V noci ze čtvrtka na pátek

Polské rádio hlásilo ve čtvrtek večer každou půlhodinu, že polská diplomacie slaví úspěch. Nová fiskální dohoda nebude omezena jen na členy eurozóny. Sice možná půjde o sérii mezivládních dohod. Polsko se ale bude moci zapojit.

Polská politika je silně proevropská. Shodují se na tom všechny relevantní strany polské politické scény s výjimkou konzervativně nacionálního Práva a spravedlnosti a od něj odštěpené strany Solidární Polsko. Letos na jaře Sławomir Sierakowski, vlivný sociolog a vedoucí člen sociálně demokratického sdružení Krytyka Polityczna formuloval tezi o Polsku coby prostředníku východní politiky Evropské unie. Ze stejného prostředí vzešel už před osmi lety, v říjnu 2003, Otevřený dopis členů polské občanské společnosti evropskému veřejnému mínění.

„Ústava Evropské unie je jedním dalším krokem na cestě k evropské integraci,“ psalo se v něm tehdy. „Kroky, které vnímáme jako positivní – tvorba společných ústředních institucí, demokratizace voleb, sjednocování států v jeden organismus a z toho vyplývající vznik společné evropské veřejné sféry – jsou nám [doma] představovány jako zjevné riziko. (…) Chceme Evropu, která udržuje společné hodnoty, jakými jsou svoboda, rovnost a solidarita, ale necítí potřebu pojmenovávat jejich zdroje, protože si nepřeje nikomu odcizit ani nikoho vyloučit. Chceme Evropu, která je politicky silná, efektivně řízená a rozhodná ve svém úsilí o jednotu, protože to jediná cesta, jak můžeme čelit jednostranné ekonomické globalizaci.“

Odtud je pak třeba vykládat polský postoj k summitu, kde nevzniklo víc než jedno politické zadání – garantovat Mezinárodnímu měnovému fondu částku 200 miliard euro na půjčky zemím EU se z různých důvodů oslabenou ekonomikou, zavést automatické sankce za porušení rozpočtové kázně a vložit do ústav jednotlivých zemí pravidlo vyrovnaného rozpočtu.

Když summit v noci ze čtvrtka na pátek zasedal, hlásilo polské rádio každou půlhodinu ve zprávách, že polská diplomacie slaví úspěch. Že se sice ještě pořád uvažuje o sérii mezivládních smluv coby formě řešení. Že už ale nikdo neříká, že by šlo o dohody uzavřené jen mezi zeměmi eurozóny. Jinak řečeno – že už nikdo nechce Polskou vyloučit z možnosti se na dohodách o budoucí podobě Evropské unie podílet.

Diplomatické kroky, jak je v době konání summitu domácí média překládala polské veřejnosti, přitom bezprostředně navazovaly na ještě čerstvý projev polského ministra zahraničních věcí Radosława Sikorského z německého Spolkového sněmu. Ten byl jednak výzvou Německu, aby se ujalo své vůdčí role v Evropské unii, a jednak jednoznačnou deklarací polského zájmu na další integraci EU. Soudržnost zahraniční politiky v klíčové otázce je to v českém prostředí nevídaná.

Komentátoři z polského liberální prostředí tuto aktivitu polské politiky, posílenou ještě aktuálně končícím předsednictvím Polska Radě EU, ocenili. Vztah Polska k EU coby vztahu k bohatému strýčkovi, který poskytuje své strukturální fondy, platby zemědělcům, pouští naše výrobky a zaměstnance na svůj trh a kterému mi občas připomínáme, kdo začal druhou světovou válku a kdo v ní koho zradil, se proměnil. Nově už má jít také o polskou schopnost pomáhat (v EU) druhým.

„Druhé možné rozhodnutí – setrvat společně s Velkou Británií mimo rozpočtový pakt –,“ píše například Witold Gadomski na webu Gazety Wyborczy, „bylo určitě horším východiskem. Může se stát, že na několik let dnešní Evropská unie zanikne a zůstane jen organizace zemí, které podepsali rozpočtový pakt. Volba, kterou vláda provedla, je spojený s rizikem. Vláda musí jasně a bez zlehčování vysvětlit, k čemu se zavázala, jakou můžeme zaplatit cenu i jakou je pravděpodobné, že cenu zaplatíme.“

Česká politika žádnou společnou pozici k evropské integraci nemá. Pozici značně ucelenou tak může formulovat proevropská opozice, zejména pak ČSSD. Ta, píše se v usnesení jejího předsednictva z minulého pátku, je přesvědčena, „že společná hospodářská politika EU je pro udržení sociální stability a kvality života lidí v Evropě mnohem výhodnější a nadějnější, než pokusy čelit živelnému tlaku finančních trhů a ratingových agentur izolovaně na úrovni jednotlivých národních států. Posílení vzájemné spolupráce v EU by (…) mělo zahrnovat vedle koordinace rozpočtové politiky i zavedení zdanění finančních transakcí, harmonizaci daní firem, boj proti daňovým rájům, posílení společného evropského rozpočtu a také možnost emise společných dluhopisů v rámci eurozóny.“

V podobném duchu na svém víkendovém sjezdu Strana zelených navrhovala řešit současnou krizi na půdě demokraticky voleného Evropského parlamentu, a ne na summitech lídrů národních států.

KDU-ČSL se v sobotu v reakci na výsledky posledního summitu ústy svého místopředsedy Pavla Svobody ptala „proč vláda nepředloží transparentní seznam výhod, které České republice (…)lavírování po boku britských a dalších euroskeptiků přináší“.

A komunisté ústy Jiřího Dolejše kritizovali  fakt, že vládní delegace jela na klíčový summit nepřipravena a avizovali vyvolání sněmovní debaty o jeho průběhu. „Nejde se tvářit,“ napsal Dolejš, „že se nás netýká to, co se nyní v jádru EU má prosazovat. Určitá integrace rozpočtové politiky je objektivní potřebou i pro země, které nejsou členy měnové unie.“

Co přesně tedy chceme coby Česká republika v Evropské unii prosazovat, se možná dozvíme před Vánoci v některé ze sněmovních debat. Základní přesvědčení, že evropská integrace je v našem zájmu a že se jí chceme účastnit, je ale přesvědčení hlavním programově budovaným opozičním stranám v českém prostředí společné.

A co si myslíte vy? Diskuse (9 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Pondělí, 12.Prosince 2011, 10:51:9

tak jinak Patriku, nechci nic víc než tohle a to je v zásadním, ale zásadní rozporu s uboze a tupě škrtacím výsledkem defektního summitu: http://www.nytimes.com/2011/12/12/world/europe/euro-deal-is-a-pill-but-experts-doubt-it-is-a-cure.html?ref=business

Mimochodem, zeptej se docentky Ilony Švihlíkové, ráda ti jistě odpoví a nebude u toho muset snad ani poslouchat nalejvárnu z konzervativního Polska...nebo si přečit její studie zde v DR, budeš potom vědět, kde stojí levice v Evropě. Za summitem a jeho výsledkem opravdu, ale opravdu ne....

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Pondělí, 12.Prosince 2011, 10:55:45

nebo se zeptej alespoň na logicky úzkoprsou, ale stále alespoň kritiku v SPD... Tedy ne škrty, ne tupé škrty, ale investice a modernizace, investice do nových pracovních míst....a jestli tohle v ČR nechápete jako prioritu, jestli naopak prefereujete vleklou, chronickou recesi, tak nemám co bych dodal....

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Pondělí, 12.Prosince 2011, 10:56:56

ale padne na tom specielně exportní ČR, jelikož když všichni budou škrtat, tak co se asi bude v Evropě dít? Hádej dvakrát....

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Pondělí, 12.Prosince 2011, 11:19:48

a ty vzletné prý liberální fráze na téma summitu, víš Patriku, až si budeš schopen odpovědět, proč s výlsedkem summitu souhlasí i ultrakonzervativec Václav Klaus, budeš znát hned celou sadu odpovědí....s evropanství nemá eurohujerství nic společného

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Pondělí, 12.Prosince 2011, 11:25:10

spíše s velkým znepokojením sleduji slabé programové a ideové ukotvení sociálních demokratů v ČR....nechci říkat přímo, že to považuji za zradu, spíše za pokus o to být ještě menší, až úplně nejmenším Evropanem. To české "pouze být u toho", i když "je to defektní", je ve své podstatě takový stávkokazismus...V Evropě se o něčem jedná, jde o hodně a potom tam přijde balík neználků, kteří se vždy připojí k většině a podrazí klidně vlastní občany...Tomu já tedy proevropské směřování opravdu neříkám....

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Pondělí, 12.Prosince 2011, 12:24:47

Ne jako salónní, ale jako progresivní levice věříme, že ne škrty, tupé škrty, pracovní místa beroucí, rodiny a veřejný prostor devastující, ale investice, sociální soudržnost a progresivní růst kvality života jsou řešením krize. Přeci proto s tím tupým summitem jako levicově ukotvení občané souhlasit prostě nemůžeme a žádná stádní jednota, tím méně stádní jednota trhy poskládané absolutní většiny v téměř všech institucích a vládách EU nás k přísaze na Kalouskův utopicky negramotný program nedonutí.

Tím méně nám bude někdo brát jakoukoliv možnost budoucí evropské vize a alternativy tím, že ten škrtací pakt vloží aktuální většina trhovců přímo do ústavy. To už to jinak můžeme celé zabalit.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Ne neoliberální EU, ano Evropě sociální Pondělí, 12.Prosince 2011, 23:43:6

Poslední dobou se ukazuje, že (nejen) u nás rapidně roste počet nepřátel evrospké integrace, ba Unie se stává předmětem až všeobecné lidové nenávisti (viz diskuse na Novinkách, kde EU v roli obětního beránka může pomalu zdárně sekundovat Romům).
Bylo by jistě jednoduché vše vysvětlit typickým českým zápecnickým nacionalismem atd. Lidé spíše oprávněně protestují proti asociálním neoliberálním trendům, které si ovšem nevynucuje primárně EU, nýbrž globální kapitalismus. U velké části občanů tak EU a její politici se stávají zástupným terčem oprávněného hněvu, jenž by ale měl směřovat mnohem spíše na kapitány nadnárodních firem a představitele finančního kapitálu.

Jenže globálnímu kapitálu nelze efektivně čelit jinak než opět na nadnárodní mezistátní úrovni, PROTO potřebujeme Evropskou unii (citovaný dokument ČSSD na to velmi správně upozorňuje). Chce to nicméně evropskou politiku zásadně změnit, reps. otočit: místo Evropy neoliberální budovat Evropu sociální. Buď se právě tohoto evr. socdem strany chytnou, nebo je s nimi, ale i s Evropou ámen. A potom - pánbu s námi se všemi...

Martin Pleva - pedagog, Brno

Lukášovi Pondělí, 12.Prosince 2011, 23:52:43

U vědomí toho, co jsem napsal v předcházejícím vstupu a kde se - předpokládám - shodneme, vám ale musím oponovat v jednom: vyrovnané rozpočty jsou důležité, protože je to ten nejlepší způsob, jak nebýt závislý na spekulantských lumpech ze City atd. Ale vyrovnaného rozpočtu nemusí být přece dosaženo jen škrty, vždyť v období zlatých třiceti poválečných let neměly západoevropské země problémy s deficity - zažívaly totiž stabilní růst a přímé daně (zejm. korporátní) byly vysoké. Nebudu opakovat základní socioekonomickou násobilku a ztrácet čas vysvětlováním, proč to dnes takto fungovat nemůže. Avšak - měli bychom hledat alternativní ekonomický program, takový model hospodářského fungování, který se vyhne asociálním důsledkům.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Martine, Patriku, pane Pehe a další... Úterý, 13.Prosince 2011, 19:19:30


Pomáháme Řecku, proto naléváme miliardy do bezedného, globálního, korupčního bankovního sektoru? Komu kdo vlastně pomáhá? Těch 89 miliard má jít maximálně na odchod Řecka z nevyvážené, rozpory mezi exportními a neexportními prohlubující, proto zásadně defektní eurozóny. Jižní křídlo nemá při současném nastavení eurozóny žádnou šanci něco splatit, ani Itálie, ani Španělsko. To měl summit řešit především. Nestalo se. Místo toho zde máme bezcharakterně ubohý škrtací pakt, který se neptá na realitu v EU, na možnosti jednotlivých zemí, ale nutí je přímo stachanovsky stát na čáře, přitom je to nefér závod. A ještě mi někteří přátelé budou drze tvrdit, že nejsem proevropský, když nechci odkopnout své jižní, střední a východní přátele? Ten summit ve své podstatě odepsal občany všech zemí, které mají byť minimální problém s obsluhou svého dluhu, k drastickým, tupým, primitivně idiotsky nic neřešícím, katastrofu prohlubujícím škrtům veřejného prostoru.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.