Vlastnická struktura holdingu EPH končí v Lucembursku a na Kypru. Kdo konkrétně se v ní skrývá, firma odmítá sdělit. Některé firmou uváděné údaje v rejstřících přitom neodpovídají skutečnosti.
Podíváme-li se, jak se v posledních letech proměňovala vlastnická struktura celého holdingu EPH, zjistíme, že je čím dál tím složitější. Nadále ovšem platí, že mateřské firmy EPH sídlí v daňových rájích — v Lucembursku a na Kypru. Právě tam tedy v konečném důsledku proudí dividendy z jednotlivých podniků, včetně zisků z přepravy ruského plynu. Komplikovaná struktura na Kypru, kde jsou informace o skutečných majitelích hůře dostupné, navíc umožňuje skrývat skutečné vlastníky.
Holding EPH aktuálně vlastní z 44 procent J&T Energy Holding Patrika Tkáče, většinový šestapadesátiprocentní podíl potom EP Corporate Group. Přestože jde o českou firmu, založenou v roce 2019, v rejstříku dosud nemá zveřejněnou žádnou výroční zprávu. Na žádost o její zaslání mluvčí EPH nezareagoval. Až do listopadu 2021 uvádí rejstřík jako jediného jejího akcionáře lucemburskou společnost EP Investment Sarl. Aktuálně již ale uvádí pouze počet kmenových akcií na jméno.
Vlastnická struktura je zjistitelná pouze ze slovenského Registru partnerů veřejného sektoru, kam majitelé dle zákonné povinnosti zapisují strukturu svých firem, které obchodují se státem nebo čerpají dotace. Z něj vyplývá, že EP Corporate Group nadále ovládá EP Investment Sarl, vlastnící 89,29 procent akcií, a dále kyperská firma Tiliacordata s podílem 10,71 procent. O kyperské společnosti, jejíž jméno je odvozeno z latinského názvu lípy srdčité, přitom není zmínka ani ve výroční zprávě EPH.
Zatímco v případě lucemburské firmy je jediným akcionářem Daniel Křetínský, u kyperské to již neplatí. Registr sice uvádí jako konečného uživatele výhod opět pouze Daniela Křetínského, ten ovšem ovládá pouhých 7,44 procent kyperské firmy.
V několika lucemburských výročních zprávách se objevuje informace, že zbývající podíly drží „vrcholoví manažeři EPH, kteří do společnosti investovali“. To potvrdil i mluvčí EPH Daniel Častvaj: „Koncoví vlastníci firmy TILIACORDATA jsou vedle Daniela Křetínského pouze vybraní členové vrcholového managementu EPH.“
Do srpna roku 2021 se takzvaní „vrcholoví manažeři“ skrývali v lucemburské firmě EP Investment Sarl, kde vlastnil podíl také sám Daniel Křetínský. Svých 7,44 procent akcií si ponechal, ale zbytek se de facto přemístil do struktury kyperské firmy Tiliacordata. Informace uvedená v českém rejstříku — tedy to, že firmu EP Corporate Group vlastnila stoprocentně lucemburská EP Investment Sarl až do listopadu — tak na základě informací z lucemburského rejstříku neodpovídá skutečnosti.
Na jeden měsíc z jedné firmy dvacet jiných
V té stejné době, tedy na začátku srpna roku 2021, navíc firma provedla podivný manévr. Do srpna Tiliacordatu ovládala další z kyperských firem, Nuslate Trading Limited. Na jeden měsíc se ovšem struktura proměnila: jednu správcovskou firmu nahradilo hned dvacet firem — každá s odlišným podílem.
Podíl na firmě ve vlastnictví Daniela Křetínského — prostřednictvím EP Investment Sarl — je přitom ten jediný, který lze z veřejných zdrojů zjistit, jak jsme uvedli. Zbývajících osmnáct firem je kyperských, jedna vede na Britské panenské ostrovy. Většina z nich nemá v rejstřících zveřejněné žádné výroční zprávy.
Podle všeho právě skrze tyto firmy vlastnili podíly oni „vrcholoví manažeři EPH“. Na otázku, o koho se konkrétně jedná, mluvčí Častvaj odpověděl pouze: „Vámi zmíněné firmy jsou tzv. Special Purpose Vehicles, prostřednictvím kterých jednotliví manažeři drží své podíly. To není nic nestandardního.“
V jejich orgánech figurují převážně kyperští občané, tedy zřejmě nastrčení bílí koně. Pouze v jedné firmě otevřeně figuruje manažer EPH — Marek Spurný v Nuslate Trading Limited. V jedné z mála výročních zpráv, firmy Armoducta Limited, pak lze dohledat dalšího manažera, Pavla Horského. Oba jsou členy představenstva EPH. Tím výčet manažerů EPH, jež lze dohledat, končí.
V několika ovšem najdeme také tři slovenská jména: Silvia Krcheňová, Martina Žuborová, Ivana Tollarovičová. Jména žen se v minulosti objevovala v souvislosti se schránkovými firmami v několika slovenských kauzách.
Spojuje je také další věc: figurují v kyperské firmě Bridge global solutions limited, která J&T spravuje schránkové firmy. Celkem 17 z námi zmíněných 19 kyperských firem ve struktuře Tiliacordata má jednatele právě zaměstnance firmy Bridge global solutions limited.
Právě tato firma figuruje také v českém rejstříku: do roku 2018 byla vlastníkem společnosti Favory Horses s.r.o., jejímž skutečným majitelem je podle evidence aktuálně Petra Schmalzová, manželka Vladimíra Schmalze. Bývalý vrcholný manažer ČEZu, ředitel fúzí a akvizic, společnost v roce 2009 zastupoval při jednáních v Londýně, kde se s Křetínským ucházeli o nákup energetických aktiv od britské firmy International Power.
Dvanáct z těchto dvaceti kyperských firem figuruje také jako akcionáři další kyperské firmy Blycono Services Limited. Ta se v posledních měsících objevila v českých médií v souvislosti s případem odpadové firmy AVE, kterou nyní vyšetřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu kvůli neuhrazeným poplatkům obcím za skládky. Podíl v AVE vlastní kyperská firma s neznámými akcionáři skrze společnost EP Industries z holdingu EPH.
Tento stav ovšem trval, jak jsme uvedli, pouhý měsíc. Už v září totiž Tiliacordata přešla zpět pod jedinou správcovskou firmu — Berg Nominees Limited. Její akcionáři jsou opět neznámí. „BERG NOMINEES LIMITED je takzvaně (jak už název napovídá) nominee společnost, která z definice drží akcie pro jiné osoby a je pak zapsaná v kyperském obchodním rejstříku. Tento tzv. nominee shareholder je v anglosaských jurisdikcích, kam náleží i Kypr, naprosto běžným institutem,“ uvedl na dotaz po skutečných vlastnících mluvčí Častvaj.
Vlastník bez výročních zpráv
Proč se kyperská struktura firmy Tiliacordata na měsíc proměnila, nelze s určitostí říci. Z jednoho ze zápisů do kyperského rejstříku ovšem vyplývá, že právě v roce 2021 firma vykázala tzv. emisní ážio v hodnotě 578 milionů eur. Jedná se o finance, které byly zřejmě v té době do firmy vloženy, aniž by bylo nutné z nich odvést jakékoliv poplatky. Odkud konkrétně peníze přišly a kam odešly, nelze z dokumentů vyčíst, neboť firma nezveřejnila žádnou výroční zprávu.
Aktuálně neznámí akcionáři drží své podíly skrze správcovskou firmu Berg Nominees Limited. V slovenském registru partnerů veřejného sektoru přitom informace o její existenci zcela chybí. Že by tím firma porušila zákonnou povinnost, Častvaj odmítá.
Podle právníka Andreje Leontijeva ze slovenského Zákona o registru veřejných partnerů sice povinnost dokumenty aktualizovat striktně nevyplývá, pokud nenastane změna konečných uživatelů výhod, ovšem je to dle něj samozřejmě žádoucí.
Analýza●Diko, Khazalová
Zisky EPH z ruského plynu končí v neprůhledné struktuře a Křetínského nákupech
Tato potřeba dle něj vyplývá z evropské legislativy týkající se praní špinavých peněz: „Jako podpůrný argument pro toto tvrzení lze uvést i znění důvodové zprávy k patřičnému zákonu. Ta uvádí, že ověřovací dokument je povinnou přílohou (mimo jiné) i při oznamování uskutečněné verifikace konečných uživatelů výhod, tedy i v případě, když nedošlo ke změně v osobách konečných uživatelů výhod. Z toho jasně vyplývá záměr, aby se ověřovací dokument aktualizoval v průběhu platnosti registrace společnosti, minimálně jednou ročně v rámci povinné verifikace konečných uživatelů výhod,“ uvádí.
Slovenský registr partnerů veřejného sektoru by koncové uživatele výhod, kteří vlastní méně než pětadvacet procent akcií, musel uvádět pouze v případě, pokud by šlo o veřejné funkcionáře. Jinak se ve vlastnické struktuře EPH může skrývat prakticky kdokoliv. Připomeňme, že v managementu firem EPH se pohybuje kupříkladu také bývalý český premiér Mirek Topolánek. A také bývalý československý premiér Marián Čalfa.
Na naši otázku, zda holding velikosti a významu EPH považuje za vhodné své skutečné akcionáře skrývat, reagoval mluvčí Častvaj následovně: „Banky a příslušní regulátoři mají samozřejmě k dispozici detailní informace a žádné problémy s ní nemají, rozhodně ji nepovažují za ‚neprůhlednou‘, jak naznačujete ve svých otázkách.“
Článek vznikl za podpory nadačního fondu Free Press for Eastern Europe. Je výsledkem týmové práce Deníku Referendum a Investigativního centra Jána Kuciaka. Jeho spoluautorem je Daniel Kotecký.