Bolívijské ženy upevnily svou pozici v politice

Zvýšil se počet žen v bolívijském zákonodárném shromáždění. Anna María Romerová se naprostou většinou hlasů stala předsedkyní senátu. Ženy mají v plánu v boji za svá práva nadále pokračovat.

(sal)

21.01.2010 15:48

Uriona_mendez

Bolívijské političky se radují z vítězství. Foto Franz Chávez/IPS

V bolívijské měnící se společnosti je posilován i význam žen. Obsadily osmadvacet křesel v novém národním parlamentu a Anna María Romerová byla zvolena za předsedkyni senátu.

Dvoukomorové mnohonárodnostností shromáždění je nový legislativní orgán, který zavedla ústava schválená před jedenácti měsíci. Nahrazuje Kongres, který v zemi fungoval necelá dvě století.

Romerovou, členku levicové strany současného prezidenta Eva Moralese Hnutí pro socialismus (MAS), zvolilo do funkce předsedkyně senátu pětařicet z jeho šestatřiceti členů, včetně deseti, kteří zastupují opoziční strany.

Aktivisté za práva žen v bolívijské společnosti žádají nové zákonodárkyně, aby přijaly program na podporu rovnosti pohlaví. Jedním z jeho cílů je zavedení nových pravidel, podle kterých musí ženy obsadit polovinu funkcí ve výkonné, zákonodárné a soudní moci. Někteří zástupci MAS již vyjádřili podporu jejich návrhům, které mají zlepšit postavení žen ve společnosti.

Ženy zahájily boj za svou rovnoprávnost v roce 2006. Jejich prvním úspěchem byl vysoký podíl ve výboru, který vytvořil novou ústavu. Uspěly také, když přiměly politické strany, aby se na jejich volebních kandidátkách v prosinci minulého roku střídali muži a ženy. Strany tehdy ale nepodpořily jejich návrh na padesátiprocentní zastoupení žen ve všech funkcích.

Zástupkyně významné ženské odborové organizace Bartolina Sisa požadují rovněž rovnocenné zastoupení žen a mužů v Moralesově vládě, která bude jmenována počátkem února. V předchozí jeho vládě byly jen čtyři ženy z celkových dvaceti ministrů, ačkoliv i on sám sliboval jejich větší zastoupení.

Podle ředitelky organizace Bartolina Sisa Cristiny Barettové je nezbytné zajistit také dostatečné vzdělání pro ženy, bez kterého „nemohou vzniknout žádná práva žen ani jejich ochrana“. Požaduje pluralitní školství v několika jazycích. Ve venkovských oblastech chodí dívky do školy obvykle jen do třetí třídy, podle Barettové musí mít všechny dětí možnost středoškolského vzdělání.

Barettová uvedla několik příkladů diskriminace žen ve společnosti. „Někteří zaměstnavatelé od žen požadují slib, že během doby platnosti pracovní smlouvy neotěhotní,“ řekla.

Tento problém by mohly vyřešit například daňové úlevy firmám, které zaměstnávají ženy a dodržují jejich práva, což požaduje Amalia Coaquirová, vedoucí bolívijské Národní federace samostatně vydělečně činných žen. Ta vznikla v reakci na neoliberální změny prováděné v zemi mezi lety 1985 až 2005, které donutily tisíce žen pracovat v neformální ekonomice, například jako pouliční prodavačky.

Další informace:
IPS BOLIVIA: More Women in Parliament, With Their Own Agenda


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.