Nejdůležitější zpráva minulého týdne

David Rath. David Rath. David Rath. Bronz z Helsinek. Dienstbier prezidentským kandidátem ČSSD. A přesto je třeba hledat nejdůležitější zprávu minulého týdne někde jinde. Otiskl ji deník Právo minulé úterý na straně devět vlevo uprostřed.

Zahraniční zprávy bývají v českých novinách dítětem odstrkovaným. Zaplatit zahraničního zpravodaje je drahé. Mít v redakci lidi znalé neobvyklých jazyků, jakými dnes jsou už i ty menší slovanské, je spíše otázka náhody než cíleného výběru.

Přesto i zahraniční rubriky občas naznačí, čemu by se bylo dobré věnovat. Co už ale zpravidla rozpracováno nebude. Deník Právo takto ve svém úterním vydání na straně devět vlevo uprostřed otiskl článek pod titulkem „Vypukne krvavé jaro, hrozí Albánci do Skopje“. Článek podepsaný „DPA, los“ – tedy německou tiskovou agenturou a redaktorem Práva, ocitujme pro ilustraci celý:

„Na hranici občanské války se ocitla Makedonie. Tisíce tamních Albánců minulý pátek demonstrovaly v hlavním městě Skopje i na jiných místech země za osvobození skupiny muslimů podezřelých z nedávné vraždy pěti etnických makedonských rybářů. Protestující obvinili vládu z urážky víry, která podle nich nespravedlivě svalila vinu na ‚radikální islamisty‘. Ti varovali, že v Makedonii propukne ‚krvavé balkánské jaro‘. Etničtí Albánci tvoří asi čtvrtinu makedonského obyvatelstva. V roce 2001 se země ocitla na pokraji občanské války mezi vládou a ozbrojenými skupinami Albánců podporovanými z Kosova.“

Se zprávou Práva se do českého prostředí dostává informace o událostech, kterými média na Balkáně žijí možná i půl roku. Jde o stupňující se – médii čím dál častěji popisované – střety mezi etnickými Makedonci a Albánci v Makedonii. Jde o rvačky, přepadení, vypalování domů nebo zařízení infrastruktury, vraždy.

Tou zatím poslední byla vražda „pěti etnických makedonských rybářů“, jak píše Právo, ve čtvrtek 12. dubna nedaleko hlavního města Skopje. Policie událost popisuje jako popravu náhodně vybraných lidí. Těla čtyř zabitých měla být nalezena na jednom místě, tělo páté oběti o několik set metrů dále. Makedonská policie pak 1. května zatkla během zvláštní operace dvacet „radikálních islamistů“ cvičených podle státních orgánů v Pákistánu a se spojením na Kosovskou osvobozeneckou armádu (UÇK).

První demonstrace proti „vykonstruovanému procesu“ se konala hned v pátek 4. května. Podle srbské televize se demonstrace účastnilo na deset tisíc makedonských Albánců. Skandována byla hesla jako „Policisté vrazi“, „Kdo se nepřidá, je zrádce“ a „Alláh je jeden, Alláh je veliký“. Kameny demonstranti rozbili několik oken na sídle vlády.

Právo informuje až o demonstraci, která následovala o týden později, a to už nejen ve Skopji, ale i v dalších makedonských městech: Kumanovu, Tetovu a Gostivaru. Ta všechna mají výrazný podíl albánského obyvatelstva. Podle makedonských médií účast na demonstraci v hlavním městě opět dosáhla asi deseti tisíc lidí. Demonstrující měli skandovat „UÇK, UÇK“, „Stop vykonstruovaným procesům“, „Muslimové nejsou teroristé“. Místní média zvlášť zmiňují, že demonstrace začala po „pravidelné páteční bohoslužbě“.

Co Právo nedodává, je, zda tato série násilných činů mezi dvěma etniky v Makedonii spíše povede k eskalaci konfliktu a občanské válce jako v roce 2001. Anebo zda se mezietnické násilí uklidní dříve, než bude potřeba masivní diplomatický tlak, resp. vojenský zásah, kterého by se nejspíše musely zhostit členské státy Evropské unie.

V roce 2001 byla bezprostředním momentem, který umožnil rozvinutí konfliktu, dva roky stará válka v Kosovu – tehdy došlo k pohybům obyvatelstva, mimo kontrolu a mezi obyvatelstvo se dostalo velké množství zbraní. Nyní se tím klíčovým momentem může stát krize v Řecku hrozící vyústit v rozpad nebo výrazné poškození státní struktury tohoto jihobalkánského státu. Státu, ve kterém kromě jiného žije přes jeden milion (ekonomických) imigrantů z Albánie, Makedonie, Bulharska a Rumunska.

Jak moc je otevřený konflikt v Makedonii pravděpodobný, nepoznám. Ve prospěch konfliktu hovoří třeba to, že demonstranti na televizních záběrech nosí vlajky Albánie. Odpovědět by mohla analýza, kterou by ale Právo muselo někomu zadat. Pokud to udělá, bude moci bez obav tvrdit, že minulé úterý otisklo sólokapra a že to ví.

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Luděk Ševčík - OSVČ

Pondělí, 21.Května 2012, 12:02:54

Teď mají politikové Evropy a USA, kteří udělali z UCK obětavé ochránce utlačovaných Kosovských Albánců proti zločinným Srbům možnost dokázat, že tenkrát konali v zájmu skutečné spravedlnosti. To znamená nakopnout vrtule a hurá na Makedonii. A bombardovat, dokud se makedonská vláda nevzdá a neumožní Albáncům v jími vybraném uzemí provést etnickou čistku a vyhlásit v něm svůj stát. S jídlem roste apetit a vzor Kosova je inspirující. Pokud se však politikové a generálové nezachovají stejně jako v případě Srbska, je na místě se ptát, jakýmže metrem se to měří?

Mirza Hadžič - Praha 5

Úterý, 22.Května 2012, 10:31:28

V "dobré" tradici "uloupených Kosov", které si tato zpráva zřejmě bere jako žurnalistický vzor, zapomíná že ve vlně etnických protestů proběhly protesty nejen Albánců ale i etnických Makedonců. O tom co zaznělo na straně druhé, objektivní Právo samozřejmě nereferuje ("Albánce do plynu", "Mrtvý Albánec dobrý Albánec"). Citování srbských medii (neomylně pak jen těch prorežimních, nikdy levicový Peščanik nebo chraň bůh levicové e-Novine) o události která se stala v jiném státě, dokresluje letitý způsob informování Práva z Balkánu.

Podobné "vlny" etnických animozit, který se periodický objevují (makedonská media dnes už žijí opravdu jinými událostmi, natožpak "balkánská"), vyvolává především neutěšená sociální situace, složitá i kvůli nepřátelské politice sousedního Řecka vůči mladé a chudé Makedonii. Přístup do EU je zablokován absurdním populistickým sporem o název státu, zatímco budování občanské společnosti je v plenkách.

Paja_velka_fatra_cb

Pavel Holubec - kdesi v Česku

k situaci na Balkáně Neděle, 27.Května 2012, 18:33:58

vyšel pěkný článek tu: http://monthlyreview.org/2012/03/01/welcome-to-the-desert-of-transition

Patrik Eichler - novinář, Praha

Neděle, 27.Května 2012, 23:03:32

Právo otisklo noticku, která mi přijde důležitá jako příznak toho, co se v postjugoslávských republikách děje nebo dít může. Důležitá proto, že i v devadesátých letech se v novinách objevovali drobné noticky o mezietnickém násilí, a pak tu najednou byla válka, a nikdo nevěděl, odkud že se vzala.

Proto by bylo dobré na tu noticku navázat analýzou - ta by jistě musela čerpat z hlubší znalosti dění i z makedonských zdrojů. Tato vlna mezietnických střetů mi přijde za posledních pár let subjektivně nejvýraznější/nejsilnější. Takže mi stálo za to na ni upozornit.

Pokud se občas dívám, tak RTS informuje obdobně jako třeba Dnevnik (to k tomu psaní o jedné zemi podle zpráv z médií jiné (sousední) země. Právo zpráv ostatně převzalo z DPA, tedy z Německa. A pokud Právo o dění na Balkáně informuje přímo z "místních" zdrojů, taky bych řekl, že nejčastěji používá B92.

Na otázku, jaký je rozdíl mezi Peščanikem a Politikou nebo RTS mi přijde odpovídat zbytečné. Jaký je rozdíl mezi MF Dnes a Deníkem Referendum a proč se v Srbsku nepíše o ČR podle zpráv z DR...?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.