Na první pohled to vypadá jistě zajímavě: studentská organizace zastřešující pár desítek větších či menších studentských spolků, která se jmenuje Česká studentská unie (ČeSU), udělala mezi vysokoškoláky, nebo lépe řečeno představiteli studentských spolku či akademických senátů, průzkum, který přinesl určitá zajímavá zjištění. Podle zprávy, kterou novináři na tiskové konferenci k výsledkům dostali, jsou například „tři pětiny studentů (60%) ... pro případné zavedení školného“ nebo, v citátu předsedy ČeSU Jiřího Kohouta, také studenti „mnohdy nejsou spokojeni s tím, že samy univerzity s penězi neumí efektivně hospodařit...proto se 75% studentů domnívá, že samotné zavedení školného bez provedení dalších komplexních změn problémy českého školství vyřešit nepomůže.“ 96% dotázaných se také aktivně zajímá o dění ve vysokém školství.

Můžeme se spokojit s informací, kterou nám poskytuje ona tisková zpráva a vzít informace na vědomí jako vhled do názorů určitého segmentu vysokoškolaček a vysokoškoláků. Je ale překvapující, jak krátká cesta vede od prezentace názoru některých vybraných zástupců studentských organizací či akademických senátů k mediální prezentaci názoru studentů jako takových. Tím spíš, že k dispozici není mimo již interpretovaných výsledků v tiskové zprávě vůbec nic dalšího.

Výzkumy jsou lživé! Protože je dělá kdekdo...

Není to zase tak dlouho, co jsem zaregistrovala zprávu o otevřeném dopisu, který zaslala předsedkyně Sdružení agentur pro výzkum trhu SIMAR Eva Veisová agentuře SANEP, v poslední době médii hojně citované. Veisová v něm vyzývá, aby agentura prokázala, že se drží metodologických pravidel a standardů, které jsou dodržovány agenturami po celém světě a představují záruku kvalitního sociologického výzkumu.

Docela by mě zajímalo, jak by se Eva Veisová postavila k výzkumu, které prezentovala ČeSU. Výzkumná zpráva ani dotazník nejsou k dispozici, v tiskové zprávě se píše, že vzorek tvořily „desítky vedoucích představitelů studentských organizací a studenty v akademických senátech na vysokých školách v ČR“. Ale jak můžeme vědět, že vůbec existují? A jakým způsobem byli dotazování? Šlo o nějakou anketku na webu, kterou mohl vyplnit kdekdo třeba i vícekrát, nebo dotazování face-to-face? A můžeme hlas těch několika desítek studentů, kteří nepředstavují ani procento z celkových více než 400 tisíc posluchačů a posluchaček českých vysokých škol, skutečně považovat za relevantní?

Průzkum byl realizován jakýmsi Centrem pro výzkum studentského mínění (CVSM), které se tváří celkem profesionálně a na tiskové konferenci se zdálo, že k ČeSU nijak nepatří. Centrum má mimo tohoto výzkumu na kontě ještě jeden další - na téma „zmrzlina Magnum“. O něm podrobnější informace na stránkách rovněž nejsou. Zato se na nich ale lze dozvědět, že centrum je „výzkumné oddělení Asociace studentů a absolventů“. Co čert nechtěl, asociace je členský spolek České studentské unie! A legrace zdaleka nekončí. Webová prezentace centra doslova říká: „Každého šetření se účastní minimálně tisíc respondentů ve věku od 15 do 30 let, což je dostatečný počet pro vytvoření reprezentativního vzorku." Tak kde se stala chyba?

Dostaň se do éteru — stačí sexy název

Už samotný údaj o „desítkách respondentů“ — na tiskové konferenci se ukázalo, že jich bylo asi 60 nebo 70 — nebo absence jiných materiálů, než tiskové zprávy by měl kohokoliv odradit od prezentace výsledků výzkumu jako názoru studentů. Ne tak naše veřejnoprávní média.

Poměrně výrazně mě zaskočilo jednání moderátorky Barbory Kroužkové ve vysílání ČT24, která minirozhovor s předsedou České studentské unie uvedla větou „Tři pětiny studentů by byly pro případné zavedení školného“ a i nadále o výsledcích výzkumu hovořila, jako kdyby šlo o celou studentskou populaci. Přestože Jiří Kohout zmínil v rozhovoru, že se jedná jen o vybrané zástupce studentských spolků, přesné číslo — tedy těch komických několik desítek — neuvedl nikdy. Jiná kapitola je Český rozhlas, který zprávičku o výsledcích výzkumu uvedl ještě před samotnou tiskovou konferencí, byť velmi vágně. A myslíte, že se obě média zeptala na stanovisko oficiální studentské reprezentace Studentské komory Rady vysokých škol? Nebuďte naivní...

Asi seberu pár kamarádů, zřídím Asociaci českých studentů a pro novou Agenturu pro výzkum studentského mínění udělám na facebooku mezi svými přáteli anketu o školném. Napíšu dobrou tiskovou zprávu a svolám sexy tiskovou konferenci v nějaké dostatečně komfortní kavárně. Myslíte, že se dostanu také do České televize jako mluvčí všech studujících?