Počet ghett roste. Levněji než stěhování vyjde sociální pomoc

Výzkum vládní Agentury pro sociální začleňování upozorňuje na analýzu, podle níž za pět let vzrostl počet ghett v ČR z 330 na čtyři sta. „Situace se zhoršuje," uvedl ředitel agentury s tím, že vystěhovávání neplatičů nájemného vyjde stát a obce nakonec dráž než sociální pomoc.

(red)

19.05.2011 15:48


Spoluautor: ČTK

Související

V České republice přibylo v posledních letech chudinských míst. Zatímco před pěti lety bylo v zemi podle analýzy zhruba 330 takzvaných vyloučených lokalit neboli ghett, nyní by jich mohlo být podle odborných odhadů kolem čtyř set. ČTK to ve čtvrtek řekl ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Martin Šimáček. Jedním z důvodů je podle něj nucené vystěhovávání dlužníků a chybějící sociální bydlení. S řešením situace má pomoci právě agentura.

Šimáček: Trend je sestěhovávání chudých do chudých regionů
„Víme z terénu, že se jedná minimálně o desítky (chudinských lokalit), které přibyly. Ten kvalifikovaný odhad je kolem čtyř set," řekl Šimáček. Podle něj by situaci mohl objasnit nový výzkum.

Podle analýzy z roku 2006, kterou si nechalo udělat ministerstvo práce, existovalo v ČR přes tři sta chudinských domů a čtvrtí. V těchto ghettech žijí převážně Romové. Mohlo to být až osmdesát tisíc lidí. Většina dospělých v těchto místech nemá práci. Rodiny bývají závislé na sociálních dávkách a zadlužují se. Děti končívají ve „zvláštních školách".

Podle Šimáčka chudinské lokality vznikly hlavně v malých obcích a městech „v chudých krajích". V bohatších regionech naopak ubyly, a to právě kvůli nucenému stěhování. „Situace se mírně zhoršuje - zejména v regionech, kam jsou nuceně vystěhováváni chudí, zadlužení lidé, kde vznikl paralelní trh s byty. Ubytovny provozují lidé, kteří využívají toho, že spousta chudých lidí - zejména Romů - nedosáhne na bydlení," uvedl ředitel agentury.

Vládní agentura pro začleňování Romů funguje od roku 2008. Její poradci přišli postupně zatím do 23 měst a obcí. Letos k pololetí měli podle plánu po třech letech opustit dvanáct prvních lokalit, v šestici ale zůstanou ještě o rok a půl déle. Od července budou pracovat také v deseti dalších místech. Měli by tu dát dohromady lidi z radnic, úřadů práce, škol, neziskových organizací či od policie a měli by nastartovat jejich spolupráci. Společně pak připraví plán kroků, které mají situaci zlepšit. Opatření se týkají zaměstnávání, bydlení, vzdělávání či bezpečnosti.

Vystěhování ve Vsetíně bylo drahé...
Někdejší vystěhování Romů ze Vsetína do vsí v jiných okresech se podle studie vládní Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách prodražilo. Vyžádalo si výdaje od obcí, krajů i státu. Rodinám stejně hrozí exekuce a další vystěhování. ČTK to sdělili představitelé agentury.

Na studii o vystěhovaných rodinách se pracovalo od loňského října do letošního ledna. V říjnu 2006 Vsetín, v jehož čele tehdy stál nynější lidovecký senátor Jiří Čunek, odsunul neplatiče a další romské rodiny z rozpadajícího se objektu v centru. Řada lidí skončila v kontejnerových domech na okraji města, sedm desítek osob se stěhovalo do jiných okresů. Přesun ostře kritizovali obhájci lidských práv, romské organizace i experti.

Čunek v rozhovoru České televizi ve čtvrtek řekl, že závěry zprávy nezná. Zopakoval však, že přestěhování nešlo udělat jinak. „Dům padal, my jsme byli nuceni lidi vystěhovat, a neměli kam. Podle rozhodnutí soudu jsme je mohli vystěhovat na ulici," uvedl senátor s tím, že tento krok by vládní agentura určitě nekomentovala kladně.

...a nikomu nepomohlo
Šest romských rodin skončilo v obcích na Jesenicku, Prostějovsku a Uherskohradišťsku. „Postup měl pro vystěhované rodiny katastrofální důsledky a zároveň byl nákladným řešením pro stát a obce. Sociální situace všech rodin se zhoršila, všem rodinám v současnosti hrozí exekuce a vystěhování," uvedla agentura.

Podle jejích představitelů další výdaje, které si přemístění Romů vyžádalo, převýšily náklady na terénní a sociální práci s rodinami v místě jejich původního bydliště. „Došlo k odložení a přesunutí nákladů na jiné instituce - obce, kraje a stát. Některé zvýšené náklady je však nucen postupně hradit i Vsetín," uvedl ředitel agentury Martin Šimáček.

Pořízení domů, do kterých se šestice rodin přesunula, stálo dva a půl milionu korun. Většina nemovitostí byla ve špatném stavu, u jedné bylo rozhodnutí o odstranění stavby. Nutné opravy podle agentury chudé rodiny zatěžují. Třem rodinám byla navíc na dům okamžitě kvůli dluhům nařízena exekuce. „Rodiny nebyly připraveny na vlastnické bydlení, jejich finanční situace zcela neodpovídala nákupu nemovitostí ve špatném stavebně-technickém stavu," uvedl Šimáček. Podle něj argument někdejšího starosty Čunka, že se lidé postaví na vlastní nohy, byl absurdní.

Podle Čunka ale rodiny dostaly bezúročnou půjčku až do výše půl milionu korun se splátkovým kalendářem na dobu dvaceti let. Město jim pak s jejich souhlasem vybralo dům, který se dal za tyto peníze pořídit. „Řekněte mi, která jiná rodina, neromská či neproblémová, takové dary od města může získat. Nikdo je nezíská," zdůraznil senátor.

Podle agentury se bytová a ekonomická situace rodin zhoršila. Hrozilo kvůli tomu odebrání dětí, pět z nich skončilo v dětských domovech. Stát tak musel na jejich péči ročně zaplatit přes milion korun, podotkl Šimáček. Malé obce zas neměly sociální pracovníky a příslušné služby, občanské organizace v nich nepůsobily. Začalo se tedy žádat o dotace. Kraj musel pomoc sdružení koordinovat. Vzniklá „krizová situace" zatížila i starostky a starosty, kteří ji museli řešit. „V některých obcích vznikl otevřený odpor původních obyvatel proti přistěhované rodině. Za této situace je soužití téměř nemožné," dodal Šimáček.

Výsledky studie chce podle Šimáčka agentura používat jako ukázku toho, že vystěhování je „velmi nákladné a nevhodné řešení".

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Stanislav Hošek - Český těšín

Nemístná otázka. Neděle, 22.Května 2011, 11:17:0

Kolik už máme ghett bohatých? Kolik stála výstavba a jak nákladný je provoz?

Paja_velka_fatra_cb

Pavel Holubec - kdesi v Česku

USA Neděle, 22.Května 2011, 12:56:16

Další příklad toho, v čem se rozhodně nesmíme inspirovat v USA. Jak píše Jan Keller, v USA jsou (především černošská) ghetta velice rozšířená, jde o velké mětské oblasti, kam se leckdy obává vkročit i policie. Jsou to vskutku vyloučené lokality plné beznaděje.
Začaly vznikat po druhé světové válce, kdy bílé střední třídy prchly z center měst do vznilajících suburbií, které se začaly rozlézat okolo státem budovaných mezitátních dálnic, dálničních okruhů měst a jejich křižovatek.

V ČR se toto děje v menším měřítku, ale je třeba si uvědomit, že budování výlučných komunit pro majetné a vznik chudinských ghett jsou spojené nádoby. A že tento trend stát podporuje (ať už vědomě či nevědomě) právě dotováním infrastruktury pro individuální automobilovou dopravu na jedné straně a rušením podpory pro dopravu hromadnou (zdražování MHD, rušení vlakových spojů ...).

Celosvětové zkušenosti ukazují, že jsou tu dva modely "rozvoje": buď ten americký, založený na podpoře individualismu a vedoucí k sociální segregaci, anebo ten evropský, založený na sociálním státě a vyrovnání sociálních disparit. Ač mají oba rozvojové modely své chyby (např. vedou k environmentální neudržitelnosti), rozhodně jsem pro model Evropský - protože uznává a podporuje kulturní diverzitu a jde mu o soužití. Americký model sociální problémy pouze zakrývá (sociálně segregovaní se téměř nepotkají, realita "těch druhých" je tak "neviditelná"), přenáší na jiné ("exportuje" a "outsourcuje" je třeba do jiných zemí) a navíc na nich vydělává (to zřejmě vede i k vyššímu nominálnímu růstu HDP). Evropský model se ale alespoň snaží zjištěné problémy řešit. A to je právě to, co je potřeba!

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.