Rozdíly v příjmech v bohatých zemích vzrostly na 30letá maxima
Petr JedličkaVývoj Giniho koeficientu a dalších ukazatelů zkoumaných analytiky OECD odhalil nové znepokojivé skutečnosti. Generální tajemník organizace nejrozvinutějších států světa radí využít progresivního zdanění a podpořit profesní vzdělávání.
Rozdíly v příjmech chudších a bohatších vrstev ve většině nejrozvinutějších zemí světa vzrostly na 30letá maxima. Vyplývá to ze studie „Divided We Stand: Why Inequality Keeps Rising“ vypracované analytiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Závěry z obsáhlého šetření byly zveřejněny na webu OECD 5. prosince.
Podle statistik organizace, která sdružuje 34 nejrozvinutějších států Země, se rozdíly v příjmech od roku 1985 zvýšily ve většině ze 27 sledovaných zemí. Nejmarkantnější je tento nárůst v Německu, Švédsku, Finsku a na Novém Zélandu. V prvních třech jmenovaných jde ale o růst z malého základu.
Největší příjmové rozdíly v rámci OECD jsou nyní v Mexiku, USA, Turecku, Řecku, Izraeli a Velké Británii; v Mexiku, Turecku i Řecku se přitom v posledních letech spíše snižují.
Podle autorů studie by měl však jev znepokojovat všechny členské státy.
„Rostoucí nerovnost oslabuje hospodářskou sílu země, ohrožuje sociální soudržnost a vytváří politickou nestabilitu,“ řekl k zjištěním generální tajemník OECD José Ángel Gurría.
Přesto nejde o něco nevyhnutelného.