Už nejen důsledné a bezodkladné vyšetření všech podezření a rezignaci zainteresovaných politiků, ale i odchod předsedy Nejvyššího soudu SR nebo konkrétní posilu nástrojů přímé demokracie. To žádají slovenští občané, kteří od poloviny ledna protestují proti praktikám, které odhaluje uniklý zpravodajský spis Gorila.

Lidé pobouření obsahem i děním okolo spisu se v pátek 10. února sešli již na třetí sérii demonstrací. Aktualizovaná podoba požadavků zazněla nejprve na bratislavském Náměstí SNP.

Z původní verze zůstaly v soupisu výzvy k vyšetření všech podezření, k vyvození veškeré odpovědnosti a k odstoupení politiků, kteří ve spise figurují a zároveň stále zastávají ústavní funkce. Dále rozhořčení žádají přijetí protikorupčních zákonů, co nejvčasnější zrušení trestněprávní imunity poslanců a revizi kandidátek. Z těch mají zmizet všechny osoby, které jsou důvodně podezřelé, že rozkládali demokratické zřízení SR aktivitami popsanými ve spisu.

Nově už svolavatelé protestů netrvají na bezpodmínečném odsunu parlamentních voleb na září — volby mají být odloženy jenom v případě, že „to bude nezbytné“.  Žádá se ale zrušení volební kauce, uzákonění limitu pro velikost daru, jenž může politické straně poskytnout podnikatelský subjekt, a změnu volebního systému tak, aby do parlamentu mohly kandidovat i nezávislé osobnosti, aniž by figurovaly na stranických kandidátkách.

Nově se dále v soupisu objevuje požadavek „jednoznačně potvrdit zákonnou moc referenda“. Podle demonstrantů by měli poslanci hlasovat vždy a jednoznačně v souladu s výsledky referend. Hlasování proti výsledkům by mělo znamenat automatickou rezignaci na sněmovní mandát.

Organizátoři protestů chtějí též odstranit vysoké kvórum nutné pro platnost referenta, snížit počet podpisů nutných pro jeho vyvolání (konkrétně na pět procent hlasů odevzdaných v posledních parlamentních volbách) a snížit počet podpisů, které je nezbytné sebrat k projednání občanské petice v parlamentu. Zde aktivisté hovoří o žádoucí kvótě 50 tisíc.

Soupis aktualizovaných výzev doplňuje apel na okamžité jmenování nového generálního prokurátora a odstoupení předsedy Nejvyššího soudu Štefana Harabina. Ten podle rozhořčených dosud nevysvětlil vztahy s hlavou albánské drogové mafie a představuje symbol nevěrohodné justice.

Nemístná politizace?

Svolavatelé protestů dali v závěru rozšířeného soupisu požadavků slovenským stranám lhůtu do 17. února, aby se k popsaným apelům vyjádřily. Již o víkendu se přitom četní zástupci pravicových stran nechali slyšet, že s řadou výzev v podstatě souhlasí a že v zásadě odpovídají jejich programu. Spíše negativně naopak reagovali představitelé Směru-sociální demokracie. Podle stranického předsedy Roberta Fica jsou výzvy k Harabinově rezignaci a jmenování generálního prokurátora de facto požadavky současných vládních stran a znevěrohodňují občanský ráz protestu.

Na zneužívání protestů různými politickými stranami si stěžuje stalé víc lidí i uvnitř samotného hnutí. Zpočátku se nejvíce mluvilo o zájmech malých uskupení jako Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, Svoboda a Solidarita či 99%. Jejich představitelé se na demonstracích skutečně objevovali; s výjimkou Alojze Hliny (Obyčejní lidé), jenž před svou restaurací na bratislavském Náměstí SNP hostí tradičně demonstranty čajem, se ale neprojevovali jinak než rodáváním letáků.

Dnes se zas v médiích a na sociálních sítích rozvíjí debaty o blízkosti některých z organizátorů ke Křesťanskodemokratickému hnutí (KDH). Jeho stoupenci byli na posledním bratislavském protestu k vidění v hojném počtu. Do KDH patří i současný ministr spravedlnosti Daniel Lipšic, který k tématu Gorila pořádá značný počet tiskových konferencí.

I sama premiérka Iveta Radičová Lipšice v sobotu nepřímo vyzvala, aby svůj přístup k věci změnil.