Ropák 2002: Pavel Švarc - dioxinové kachny aneb toxik, toxik ueber alles

V roce 2002 získal Ropáka předseda představenstva Labem zaplavené chemičky Spolana Neratovice – Pavel Švarc. Četné důvody jmenování připomíná Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik.

Miroslav Šuta

18.04.2012 08:13

Související

V roce 2002 postihly Českou republiku katastrofální povodně a titul Ropáka roku s přehledem získal muž spojený s jedním ze symbolů těchto povodní – předseda představenstva Labem zaplavené chemičky Spolana Neratovice, generální ředitel a předseda představenstva firmy Unipetrol – Pavel Švarc.

V roce 2001 upozornila organizace Greenpeace na to, že ve středních Čechách na břehu Labe tiká časovaná ekologická bomba – dioxiny a rtutí a dalšími nebezpečnými chemikáliemi zamořené pozemky a budovy po desetiletí uzavřených provozů (viz). Vedení chemičky nejprve problém popíralo. Když Greenpeace zveřejnilo důkazy získané přímo z oficiálních dokumentů, tak se je Spolana pokoušela bagatelizovat.

V lednu 2002 aktivisté Greenpeace z několika evropských zemí za pomocí kruhového laseru a profesionálního geodeta vyměřili a označili kótu stoleté vody před jednou z bran Spolany v blízkosti zamořených objektů, aby upozornili na hrozbu jejich zaplavení v případě povodně. Setkali se však s výsměchem.

Když se na základě informací Greenpeace začala o problém zajímat saská vláda, účelově problém bagatelizovalo nejen vedení Spolany, ale v březnu 2002 i tehdejší středočeský hejtman (a dnešní ministr zemědělství) Petr Bendl (ODS). Po své návštěvě Spolany pak prohlásil, že Greenpeace prý svými neopodstatněnými požadavky na protipovodňová opatření ve Spolaně poškozuje dobré jméno chemického průmyslu.

Ale už v srpnu 2002 tento hejtman společně s tehdejším ministrem vnitra Stanislavem Grossem (ČSSD) zasedal po nocích v krizovém štábu, protože povodeň Spolanu zaplavila dokonce výše než značky, které Greenpeace umístilo v okolí chemičky.

Naštěstí kampaň Greenpeace přinutila společnost během jara 2002 vybudovat alespoň kolem nejohroženějšího dioxiny zamořeného objektu ochrannou protipovodňovou zeď. Ta se sice ukázala příliš nízká, protože se povodeň přes ni přelila, ale zároveň se po povodních prokázalo, že zeď efektivně bránila masovému vyplavení extrémně nebezpečných dioxinů.

Spolana nicméně na povodeň řádně připravena nebyla. Došlo totiž k několika vážným chemickým haváriím ve skladišti chlóru, takže po Labi z areálu odplulo několik chemických cisteren a v labské vodě skončilo i několik tisíc tun nezabezpečených chemikálií. O haváriích ve Spolaně přinesla zprávy světová média a Greenpeace chování chemičky zařadilo do své zprávy Firemní zločiny, kterou představilo na globálním ekologickém summitu v Johannesburgu.

Naštěstí se sice vše obešlo bez obětí na lidských životech, ale Greenpeace po povodních prokázalo zamoření dioxinovými látkami v okolí Spolany – v půdě, ve slepičích vejcích i v tkáních domácích kachen. A následně pak oficiální výzkum prokázal, že lidé žijící v okolí Spolany měli v krvi přibližně dvojnásobné množství dioxinových látek než lidí žijící na Benešovsku.

Pavel Švarc se stal Ropákem 2002 zcela po zásluze, a to:

  • za hlavní zodpovědnost při únicích toxických látek ze Spolany při srpnových povodní i mimo toto období,
  • za nedostatečné protipovodňové zabezpečení objektů a pozemků zamořených rtutí a dioxiny ve Spolaně,
  • za systematické odmítání převzetí odpovědnosti za vzniklé škody a za neochotu odškodnit občany postižené úniky chlóru, dioxinů a dalších toxických látek ze Spolany během povodní,
  • za neposkytování informací souvisejících s kontaminací Spolany a jejího okolí veřejnosti, respektive za pozdní a neúplné informování o únicích chemických látek v průběhu opakovaných chlorových havárií a v době po zaplavení Spolany srpnovou povodní,
  • za bagatelizování zdravotních a ekologických rizik vyvolávaných starými ekologickými zátěžemi, průmyslovými haváriemi a povodněmi ve Spolaně,
  • za hlavní zodpovědnost a osobní angažovanost při urychleném spouštění nejnebezpečnějších technologií chlorové chemie bez dokončené bezpečnostní zprávy Spolany a jejího projednání s veřejností a
  • za ignorování výzev ke zjištění znečištění Spolany toxickými látkami, jako jsou polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany či polychlorované bifenyly, přičemž donedávna odmítal i souvislost znečištění těmito látkami s výrobou chloru, a tedy i PVC.

Zároveň se Pavlu Švarcovi podařilo ve stejném roce získat i 2. místo v anketě Zelená perla. A to za výrok, kterým okomentoval únik 80 tun chlóru při zatopení Spolany: „V podstatě jsme nachlorovali Labe... S nadsázkou se dá říci, že jsme něco učinili i pro hygienu.

Švarce v tomto ohledu dokázal překonat až v roce 2010 bývalý ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS), který jako první triumfoval v jednom roce v obou anketách najednou.

Kampaň Greenpeace nakonec dosáhla úspěchu, neboť dioxiny zamořené objekty ve Spolaně byly zlikvidovány za pomocí nespalovací dekontaminační technologie. Tento úspěch je poněkud zkalen tím, že několikamiliardová zakázka na sanaci staré ekologické zátěže byla přidělena za velmi podezřelých okolností bez výběrového řízení. Bohužel další staré ekologické zátěže ve Spolaně zatím stále čekají na vyřešení.

YouTube: Filmový spot s pozvánkou na vyhlášení 20. ročníku ankety Ropák

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.