Podle průzkumů nemají Češi rádi Romy. Mohou za to i média. Díl IV: Deník.cz, ČTK, bulvár

Autor pokračuje ve své analýze médií a způsobů, kterými přispívají k rozmýchávání a posilování nesnášenlivosti vůči Romům.

V předcházejících dílech jsme si ukázali na konkrétních příkladech, jakou techniku k manipulaci s diváky s čtenáři používají TV Nova a bulvární server Parlamentní listy, TV Prima i Česká televize. Poté jsme si vzali na paškál deníky a servery MF Dnes – iDnes.cz a Právo – Novinky.cz. Nyní se budeme věnovat novinám a serverům pod hlavičkou Deník, ČTK a bulváru.

Deník.cz
Papírové noviny Deník (a server Deník.cz) vycházejí po celé republice pod místními názvy, například Liberecký deník. Jde o jeden z nejčtenějších titulů u nás. Především v místních vydání velmi často zveřejňuje informace a názory, které hrubě paušalizují a hlásají tak kolektivní vinu Romů či se vůči Romům hanlivě vyslovují.

Například redaktorka Deníku.cz Drahomíra Považanová napsala v článku nazvaném Dělnická strana žádá o ochranu svými slovy (ani je nevložila někomu jinému do úst) o údajných trestných činech jednotlivců v Novém Bydžově takto: „Situace v Novém Bydžově eskalovala loni na podzim poté, co tu došlo k několika přepadením a znásilnění mladé ženy romskou menšinou.“

Mostecký deník přinesl 21. 10. 2008 reportáž neonacisty Jiřího Šlégra  přímého účastníka pokusu o pogrom Romů v litvínovském Janově. Redakce k tomu napsala mimo jiné toto:

„Mostecký deník se rozhodl uveřejnit, mimořádně mezi zpravodajskými příspěvky a nikoliv v sekci Čtenář - reportér, sobotní události v Janově zaznamenané účastníkem pochodu. Reagujeme tak na připomínky čtenářů v diskuzích pod články, které se věnují problematice tohoto sídliště, označovaného za romské ghetto, že redakce zaznamenala události jinak, než se staly. Redaktoři Mosteckého deníku si i nadále stojí za tím, že on-line reportáž se snažili podat co nejvěrohodněji a nehodlají na jejím znění nic měnit. Tato následující reportáž budiž důkazem, že jsme nezávislé multimediální vydavatelství, které nepodléhá žádným politickým ani jiným tlakům.“

Vydavatelství Vltava Labe Press však evidentně politickým tlakům podléhá, protože zveřejněním této reportáže přispělo k šíření lží a k propagaci neonacistické Dělnické strany.

„Jako na rodilého Mostečáka se na mne obraceli lidé z jiných měst, abych je dovedl na místo konání akce, kterou si vyžádali ,obyčejní´, volající po vyřešení problému s nezvladatelnými cikánskými mafiány v Janově…?“ napsal zde Šlégr mimo jiné.

Šlégr byl tehdy významným členem DS (a dnes její následovnice DSSS). Jak se ukázalo v procesu u Nejvyššího správního soudu, který Dělnickou stranu rozpustil jako (neo)nacistickou, policie má snímky Šlégra v uniformě nacistických úderek Sturmabteilung (SA), s páskou s hákovým křížem a při hajlování. Jiří Šlégr se na krajně pravicové scéně pohybuje od roku 2000 a (společně se svou sestrou Lucií, taktéž členkou DSSS) navštěvovali demonstrace neonacistických uskupení Národní odpor a Autonomní nacionalisté zhruba od roku 2006. Redakce Deníku,cz tedy velmi dobře věděla, komu reportáž, prezentovanou jako nestranné zpravodajství, zveřejňuje.

Česká tisková kancelář
ČTK by měla odvádět profesionální a etickou práci již ze své podstaty veřejnoprávní instituce. Bohužel tomu tak vždy není. Během posledního roku dvou se dopouští neprofesionální a neetické práce. Nejenže často používá výraz „nepřizpůsobiví“, ale někdy tvrdí i věci, které nemá ověřené alespoň ze dvou zdrojů - vydává například tvrzení starostů či policejních mluvčích za pravdu. A ani ona nedává často ve zprávách, které se týkají Romů, slovo Romům.

Způsob takto odvedené práce ČTK z poslední doby si můžeme předvést na případech z Tanvaldu a Olomouce. ČTK spojila dvě zprávy, které (obě) převzala odjinud, a dala jim tento titulek: V Tanvaldu napadli Romové školačku, v Olomouci chlapce. (Článek byl na této adrese http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/v-tanvaldu-napadli-romove-skolacku-v-olomouci-chlapce/787564. Po kritice ze strany autora tohoto pojednání jej však ČTK stáhla)

Informace o přepadení dívky v Tanvaldu začala ČTK těmito slovy:
„Nezletilou dívku v Tanvaldu na Jablonecku napadli údajně v úterý ráno cestou do školy tři romští mladíci.“

Zvýraznil jsem v této informaci výraz „údajně“, který čtenáři sděluje, že je na této informaci něco, co ji zpochybňuje, například to, že není stoprocentně ověřená. V titulku ovšem žádné takové zpochybnění není, tam ČTK rovnou tvrdí, že násilníci jsou Romové.

Stejného neprofesionálního jednání se pochopitelně dopustil i sám Jablonecký deník, který svou zprávu nazval Romové vyhrožovali dívce boxerem. V článku Jabloneckého deníku, tudíž ani v článku ČTK, která si nic z jeho tvrzení neověřovala, není jediná konkrétní informace - není tu popsáno jediné svědectví, z něhož by šlo vyvodit, že v případě pachatelů jde skutečně o Romy. Zpráva to prostě tvrdí jako danou věc - něco na způsob tvrzení, že lidé dýchají vzduch, které již není třeba nijak blíže zkoumat, protože je nepodmíněně pravdivé.

ČTK ve svém článku opisuje zprávu z Jabloneckého deníku:
"Podle deníku se napadení odehrálo mezi půl osmou a osmou hodinou ráno. Na děvče zaútočili tři romští mladíci, jeden ji shodil ze srázu dolů do parku, kde stáli další dva..." ČTK tak v té samé zprávě znovu se stoprocentní jistotou tvrdí, že pachatelé byli Romové, přestože to sama o pár řádků výše zpochybnila.

Přebrala i další neověřené informace:
„Podle nepotvrzených informací chystá rodina napadené dívky petici proti přehlížení trestných činů a přestupků páchaných Romy. S tím nepřímo souhlasí i starosta Tanvaldu Petr Polák. ,Je vidět, že se nebojí a nic si z toho nedělají. Například v marketech někdy kradou vyloženě neskrývaně,´ řekl deníku starosta. ,Stejně tak víme, že mnozí jezdí v autech, která už od pohledu nemohou být technicky způsobilá provozu a někteří ani nemají řidičský průkaz. Jenže jim to stále prochází,´ dodává starosta.

Jablonecký deník a ČTK tak nechtěně ukázaly na mechanismus, jakým se vyrábějí negativní emoce namířené na „vhodný cíl“a následné dění, tedy v tomto případě protiromské nepokoje. Starosta může říci cokoli, i kdyby to byla lež, jak se u některých výroků některých starostů ukázalo. A média to berou jako informaci, kterou již není třeba potvrzovat, zjišťovat její pravdivost.

Vzpomeňme v této souvislosti například na lži rumburského starosty Jaroslava Sykáčka (ČSSD), kterými přímo vyvolal loňské nepokoje ve šluknovském výběžku. Většina médií tehdy automaticky předkládala veřejnosti jako pravdivou verzi, kterou o rvačce v Rumburku podával Sykáček. Ten tehdy řekl, že podle svědků tvořili větší skupinu Romové, kteří napadli příslušníky majority.

Hned po serveru Tn.cz (TV Nova) přinesla tuto zprávu ČTK (ostatní média kromě televize Nova to od ní převzala). A svá „zjištění“ založila na tvrzení starosty a policejní mluvčí. (ostatní média kromě televize Nova to od ČTK převzala). A svá „zjištění“ založila na tvrzení starosty a policejní mluvčí. V článku je také převzaté vyjádření jednoho z údajně napadených, názor či pohled Romů zde zcela chybí.

Z informace, že mnoho Romů přepadlo několik bezbranných "bílých" se nakonec vyklubala pravděpodobnější varianta: rvačka dvou místních gangů dealerů drog. Zcela odlišně totiž podal celou věc server Aktuálně.cz. „Ze zjištění Aktuálně.cz i z policejního vyšetřování je zřejmé, že šlo o násilí mezi dvěma skupinami obyvatel Rumburku i okolí, kteří se už z dřívějška znali, během noci před rvačkou se několikrát potkali a vzájemně se provokovali,“ uvedl Aktuálně.cz. Událost popisuje jako rvačku čtyř až pěti lidí na obou stranách konfliktu. Ostatní jen přihlíželi nebo se snažili násilí zabránit - potvrzují to svědci i lidé seznámení s vyšetřovacím spisem.

ČTK na závěr zprávy o údajném přepadení dívky v Tanvaldu „připomíná“, jiný zdejší případ – střelbu důchodce, po níž zůstal mrtvý 22letý Rom a další byl postřelen. A navazuje další informací, kterou opět vydává za skutečnost: „Podle vyšetřovatelů se třiašedesátiletý střelec Romům bránil, když ho napadli nožem.“ Nic takového ovšem vyšetřovatelé do té doby netvrdili, pouze takovou variantu podávali jako jednu z vyšetřovacích verzí.

O případu napadeného chlapce v Olomouci napsala ČTK ve svém článku toto:
„Třináctiletý chlapec skončil v čtvrtek večer v nemocnici po napadení útočníků na sídlišti Černá cesta v Olomouci. Policisté vzhledem k věku účastníků potyčky nechtějí případ jakkoliv komentovat. Podle informací ČTK utrpěl chlapec pohmožděniny. Server tn.cz uvádí, že útočníci byli z řad nepřizpůsobivých občanů.“

Články o tomto případu na Tn.cz i v ČTK přinášejí jediné svědectví o podezřelých: „Podle matky napadeného hocha se jednalo o mladíky z místní romské komunity.“

Jenže svědectví (údajně) napadených či jejich příbuzných (kteří jen opakují, co jim bylo řečeno) nelze brát jako stoprocentní a jejich slova se musejí ověřovat. Důvodem je stoupající počet případů, kdy si dotyční vymysleli, že je přepadli Romové. Naposledy šlo o případ přepadené a pořezané dívky v Liberci. Dívka se policistům přiznala, že se pořezala sama a přepadení si vymyslela. Nebo o chlapce v Břeclavi, který si vymyslel, že jej přepadli Romové a poštval tak proti nim většinové obyvatelstvo.

Blesk a Aha!
Na závěr ještě pár slov o bulváru. Nemá asi valný význam popisovat jeho metody, které se v ničem neliší od bulváru zahraničního. Tedy jen pár příkladů.

Blesk (i další bulváry) trpí všemi již popsanými neduhy médií, k tomu má typickou vlastnost bulváru: množství neověřených zpráv, vypouštěných bezstarostně do světa bez ohledu na pravdu či skutečnost, je obrovské. Od bulváru málokdo očekává dodržování žurnalistické etiky. V tom však vězí chyba, která vede k pomluvám a k (v praxi bohužel oprávněnému) pocitu redaktorů, že za svou práci nenesou žádnou odpovědnost.

Blesk se dostal za hranice etických principů jakýchkoliv médií. Takto odsoudila tento bulvární deník Komise pro etiku Syndikátu novinářů ČR . Šlo o redakční komentář Oldřicha Tichého s názvem „Dávky pro šejdíře.“ Ten byl umístěný pod článkem o tom, jak jedna romská rodina „zneužívala“ sociální dávky. Komentář byl zahájený „vtipem“, v němž figuroval houf žadatelů o dávky, úřednice a samopal - a výrok: „To byla poslední dávka, na kterou měli nárok.“

S „dobrým“ příkladem své práce přišel Blesk například v září 2011. Ve zprávě popsal „rozhořčení hospodských z Klášterce nad Ohří, kteří napsali do redakce Blesku. ,Je to tady jako ve Šluknově. Romové si dovolují, čím dál tím víc.´ V pondělí večer totiž městem chodila parta opilých Romů a ztropila výtržnosti v několika restauracích. Nejvíce škody nadělala v restauraci Drak. ,Rozbili zahrádku a výplň dveří. Napadli číšníka, protože je nechtěl pustit po uzavírací době,´ zlobil se majitel poničené hospody. Napadený číšník dodal, že nejagresivnější muž ve skupince v minulosti spáchal v této provozovně loupež na jeho kolegovi a byl za to odsouzen.

,Měli sebou jednoho bílého jako volavku, abych je pustil dovnitř, což jsem odmítl. Ten se prát nechtěl,´ řekl. Od Draka pak dva násilníky odvezla policie. „Pro třetího si jedeme. Zatím událost vyšetřujeme jako výtržnost. Zařízení poničili ve čtyřech hospodách. Rasistický podtext událost neměla,“ řekla chomutovská policejní mluvčí Marie Pivková.
Klasika - dalo by se říci. Slova hospodského, který do hospody nepouští „černé“, jsou pro Blesk něco jako kázáním z kůru, kdežto ti horem spodem pomluvení Romové slovo nedostali.

Takto Blesk informoval o přepadení patnáctiletého Petra v Břeclavi:

„Hned tři romští útočníci napadli Petra (15) minulou neděli večer v Břeclavi u obchodního centra poté, co ho požádali o cigaretu. Ke své smůle mladík žádnou neměl, Romové si na něm proto vylili svůj vztek a agresi. Skončil v nemocnici s těžkými poraněními, při operaci mu doktoři museli odebrat ledvinu. jeho případ vyvolal rozsáhlou diskuzi o romské otázce i reakci v podobě protestního průvodu Břeclaví.“ Jediné, čím měl Blesk tuto „pravdu podloženou, byla výpověď chlapce na nemocničním lůžku.

Ten samý chlapec pak o pár dnů později pod tíhou důkazů přiznal, že si celou věc vymyslel.

Pokud možno ještě horší než Blesk je deník Aha! Ten například hrubě pomluvil romského aktivistu Václava Zástěru, že neplatí nájemné. A to prostřednictvím tvrzení pronajímatele bytu. V článku samém se Zástěra sice vyslovuje, nedostal však prostor se obhájit. Proto napsal redakci Aha otevřený dopis.

Byl to též deník Aha, který jako jediný vydával kachnu Parlamentních listů o „romském pokladníkovi, který okradl romskou politickou stranu“ za svou vlastní zprávu. Prostě to tvrdil, aniž by pro to měl jediný důkaz či odkaz na zdroj, z něhož čerpal. A když díky serveru Romea.cz vyšlo najevo, že jde o kachnu, ni se nenamáhal s nějakou opravou, přiznáním či dokonce snad omluvou. Článek byl na této adrese. Po zjištění, že jde o kachnu jej redakce bez jediného slůvka odstranila.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.