Ve více než desítce rumunských měst od pátku protestují stovky až tisíce lidí. Vyjadřují tak nesouhlas s politikou prezidenta Traiana Basesca, středopravého kabinetu Emila Boca i stále rozšířenou korupcí v zemi.

Série protestů začala již minulý čtvrtek, kdy se první nespokojenci rozhodli podpořit Raeda Arafata - oblíbeného náměstka ministra zdravotnictví, který odešel z úřadu pro nesouhlas s návrhem zásadní zdravotnické reformy.

I když pak vláda předlohu stáhla, protesty neutichly. Během sobotní a nedělní noci je navíc provázely střety s policií, při kterých bylo zraněno až 54 lidí.

„Přišli jsme proto, že už nás to nebaví a šokuje nás, jak se jedná se schopnými lidmi jako je Raed Arafat,“ cituje AFP Mirelu Olteanuovou, designérku, která se zúčastnila sobotních protestů v Bukurešti.

„Už máme po krk všeho, od snižování platů po krádeže ze státního,“ řekli francouzské agentuře další tři nejmenované demonstrantky.

Rumun palestinského původu Raed Arafat se proslavil modernizací systému záchranné služby a sítě pohotovostí. Sporná reforma umožňovala rozsáhlou privatizaci v celém zdravotnictví, větně tohoto odvětví. Navíc dle kritiků obsahovala nejasnosti, které by mohly vést k ovládnutí určitých sektorů zdravotnictví pojišťovnami a jejich následnému zrušení pro nerentabilnost.

Bocova vláda stáhla návrh hned v pátek a slíbila nový, do několika dní. Sám Arafat vyzval příznivce, aby protestů zanechali, neboť mohou být „politicky zmanipulované“.

Lidé se ovšem o víkendu do ulic vrátili.

Příčina v reformách

Bocova vláda a prezident Basescu, který je v rumunské politice velice vlivnou postavou, čelí už třetí rok důsledkům krize půjčkami od Mezinárodního měnového fondu. Ty jim umožňují odvracet recesi. Musí však zároveň plnit požadavky Fondu — především snižovat schodek rozpočtu a prosazovat neoliberální opatření.

„Už se to nedá vydržet. Nemáme peníze na živobytí. Penze jsou příliš malé a životní náklady přesahují vše, co si můžeme dovolit,“ vysvětlil AP v sobotu demonstrant, který se představil jako Sorin.

„Mafiósova vláda rozkradla všechno, co jsme měli. Táhni ty bídný pse!,“ zaznamenala agentura hlas davu, určený prezidentu Basescovi.

Vládní reformy vyvolaly od roku 2009 řadu stávek a nejrůznějších protestních akcí, včetně demonstrativního skoku televizního reportéra z parlamentního balkónu mezi poslanecké lavice nebo srocení čarodějnic. Současné protesty jsou ale zatím nejdelší a také nejživelnější.

K víkendovým násilným střetům došlo dle agenturních zpráv zejména v Bukurešti. Stalo se tak poté, co pořádkové síly začaly v sobotu večer usměrňovat dav, jehož příslušníci opustili vymezený prostor na chodníku a zablokovali hlavní bulvár. Podle policie násilí vyprovokovali fanoušci fotbalových klubů Dinamo a Steaua, kteří část demonstrantů strhli k házení kamenů.

Pořádkovým silám se zatím vždy podařilo dav rozehnat slzným plynem. Počet zraněných v noci z neděle na pondělí byl ale oproti předchozí noci trojnásobný.

Jako za Ceausesca?

Četní dopisovatelé zpravodajských agentur v Rumunsku uvádějí, že jim stávající protesty připomínají dění před revolucí v prosinci 1989. Podobnost je tu prý jednak vizuální — demonstranti působí mimořádně rozhořčeně a mnozí mávají vlajkami s vyříznutým středem — a jednak politická. Premiér Boc se sice v neděli objevil v televizi při návštěvě zraněných policistů; prezident Basescu ale za celý víkend neučinil jediné prohlášení. Objevily se i dohady, že někam odjel — podobně jako před svržením komunistického samovládce Nicolae Ceausesca.

Protestů se doposud otevřeně neúčastnili zástupci opozičních stran. Jejich vedení pouze vyjádřilo v tiskových prohlášení demonstrantům solidaritu a také vyzvalo k předčasným volbám.