Sněhové vánici připisují agenturní zpravodajové fakt, že protesty v rumunských městech v posledních dnech oslabily. Přesto se demonstrovalo dále jak v úterý, tak ve středu — dvanáctý, respektive třináctý den v řadě. Na Univerzitním náměstí v Bukurešti se opět sešlo několik stovek lidí. Podobná srocení byla hlášena i ze tří dalších měst.

„Chodím sem pořád už deset dní v řadě a budu chodit pořád, dokud bude nutné,“ cituje server BalkanInsight asi padesátiletého protestujícího.

„Vláda a všichni politikové musejí odejít. Jenom mrhají veřejnými penězi a sami jsou stále bohatější,“ uvádí dále.

Demonstranti požadují odchod prezidenta Traiana Basesca, rezignaci vlády a důsledná protikorupční opatření. Kritiku vyvolávají i škrty a reformy, které se vláda zavázala provést po půjčce od Mezinárodního měnového fondu (MMF).

„Se svým současným platem nevyžiju, teď, když mi ho čtvrtinu sebrali,“ říká citovaný demonstrant.

Vedle občanských iniciativ a skupin nespokojenců protestovaly v minulých dnech také odbory učitelů a zdravotních sestřiček. Jedna s demonstrací zamířila i k sídlu rumunské veřejnoprávní televize TVR, která dle rozhořčených informuje o protestech tendenčně a straní vládě.

Zvláštní mediální pozornost si navíc získal případ Alexandra Gheorghea. Poručík rumunské armády poskytl soukromé televizní stanici Antena 3 TV rozhovor, ve kterém vylíčil rozhořčení, které ho přimělo podniknout 300 kilometrů dlouhou cestu do hlavního města a připojit se k protestům.

„Ten způsob, jakým nás urážejí, se už nedá snést,“ řekl Gheorghe reportérům.

„Viděl jsem, jak mlátí staré lidi, a řekl jsem si, že my, důstojníci, kteří můžeme zítra padnout v Afghánistánu, musíme sebrat kuráž a bojovat za právo říci zde, v naší zemi, pravdu.“

Vojáci v aktivní službě mají v Rumunsku veškeré politické projevy zakázány. Gheorghe tak nyní čelí disciplinárnímu řízení. Na jeho podporu nicméně zorganizovali vlastní demonstraci důstojníci v záloze a vysloužilí vojáci, kterých se do Bukurešti sjelo přes sto.

Různé demonstrace provázely i v minulých dnech střety s policí. K tak vážným násilnostem jako předminulý víkend už ale nedošlo. Od počátku protestů 12. ledna bylo zraněno asi sto lidí. Policie podle svých mluvčích vyšetřuje na 300 přečinů, kterých se měli dopustit jednotliví protestující.

Reakce politiků

K zajímavému vývoji došlo v posledních dnech v rumunské politice. Premiér Emil Boc v pondělí odvolal z funkce vlivného ministra zahraničí Teodora Baconschiho — osobu blízkou prezidentu Basecovi. Baconschi byl původně pověřen vedením dialogu s demonstranty. Zástupci občanské společnosti s ním ale jednat odmítli, neboť protestující veřejně označil za „bandu hlupáků a násilníků“.

Baconschi později svůj výrok mírnil prohlášením, že měl na mysli pouze ty z demonstrantů, kteří se v prvních dnech dopouštěli vandalismu a rabování. K uhájení postu mu to však nepomohlo.

V úterý dále vystoupil s komentářem k situaci sám prezident Basecu. V médiích se takto objevil poprvé od předminulé neděle. Basecu vyjádřil pochopení nad tím, že se některým lidem jeho prezidentování nelíbí; většinu projevu ale věnoval kritice opozičních stran, které dle něho mají „radost s ničení“ a využívají neklidu k vlastním cílům.

Různí opoziční politikové se vskutku pokusili hlavní proud demonstrantů oslovit, všichni však byli na místě vypískaní. Některým musela z pódia dokonce pomoci ochranka. Všechny opoziční strany si také v posledním týdnu zorganizovaly několik vlastních protestů. Na rozdíl od většiny rozhořčených vidí řešení situace v předčasných volbách.

„Vláda teď bojuje o to, aby se nemusela vzdát moci dříve než před řádnými volbami, které se mají konat v listopadu,“ uvedl pro BalkanInsight politický analytik Mirel Palade.

„Zatím je nepravděpodobné, že by protesty donutily kabinet odstoupit anebo změnit politiku. Myslím si ale, že dřív či později dojde k další výměnám ministrů, možná i premiéra, aby se veřejnost uklidnila,“ doplnil.

Příčin je mnoho

První z protestů vyvolal odchod oblíbeného náměstka ministra zdravotnictví Raeda Arafata, který rezignoval po nesouhlasu s privatizační reformou zdravotnictví. Reforma byla po několika dnech stažena a Arafat přizván zpátky k jejímu přepracování. Demonstrace se ale mezitím rozrostly. Jejich účastníci pak začali žádat výměnu celé politické garnitury.

Bocova vláda a prezident Basescu, který je v rumunské politice velice vlivnou postavou, čelí už třetí rok důsledkům krize zmíněnými půjčkami od MMF. Ty jim umožňují odvracet recesi. Musí však zároveň plnit požadavky Fondu — především snižovat schodek rozpočtu a prosazovat neoliberální opatření.

Od roku 2010 snížila vláda platy ve veřejné sféře až o čtvrtinu, zmrazila penze a zvýšila DPH o pět procent. To vyvolalo rozpad koalice; premiéru Bocovi se ale podařilo udržet ve funkci díky poslancům zastupujícím maďarskou menšinu. S jejich podporou nyní prosazuje reformy dále.

Vládní politika vyvolala od roku 2009 řadu stávek a nejrůznějších protestních akcí, včetně demonstrativního skoku televizního reportéra z parlamentního balkónu mezi poslanecké lavice nebo srocení čarodějnic. Současné protesty jsou ale zatím nejdelší a nejživelnější.

Vedle reforem vadí demonstrantům také autoritářský způsob vládnutí současného prezidenta, rozbujelá korupce a různé formy klientelismu. Kvůli příslušným podezřením (mimo jiné i obvinění z napomáhání mafii) čelil už jednou sesazení i sám Basescu. Referendum, jež nechal vypsat o svém odvolání, však v roce 2007 vyhrál. V roce 2009 byl potom zvolen na další pětileté období.

Další informace:

Nineoclock.ro Day 13: Heavy snow — not scary for University Square protesters

The Guardian Romanians demand elections as prime minister Emil Boc urges unity

BalkanInsight Anti-Government Protests Ease in Romania

AP Romania: President Vows to Pursue Austerity Policies Despite Protests

Romanian Times President blames street protests on opposition