Novela zákona o střetu zájmů Sněmovnou neprošla

ČTK

Návrh ČSSD na sjednocení legislativy v oblasti střetu zájmů zamítli koaliční poslanci hned v prvním čtení. Cílem novely bylo zavedení společného postupu zastupitelstev, Poslanecké sněmovny a Senátu při projednávání možného střetu zájmů zastupitelů a zákonodárců.

Poslanci koalice v úterý zamítli návrh opoziční ČSSD, podle něhož by mohli být zákonodárci a zastupitelé vyloučeni z hlasování, pokud se ocitnou ve střetu zájmů. Autoři novely chtěli sjednotit pravidla pro oznamování střetu zájmů. Koalice však tvrdí, že novela by mohla být v rozporu s ústavou. Ústava totiž garantuje právo na výkon mandátu.

Cílem předlohy bylo sjednotit postup při ohlášení střetu zájmů v obecních a krajských zastupitelstvech a také v Poslanecké sněmovně a v Senátu. V současnosti oznamují střet zájmů zastupitelé i zákonodárci. U obecních zastupitelů má však plénum pravomoc hlasovat o tom, zda bude z hlasování vyloučen zastupitel, který se ocitl ve střetu zájmů. U krajských zastupitelů, poslanců ani senátorů tomu tak není.

Podle jednoho z autorů zákona Ivana Ohlídala (ČSSD) vede současná úprava k situacím, kdy obecní zastupitelstvo může vyloučit z hlasování zastupitele, který je ve střetu zájmů, starostu ve střetu zájmů však z rozhodování vyloučit nemusí. Na starostu se totiž podle Ohlídala vztahuje zákon o střetu zájmů a v něm taková možnost není.

Poslanci ČSSD chtěli proto pravidla sjednotit. Pokud by však přijali stejnou úpravu, jaká platí pro obecní zastupitelstva, mohlo by to ovlivňovat výsledky hlasování. Vyloučením některého poslance z hlasování se totiž sníží kvorum a pro přijetí či odmítnutí návrhu by tak stačilo méně hlasů.

Poslanec Stanislav Polčák (TOP 09 - Starostové) zmínil, že pokud by Sněmovna rozhodovala například o stavebním spoření, nemusela by se ve Sněmovně najít ani usnášeníschopná většina. Tuto nejasnost chtěli autoři návrhu odstranit během druhého čtení pomocí pozměňovacího návrhu. Koalice však návrh zamítla už v prvním čtení.

    Diskuse
    SH
    May 13, 2011 v 8.46
    Další prvek demográzlie.
    Již Topolánkova vláda zavedla princip „nulové tolerance ČSSD“, což bylo praxí politického režimu antikomunistické revanše, tedy pokrčováním třídního boje v prostoru nejvyšší politiky. Skrblická vláda Nečasova se od počátku netajila tím, že ve sněmovně nepodpoří žádný návrh zákona, předložený opozicí. Což je, alespoň v mých očích, rovněž prkem zastydlého třídního boje. V každém případě jde však o jeden z takových rysů pokleslosti zastupitelské demokracie, kterou já už nazývám demográzlií. Pokud jde ještě pořád o prvek antikomunismu, dovoluji si připomenout, že antikomunismus byl základním rysem počátků fašizace každé společnosti. V prvních letech polistopadové euforie se dal antikomunismus považovat ještě za mstu, ale nyní už jde o kvalitativně jiný jev.