Vláda schválila Drábkovy reformní zákony i změny ve stavebním spoření

ČTK, Vratislav Dostál

Vláda přijala zákon o poskytování dávek handicapovaným i novelu, která mění normy o pomoci v hmotné nouzi. Ministři se také vrátili ke změnám zákona o stavebním spoření. Kromě padesátiprocentní srážkové daně ponechali v zákoně všechna úsporná opatření.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek prosadil ve vládě první část svých reformních zákonů — novelu zákona o poskytování dávek handicapovaným a další novelu, která mění normy o pomoci v hmotné nouzi, o sociálních službách a o státní sociální podpoře.

Už v pondělí ale Drábek ustoupil v části návrhů, kterou kritizovali zdravotně postižení. Rada postižených se například bála, že handicapovaní přijdou o část výhod spojených s používáním průkazu ZTP. S Drábkem se její zástupci domluvili, že normy budou podle dohody upraveny ještě před odesláním do Poslanecké sněmovny.

Podle ministerstva má nyní reforma podporu Svazu měst a obcí a respektuje ji také Národní rada zdravotně postižených. „Jsem rád, že jsme našli kompromisní varianty sporných bodů. Každá ze stran musela v lecčem ze svých požadavků ustoupit, finální podoba je nyní akceptovatelná jak pro mne, tak i představitele národní rady," uvedl Drábek v tiskovém prohlášení.

Připomenul také, že se s představiteli postižených dohodl na další spolupráci při přípravě nového způsobu posuzování závislosti u příspěvku na péči.

Jiný postoj zaujal ministr k požadavkům odborů, které chystají na sobotu demonstraci. Zatímco s radou postižených našel cestu ke kompromisu, odboráři odmítají podle Drábka o změnách i jen diskutovat.

Ministerstvo chce změnami zjednodušit systém sociální ochrany, zefektivnit práci orgánů státní správy a snížit administrativní zátěž pro uživatele služeb. Novela o pomoci v hmotné nouzi tak sjednocuje agendu dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek pro osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a výkonu inspekce poskytování služeb s agendou dávek státní sociální podpory.

Místo dosavadních dávek postiženým chce úřad vyplácet jen dvě — na mobilitu a na pomůcky, do kterých se počítá například i pořízení motorového vozidla, zvláštní úpravy automobilu nebo bytu.

Změnit se měl i systém posuzování zdravotního stavu kvůli přidělení příspěvků. Nově se mělo zkoumat místo desítek úkonů jen deset oblastí. Podle Národní rady zdravotně postižených, jejíž zástupci dnes ráno předali premiérovi Petru Nečasovi petici proti návrhům, by tak někteří lidé mohli o podporu od státu přijít.

Radě postižených se podle jejího šéfa Václava Krásy mnohé její výhrady podařilo už v pondělí obhájit a dohodnout se s ministerstvem na kompromisu. Sociální karta, která měla nahradit průkazy ZTP, tak zřejmě nebude fungovat jako platební, ale jen jako identifikační.

Lidé s průkazkami TP, ZTP a ZTP/P budou mít dál například slevu na dopravu a jejich doprovod či vodicí pes s nimi budou moci jezdit zdarma. Průkazy pro postižené, které úřady vydají letos, by pak měly platit až do konce roku 2015.

Příspěvek na péči by dál měli podle dohody dostávat potřební, ne přímo poskytovatelé služeb. Příjemci by ale měli na požádání úřadu prokázat, že peníze od státu vydali za opatrování. Ti, kdo se o postižené či seniory budou starat, by tak měli podepsat doklad, že peníze přijali. Příspěvek na péči se nebude také započítávat do příjmu při posuzování nároku na sociální dávky.

Posuzování závislosti na pomoci a zdravotního stavu kvůli dávkám by se sice mělo změnit, ale postupovat by se mělo podle prováděcího předpisu. Na něm bude národní rada spolupracovat.

Vláda schválila i změny ve stavebním spoření

Kabinet Petra Nečase ve středu také přijal zákony měnící podmínky stavebního spoření. Kromě padesátiprocentní srážkové daně, kterou zrušil na konci dubna Ústavní soud, ponechalo ministerstvo financí v zákoně všechna úsporná opatření.

Změny se týkají snížení státní podpory na maximálních 2 000 korun a zdanění úroků ze stavebního spoření. „Všechny návrhy budou účinné pro smlouvy stávající i smlouvy nově uzavřené. Pro státní rozpočet pak budou znamenat úsporu čtyři až šest miliard korun oproti situaci, kdy by navržené změny nebyly přijaty," uvedlo ministerstvo financí.

Ústavní soud na konci dubna kvůli zneužití stavu legislativní nouze zrušil úsporné změny ve stavebním spoření. Vládní novela snižovala státní podporu stavebního spoření z dosavadních 15 procent na deset procent z uspořené částky, a to s účinností od 1. ledna 2011 u všech smluv bez ohledu na datum jejich uzavření. Nově bylo rovněž zavedeno zdanění úroků ze stavebního spoření.

Dále norma zavedla zvláštní padesátiprocentní sazbu daně z poskytnuté zálohy státní podpory v roce 2010. Právě toto mimořádné zdanění je podle Ústavního soudu protiústavní.

Ministerstvo financí již uvedlo, že zdaněnou část příspěvku státu klientům doplatí během června. V dubnu ministerstvo financí vyplatilo 5,25 miliardy korun, doplatit by mělo dalších zhruba 5,25 miliardy korun.

Opoziční ČSSD varovala před zrušením státní podpory stavebního spoření. „Stavební spoření je velmi efektivní nástroj, který pomáhá střední třídě s řešením bytového problému. Je to výborný nástroj na generální opravy bytů, případně na privatizaci municipálních a družstevních bytů. Tuto úlohu by mělo stavební spoření plnit i do budoucna," uvedl stínový ministr financí Jan Mládek.

Připustil, že dosavadní systém, kdy podpora byla závislá na datu podepsání smlouvy, byl nespravedlivý. Ústavní soud uvedl, že sjednocení je možné a že je možné vstoupit i do již podepsaných smluv. „Z tohoto důvodu by případné sjednocení podpory na nižší sumě bylo hodné podpory," dodal Mládek.

V souvislosti s výpadkem tohoto příjmu státního rozpočtu ministr financí Miroslav Kalousek navrhl zablokovat 2,6 miliardy korun, kterými stát financoval ztráty regionální železniční dopravy. Proti tomu ostře vystoupila opoziční ČSSD, především předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek.

Ministr později uvedl, že státní dotace na regionální železniční dopravu by se mohly pouze redukovat, ale jen v případě, že se kraje budou finančně podílet na zmírnění dopadů tohoto opatření. Podle Haška ale kraje budou trvat na tom, aby od státu dojednanou částku 2,6 miliardy korun ročně dostaly.

Vláda si od snížení státní podpory slibovala v dalších letech úspory 6,5 až 8,5 miliardy korun. Prognózy předkládané při projednávání zákona se ale různily. Loni ze státního rozpočtu putovalo na státní podporu stavebního spoření za rok 2009 přes 11,7 miliardy korun.