Slovenským rozhořčeným už nejde jen o Gorilu, chtějí i závazná referenda

Třetí série protestů přitáhla méně lidí, v Bratislavě však zazněly nové radikální požadavky. Podle některých komentátorů, aktivistů a Roberta Fica přebírá hnutí agentu politických stran. Svolavatelé protestů se ale kritice brání.

(pjed)

13.02.2012 20:35

A1

V Bratislavě v pátek demonstrovaly dva až tři tisíce lidí. Další více než tisícovka se sešla v menších slovenských městech. Fotomontáž neznámého autora, Internet

Už nejen důsledné a bezodkladné vyšetření všech podezření a rezignaci zainteresovaných politiků, ale i odchod předsedy Nejvyššího soudu SR nebo konkrétní posilu nástrojů přímé demokracie. To žádají slovenští občané, kteří od poloviny ledna protestují proti praktikám, které odhaluje uniklý zpravodajský spis Gorila.

Lidé pobouření obsahem i děním okolo spisu se v pátek 10. února sešli již na třetí sérii demonstrací. Aktualizovaná podoba požadavků zazněla nejprve na bratislavském Náměstí SNP.

Z původní verze zůstaly v soupisu výzvy k vyšetření všech podezření, k vyvození veškeré odpovědnosti a k odstoupení politiků, kteří ve spise figurují a zároveň stále zastávají ústavní funkce. Dále rozhořčení žádají přijetí protikorupčních zákonů, co nejvčasnější zrušení trestněprávní imunity poslanců a revizi kandidátek. Z těch mají zmizet všechny osoby, které jsou důvodně podezřelé, že rozkládali demokratické zřízení SR aktivitami popsanými ve spisu.

Nově už svolavatelé protestů netrvají na bezpodmínečném odsunu parlamentních voleb na září – volby mají být odloženy jenom v případě, že „to bude nezbytné“.  Žádá se ale zrušení volební kauce, uzákonění limitu pro velikost daru, jenž může politické straně poskytnout podnikatelský subjekt, a změnu volebního systému tak, aby do parlamentu mohly kandidovat i nezávislé osobnosti, aniž by figurovaly na stranických kandidátkách.

Nově se dále v soupisu objevuje požadavek „jednoznačně potvrdit zákonnou moc referenda“. Podle demonstrantů by měli poslanci hlasovat vždy a jednoznačně v souladu s výsledky referend. Hlasování proti výsledkům by mělo znamenat automatickou rezignaci na sněmovní mandát.

Organizátoři protestů chtějí též odstranit vysoké kvórum nutné pro platnost referenta, snížit počet podpisů nutných pro jeho vyvolání (konkrétně na pět procent hlasů odevzdaných v posledních parlamentních volbách) a snížit počet podpisů, které je nezbytné sebrat k projednání občanské petice v parlamentu. Zde aktivisté hovoří o žádoucí kvótě 50 tisíc.

Soupis aktualizovaných výzev doplňuje apel na okamžité jmenování nového generálního prokurátora a odstoupení předsedy Nejvyššího soudu Štefana Harabina. Ten podle rozhořčených dosud nevysvětlil vztahy s hlavou albánské drogové mafie a představuje symbol nevěrohodné justice.

Nemístná politizace?
Svolavatelé protestů dali v závěru rozšířeného soupisu požadavků slovenským stranám lhůtu do 17. února, aby se k popsaným apelům vyjádřily. Již o víkendu se přitom četní zástupci pravicových stran nechali slyšet, že s řadou výzev v podstatě souhlasí a že v zásadě odpovídají jejich programu. Spíše negativně naopak reagovali představitelé Směru-sociální demokracie. Podle stranického předsedy Roberta Fica jsou výzvy k Harabinově rezignaci a jmenování generálního prokurátora de facto požadavky současných vládních stran a znevěrohodňují občanský ráz protestu.

Na zneužívání protestů různými politickými stranami si stěžuje stalé víc lidí i uvnitř samotného hnutí. Zpočátku se nejvíce mluvilo o zájmech malých uskupení jako Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, Svoboda a Solidarita či 99%. Jejich představitelé se na demonstracích skutečně objevovali; s výjimkou Alojze Hliny (Obyčejní lidé), jenž před svou restaurací na bratislavském Náměstí SNP hostí tradičně demonstranty čajem, se ale neprojevovali jinak než rodáváním letáků.

Dnes se zas v médiích a na sociálních sítích rozvíjí debaty o blízkosti některých z organizátorů ke Křesťanskodemokratickému hnutí (KDH). Jeho stoupenci byli na posledním bratislavském protestu k vidění v hojném počtu. Do KDH patří i současný ministr spravedlnosti Daniel Lipšic, který k tématu Gorila pořádá značný počet tiskových konferencí.

I sama premiérka Iveta Radičová Lipšice v sobotu nepřímo vyzvala, aby svůj přístup k věci změnil.

„Tlak verejnej mienky je dostatočne veľký i bez samostatných, špeciálnych brífingov na túto tému,“ cituje premiérčinu repliku ze sobotního vysílání Slovenského rozhlasu Pravda.sk.

Mnozí aktivisté a komentátoři odvozují z nového způsobu politizace protestu také fakt, že účast na demonstracích slábne. V Bratislavě se minulý pátek sešly dva až tři tisíce lidí – přibližně třetina počtu, co na začátku února. Zvlášť deník SME v této souvislosti cituje některé aktivisty, kteří se rozešli s organizátory hlavních protestů ve zlém. Tito vyčítají hlavní organizační skupině i uzavřenost, manažerské nedostatky a kádrování řečníků na sroceních.

„Ľudia sú nedočkaví, čakajú, že to bude mať väčší dosah. Keď nenastal taký veľký, ako čakali, tak ich to odrádza, sú jednoducho netrpezliví,“ řekla SME k důvodům nižší účasti na posledním protestu Alena Krempaská, jedna z nejznámějších tváří hnutí.

Protesty pokračují
Vedle Bratislavy se 10. února demonstrovalo i v Popradu, Bardějově, Ružomberoku a Prievidzi. Účast na každém z menších srocení odhadla média na několik stovek. Sto padesát lidí protestovalo také v Košicích. Od této demonstrace se ale distancovali sami organizátoři hlavních protestů, neboť dle jejich slov šlo o národoveckou akci.

Výtržnosti, které vypukly na konci druhého bratislavského protestu, se tentokrát neopakovaly. Menší skupina rozhořčených sice i minulý pátek došla až k Prezidentskému paláci, kde opálila několik dělobuchů. Kordon policejních těžkooděnců však tentokrát neprorazila a postupně se rozešla.

Další sérii demonstrací plánují svolavatelé na pátek 17. února. Protestovat by se mělo především v krajských a okresních městech.

V Bratislavě se rozhořčení sejdou až v neděli 19. února. Sraz je plánován opět na 16 hodinu na Náměstí SNP. Odtud by se měli protestující vydat k sídlu finanční skupiny Penta na Peržalce. Jak v pátek uvedla Krempaská: „Chceme si pozrieť plot, ktorý postavili z našich daní.“

Vedle demonstrací pokračují i dílčí přímé akce. V minulém týdnu se například několik aktivistů pokusilo zamknout v parlamentní budově slovenské poslance. Učinili tak pod heslem „Když nejsou poslanci do Leopoldova, musí Leopoldov k poslancům“.

Několik svolavatelů protestní akcí se pak ještě minulý čtvrtek setkalo osobně s Radičovou. Podle následných vyjádření pro tisk je ale premiérka pouze informovala o připravovaných protikorupčních zákonech a vyzvala je, aby nedovolili zneužití občanských protestů extrémisty.

Co je v Gorile?
Spis s krycím názvem Gorila sestavili zpravodajové Slovenské informační služby (SIS) na základě odposlechů z de facto konspiračního bytu, ve kterém se v letech 2005 a 2006 tajně setkával spolumajitel skupiny Penta Investments Jaroslav Haščák s bývalou předsedkyní Fondu národního majetku SR Annou Bubeníkovou a bývalým ministrem hospodářství Jirkem Malchárkem. Malchárek působil v druhé vládě Mikuláše Dzurindy (2005-2006) jako nominant Aliance nového občana (ANO), od vyloučení z ANO v září 2006 pak jako nestraník. Bubeníková pracovala ve Fondu od roku 1994; předsedkyní jeho výkonného výboru se ale stala až za vlády Roberta Fica, ovšem jako nominantka SDKÚ-DS. Po propuknutí kauzy Gorila byla premiérkou Radičovou odvolána.

Obsah Gorily byl původně tajný. Řada kopií dokumentu ale už koluje po internetu. Spis dle letmého čtení obsahuje důkazy o propojení politiky a byznysu v zemi, korupčních praktikách i o konkrétních případech klientelismu a úplatkářství. Vyplývá z něj také, že Malchárek ministerstvo absolutně nezvládal a že si v zásadních rozhodnutích nechával radit od Haščáka.

V odposleších dále zaznívají jména vedoucích politiků SDKÚ-DS, Směru i Mostu-Hídu a odkazy na jejich vlastní schůzky s Haščákem. Mluví se o přípravě privatizací, provizích, zmanipulovaných výběrových řízeních a finančních darech pro příslušné strany.

Slovenská veřejnost se o spisu dozvěděla až v prosinci minulého roku, a to od investigativního novináře Toma Nicholsona. Ten o něm nedávno dokončil celou knihu, slovenský soud však její vydání zakázal.

Nicholson měl přitom přepis odposlechů k dispozici už od roku 2009. Dle vlastních slov nabízel jeho výňatky soustavně předním slovenským médiím, mimojiné i deníku SME a týdeníku TREND. Ty je však odmítaly zveřejňovat.

Trestněprávní rovinu případu nyní objasňuje zvláštní vyšetřovací skupina. Nejvýznamnějším z výsledků její dosavadní práce je zjištění, že jsou zdrojové odposlechy pravé.

Dění okolo kauzy dále komplikuje skutečnost, že na Slovensku probíhá předvolební kampaň. V této souvislosti se šíří různé dohady, kdo může na propuknutí (resp. načasování) kauzy nejvíce vydělat. Největší podezření padají střídavě na různé malé strany, které vznikly až po roce 2006. Další verzí je hypotéza, že kauzu rozvířila jiná finanční skupina konkurující Pentě.

Nové poslance by měli Slováci zvolit 10. března.

Měsíc po Gorile přinesla slovenská média také informace o tzv. dokumentu Sasanka, který obsahuje přepisy sms-komunikace mezi předsedou strany Svoboda a Solidarita Richardem Sulíkem a Marianem Kočnerem, slovenským podnikatelem nevalné pověsti. Zprávy se ve většině týkají pozice SaS při volbě generálního prokurátora, která na Slovensku probíhala na podzim. Z textovek vyplývá, že SaS neměla zájem na volbě koaličního kandidáta a tajně podporovala nominanta opozice. Sulík však pravost přepisů popřel.


Další informace:
Aktualne.sk Nad Protestom Gorila zavládol pokoj. Ďalší sa chystá pred Pentu
Pravda.sk Po proteste Gorila: radikáli políciu nevyprovokovali
Pravda.sk Organizátori protestov sa štiepia, dôvodom je politika
Pravda.sk Fico: Pri protestoch proti Gorile ide o požiadavky pravicovej koalície
Aktualne.sk Gorila 3 skončila. Na Námestí SNP opäť protestovali tisíce ľudí
Aktualne.sk Dzurinda chce, aby korupčné kauzy vyšetrili. Bez Čentéša to vraj nepôjde
SME.sk Organizátori veria, že Gorila ľudí pritiahne sama


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.