Média a výzkumy: Jak se vaří preference z 0,01% na 60%

Kateřina Kňapová

K tomu, abyste se dostali do živého vysílání ČT24, stačí, abyste ovládali organizaci s atraktivním názvem. Nechť se jmenuje třeba Česká studentská unie — rázem se můžete tvářit, že mluvíte za všechny studenty a udělali jste výzkum na téma „stav českého vysokého školství“.

Na první pohled to vypadá jistě zajímavě: studentská organizace zastřešující pár desítek větších či menších studentských spolků, která se jmenuje Česká studentská unie (ČeSU), udělala mezi vysokoškoláky, nebo lépe řečeno představiteli studentských spolku či akademických senátů, průzkum, který přinesl určitá zajímavá zjištění. Podle zprávy, kterou novináři na tiskové konferenci k výsledkům dostali, jsou například „tři pětiny studentů (60%) ... pro případné zavedení školného“ nebo, v citátu předsedy ČeSU Jiřího Kohouta, také studenti „mnohdy nejsou spokojeni s tím, že samy univerzity s penězi neumí efektivně hospodařit...proto se 75% studentů domnívá, že samotné zavedení školného bez provedení dalších komplexních změn problémy českého školství vyřešit nepomůže.“ 96% dotázaných se také aktivně zajímá o dění ve vysokém školství.

Můžeme se spokojit s informací, kterou nám poskytuje ona tisková zpráva a vzít informace na vědomí jako vhled do názorů určitého segmentu vysokoškolaček a vysokoškoláků. Je ale překvapující, jak krátká cesta vede od prezentace názoru některých vybraných zástupců studentských organizací či akademických senátů k mediální prezentaci názoru studentů jako takových. Tím spíš, že k dispozici není mimo již interpretovaných výsledků v tiskové zprávě vůbec nic dalšího.

×
Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
LŠ
Luděk Ševčík, OSVČ
November 17, 2011 v 15.21
Ano, dostanete se do médií. Ale musíte prezentovat ty názory, kteríé se hodí současné vládní garnituře. Je hanbou, že se v tzv. nezávislém a přitom námi všemi placeném médiu vyskytuje velké kvantum lidí, kteří si novinařinu představují jako službu někomu nahoře. Kdoví co si tito lidé představují pod pojmem novinářská etika?
Vít Janeček, dokumentarista a VŠ učitel
November 17, 2011 v 22.08
Jediná relevantní celková reprezentace
vysokých škol včetně studentů je Rada vysokých škol (www.radavs.cz / každá VŠ z celého státu tam má stanovený počet zástupců jak v pedagogické, tak ve studentské komoře). Tento orgán, jehož nevyšší autoritou je sněm, je dlouhodobě proti školnému (byť pedagogická část zdrženlivěji a řekněme také proto, jakým způsobem je připravováno - viz např. zcela poslední prohlášení předsednictva Rady VŠ: http://www.radavs.cz/prilohy/9s6a)_R_Prohlaseni_%20RVS-08112011.pdf), pokud vím, studentská kurie je proti mnohem razantněji. Výstupy tohoto orgánu pochopitelně nemají takovou publicitu - důvody jsou myslím pěkně popsány v textu výše. Nicméně výborně formulované oponentní texty k problému školného i divokému legislativnímu procesu publikuje na svém blogu jeden z klíčových činitelů tohoto orgánu prof. Zlatuška: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-zlatuska.php
Honza Macháček, chemik
November 18, 2011 v 8.21
Proč to nezkusit?
Proč nezaložit, řekněme, Korporaci Autonomních Studentských Asociací, která by přivedla do televize studenty volajícím po školném, jak si to veřejnoprávní sdělovací prostředky a jejich vládci přejí? Jsou-li kritické argumenty umlčovány, proč to neudělat ve stylu Yes Men? Dát dohromady pár lidí, kteří ještě nejsou profláknutí jako kritici systému. Ironii dávkovat opatrně a sarkasmů se vystříhat, aspoň dokud nebudou představitelé KASA známí a nevystoupí v přímém přenosu nebo na nějaké velké konferenci, ale pod rouškou podpory pro školné přednést všechny argumenty proti němu a ukázat, k čemu směřuje.
ON
Oto Novotný, politický analytik
November 22, 2011 v 9.20
Manipulace s průzkumy
Autorka trefně vystihuje mediální způsob manipulace se sociologickými průzkumy. Často však nejde o úmysl, ale o negramotnost. Novináři metodice sociologických průzkumů většinou nerozumí, a tak je interpretují nepřesně, což bych odlišil od záměrné dezinterpretace. Jinou otázkou je, jak samy agentury dodržují uznávané standardy provádění průzkumů. V případě agentury SANEP byla taková otázka ze strany SIMARu pochopitelná. Měla-li být taková otázka směřována na ČeSU, to by záleželo na tom, zda ČeSU průzkum zadala nějaká profesionální agentuře, která se průzkumy zabývá, anebo si ten průzkum provedla sama. Otázka by měla případně směřovat na tuto agenturu. Problém je, že dnes provádí průzkumy kdekdo a mnozí ani nejsou členy SIMARu a nemusí se tedy za svou činnost zodpovídat. Myslím, že všechny agentury sdružené v SIMARu, ale i některé dlouhodobě zavedené mimo něj (např. STEM) odvádějí svou práci na vysoké profesionální úrovni a dodržují uznávané standardy. Situace v této oblasti je však v Česku velmi zanedbaná. Z průzkumů se na jedné straně v rukou nezodpovědných politiků a novinářů stal fetiš a nástroj manipulace, což pak hodnotu skutečně profesionálně odvedených průzkumů v očích veřejnosti snižuje. Často manipulátoři a málo informovaní odkazují na rozdílné výsledky průzkumů (např. v případě voličské podpory stran….); samotné rozdílné výsledky však nemusí ukazovat na jejich nízkou validitu, pokud se přihlédne k rozdílné metodice dotazování a vyhodnocování. Proto každá agentura, která zveřejňuje své výsledky (nebo média, která je zveřejňují) by měla zároveň zveřejnit podstatné náležitosti týkající se metodiky dotazování. POkud vím, většina zavedených agentur to dělá, novináři to nedělají. Pokud jde o ten provedený výzkum ohledně školného mezi studenty, pak v citaci interpretace výsledků - „tři pětiny studentů (60%) ... pro případné zavedení školného“ se pravděpodobně skrývá „čertovo kopýtko“ ve slově „případné“. To neinformovaný člověk lehce přejde, ale pokud se zeptáte „ "Jste pro zavedení školného…..?" nebo „Jste případně pro zavedení školného….?" , pak dostanete rozdílné výsledky.