Ropák 1995: František Malý - Český kras a výstavba cementárny

V roce 1995 se ropákem stal František Malý, který se pokoušel rozemlít Český kras do cementu. Jeho příběh připomíná Radka Kvasničková, geografka a krajinná ekoložka, bývalá vedoucí kampaně „Za záchranu přírody na Zemi“ občanského sdružení Děti Země.

Radka Kvasničková

11.04.2012 08:10

František Malý byl nejen regionálním politikem, ale i přednostou Okresního úřadu v Berouně. Do povědomí občanské veřejnosti se zapsal jako úředník, který nerespektoval zájmy občanů svého okresu a pokoušel se „rozemlít“ Český kras do cementu.

Přes silný odpor místních obyvatel, kteří se sdružili do Občanské iniciativy Suchomasty, tehdy prosazoval výstavbu nových cementářských kapacit na samé hranici Chráněné krajinné oblasti Český kras u obce Tmaň, a to bez ohledu na odpor zastupitelů blízkých obcí.

Cementárna měla nahradit starou fabriku v Králově Dvoře, ale s předimenzovanými kapacitami. Použitou surovinou měly být velmi kvalitní staroprvohorní vápence z lomu Čertovy schody, které jsou však pro využití v cementářství nevhodné. Lom navíc leží uvnitř chráněného území a těžbou se měl dále rozrůstat. Výrobna cementu patřila německé společnosti Heidelberger Zement a. g.

Podnikatelský záměr lokálního významu však díky odporu veřejnosti přerostl v celonárodní kauzu. Projekt prosazovali vedle úředníků okresního úřadu i představitelé české vlády jako byl tehdejší premiér a dnešní prezident Václav Klaus a tehdejší ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý. Ekologické aktivisty a občany Berounska naopak podpořili lidé z celé země. Jednalo se de facto o výprodej levných českých surovin a české krajiny do zahraničí.

Přestože úředníci okresního úřadu, v jehož čele stál František Malý, platné územní rozhodnutí pro výstavbu nové Králodvorské cementárny u Tmani vydali - ta se nakonec nepostavila.

O několik let později se v tisku objevila drobná zpráva, že cementáři upustili i od výroby cementu v původní fabrice v Králově Dvoře, která byla několikanásobně menší než ta plánovaná. A důvod? Kapacity pro jeho výrobu byly v České republice zcela dostačující a cementárna by neměla odbyt. František Malý získal titul Ropák 1995 zcela oprávněně.

Byla to tak výhra nejen českého ekologického hnutí, místních občanských iniciativ a odborné veřejnosti, ale zejména vítězství zdravého rozumu a citu ke krajině nad penězi, mocí a egoizmem. To vše v poslední dekádě minulého století.

Bohužel dnes jsme svědky výstavby komplexů ubytovacích kapacit uvnitř národních parků a zároveň lokalit, které jsou součástí evropské sítě chráněných území Natura 2000. Developeři někdy dokonce získávají na tyto projekty dotace z regionálních operačních programů Evropské unie. Jak to, že orgány zodpovědné za ochranu přírody kibicují obyvatele ohledně barvy střechy či sklonu krovu roubenky, ale umožňují devastaci krajinného rázu těchto cenných lokalit?

Státní správa je odrazem politické reprezentace, která se v posledních měsících nezdá být příliš důvěryhodná. Korupce, odposlechy, skandály s kmotry, tunelování. Vládní strana, která má ve svém programu jako hlavní bod boj s korupcí, se projevuje jako nejvíce korupční… Lidé z prostředí této strany pravděpodobně využívají odposlechy k zastrašování. A to je zřejmě jen špička ledovce.

Politická situace vypovídá o naší společnosti, je jejím skutečným zrcadlem. Tak, jak každý z nás přistupuje k místním problémům, včetně těch ekologických, se projevuje i v širším kontextu. Není na čase s tím něco udělat?

YouTube: Filmový spot s pozvánkou na vyhlášení 20. ročníku ankety Ropák

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.