Autorka

Kateřina Svíčková

Profil

Autorka vystudovala Mezinárodní vztahy a evropská studia na VŠE a UK v Praze a na CEU. Je členkou Oranžového klubu. Pracovala v neziskovém sektoru na podporu sociálního podnikání a absolvovala stáže v Evropském parlamentu a německém Spolkovém sněmu. Je zaměstnankyní Evropské komise. Texty autorky vyjadřují její osobní názory, nikoli stanoviska Komise.

Komentář

Proč kvóty nejsou stigma

Členové a členky ČSSD ve vnitrostranickém referendu hlasují i o zavedení 40% kvóty pro osoby opačného pohlaví na kandidátkách strany. Kvóty jsou jedním z opatření, které může pomoci právě těm schopným ženám při překonávání strukturálních překážek.

Komentář

O vynálezcích a montovnách

Britská ekonomka Mariana Mazzucato ve své nejnovější knize ukazuje, že u kolébky většiny z nejradikálnějších inovací, které posléze posilovaly dynamiku kapitalismu, stály odvážné, rané a rozsáhlé investice státu.

Komentář

Transatlantické obchodní partnerství jako přímý útok na demokracii?

Právě vyjednávané zrušení bariér mezi evropským a americkým trhem si vskutku zaslouží kritiku, nejde však o nějaký diktát. Výslednou dohodu budou schvalovat vlády a europoslanci. Její obsah může ovlivnit i občanská společnost.

Komentář

Skleněný strop v ČSSD

Sociální demokracie se hlásí k rovnosti jako jedné ze svých základních hodnot, ale na volitelných místech kandidátních listin v nadcházejících volbách je pouhých devatenáct procent žen. Opravdu má ČSSD tak málo kompetentních žen?

Komentář

Oč jsme v důsledku krize nerovnější a chudší?

Ekonomická krize a opatření, která ji provázejí, zvyšují příjmové nerovnosti. Ačkoliv je u nás a na Slovensku příjmová nerovnost stále ještě nižší než ve většině ostatních zemí, blížíme se k hranici, kdy nerovnosti škodí demokracii.

Komentář

Konec jednoho ráje

Kyperský daňový ráj končí – nikoliv ovšem cestou jednání a dohod, nýbrž v situaci, kdy je Kypr na kolenou a Evropská unie si může klást podmínky.

Komentář

Znalostní ekonomika, zelená ekonomika nebo i pečující ekonomika?

Takzvaná pečovatelská ekonomika, oceňující všechny druhy práce včetně péče o blízké, by mohla být alternativou vůči mechanismům neoliberální globalizace.

Komentář

Kyselé plody daňových rájů

Daňové ráje umožňují daňové úniky, praní špinavých peněz a umožňují globální elitě ještě více koncentrovat svůj majetek.

Komentář

Není dar jako dar

Mezi laickou i odbornou veřejností rostou obavy a znechucení z toho, komu politici a politické strany slouží. Zda spíše než veřejnému zájmu neparcují pro obohacení sebe samých, svých členů, svých klientelistických sítí nebo korporací.

Komentář

Sociální dopady krize a restriktivních opatření

I podle mezinárodních institucí se politika škrtů ukazuje jako nefunkční. Vlády by se tedy neměly omezovat jen na úsporná škrtací opatření. Měly by hledat úspory jinde, například v potírání korupce, daňových úniků a šedé ekonomiky.

Komentář

Quo vadis, Maďarsko?

Maďaři mají od počátku ledna novou ústavu, která vzbuzuje zájem světových médií. Nejedná se o novináři uměle vytvořenou kauzu, obavy o demokracii v Maďarsku jsou zcela oprávněné.

Komentář

Co je za sílou neoliberálního myšlení?

Jak je možné, že i přes naprostou diskreditaci neoliberálního modelu pro uspořádání ekonomiky a společnosti nedošlo k odpovídajícímu posílení levice či jiných politických a ekonomických alternativ?

Komentář

Vykročí ČR na cestu ke státem podporovanému nevolnictví?

Nové návrhy, které mění podmínky podpory v nezaměstnanosti, mají omezit její zneužívání. Neberou však v potaz skutečnost, že nezaměstnaní nejsou z definice líní parazité. A že jejich ponižování udělá leda tak radost přepracovaným, nic však nevyřeší.

Glosa

Demokracie nebo dluhokracie?

O řeckém dluhu již bylo a ještě bude hodně napsáno a řečeno. Nedávno debatu obohatil i dokumentární film Debtocracy („Dluhokracie“), který ji rozšířil o radikální kritickou perspektivu.

Komentář

Je tržní optimismus českých reforem opodstatněný?

Tržní mechanismus začíná opět silně převažovat v neprospěch společnosti jako takové a je třeba snažit se o vytvoření protiváhy. Když je však krize nejen ekonomická, ale i politická, zdá se to být nedosažitelným cílem.

Komentář

Cena vzdělání

Chceme vysokoškolské vzdělání, které se čím dál více podobá zboží nebo je stále považujeme za hodnotu, která nemá podléhat podnikatelským principům? Bude takzvané elitní vzdělání přístupné jen mladým lidem s odpovídajícím materiálním zázemím?

Zobrazeno 16 / 16