Zpráva z polské levice

Patrik Eichler

Hodnotový liberalismus je jen jednou složkou politiky demokratické levice. Druhou je hospodářská politika historicky založená na solidaritě a dnes vyžadující i aktivní podíl občanů na rozhodování.

„Kdyby se podařilo podpořit nejen světonázorovou liberalizaci, ale i ekonomické ideje levice, tak má Polsko šanci přestat být v Evropě konzervativním prvkem,“ řekl v povolebním rozhovoru pro varšavský deník Fakt vlivný polský sociolog Sławomir Sierakowski. Výsledek voleb podle něj dává šanci přestat se strašit tím horším, co by mohlo přijít s Právem a spravedlností Jarosława Kaczyńského. Je možné se začít starat, aby bylo lépe. V debatě mezi Lukáši Jelínkem a Krausem, která se vede jinde na stránkách tohoto deníku, tak dává za pravdu oběma. Je pravda, jak píše Lukáš Jelínek, že „polské poměry se usazují“. A je pravda, jak oponuje Lukáš Kraus, že v Polsku žádná skutečná (tedy evropsky orientovaná, občansky založená a solidární) levice (s relevantní voličskou podporou) není.

„Levice se,“ říká Sierakowski, „dnes ve stranické politice objevuje na třech místech, i když to na žádném z nich není v soudržné a vyzrálé podobě.“ V sejmu jde podle něj o Hnutí Palikota, Svaz demokratické levice a část vládní Občanské platformy. Čtvrté centrum může podle něj v reakci na krizi a ideovou prázdnotu politiky nahrazovanou líbivým vyprávěním vzniknout na ulici.

Hnutí Palikota i Svaz demokratické levice musejí ovšem nechat „co nejrychleji zmizet myšlenku rovných daní a ‚státu jako firmy‘“. Jde totiž „o stejně konzervativní a neprodejné zboží jako klerikalismus a zákaz potratů“. Že by polská politika častěji uplatňovala levicová řešení, podle Sierakowského nelze očekávat, protože by „bylo opravdu zvláštní, kdyby se Donald Tusk projevoval levicověji než dvě strany aspirující na roli parlamentních reprezentantů levice“. Hnutí Palikota přitom Sierakowski popisuje jako „dobře zvolenou reakci na společenský protest a dobře připravený marketingový produkt“.

Podobně hovořil v minulém týdnu v Gazetě Wyborcze i Sierakowského kolega z polské Krytyky Polityczné a výkonný redaktor stejnojmenného časopisu Michał Sutowski. Kromě již řečeného zdůraznil z předvolebních proklamací Hnutí Palikota nebezpečí jeho „antibyrokratického populismu“ a připomněl tradiční úlohu levice při obraně chudých zaměstnanců, které jinak budou oslovovat krajně pravicová hnutí.

„Celý svět dnes zkouší pustit uzdu fantazii, aby vrátil demokratickou kontrolu nad globální trh,“ říká Sierakowski na jednom místě citovaného rozhovoru a pokračuje slovy, která připomínají obvyklou zaostalost českého prostředí:

Za hranicemi jsme získali odpovídající prostředky a od ledna začneme ustavovat další instituci — pracovně jsme ji nazvali Institut kritického myšlení — s nadějí, že nejenom v kultuře, ale také v hospodářství bude v Polsku možné vážně pracovat s novými nápady. K rozdílu mezi českou a polskou levicí a Polskem a Českou republikou není třeba dodávat víc.

    Diskuse
    VK
    October 17, 2011 v 11.51
    Polská veřejná diskuse je dosud převážně pravicovo-pravicová
    Polskému veřejnému diskurzu dominuje spor mezi pravicí nácionálně konzervativní a liberálně proevropskou, levici téměř není slyšet. Ke zmatení pojmů rovněž přispívá, že v Polsku se za levicové tradičně označují i politické proudy, které by v jiných zemích jednoznačně patřily do středu nebo dokonce napravo.

    To je případ i Palikotova hnutí, které v sociálních a ekonomických otázkách inklinuje spíše doprava, ale zato poměně silně vyjadřuje hlas dosud mlčící antikatolické a radikálně liberální menšiny - a odebírá tím voličskou podporu levici, která se k tématům, které tradičně polské veřejné diskusi dominují, jako jsou potraty, (ne)odluka církve od státu, tolerance k jiné sexuální orientaci a podobně nikdy nedokázala vyjadřovat tak jednoznačně jako on (i proto, že levicový elektorát je také z velké části katolický).

    Co je pro polskou levici naopak potenciálně výhodou je fakt, že na rozdíl od ČR je levice reprezentována jedinou parlamentní politickou stranou - SDL., nemusí tedy řešit problém spolupráce či nespolupráce sociální demikracie a komunistů.
    October 18, 2011 v 16.18
    nad polským vzkazem světu
    výsledek voleb potrvdil slabost levice - tahle zpráva by neměla zapadnout a nemělo by se to zamlouvat nějakými polskými specifiky - zatímco se mnozí fascinují rozhořčeností mladých a neklidných, tak debaty jaká by měla být ta "pravá demokrace" a ta "pravá ekonomie" se strácí v mlhách.
    Bez cíle jsou sociální revoluce jen revoltami - a také tak končí. A dnes kdy manuiipulace mas tzv. měkkými zdrojemi moci je značná, tak spoléhat na to že rozhřešení najdu jen v místní agoře mi přijde poněkud krátkozraké.
    Ano občanská společnost se nevyhne zrpostředkování různými institucemi, takže programový vektor zájmů by měl na to myslet. To deja vú intelektuálů po bývalém občanském foru je sice emocionálně pochopitelné, ale výsledky jsou stále tytéž. Jak dojde na kontrukci řádu, tak slabota.
    October 18, 2011 v 18.09
    Dobrý článek, ale opět tam myslím není to podstatné, tedy to zásadní oslabení samotné demokracie naprosto nedostatečnou volební účastí. Diskuse pravice vs. levice je sice nutná, to je klíč, ale tady se děje něco závažnějšího, že přes 50% Poláků přestává věřit politickému procesu jako celku, nechodí už ani na parlamentní volby, proto je diskuse o slabosti či síle toho či onoho až někde na dalších, dalších místech. Podstatná je ta nesmírně varovná skepse, apatie a beznaděj. Proto jsem oponoval konstatování, že se polské poměry usazují. Neusazují, bohužel. Jeden Polák mi tu v Norsku říkal, že „to je fajn, že byl zvolen ten, který měl být zvolen. Já ale nevolil.“ Když jsem mu ale říkal, že Tusk na podobné lidi jako je on kašle, řekl, že mám pravdu, že „tedy celá politická reprezentace by měla jít do….“ Tedy jde o směs nedostatečného výběru opravdových alternativ k jedné jediné cestě, směs skepse či naprosté neznalosti, jelikož politický diskurs se natolik vzdálil od reálných životů občanů, že politiku sleduje už opravdu pouze pár nejhouževnatějších.



    "Dlaczego zostawiacie nas samych?", "Gdzie te reformy?" - pytano premiera na ulicach Kutna. Wiele osób chciało wiedzieć, jak rząd upora się z trudną sytuacją w rolnictwie, jak zamierza zaradzić bezrobociu, niskiej płacy oraz trudnej sytuacji emerytów, niepełnosprawnych i samotnych matek.



    http://fakty.interia.pl/raport/wybory-parlamentarne-2011/news/placzace-kobiety-pytaly-tuska-jak-my-mamy-zyc,1697982

    - Czwarty raz się staram o pracę, mam tysiąc złotych na utrzymanie czterech osób, ja już nie mam siły. Boże kochany, niech mi pan pomoże, tak nie można traktować ludzi - mówiła jedna z kobiet, która nie potrafiła powstrzymać łez.
    Tusk pocieszając i ocierając łzy kobiecie, obiecał zajęcie się jej sprawą; dopytywał o sytuację rodzinną. - Ktoś w najbliższych dniach od wojewody zadzwoni do pani - zapewnił premier.
    PE
    October 19, 2011 v 21.34
    Lidem z KP i SLD, přijde mi, by stačila docela obyčejná parlamentní demokracie a cíl je větší zapojení lidí do jejích procesů. Akorát, že to jaksi neumějí udělat a my jim z ČR nepomůžeme, možná by spíš KP - po deseti letech činnosti instituce evropského významu - mohla pomoci nám.

    Poznámka Lukáše Krause je na místě, nemám ale data, abych mohl říci, kdo jsou ti voliči, kteří nepřišli... za měsíc by ale lidé z KP měli být v Praze, tak se jich budu ptát.
    October 20, 2011 v 14.09
    - Czwarty raz się staram o pracę, mam tysiąc złotych na utrzymanie czterech osób, ja już nie mam siły. Boże kochany, niech mi pan pomoże, tak nie można traktować ludzi - mówiła jedna z kobiet, która nie potrafiła powstrzymać łez.
    Tusk pocieszając i ocierając łzy kobiecie, obiecał zajęcie się jej sprawą; dopytywał o sytuację rodzinną. - Ktoś w najbliższych dniach od wojewody zadzwoni do pani - zap......ewnił premier.
    Tohle je Polsko, asociální reformy, asociální mzdy a herec Tusk otírající slzy lidem před lavičkou v parku, kanálem...Kdo se ještě diví, že přes 50% Poláků nešlo k parlamentním volbám? A proti tomuto směřování neexistuje nezdiskreditovaná alternativa (Miller szefem klubu SLD). Je to ve své podstatě absolutní past na demokracii. Tím neříkám, že se domokracie nemá bránit. Pouze si nemaluji hezké obrázky. V Polsku na to ostatně nejsou pozitivní barvičky. Minulý rok dalších 100 000 občanů jasně hlasovalo nohama. To je také forma demokratického hlasování.