

France 24 France's parliamentary runoff as it happened

France 24 Le Pen's niece takes far right back to parliament

Reuters Socialists free to push through reform agenda

AFP 'Dallas comes to the Elysée' as Royal kicked out

AP Hollande to pursue ambitious European growth plan

Volební speciál listu Le Monde

Volební speciál listu Libération