Německo bude mít nového prezidenta - pastora a vtipného nestraníka

Petr Jedlička

Podle víkendové dohody hlavních politických stran bude do nejvyšší ústavní funkce zvolen Joachim Gauck. Většina médií výběr vítá. Část z nich se ale brání výkladu, že jde o porážku Angely Merkelové, respektive o vítězství levice.

Nástupcem v pátek odstoupivšího německého prezidenta Chirstiana Wulffa se stane nestraník, luteránský pastor a někdejší disident Joachim Gauck. Čelní představitelé vládnoucích křesťanských demokratů (CDU) a liberálů (FDP) se na tom o víkendu dohodli se zástupci sociálních demokratů (SPD) a zelených (Bündnis 90/Die Grünen). Médiím to oznámila sama Angela Merkelová.

„(Gauck) je skutečným učitelem demokracie,“ řekla na zvláštní tiskové konferenci v neděli večer.

„Jsem přesvědčena, že nám tento muž může dát důležité impulzy k řešení výzev naší doby i budoucnosti, globalizace, mezinárodní dluhové krize a dalších apelů,“ uvedla německá kancléřka.

Dvaasedmdesátiletý Gauck proslul již za minulého režimu, kdy jako mluvčí rostockého Nového fóra usiloval o demokratizaci poměrů v NDR. V říjnu 1990 nastoupil do čela institutu pro zkoumání archivů východoněmecké Stání bezpečnosti (Stazi). Zde působil dalších deset let.

Gauck se o prezidentský úřad již jednou ucházel, a to po rezignaci Horsta Köhlera v červnu 2010, s podporou SPD. Tehdy ho ale v nepřímé volbě porazil právě Christian Wulff.

Spory o výklad

Německá média hodnotí víkendovou dohodu stran rozdílně, všechna však v celku kladně. Podle nejrozšířenějšího výkladu znamená Gauckovova nominace symbolickou porážku Merkolové, jež nemá s Gauckem dobré vztahy a Wulffa dlouhé měsíce hájila. Některá média ale nabízejí i opačný pohled.

„(Nominaci) Gaucka dosáhla Merkelová něčeho mimořádného. Nejkonzervativnějšího prezidenta, jakého kdy Německo mělo, aktivně podporují sociální demokraté i zelení. Kancléřka navíc umně rozšířila mýtus, že byla až do konce proti, a tak si může nad jeho případnými chybami mýt ruce,“ píše například berlínský Tagesspiegel.

„Gauck se sám označuje za konzervativce blízkého liberální levici. Otázkou ale je, jestli je tomu tak i ve skutečnosti,“ míní zas Süddeutsche Zeitung.

„Za posledních 20 měsíců se (Gauck) vymezil vůči hnutí Occupy, vyslovil se proti rozhodnutí opustit jadernou energetiku a zkritizoval ty, kteří se snažili zastavit projekt (přesunu nádraží a demolice parku) Stuttgart 21. Každý z těchto tří počinů lze přitom vnímat jako projev či výsledek nebývalé mobilizace občanských sil kolem levicových témat,“ uvádí deník vydávaný v Mnichově.

Němečtí komentátoři z hlavního proudu oceňují na výběru Gaucka především nominantovu nadstranickost, všeobecně akceptované charisma a smysl pro vtip. Ten podle průvodních zpráv projevil luteránský pastor i v neděli. Hned na bleskové tiskové konferenci se novinářům svěřil, že není žádný superman a že ho oznámení o nominaci zastihlo nečekaně a taxíku, takže se nestihl ani umýt.

Podle zpravodajů z příslušné konference však bylo zřejmé, že Gaucka nominace těší.

„Jsem rád, že někdo jako já, někdo narozený během strašlivé války a žijící 50 let v diktatuře (...), je nyní vyzván, aby se stal hlavou státu,“ řekl sám nominant přímo.

V úřadu by dle dalších vlastních slov chtěl Němcům pomoci obnovit „víru ve vlastní sílu“ v nejistých časech a žít v „odpovědné svobodě“.

Oba poslední prezidenti SRN — Horst Köhler a Christian Wulff — opustili funkci předčasně. První tak učinil po kritice výroků, v nichž hájil spojení zahraničních misí německé armády se státními (v daném kontextu hospodářskými) zájmy. Druhý pak po vleklé aféře ohledně výhodných úvěrů a netransparentních styků s podnikately, které dostával, resp. udržoval, když v letech 2003 až 2010 působil jako předseda dolnosaské vlády.

Prezidentská role

Spolkový prezident má v politickém systému SRN především ceremoniální postavení. Do reálné politiky vstupuje spíše jen jako moderátor při různých krizích. Volí jej tzv. Spolkové shromáždění — těleso sestavené pouze pro tento účel. Shromáždění je z jedné poloviny tvořeno všemi poslanci Bundestagu a z druhé stejným počtem poslanců parlamentů z jednotlivých spolkových zemí, proporčně vybraných.

Volba musí proběhnout do 30 dnů od odstoupení posledního prezidenta, v tomto případě tedy do 18. března. Do té doby bude prezidentské pravomoci vykonávat bavorský premiér Horst Seehofer, který je nyní předsedou Spolkové rady, horní komory německého parlamentu.

Podle bleskového průzkumu objednaného redakcí nedělníku Bild am Sonntag si Gaucka za prezidenta před oznámením víkendové dohody přálo 54 procent Němců. 80 procent dotazovaných dále uvedlo, že by se spolkovým prezidentem neměl stávat politik, ale nezávislý člověk.

Další informace:

The Local — Germany East German activist to be new president

The Local — Germany A painful submission or Merkel’s masterpiece?

AFP Profile: Joachim Gauck, Germany's 'President of Hearts'

The Local — Germany President Wulff resigns

Spiegel On-line Gauck Will Be 'an Unpredictable President Who Irritates'