Operační programy představují v EU významné rozvojové zdroje. V etapě současné krize se staly dokonce hlavním zdrojem. Jsou určeny k navýšení vlastních zdrojů na rozvoj, používají se však často chybně ke krácení položek vlastních zdrojů.

Ve střednědobém finančním výhledu 2007-2013 bylo v rámci programů alokováno pro ČR cca 671,2 mld. Kč. I přes krizi nebyly alokace zemím EU kráceny.

Zdroje ze strukturálních programů lze čerpat k dokončení projektů o 2 roky nad schválené období, (n + 2), vyúčtování prací lze provést ještě v dalším roce (n + 3).

K alokovaným zdrojům ve výši 85% nárokovatelných investic je zapotřebí přidat vlastní investice ve výši 15%. Zbývá pak ještě cca 10% dalších zdrojů, které nelze podle pravidel strukturálních fondů pro spolufinancování nárokovat.

Na druhé straně si členské státy mohou zajistit spolufinancování z EIB úvěrem na vlastní zdroje za 1,5% úrok; vztaženo na všechny nárokovatelné výdaje včetně podílu EU je pak úrok jen cca 0,25-0,3%. Investice by přinesly z výnosu daní z rozvoje výroby, snížení nákladů na nezaměstnanost a nárůstu okamžité nebo odložené spotřeby ze zaměstnanosti více než 100% návratnost v době čerpání, k tomu plynou efekty ze záměru investice; v případě dopravní infrastruktury, která je hlavní unijní prioritou, ze zvýšení plynulosti dopravy, úspory paliva, snížené nehodovosti a  několikanásobný pákový efekt z přílivu soukromých investic.

HDP České republiky byl v roce 2010 3775,2 mld.Kč, v roce 2011 3809 mld.Kč, alokované prostředky na strukturální programy by tedy přinesly spolu s vlastním spolufinancováním do 25% investic do projektů zaa 839 mld. Kč - něco přes 22% HDP.

Čerpání strukturálních programů první rok období není pro dostatek zkušeností a schvalovací postupy nejlepší, tento rok lze tedy odepsat. V úvahu lze vzít čerpání až od roku 2008. To by se mělo projevit v nárůstu HDP už v roce 2009. (Všechny projekty by při splnění podmínek certifikace k proplacení měly přinášet sociálně ekonomické efekty již následující rok). Pro naše úvahy lze tedy vzít v úvahu možný růst v létech 2009 až 2015, resp. 2016.

Za předpokladu aritmetického průměru růstu za těchto osm let by měl být minimální roční růst HDP jen z využití strukturálních fondů 2,7 % HDP.

Po odstranění současných závad dojde k uvolnění čerpání spolufinancování z EU od podzimu 2012 do konce roku 2015. Certifikovatelné projekty by mohly dosáhnout spolufinancování 550 až 590 mld. Kč, pokud ovšem budou schválené projekty zahájeny v letošním a příštím roce.

Zkusme odhadnout ztráty růstu z čerpání strukturálních fondů podle dosavadních výsledků zveřejněných nedávno v publikacích Evropské komise „Trendy zdanění EU 2011“ a „Jarní ekonomické prognózy 2012“.

Roční průměr růstu HDP v období let 1992-2007 byl 3,1%. V ČR byl dosažen tento růst i v roce 2008. Zkusme však srovnat možný roční nárůst HDP 2,7% s vykázaným růstem HDP ČR podle výše citovaných pramenů, včetně jarní projekce růstu Evropské komise 2012:

• 2008 + 3,1
• 2009 - 4,7
• 2010 + 2,7
• 2011 + 1,7
• 2012 0,0
• 2013 + 1,5

Na další období krátkodobé ekonomické prognózy nejsou.

Podle podkladů stavařů (prokazatelné podklady za jiné sektory nejsou k dispozici) by vyčerpání 7,6% HDP, tj. 289,5 mld. Kč přineslo významné sociálně ekonomické efekty:

za jeden milion korun lze zaměstnat tři pracovníky, při 289,5 mld. Kč celkem tedy 868 500 pracovníků, děleno v průměru třemi roky na realizaci velkých projektů dopravní infrastruktury to znamená cca 290000 pracovních míst, zdanění prací a snížení výdajů za nezaměstnanost ve výši ¼ ceny stavební výroby — 72,4 mld. Kč. by uhradilo vlastní zdroje, i kdyby byly na úvěr.

Pokud by se započítala zvýšená spotřeba proti nezaměstnanosti nebo ukládání na odloženou spotřebu, šlo by o cca 30%- 86 mld. Kč.

K tomu by se přidružily efekty z plynulejšího toku dopravy, snížení nehod a pákové efekty z přílivu soukromého kapitálu. (Komise odhaduje cca čtyřnásobek proti vkladu veřejných financí.) Samozřejmě by se dosáhly podle pravidel financování strukturálních programů úspory z reálnější kalkulace nákladů a cen.

Naopak může být vláda rozpočtové odpovědnosti spokojena se spolehlivostí stagnace či recese z jejího pojetí daňové politiky. Podle zprávy Evropské komise k daňovým trendům růst daní nebo rozpočtové škrty o 0,36% snížily v ČR nárúst HDP 2009/2008 o 1%. Protože se ale citlivost při dalších opatřeních zvyšuje, může se podíl přiblížit tak jako v Dánsku 50%. Zatím zmarněné předpoklady růstu ekonomiky a zaměstnanosti umožní zdůvodnit zvýšení daní v rozpětí od cca 2,7% až 3,8%. Snad to nadále umožní ponechat odliv firem do daňových rájů nebo oponování zdanění finanční transakcích, protože by pak zahraniční finanční instituce přišly o část zisků vytvořených v České republice.