Přímá volba prezidenta byla schválena. Ozývají se ovšem i zděšené hlasy, které varují před velkou a populistickou chybou, která se tímto aktem stala. Je pravda, že ve společnosti, která je v pádu, je každé řešení špatné. Ale tyto hlasy by také měly říct, jak si představují dobrý průběh volby hlavy státu za stávajících podmínek. Omezily by se praktiky, které vedly k znechucení celé společnosti? Byl by stranami ve shodě vybrán nadstranický a důstojný prezident? Kdyby minulý výběr prezidenta neodhalil pozadí korupce s ní spojené tak viditelně, nikdy by  politici na omezení vlastní moci nepřistoupili.

Ano, je možné, že tato změna nic nového nepřinese. Bude stát miliony, voliči budou unaveni a nakonec bude vybrána osobnost, která nebude znamenat posun k lepšímu. Zůstanou-li lidé pasivní, budou-li pouze čekat, kdo se jim naskytne a posléze hodí hlas do volební urny, nebude to žádná výhra. Je tady však přece jenom šance. Pokud skutečně chceme brát tuto změnu jako začátek proměny poměrů, příležitost k návratu moci do rukou lidí, je to první krůček. Samozřejmě - stále jsou ve výhodě velké peníze, velké strany a jejich straničtí kandidáti. Také mediální podpora patří mocným. Kandidáti občanské společnosti, budou-li nějací, budou stát proti této síle a navíc s největší pravděpodobností nejednotní. Návrhů bude víc a každý bude stát proti každému. To nahrává systému, který občanskou společnost likviduje.

Pokud by mělo mít toto předání moci úspěch, čeká nás velká práce. Především bychom měli definovat, co od prezidenta čekáme. Vytvořit pět či sedm bodů, které by měl kandidát splňovat.

Pro začátek navrhuji: Bezúhonnost, čistou minulost, měl by to být člověk, který projevil občanskou odvahu a statečnost, měl by se orientovat v politice a měl by být nadstranický, měl by sloužit společnosti a nikoli sobě a vlastním zájmům. Takoví lidé u nás žijí.