Piráti v Berlíně - zasloužené vítězství?
Petr JedličkaÚspěch Pirátské strany Německa ve volbách do berlínského sněmu nemá v Evropě obdoby. Proč k němu došlo a jak jej hodnotit?
Něco takového se vskutku vidí jen málokdy. Malá strana poskládá kandidátku. Má pouze 15 jmen. Blíží se volby, nikdo si jí moc nevšímá, a najednou: Buch. Ze všech 15 uchazečů jsou rázem poslanci. Kdyby uskupení získalo jen o málo více hlasů, musela by zůstat příslušná křesla prázdná.
Řeč je samozřejmě o úspěchu Pirátské strany Německa v nedělních volbách do berlínského Poslaneckého sněmu. Strana, jež dosud v žádné spolkové zemi nepřekročila pětiprocentní hranici, obdržela v třímilionové metropoli bezmála devět procent odevzdaných hlasů. I když tak v berlínském sněmu zasedá dohromady 149 poslanců, píše nejedno médium rovnou o „vítězství“.
Ano, bylo to překvapení. A nejen pro nás, zahraniční novináře. Rozličným německým tiskem dnes zaznívají otázky, která se kladly naposledy před pěti lety, při průniku dvou švédských Pirátů do Evropského parlamentu: Lze brát Pirátské strany vážně? Zasloužily se skutečně o svůj úspěch, nebo jde jenom o pomíjivou módní vlnu? A především: Může zde být svědky nástupu politické síly, která má celoevropskou perspektivu?
Soudě dle nedělních reportáží v masmédiích, měla by souhrnná odpověď na položené znít spíše záporně. Kandidáti i vedení strany očekávalo výsledky na party v jednom z kreuzbergských podniků, kde se dle zpravodajů Spieglu ve velkém pilo pivo a zhusta kouřilo konopí. Předseda uskupení Sebastian Nerz označil v první reakci volební výsledky za „cool“, berlínská tisková mluvčí strany si nebyla schopna vzpomenout na jediné telefonní číslo, které by mohla novinářům dát, a žádný z kandidátů neměl ani vizitku.
Lídr berlínské kandidátky Pirátů Andreas Baum se v bezprostředním rozhovoru přiznal, že právě zvolení poslanci neví, jak přesně berlínský Poslanecký sněm funguje a že se vše budou muset ještě doučit. Další s přítomných si pak prý těžko dokázali vybavit víc než tři konkrétní sliby, k jejichž prosazení se strana zavázala.
„Abych byl upřímný, nevíme, jak toto zvládnem,“ řekl reportérům zpravodajského serveru Local jeden z nových poslanců, 27letý student Martin Delius. „Toto je úplně nová situace. Víme jen, že lidé věří v naše témata. Nyní musíme přijít na to, jak řešit z nich vyplývající problémy,“ uvedl Delius s nezvyklou otevřeností.
Jenomže proti obrazu poskládanému reportéry během jednoho dvou dnů — obrazu, který navazuje dojem tak trochu hurá iniciativy německých mládežníků, kteří nevědí kudy kam — hovoří četné protiargumenty. Zvláštní pozornost si zaslouží zejména tři.
Kampaň a požadavky
dík za článek a nejen za tenhle. V zemi, která nedělá špatnou zahraniční politiku jen z toho důvodu, že nedělá žádnou, jste vzácný druh. Následující poznámky jsem psal spíše protože jste si o to pod jiným článkem nepřímo řekl než že bych je považoval za tak podstatné. Jen jednu věcnou poznámku – tuším že jednička, možná dvojka, na kandidátce české předky a mluvím česky. Možná by to stálo za internetové interview.
Nesledoval jsem kampaň podrobně a nevím, zda něco z toho, co uvádíte nebylo v interview některých kandidátů, nicméně pokud mohu soudit podle programu:
a) Volební právo od čtrnácti tam není. BTW mluvíme o Berlíně, tedy o zemi, kde je v komunální úrovni aktivní volební právo stlačeno na 16 let.
b) Svobodný přístup k internetu není totéž, co bezplatný. Opět pokud jsem dokázal ten program interpretovat dobře, jsou tu nejméně tři roviny:
1)Bezplatný internet, zřejmě wifi, po území města, s důrazem na jeho význam pro návštěvníky Berlína. Analogií s pražskými diskusemi se jedná o základní přístup, který umožní stáhnout maily a najít běžné informace, nikoliv ovšem brouzdání po netu a stahování velkých objemů dat (resp. učiní díky nízké rychlosti a přerušování toto využití krajně nepohodlné). Můj syn tvrdí – já v Berlíně už drahně let nebyl –, že tam chybí pražské dobrodiní wifi připojení v každé slušné kavárně, pak by to bylo významnější než v Praze.
2)Otevřený přístup k sítím v knihovnách, školách atd. Opět s výhradou případného nepochopení: jedná se nejen o přístup k netu (ten je i u nás), ale o rozšiřování přístupu k zpoplatněným či uzavřeným sítím (statistická data, legislativní databáze, zpoplatněné kolekce vědeckých publikací atd.)
3)Přístup k internetu jako nezcizitelné právo. Vlastní pirátské téma, které odmítá „odstřihování“ od internetu jako administrativní penalizaci za nelegální stahování apod. a nepřímé, nekontrolovatelné formy cenzury internetu. U Berlinských včetně důležitého povědomí o tom, že to znamená dotvořit legislativní prostředí pro svobodný provoz internetu.
Docela realistický program, který bych podepsal.
Byl jsem u tvorby několika volebních i dlouhodobých programů a dovolím si odpovědně říct, že ten, co má berliner Piratenpartei by se v kavárně za večer nenapsal. Mají ovšem výhodu – mladá a v zásadě vrstevnická partaj, bez historických témat a nutnosti smiřovat radikálně různé životních zkušeností, bez masivní členské základny píše sevřený a srozumitelný program snáze než politická strana s minulostí.
Ale jak posazení do úrovně politiky velkého města – to je hodně nelehké, podívejte se na volebními programy v Praze, lhostejno které partaje, jak ujíždějí střídavě k příliš lokální anebo ke státní úrovni -, promyšlení změn volebního zákona – kdybych byl politik ČSSD, tak tu jejich verzi panišování ukradnu i s chlupama, rozhodně mnohem moudřejší než přímá volba prezidenta-, školský program; jestli tohle psali začátečníci, pak jsou zatraceně dobří a dá se ode nich hodně čekat.
Jinak jsou berlínští Piráti strana po ztrátě politického panenství. Budou se muset rozhodnout o postojích k několika politickým tématům, která zatím mohli ignorovat. A to rozhodnutí jim může zlomit vaz. Ocitnou se v prostředí, na které nejsou připraveni dosavadní kariérou a to je připraví o část osobností a může jim to zlomit vaz. Ale zase – takový mládežnický, kariérově vypiplaný nováček z SPD (a u nás z ČSSD) je připraven až moc a nepřináší obvykle žádnou inovaci – a to začíná oběma jmenovaným partajím lámat vaz.
Výrok té dámy od Zelených je ale přesto jen typická povolební podpásovka, v Berlíně i v Praze se zelení a piráti potkávají na příliš mnoha akcích, aby to právě pro ní byla tak velká neznámá.
"tuším že jednička, možná dvojka, na kandidátce české předky a mluvím česky. "
mělo samozřejmě být:
"tuším, že jednička, možná dvojka na berlinské kandidátce má české předky a mluví česky. "
Chápu, že Váš článek má být blízký neinformovanému čtenáři, ale bylo by dobré občas být trochu přesnější.
V úvodu děláte z mých kolegů příliš velké amatéry – politika je o názorech, pevné vizi, bytostných tématech etc. a toto všechno bezesporu mají. Jestli pojedou ke sněmu tramvají 3, nebo 4, či jednání rozpočtového výboru probíhá v malém, či velkém sále jsou jen provozní detaily, které když někdo umí nazpaměť, tak je a) byrokrat (úředník) placený za administrativu, nebo b) profesionální politik bez páteře, kterého jen zajímá prosazení témat v utajení a rychlosti... opravdu tam toho o moc víc není (při psaní těchto řádků se mi zcela živě vybavuje pražský magistrát).
1.7 mil se mi zdá moc, ale teď číslo nemohu najít. Vím, že jsme to asi před měsícem rozpočítávali a že to na hlavu vycházelo podobně jako jsme to měli v Praze (ale možná se něco změnilo).
Naše tradiční lokální témata jako MHD zdarma, konopí, či Internet nejsou rozhodně jen líbivá. Např. MHD:
- je jedno zda dlouhodobě dotujete 30%, nebo 100%
- peníze, které občany ušetří z nějakých 95% utratí opět ve městě
- lidem to ušetří administrativu, např. znám několik lidí, kteří neradi jezdí po Praze autem, ale pokud nemají lístek a drobné, tak je to - - jednoduší, než si rozměňovat a pak ještě kupovat lístek. Tím a dalšími faktory (třeba i čistě finančními) se zvýší využívanost MHD a trochu se uleví silnicím.
- ušetří se za distribuci jízdenek, vymáhání pokut a tak
- revizoři by namísto toho mohli dělat „pořádkové průvodčí“ a alespoň by se zvedla kvalita jízdy (zvyšovat nezaměstnanost jejich propuštěním mi přijde hloupé)
- vyšší mobilita => větší flexibilita (společenská, pracovní)
- MHD nejde dělat tržně-konkurenčně prostě proto, že nezajistí ty správné služby
A když to porovnáme s plány jako jsou turnikety, tak už je to zcela jasné.
Naopak naše ústřední témata, prolínající se celým hnutím, bagatelizujete do „náhodných úspěšných bodů v Berlíně“ (alespoň mně to tak přijde). Což považuji opět za nešťastné, jelikož to jsou témata, která nás donutila napnout plachty, s jejich vidinou jsme zakládali Pirátskou internacionálu a dlouhodobě za ně intenzivně bojujeme – dovolím si říct dost tvrdě.
Dokonce bych se nebál říci, že naší největší devizou je, že PROFIL MÁME. Podívejme se na naší politickou scénu: dvě strany čisté korupce, strana lží, konzervativně pravicová Socdem s obrovskou mírou korupce, nedávno ještě pravicoví |Zelení, hysteričtí Svobodní, Kdu-Čsl, která je flexibilnější než kdy dřív (a to je výkon!)... my máme cíl, vizi a neustále testujeme, jak toho dosáhnout.
Děkuji za článek a berte mé připomínky v dobrém :).
S pozdravem
Ondřej Profant
předseda Pirátů Praha
Částka 1,7 milionu eur byla skutečně uvedena chybně - tuto sumu vydala na kampaň ve skutečnosti berlínská SPD a Piráti ve svých tiskovách uváděli, že jejich kampaň stála méně než čtvrtinu. Ten argument jsem přehlíd a vzal jen číslo, omlouvám se.
Volební právo od 14 v programu skutečně je. Příslušná věta zní doslova: "Wir setzen uns für ein kommunales Wahlalter von 14 Jahren und das Wahlrecht auf Landesebene ab 16 Jahren ein."
http://berlin.piratenpartei.de/2010/07/02/pressemitteilung-piratenpartei-fordert-absenkung-des-wahlalters-fuer-das-berliner-abgeordnetenhaus-auf-14-jahre/
Jinak jste měl pravdu, v aktuálním programu, co mají na webu piráti z Berlína, už to opravdu není. Tu citovanou větu si tam nechali jen pomořanští (sekce Senkung des Wahlalters) ...
http://piratenpartei-mv.de/mehr-transparenz-staat-und-wirtschaft
Transparence bez autoritativní redakce se stává hodně nepřehledná.
Třeba se to naučí.
Německé piráty líčíte dost "romanticky" - trochu jako přírodní živelný úkaz :-)) to tu pak trochu koriguje Ondřej Profant, jako celek je to fakt hrozně zajímavé.
Přiznám se, že jsem Piráty vnímala jako "hackery", dobrodruhy a nebrala jsem je moc vážně - teď mluvím o době před volbami. Zoufale jsem hledala, koho bych mohla volit (ČSSD pro mě byla obtížně volitelná / nevolitelná už tenkrát), pročítala jsem si program našich Pirátů. Byli mi sympatičtí, ale odradilo mě to, že jsem u nich nenašla ani zmínku o jejich přístupu k otázkám sociální politiky, která je pro mě jedna z klíčových.