ČR je jen člun ve vleku eurozóny

Ztráty plynoucí z krachu EU by byly tak obrovské, že národní ekonomiky si je prostě nemohou dovolit. Je proto pravděpodobnější, že se členské země eurozóny nakonec dohodnou na řešeních, které půjdou ke skutečnému jádru problému.

Nejpodivuhodnější na mnohých českých komentářích i politických vyjádřeních k výsledku summitu Evropské unie, který jednal o záchraně eura, je skutečnost, že situaci hodnotí tak, jako by Česká republika byla nezávislá na eurozóně, a měla tudíž bůhvíjak velký manévrovací prostor v otázce, zda se přidá k mezivládní dohodě členů eurozóny.

Což o to, Česká republika sice členem eurozóny formálně není, jenže země, z níž 80 procent exportů směřuje právě do zemí eurozóny, a jejíž největší banky jsou v rukou matek v zemích eurozóny (a kterou by zhroucení eurozóny tudíž položilo ekonomicky na lopatky), de facto členem eurozóny je.

Premiér Nečas sice z politických důvodů předstírá, že jeho země má svobodu volby, a že se prý rozhodne až po poradách s politickými stranami doma, jenže to vůbec nic nemění na skutečnosti, že i kdyby se Česká republika nakonec oficiálně k rodící se nové smlouvě nepřipojila, bude se její ekonomika stejně chovat tak, jako by země v eurozóně byla!

Případné odmítnutí smlouvy bude mít jen jeden důsledek: naše země bude sdílet osudy eurozóny, ale politicky nebude mít na nic vliv. Je proto svým způsobem pozoruhodné, když i někteří jinak proevropští komentátoři píší, že by se prý měla eurozóna vypořádat se svými problémy sama a neměla by do svých problémů zatahovat zbytek Unie, čímž prý jen destabilizuje celou EU.

Ve skutečnosti nemůže eurozóna zbytek EU nikam zatahovat, protože „nezávislost“ zemí, které v eurozóně nejsou, je asi taková, jako je nezávislost člunu, který za sebou vleče mateřská loď.

Ti, kdo jsou na člunu, mají dvě možnosti. Buď se nechat dál vláčet a přitom předstírat, že sami rozhodují o směru plavby, anebo vyšplhat na loď, a mít tak jakousi šanci přeci jenom mluvit do toho, zda má loď plout tam či onam, například zda se má a může ještě vyhnout ledovci, k němuž v této chvílí, jako Titanik, zdá se, míří.

Teoreticky samozřejmě zbývá možnost přeříznout lano, na němž mateřská loď člun vleče, jenže to s sebou nese velká rizika. Něco takového by se, i když s  velkými náklady, mohlo podařit například Velké Británii, ale téměř docela jistě by to poslalo ke dnu Českou republiku, jejíž ekonomika je s mateřskou lodí propojená tak, že vlečné lano je ve skutečnosti spíše jakási pupeční šňůra.

Zůstaneme-li u příměru lodě a člunu, je také pozoruhodné, jak rozhořčené hlasy se z člunu ozývají v reakci na žádost osádky mateřské lodi poskytnout na její záchranu 89 miliard korun. Vždyť jenom v rozpočtu na roky 2006 až 2013 má ten český člun dostat od mateřské lodi více než 700 miliard korun, jakkoliv různí podnikavci dokázali leccos zpronevěřit a kapitáni člunu jsou neschopní všechny tyto nabízené peníze vyčerpat.

I tak je zarážející míra sobeckosti a nesounáležitosti, která je obsažena v odmítavých reakcích na de facto „vrácení“ části těchto peněz, navíc formou solidární půjčky do jakéhosi pojišťovací fondu ve správě MMF.

Pravdu mají samozřejmě všichni ti, jak v zemích eurozóny, tak v České republice, kteří upozorňují, že opatření přijatá na summitu jsou nedostatečná, a že jen s jejich pomocí nebude snadné eurozónu stabilizovat. Navíc je požadavek na povinné vyrovnané rozpočty příliš restriktivní, zejména pro země se slabšími ekonomikami.

Všichni soudně uvažující přitom už vědí, že řešení jsou jen dvě: buď se evropští politici konečně rozhoupou a přijmou skutečně účinná krátkodobá i dlouhodobá opatření, anebo se eurozóna skutečně potopí.

Případný rozpad je ovšem výsledek vysoce riskantní a svým způsobem téměř katastrofický. Členské státy eurozóny by sice poslaly ke dnu opuštěnou mateřskou loď eurozóny, ale v kontextu globálně fungujících finančních trhů by si z ní přinesly i všechny její dluhy i ztráty, o které by se musely podělit.

Každý stát by tedy nejen utrpěl velké ztráty, a ekonomická úroveň by tak po rozpadu eurozóny mohla v některých státech spadnout až o desítky procent, ale navíc by reálně hrozil nezvládnutelný chaos, který by způsobily kolapsy bank , prudce rostoucí nezaměstnanost, atd.

Navíc by byly takto oslabené ekonomiky národních států de facto vydány na milost velkým hráčům na obzoru: Americe, Číně, Japonsku, Rusku, Indii.

Je navíc dost pravděpodobné, že by se ve vypuknuvší hysterii snažily některé státy řešit krizi přeřezáním i zbývajících pout evropské integrace, což by bez hlubších šrámů zřejmě přežily jen větší země. Ty ostatní by se rychle k někomu musely ekonomicky připojit, jako třeba Češi k Německu.

Pesimisti namítnou, že eurozóna půjde ke dnu tak jako tak, proč tedy prodlužovat agónii? Realisti mohou oponovat, že ztráty plynoucí z jejího potopení by byly tak obrovské, že národní ekonomiky si je prostě nemohou dovolit. Je proto pravděpodobnější, že se členské země eurozóny nakonec dohodnou na řešeních, které půjdou ke skutečnému jádru problému. Budou tedy nuceny vytvořit skutečnou politickou unii v podobě federace s vlastní fiskální politikou.

Politický tlak na udržení eurozóny bude tak enormní, že pokud ekonomicky zdravější státy dojdou k závěru, že zkáza je neodvratná, když v eurozóně zůstanou země, které řešení brzdí, budou tlačit na vznik eurozóny sestávající jen ze zemí ekonomicky zdravých. Bude jim to velet prostý pud sebezáchovy.

I proto je pozoruhodné, že Češi, kteří si za staletí různých nadvlád vypěstovali především instinkt pro sebezáchovu, jednají v současnosti dosti sebevražedně. Nejenom že dovolí, aby byl jejich národní člun bezmocně vláčen mateřskou lodí, od níž se bez rizika ekonomického utonutí nemohou odříznout, ale ještě si na svém člunu navzájem předstírají, že jsou pány vlastního osudu.

Pokud se eurozóna nakonec potopí, budou ekonomicky bojovat o holé přežití, a eventuálně v lepším případě skončí v závěsu za katastrofou značně pochroumaným, možná k ostatním už ne tak přátelským, německým škunerem, v horším případě opět za tím ruským.

A pokud se eurozóna vzpamatuje a začne uhánět plnou parou vpřed, není nikde psáno, že po prozatímních zkušenostech s  Českou republikou, nám ještě někdo bude nabízet záchranné lano.

A co si myslíte vy? Diskuse (14 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Stydím se za prezidenta - odborníka na likvidaci Úterý, 13.Prosince 2011, 15:33:38

Václav Klaus se v Polsku hlásil jako odborník na likvidaci eura. Hrdě prohlásil, že už zlikvidoval společný stát Čechů a Slováků a jejich společnou měnu, tak by prý své zkušenosti mohl použít také na likvidaci eura. Myslím, že problém Klause spočívá v tom, že na likvidaci je machr, ale s vybudováním něčeho nového je to už horší. Fungující ekonomiku ve slušném etickém a právním prostředí se mu vybudovat nepodařilo, jen mafiánský a korupční systém, kde každý má to, co si utrhne, a to nazývá tržním systémem. Klaus chce být na předních stránkách novin a pro to udělá cokoliv - zvláště rád zlikviduje něco, co dosud vcelku dobře fungovalo.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

To je dobrý článek, ale naprosto mimo podstatu reality... Úterý, 13.Prosince 2011, 19:20:41

Pomáháme Řecku, proto naléváme miliardy do bezedného, globálního, korupčního bankovního sektoru? Komu kdo vlastně pomáhá? Těch 89 miliard má jít maximálně na odchod Řecka z nevyvážené, rozpory mezi exportními a neexportními prohlubující, proto zásadně defektní eurozóny. Jižní křídlo nemá při současném nastavení eurozóny žádnou šanci něco splatit, ani Itálie, ani Španělsko. To měl summit řešit především. Nestalo se. Místo toho zde máme bezcharakterně ubohý škrtací pakt, který se neptá na realitu v EU, na možnosti jednotlivých zemí, ale nutí je přímo stachanovsky stát na čáře, přitom je to nefér závod. A ještě mi někteří přátelé budou drze tvrdit, že nejsem proevropský, když nechci odkopnout své jižní, střední a východní přátele? Ten summit ve své podstatě odepsal občany všech zemí, které mají byť minimální problém s obsluhou svého dluhu, k drastickým, tupým, primitivně idiotsky nic neřešícím, katastrofu prohlubujícím škrtům veřejného prostoru.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Úterý, 13.Prosince 2011, 19:24:50

Vůbec jedna věc, proč nad tímto tématem uvažuje pan Pehe pouze pod nějakým marginálním úhlem českého diskursu, který je naprosto převrácený a zavádějící? Já spíše očekávám rozhled, evropský rozhled, kterého je Pehe schopný. Potom bude ten článek vypadat zásadně jinak.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Méně Klausů, více Krausů! Úterý, 13.Prosince 2011, 22:39:20

Kde je evropská levice? Zbyl z ní jenom Lukáš Kraus?

Chci evropskou federaci. Odmítám evropskou rozpočtovou odpovědnost, dluhové otrokářství a bankovní protektoráty. Žádám evropskou sociální odpovědnost, vzájemnou pomoc a demokracii. Kde je v Evropě politická síla, která by mě reprezentovala?

Petr Nečas, odmítající zapojit se do celoevropské demolice sociálního státu, jakou sám vede na svém domácím pískovišti, je k smíchu. Bohuslav Sobotka, horující pro účast na evropském asociálním tažení a pro půjčku peněz, které nemáme, Mezinárodnímu měnovému fondu, nechvalně známé zločinecké organizaci zodpovědné za zbídačení celých států a katastrofální hladomory, je k pláči.

Proč za sebe necháváme mluvit pořád jen lidi, kteří pokud nejsou ani hloupí ani neschopní, jsou zlí?

Je nejvyšší čas sjednotit Evropu zdola.

Proletáři všech zemí, spojte se!

Martin Pleva - pedagog, Brno

Pane Macháčku, Středa, 14.Prosince 2011, 01:17:51

souhlaím s vámi - ne Evropě neoliberalismu a asociálního nadnárodního kapitálu, ano Evropě sociální!

Otázkou ale zůstává, jakou TAKTIKU zvolit. Jak znám názory B. Sobotky, rozhodně bych neřekl, že si neuvědomuje paradoxnost situace, jak jste o ní hovořil. Jenže my opravdu v současné chvíli musíme hlavně zůstat v klubu, abychom i propříště "byli u toho".

Sociální Evropu (znovu)vybudujeme jen tak, že evropská levice přijde s propracovaným alternativním programem, vyhraje s ním eurovolby a začne jej pak realizovat. Psal jsem o tom před půl rokem - http://www.blisty.cz/art/59795.html

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Středa, 14.Prosince 2011, 04:45:24

Tak mě napadlo: škoda, že se teď nedá objevit úplně nový kontinent a založit tam Nový svět, jako před čtyřmi sty lety. Někdy mám sto chutí dát "sbohem těm břehům proklatým..." Jenže už není kde ho založit. Jedině uprostřed toho starého světa.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Co dělat? Středa, 14.Prosince 2011, 07:34:18

Na můstku lodi stojí bezohlední piráti a hážou cestující přes palubu. Do člunů, vlečených za lodí, křičí rozkazy, koho hodit žralokům, jinak že přeseknou vlečná lana. Čluny se hemží jinými piráty, neméně bezohlednými, ale rozhádanými s těmi na můstku lodi; cestující přes palubu hážou taky, ale nechtějí si nechat mluvit do toho, na koho kdy dojde. Krom toho si moc rádi hrají s kormidlem a tolik touží po samostatném kormidlování, že si vůbec nevšímají, že jim scházejí plachty, a sekají do vlečného lana, seč mohou. Co by v takové situaci udělal Errol Flynn?

Předstírat spojenectví s těmi na můstku, tvářit se, že seká na nudličky piráty ve člunu v zájmu těch z lodi, to by pro Errola Flynna mohl být docela dobrý první krok. Jenže Evropa není tak docela plachetnice s čluny ve vleku, a Bohuslav Sobotka rozhodně není Errol Flynn.

Především nerozseká na kousky Nečase a Kalousky. Rozhodně ne sám, jedinou šancí je hromadná vzpoura cestujících. Jestli chce ČSSD takové vzpouře napomoci, hrát v ní významnou roli, nebo ji dokonce vést, musí organizovat cestující, a ne se kamarádíčkovat s piráty na můstku (omlouvám se za ten příměr Pirátské straně, zrovna Piráti jsou v Evropě na straně cestujících mnohem víc než politici tradičních levicových stran).

Za druhé Evropa drží přirozeně, geograficky po hromadě mnohem víc než nějaké loď vlekoucí čluny, na lumpy do Bruselu, Berlína či Paříže nemusí z Česka žádný Errol Flynn běhat po laně. Organizovat evropské sociální hnutí by mělo být daleko snazší než taková akrobacie. Levicové strany by měly usilovně pracovat na programu pro takové hnutí a hlasitě jej propagovat, důsledně hlásat sociální řešení krize, které ochrání chudé před bídou a platit nechá především bohaté. Ať se každému dostane podle jeho potřeb, aspoň těch základních, a na placení ať se každý podílí podle svých možností, jak říkáme my, komunisté (až na to že od předních politiků komunistických stran to taky moc často neslýchám). Zatím jsem si nevšiml, že by někdo s takovým sociálním protikrizovým plánem pro Evropu vůbec přišel. Nevšiml jsem si ani, že by evropské levicové strany dokázaly aspoň jednoznačně a rozhodně odmítnout plány asociální.

Za třetí Evropa není jen Sarkozy a Merkelová. Dokonce ani jen Rada Evropy, složená ze zástupců vlád jednotlivých států, nebo Evropská komise, složená z komisařů nominovaných těmi vládami a schvalovaných, tuším, samotnou Komisí. Evropská unie má Evropský parlament, jediný demokratický orgán, jehož členy přímo volí evropští občané. Taky jediný orgán Unie, do kterého lze vyhrát eurovolby. Vlády státu dělají všechno proto, aby Evropský parlament odstavily od rozhodování, už dlouho jsem o něm ani neslyšel, ale není to především chyba europoslanců? Respektive stran, které je do Evropy vyslaly, jak se zdá, často jen proto, aby jim zajistily vysoké platy a doma se jich zbavily? Evropský parlament není úplně k ničemu, přinejmenším zatím dokázal odrážet opakované pokusy Evropské komise zavést v Evropě softwarové patenty po vzoru USA; dokázal to s podporou zdola, s pomocí petic a demonstrací aktivistů, s pomocí ekonomických rozborů malých firem, dokazujících, že softwarové patenty jsou nástrojem nadnárodních oligopolů k vyloučení konkurence z trhu a evropské hospodářství by významně poškodily, a obávám se, že bez většího zájmu politických stran s výjimkou Pirátů. Proč naši levicoví politici neodmítnou posilování Evropské komise a nežádají větší moc pro Evropský parlament?

Martin Pleva - pedagog, Brno

Zásada demokracie je prostá: Středa, 14.Prosince 2011, 14:27:27

když se nám nelíbí ti u kormidla, je třeba je vyměnit. Současná Evropa je "špatná" leda v tom smyslu, že je zkrátka totálně pravicová. Vládne v ní takový euro-nečas a Euro-Škrtlousek. Tak jako na národní úrovni se přece nespokojenost s vládou neprojevuje tak, že občané "zruší" stát, nýbrž tak, že zvolí vládu jinou, měli bychom stejně přistupovat i k EU. Cestující se mohou vzbouřit, ale nemusí jim to být moc platné, stejně mohou ztroskotat, protože jednoduše neumějí loď řídit.

Proto potřebujeme posádku, ale - a to je demokracie - měli bychom na ni mít vliv. Takže v těch konkrétních věcech, o nichž mluvíte, se s vámi shoduji.

Posádka může vzejít i z řas cestujících, ale to se zatím neděje. Jak dopadly Indignados ve Španělsku? Co z nich vzešlo? Pravicová vláda, která bude dělat nejen totéž, co levicový "zrádce" Zapatero, ale bude to dělat ještě usilovněji a tvrději! Občané nevyřeší sami o sobě nic, bez politických stran to nepůjde.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Středa, 14.Prosince 2011, 15:29:30


Absolutně souhlasím s Lukášem Krausem.

A spíše nesouhlasím s Jiřím Pehem

Lepenka

Michal Špína - komparatista

Evropa a okresní strany Středa, 14.Prosince 2011, 19:24:57

Dokud jsou evropské politické strany jen mlhavým slepencem zavedených národních garnitur a dokud musíme do evropského parlamentu volit své regionální, ba okresní strany, nepohnem se nikam. Připadá mi to, jako bych ve volbách do PČR mohl vybírat z Koalice pro Rakovník, Hnutí za zdravý Rakovník a Rakovnické aliance. Kapitálu, který je vždy o patro výš, to ovšem vyhovuje.

Před časem se objevilo hnutí Newropeans http://www.newropeans.eu/index.php?lang=cs
což je pokus o novou pan-evropskou stranu nezávislou na národních strukturách, ale nezdá se, že by jakkoliv prorazili.

Evě Hájkové: úplně nový kontinent se nedal objevit ani před čtyřmi sty, ba ani před 520 lety. Zkuste se na ten Nový svět podívat z pohledu kolonizovaného.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Středa, 14.Prosince 2011, 19:39:50

Máte pravdu, "nové" kontinenty už své obyvatele měly. Evropští osadníci je prostě nepočítali.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Bez politických stran Čtvrtek, 15.Prosince 2011, 07:30:6

Zrádce Zapatero, a k čemu si Španělé „pomohli‟, když ho ve volbách odstavili od vlády, dokazuje, stejně jako New Labour a následky britských voleb, že volby nám nějak přestaly fungovat, snad že, jak říkal Shakespeare, je malý výběr z mísy shnilých jablek, že procházíme krizí nejen hospodářství, ale také, ne-li hlavně, demokracie, a že vyřešit ji nejspíš budeme muset právě bez politických stran. Nechce se nám do toho, nevíme jak na to, ale budeme si muset poradit, budeme muset najít řešení bez politických stran, protože strany nám opakovaně dokazují, že s nimi to opravdu nejde.

Indignados se zformovali právě proto, že předem viděli, že volby Španělsku nepomohou, že budou volit jen mezi zlem a ještě větším zlem (a zvolí to větší, protože toho o maličko menšího už mají plné zuby), že ve stávajícím systému není nikdo a nic, kdo a co by je zastupovalo, že budou muset něco vymyslet a vybudovat sami. Že to ještě nevybudovali? To bude tím, že to není snadné, že mají před sebou dlouhou cestu. Zjevně nestačí nakrmit politiky olovem a nastolit diktaturu, ani nakrmit je zlatem a nastolit bankovní protektorát. Prvním krokem k nalezení cesty je vůle hledat a druhým vytrvalost nevzdat se, když ráj není vidět hned za rohem.

Jak už jsem psal dříve, řešit společenské problémy revolucí je jako uklízet byt dynamitem, ale někdy se nahromadí tolik svinstva, že už to opravdu jinak nejde.

Levicové strany po celé Evropě se buď nemají k výraznějším činům, ba ani slovům, anebo rovnou vesele kolaborují s kapitálem. V Řecku i Itálii všechny strany vespolek, vlevo, vpravo, všechno jedno, nápadně ochotně zanechaly vzájemných sporů o moc a všechnu ji předaly bankovním protektorům. Zapatero škrtal jako Kalousek, Blair dohnal a předehnal Thatcherovou.

Co dělá ČSSD? Občas pořádá zajímavé besedy, dokonce poskytuje prostory v Lidovém domě levicovým aktivistům, například ze Socialistické solidarity. Pozvala na programovou konferenci významné levicové a liberální (bez neo-) intelektuály, a něco podobného nejméně jednou zopakovala, na Jú tubě je hezké video se Zaorálkem, Kellerem a Bělohradským. Ale co s toho? Nakolik programové konference skutečně formují program strany? Radil se Bohuslav Sobotka o plánech na záchranu Eura s Janem Kellerem nebo Václavem Bělohradským, neřku-li s Ilonou Švihlíkovou či Martinem Fassmanem? Další jména vhodných poradců lze najít v článcích projektu Kritická ekonomie.

ČSSD se jeví jako doktro Jekyll a pan Hyde, a ještě se Jekyllem, jak se zdá, se stává už jen v noci za úplňku. Většinu času je Hydem: Hulinského pražským fiaskem, Onderkovým brněnským magistrátem, Ústeckým krajem Jakubce a Koudy... Předvádí vůbec někde, kde má reálnou moc, něco dobrého?

Od státní úrovně výše ČSSD prakticky žádnou moc nemá, ještě tak může v senátu zvěrstva, valící se z parlamentu, trochu brzdit. Kde ale má nějakou alternativu k těm zvěrstvům? Čeká snad, že ji dostane pod stromeček z ProAltu na vánoční programové besídce? A přijala by vůbec takový dárek, nebo by se jím jenom pochlubila v televizi, a pak jej odložila do komory?

Kde je aspoň alternativní plán pro Českou republiku, natož pro Evropu? Kde je kritika Evropy à la Merkozy? Kde je prosazování dosud platných standardních unijních procedur? Kde je podpora Evropského parlamentu? Kde je alternativní, demokratický (a sociální) návrh nové ústavy pro Evropu?

Na chování naší vládní reprezentace v Radě Evropy ČSSD vliv nemá, ale volat po podpoře Evropské ústavy s vedoucí úlohou ratingových agentur, to by opravdu nemusela.

Stanislav Hošek - Český těšín

Nevím, nevím. Pátek, 16.Prosince 2011, 17:44:44

Nějak se mi nelíbí „Norské“ horování za odhození jihu Evropy. Spíš pléduji za prvé pro alternativní, opravdu socialistickou ústavu Evropy, za druhé za vznik celoevropských stran, ten dokonce povinný, jinak by politici národních států nemohli kandidovat do EP. A potom za demokratickou provázanost Evropské komise a Evropského parlamentu minimálně tak, jak je tradicií v národních státech Evropy.
A k té revoluci. Revoluce není dynamitem rozbití bytu, ale spíše stavba celého nového domu a poměrně rychlá devastace toho starého.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Pátek, 16.Prosince 2011, 23:52:8

Stanislave, naopak, diskutuji záchranu jihu....odkopává je program summitu....program stohosti a neinvestic, program neřešící dvourchylostní podstatu eurozóny

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.