Náš tisk měl v poslední době velké obavy o osud řecké ekonomiky, protože Řecko případně nedostane další pomoc. Obavy byly liché - Řecko další pomoc dostalo a současně se změkčily podmínky nové i dosavadní pomoci. Stinnou stránkou i upravených podmínek je privatizace - ta se ale jako lék nezrodila v EU a snad se jednou dospěje k závěru, že zejména podniky veřejných služeb by neměly být zcela privatizovány, protože to často vede k takovému zdražení služeb, že zaniknou.

Zásadní ale je, že se už hledá cesta, jak členským státům s největšími hospodářskými potížemi pomoci k zajištění hospodářského růstu.

Evropská komise se např. dohodla 1. srpna na návrhu opatření, která by měla významně přispět k oživení některých nejproblematičtějších ekonomik EU.

Šesti zemím se má umožnit, aby na projekty, které v současnosti spolufinancují s Evropskou unií, přispívaly nižšími částkami, než dosud. Řecku, Irsku, Portugalsku, Rumunsku, Lotyšsku a Maďarsku návrh Komise umožní využít dodatečného spolufinancování ze strany EU, které je nezbytné pro uskutečnění projektů na podporu růstu a konkurenceschopnosti ve všech těchto zemích. Země v době, kdy jejich národní rozpočty čelí velkému tlaku, ušetří vlastní finanční prostředky a budou moci uskutečnit i programy, které doposud nemohly realizovat kvůli nedostatku vnitrostátního financování.

Navržená opatření neznamenají nové nebo dodatečné financování. Umožní však rychleji uhradit částky již vyčleněné v rámci politik soudržnosti, rozvoje venkova a rybolovu. Pokud o to dotčený členský stát požádá, spolufinancování ze strany EU se může zvýšit až na 95 % celkových výdajů vynaložených danou zemí. Zároveň budou zajištěny priority financování na podporu růstu a zaměstnanosti — projekty rekvalifikace, nebo investic do dopravní infrastruktury. Tím se zvýší počet realizovaných projektů, zvětší absorpční kapacita a urychlí přísun dodatečných finančních prostředků do jednotlivých ekonomik.

Tato pomoc se týká členských států, které byly nejhůře zasaženy krizí a které obdržely finanční podporu v rámci programu mechanismu platební bilance určeného zemím mimo eurozónu (Rumunsko, Lotyšsko a Maďarsko) nebo v rámci evropského mechanismu finanční stabilizace pro země eurozóny (Řecko, Irsko a Portugalsko).

Komise požádá Radu a Evropský parlament, aby návrh přijaly v rámci zrychleného legislativního postupu do konce roku 2011, a umožnily tak co nejrychlejší realizaci životně důležitých projektů.

Tato úprava míry spolufinancování je výjimečným dočasným opatřením, které bude ukončeno, jakmile členské státy přestanou pobírat podporu z programů finanční pomoci.

Aby Komise pomohla dotčeným členským státům absorpcí fondů, spolupracuje s nimi na odstraňování překážek, na posilování jejich správní kapacity a na urychlování provádění a financování projektů. V případě Řecka Komise zřídila zvláštní pracovní skupinu, která bude pomáhat s prováděním opatření stanovených v ekonomickém ozdravném programu a učiní všechny kroky nezbytné k zajištění rychlejšího čerpání finančních prostředků EU.

Komise požádá Radu a Evropský parlament, aby návrh přijaly v rámci zrychleného legislativního postupu do konce roku 2011, a umožnily tak co nejrychlejší realizaci životně důležitých projektů.

Tato úprava míry spolufinancování je výjimečným dočasným opatřením, které bude ukončeno, jakmile členské státy přestanou pobírat podporu z programů finanční pomoci.

Komise navrhuje Evropskému parlamentu a Radě úpravu stávajícího systému spolufinancování ze strany EU v oblasti politik soudržnosti, rybolovu a rozvoje venkova pro Řecko, Irsko, Portugalsko, Rumunsko, Lotyšsko a Maďarsko. Každý z těchto členských států bude muset předložit žádost o přístup k výhodám vyplývajícím z tohoto nového systému. Očekávaný maximální dopad (v milionech eur) je uveden v následující tabulce:

Jde o prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti.

Postup Komise se zřejmě zdá českým představitelům složitý; byrokratický. Je přece jednodušší škrtnout výdaje, podvázat rozvoj a naopak zdůraznit, jak bez mála prostředků budeme patřit mezi 20 špičkových do ekonomik do roku 2020.