Tři nepravdy kolem Týdne neklidu aneb O co vlastně vysokým školám jde?

Týden neklidu je provázen několika mediálními mýty, které je na místě vyvrátit. Nejedná se o čistě studentské protesty, není to mobilizace proti školnému a vysoké školy se nebrání jakékoliv reformě.

Jan2

Jan Chromý

29.02.2012 08:00

Související

Štěstí z šesti

České osobnosti roku 2012

V neděli 26. 2. začal na českých vysokých školách Týden neklidu. Uskuteční se řada akcí. Nejrůznější diskuse, happeningy, přednášky, Noc univerzit a také protestní akce. Nastává tak týden, který by měl přivést členy české akademické obce (ale samozřejmě i veřejnost) k intenzivnějšímu kritickému přemýšlení o současném stavu vysokých škol, o možnostech jeho reformy, měl by je semknout k hledání společného cíle, a tím jsou možnosti zlepšení současného stavu vysokých škol v České republice.

Zatímco řada kolegů, s nimiž se potkávám na naší univerzitě, vidí tento týden jako dobrou příležitost k tomu, co tu – alespoň v takto masovém měřítku – dlouho nebylo a co tady velmi citelně chybí, tedy právě diskuse o budoucnosti vysokých škol, objevují se i lidé, kteří k mému překvapení zastávají postoje docela opačné. Nemyslím tím pochopitelně zástupce ministerstva, nýbrž i ty, kteří mají s vysokými školami aktivní zkušenosti (ať už jako studenti, nebo jako vyučující). Po diskusi s několika z nich jsem došel k závěru, že chyba je ve zkreslených představách, které o Týdnu neklidu mají. V tomto textu bych se alespoň některé z nich pokusil upřesnit.

Nepravda číslo jedna: Jde o studentské protesty
Lze se setkat s názorem, že se jedná o studentské protesty. Tento názor není pravdivý. Předně, jak bylo řečeno, nejde pouze o protesty, ty tvoří naprostý zlomek celého programu. V podstatě se dá říct, že protesty činí pouze jednu z částí programu. Samozřejmě, role studentů je velmi výrazná, počítá se s jejich vysokou účastí a podílí se na organizaci řady akcí. Stejně tak je ale klíčová i role pedagogů a jejich významná účast je zaručena. Konec konců, stačí se podívat na program v jakémkoliv ze zúčastněných měst. Hlavní přednášející a hlavní diskutéři jsou samozřejmě právě akademici. A právě ze strany akademiků přichází výrazná a věcná kritika současných dvou věcných záměrů zákonů. Nejde tedy o studentské protesty. Jde o týden věcných a kritických diskusí. A stejnou měrou se ho zúčastní jak studenti, tak akademici.

Nepravda č. 2: Jde o týden proti školnému
Standardní nepoučený názor, s nímž jsem se již několikrát setkal, zněl, že levicově zaměření zástupci akademické obce protestují proti školnému. Ani to není pravda. Není žádným tajemstvím, že postoje ke školnému se v české akademické obci různí. Někteří tvrdí, že by se zavést mělo v každém případě (sem patří i část studentů), někteří zase, že by se zavádět nemělo vůbec, a jiní jsou opatrnější a školné sice jako možnost apriorně nevylučují, ale buď se jim nelíbí současný návrh, anebo si nejsou jisti, že zavedení školného skutečně splní očekávání s tím spojená. Různost názorů je v demokratické společnosti normální. To, že však v Týdnu neklidu nejde o školné, je patrné už jenom z jeho programu. A nejde ani o Týden levičáků. V demokratické společnosti, kterou české vysoké školy představují, je zcela standardní, že se diskusí zúčastní řada lidí nejrůznějších politických orientací. Zájem přitom mají všichni stejný a tím je lepší budoucnost vysokých škol.

Nepravda číslo tři: České vysoké školy se brání jakékoli reformě
Z odezvy vysokých škol na předložené věcné záměry zákonů si někteří lidé odnesli dojem, že české vysoké školy se zoufale stačí udržet status quo a nechtějí se reformovat. Tak to vskutku není. Velké množství lidí, kteří na vysokých školách působí (ať už jako pedagogové či jako studenti), si je vědomo toho, že současný systém má řadu vad a že české vysoké školy v mnoha konkrétních věcech nefungují tak, jak by optimálně měly. A tito lidé mají samozřejmě zájem o to, aby se situace zlepšila.

My akademici chceme, abychom měli podmínky k tomu odevzdávat maximální pedagogický i vědecký výkon, abychom byli v mnohem intenzivnějším kontaktu se zahraničím, aby se v České republice dělal mezinárodně významný výzkum v nejrůznějších oblastech. Studenti chtějí, aby jejich učitelé byli odborníci na slovo vzatí, aby se jim věnovali ve vedení jejich prací a výzkumných projektů a aby získali vzdělání, o které se budou moci v dalším životě kdykoliv opřít. Samozřejmě, na obou stranách existují výjimky, ale ty najdeme vždy a všude. To, co spojilo značnou část akademické obce celé České republiky v odporu proti navrhované reformě, tak nebylo lpění na zavedeném pořádku. Naopak, byla to obava před tím, aby se současný stav ještě více nezakonzervoval nepromyšlenými návrhy, aby se podmínky pro výuku a vědeckou činnost ještě více nezhoršily a aby české vysoké školství v mezinárodním srovnání nekleslo ještě hlouběji, než v současné době je.

Čeští akademici i studenti chtějí změny. Co však nechtějí, je reforma nepromyšlená a nekoncepční. Chtějí, aby se české vysoké školství pohnulo kupředu, ne aby stálo na místě a dívalo se na ujíždějící vlak.

Veřejnost a Týden neklidu
Pokud jsem Vás svými argumenty proti třem hlavním nepravdám nepřesvědčil, můžete se sami přijít podívat na jakoukoliv akci, která se v rámci Týdne neklidu uskuteční. Vše je otevřeno široké veřejnosti a členové akademické obce budou rádi za jakýkoli názor, který do diskusí přinesete. Nejhorší je totiž slepě lpět na svých představách a svoje názory prosazovat silou, jak to aktuálně činí MŠMT. A právě proti tomu se akademici a studenti v Týdnu neklidu postaví.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Středa, 29.Února 2012, 11:46:45

Jen na doklad té názorové pestrosti. Na olomoucké fildě zaštítil protesty, včetně nočního obsazení auly, děkan, který je co do politické orientace snad ještě pravicovější než současná česká vláda...

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.