Vážných proporcí nabývá vlekoucí se spor demokratů s republikány o to, zda a za jakých podmínek povolit Obamově administrativě další zadlužování. Doposud platný strop pro výši státního dluhu — 14,3 bilionu dolarů (243 bilionů korun) — byl překročen již 16. května. Kabinet od té doby čerpá peníze ze zvláštních rezerv, ty ale vystačí jen do 2. srpna. Pokud by do té doby poslanci a senátoři limit nezvýšili, nastane v USA takzvaný default — neschopnost vlády splácet své závazky.

Podle agenturních komentářů by default v USA znamenal nejen ohrožení výplat mezd státním zaměstnancům či žoldu vojákům v aktivní službě, ale především konec dosavadního fungování globální ekonomiky. To je založeno z velké části na důvěře, že dlužníci svoje dluhy v rámci systému uhradí. A kdyby se tato důvěra zklamala právě u Spojených států — nejsilnější ekonomiky a zároveň (spolu s Japonskem) největšího dlužníka vůbec — propukla by na mezinárodních trzích ohromná panika.

Přední ekonomové, ratingové agentury i analytikové fianančních trhů pouštějí z těchto důvodů do médií čím dál víc varovných prohlášení. Debata v USA samotných ale zůstává stále bez výsledku.

Detaily z vyjednávání

Demokraté žádají po republikánech, jejichž fiskálně-konzervativní křídlo ovládá od zimy Sněmovnu reprezentantů, kompromisní ujednání. Jeho kostra je v zásadě dohodnuta už dlouho — poslanci zvýší dluhový strop a vláda se naopak zaručí, že stejnou částku vrátí do rozpočtů reformami. Spor se však točí okolo toho, jak budou tyto reformy vypadat.

Demokraté a Obama navrhují plán na deset let dopředu, který počítá jak se sociálními škrty, tak zvyšováním daní (resp. rušením daňových úlev pro bohaté a posilováním progrese). Republikáni upřednostňují okamžité škrty (naposledy se mluvilo o úspoře 2,4 bilionu) a s daněmi hýbat nechtějí.

Mezi oběma stranami proběhlo již pět schůzek. Z té poslední — v noci ze středy na čtvrtek — přitom Obama odešel předčasně, neboť mu podle agenturních zdrojů došla trpělivost.

Dle páteční zprávy BBC se bude nyní intenzivně jednat po celý víkend a případně i déle. Obama stanovil jako nejzazší limit pro dohodu 22. červen, protože případně dojednané kompromisy je třeba vtělit do nového rozpočtu. Fiskální rok v USA začíná v září.

Věc ovšem dále komplikují blížící se prezidentské volby. Ty sice proběhnou až za šestnáct měsíců; kampaň před primárkami, z nichž vzejde republikánský kandidát, je ale v plném proudu a nikdo z uchazečů (a jejich poslaneckých spojenců) nechce demokratům ustoupit jako první.

Co bude dál?

Navzdory rostoucímu napětí a nejrůznějším hrozbám je podle znalců velice nepravděpodobné, že by se američtí politikové nakonec nějak nedohodli. Vládnoucí demokraté jsou jednak ochotni ustoupit velmi daleko (poslední z Obamových kompromisních návrhů počítal také s desetiletou úsporou čtyř bilionů dolarů převážně ze škrtů v sociálním pojištění a dávkám pro chudé, což je v přímém rozporu s prezidentovým programem z roku 2008) a jednak se mohou prozatím opírat o veřejné mínění. Výzkumníci z Quinnipiac University v tomto týdnu zjistili, že v případě krachu jednání by prezidenta vinilo pouhých 34 procent Američanů; 48 procent by naopak dávalo vinu republikánům.

Kdyby pak vyjednávání přeci jen selhalo, je tu i nouzová alternativa: mluvčí Obamova úřadu se nechali ve čtvrtek slyšet, že když se nepodaří dospět k dohodě na reformách do 22. července, prezident jednání ukončí. Ve zbylém čase se potom prý zmocněnci vlády zaměří na to, jak default odvrátit stůj co stůj, bez velkých kompromisních dohod.

I když se ale default podaří odvrátit, stále zde zůstanou neřešené příčiny současného stavu — v případě USA především enormní předlužení. Rekordních 14,6 bilionu dolarů, na něž dluh Spojených států letos vzroste, představuje ji téměř 100 procent ročního HDP země. Obě strany mají dnes v zásadě jenom strategie, jak snižovat rozpočtové schodky. S dluhem jako takovým si příliš rady nevědí.

Spojené státy se kontinuálně zadlužují od osmdesátých let. Tempo zadlužování se přitom výrazně zrychlilo po nástupu George W. Bushe. V roce 1980 činil dluh země přibližně 3 biliony dolarů v dnešním kurzu (900 miliard v tehdejším). Při nástupu George W. Bushe do úřadu to byly přibližně 7 bilionu a po jeho odchodu 10,6. Od roku 2001 došlo ke zvýšení dluhového stropu desetkrát.