Usilovnou prací až na dno

Situace, kdy lidé musí tlumit své skromné elektrické vášně a zároveň musí kvůli výrobě elektřiny čelit exploataci přírodního bohatství, je lidsky nedůstojná. Svědčí i o tom, že nad vysokým elektrickým napětím ztrácíme vládu.

Vaculik2

Ondřej Vaculík

28.02.2012 08:02

Sloupky DR

PONDĚLÍ
• Alena Zemančíková
• Patrik Eichler
• Petr Minařík
• Ivan Štampach

ÚTERÝ
• Jan Miessler
• Jiří Pehe
• Jiří Silný
• Ondřej Vaculík

STŘEDA
• Eduard Chmelár
• Fabiano Golgo
• František Kostlán
• Saša Uhlová

ČTVRTEK
• Lukáš Jelínek
• Jan Májíček
• Roman Sikora
• Matěj Stropnický

PÁTEK
• Oto Novotný
• Jakub Patočka
• Pavel Šaradín
• Tomáš Tožička

V Třebíči se mi dostaly do rukou Horácké noviny. Představují se jako List západní Moravy, vycházejí dvakrát v týdnu a vydává je Yashica, s.r.o. Konkurují tedy tzv. regionálním novinám, které vydává Vltava–Press jako deníky v okresních mutacích, například jako Jihlavský deník. V Horáckých novinách mě zaujaly dva články.

Jeden s titulkem „Nečekané setkání na zasněžených pláních“. Je o ženě, která od května minulého roku putuje ze Slovenska s koněm na protest proti pracovním podmínkám, jež ji vypudily z práce, a proti sociální politice. Její kůň se jmenuje Goran a na jeho hřbetě se neveze ona, Oľga, ale jeho žrádlo, hlavně voda. Přespávají v lese, ona ve stanu. Jejich cílem je Písek, kde žijí příbuzní, a kde, jak doufá, najde také práci: „Celý život jsem dřela jako kůň a nikam jsem nešla. Dovolené jsem trávila v druhé práci a naháněla peníze. Kašlat na to. Za pár šupů makat nebudu. Teď jsem bez práce, tak jdeme.“ K tomu Horácké noviny dodávají: „Možná že podobných poutníků za prací budeme potkávat stále více. Zachovat si rovnou páteř a důstojnost je někdy velmi těžké a ne každý to dokáže. Dny se prodlužují, jaro je na spadnutí a s ním i nová naděje.“

Snad jedině sociálními ohledy je člověk schopen omluvit postoj Vladimíra Černého, starosty Rouchovan (nedaleko od Dukovan), který se obává, že ministr průmyslu Martin Kuba jako Jihočech nadržuje Temelínu a nepřeje Dukovanům. Co jim nepřeje? Nepřeje jim dostavbu nového jaderného bloku. Tak stojí v glose nazvané Ministerské přemety Dukovany spíše děsí. Ten starosta se prostě bojí, že když se bude rozšiřovat Temelín, nedojde na Dukovany. Obává se, že ministr Kuba sice slíbil předložit energetickou koncepci státu, v níž Dukovany „mají posílit“, ale co když to nedodrží?

Co se ve společnosti tak změnilo od osmdesátých let minulého století, kdy většina lidí – a často to byli sami komunističtí funkcionáři – výstavbu jaderné elektrárny Temelín v skrytu odmítala. A to ještě nebyly zkušenosti s Černobylem, natož s Fukušimou. Kam nás to ten převrat převrátil? Žili-li jsme tehdy na úkor budoucnosti, jak žijeme dnes?

Jako bychom o budoucnosti ztratili iluzí a žili na jakýsi překlenovací úvěr s vědomím oddalovaného bankrotu. Jinak energetickou politiku státu nelze pochopit: Většina z nás vyměnila doma žárovky za úsporné, přestali jsme topit elektřinou, zahříváme se více pohledem na plameny v kamnech na dřevo než jejich teplem - a přesto se žádá prolomení těžebních limitů hnědého uhlí, dostavba Temelína a rozšíření Dukovan, přesto nás straší výpadkem celé elektrické sítě a přesvědčují nás o nutnosti budovat nové liniové rozvody vysokého napětí v délce stovek kilometrů. Průmyslová výroba se snižuje, lidé se propouštějí z práce, vlaků hnaných elektřinou jezdí méně, také metro bude prodlužovat intervaly, elektřina se zdražuje – a přesto její spotřeba stále vzrůstá?

Rozumíte tomu někdo? Je to vůbec možné? Není to nakonec tím, že elektřina začíná víc sloužit nějakým robotům než člověku? Že roboti se budou radovat, elektřinou se opíjet, a člověk ponese strašlivé důsledky jejich bakchanálií – bourání kulturní krajiny, kam s vyhořelým jaderným palivem, naše bude odpovědnost za bezpečnost provozu jaderných elektráren, my budeme dýchat exhalace z tepelných elektráren, dívat se na zadrátovanou krajinu - a roboti, jimž je skutečné národohospodářství úplně jedno a o nějakých kulturních či estetických hodnotách nemají ani ánung, tak ti se budou mít stále lépe a nic jim nebude vadit? Proč? Copak jim musíme tak podléhat? Ať se ke každé spotřebované kilowattě váže náležitý díl důstojné lidské práce, protože k tomu byla elektřina do průmyslu zavedena – jako pomocník, s prominutím, dělníků, rolníků a pracující inteligence.

Strávil jsem většinu zimních sobot a nedělí dřevorubectvím, koupil si na štípání nový kalač. V lampách mám nízkorozpočtové nedomrlé elektrické světlo o jasu dvou petrolejek. Přemýšlím nad cirkulárkou, kterou by v kole hnaly naše tři líné kočky. Takže odmítám dostavbu Temelína. Odmítám rozšíření Dukovan, prolomení těžebních limitů, odmítám vůbec číst články nazvané Těžaři by rádi nové doly. Nic. Končí má důvěra ve schopnost energetiků vytvořit takovou energetickou koncepci, která by vedla k hospodárnosti, nemrhala neobnovitelnými přírodními zdroji, lidským zdravím; pro niž by výroba a distribuce elektřiny nevedla k zotročení člověka roboty, ale k podpoře lidské činorodosti, vzdělání, rozvoji vědy a kultury.

Situace, kdy se člověk na jedné straně od zdrojů elektřiny musí odpojovat, reostatem tlumit své zájmy a skromné elektrické vášně, a na druhé straně musí kvůli výrobě elektřiny čelit exploataci přírodního bohatství, je nejen lidsky nedůstojná, ale svědčí o tom, že nad vysokým elektrickým napětím buď ztrácíme vládu, a elektrická síť, zvyšujíc napětí stupňuje podmínky, za nichž je ochotna nám ještě sloužit, nebo je již dávno chorá, nevýkonná a většinu vysoké elektřiny spotřebovává sama, aby se zachovala při životě, a do našich domovů mohla dodávat alespoň dosti předražené napětí nižší než nízké.

Možná jsem první, koho napadá, že bohatým už od dob Edisona elektřina slouží, kdežto chudé zotročuje, hrozí jim blickoutem, a Křižík ani GOELRO proti tomu mnoho nezmohli. Kalač do rukou!

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Petr Šťastný - Malé Přítočno

Dobrý den pane Vaculíku, Úterý, 28.Února 2012, 10:34:53

díky za pěkný článek. Jste skvělým kladečem otázek.

Mějte se hezky

Petr Litschmann - M.Žižkov

Úterý, 28.Února 2012, 11:31:3

Jelikož je článek značně závažný a nechci to nijak zlehčovat, podivím se až v poznámce pod čarou                __
Pro mě se odedneška změnilo to, že Moravu někdo dělí nejen severojižně, ale už vzniká i západní Morava.. Jedno vím ale jistě, východní jim živ nedovolím!

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

Taky settopboxy a modemy jsou žrouti elektrické energie Úterý, 28.Února 2012, 18:01:10

Dobrý den pane Vaculíku,
jako vždy moc pěkné počtení, zvláště děkuji, že jste se s námi podělil o čtenářský příběh paní putující na koni za prací. Ani já nechci podobně jako pan Litchmann zlehčovat, co jste napsal o tom, jak šetříme elektřinou, takže se taky uchyluji k poznámce pod čarou.
 
Poznámka člověka závislého na internetu:
Od roku 1998 si vedu záznamy o ročních platbách za ëlektřinu. Ve dvoupokojovém bytě s elektrickým osvětlením, elektrickou troubou, ledničkou, pračkou, šlehačem a varnou konvicí jsme platili v r. 1998 2652.- Kč, zatímco v r. 2011 12045.- Kč. Rostoucí řada čísel svědčí hlavně o narůstajících cenách elektřiny, ale nejen o ní, jak jsem si letos dodatečně všimla, po roce 2006 vzrostla spotřeba z asi 1,5 na 2,1 megawatu, což je čtvrtina spotřebované energie. Může za to zavedení kabelové televize a internetu - trvale běžící modem a settopbox. Je to sice otrava, ale už je taky vypínám, když u toho zrovna nesedím.

Jiri_guth_hlava_sm

Jiří Guth - ekolog, Borovany

Vazna pochybnost Úterý, 28.Února 2012, 18:23:13

Opravdu v osmdesátých let minulého století většina lidí výstavbu jaderné elektrárny Temelín v skrytu odmítala?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.