#Zvíře a člověk

Nejen medvědi a los Emil. Kontaktů divokých zvířat s lidmi po Evropě přibývá

Lidská zástavba a pole se rozšiřují do migračních drah zvěře a jejího přirozeného prostředí. Města jsou zároveň dnes zelenější, a tak už zvířatům nepřipadají tak cizí. Zkušenější radnice se již začaly novému jevu přizpůsobovat.

Zajetí jako přežitek. Zoo mezi byznysem a záchranou biodiverzity

Zoologické zahrady se prezentují jako instituce ochrany přírody a záchrany ohrožených druhů. Za vznešenou ochranářskou rétorikou však vyvstává nepříjemná otázka: je život v zajetí skutečně cestou k ochraně přírody?

Invazivní mýval ohrožuje českou přírodu

Šíření mývala severního v Evropě je jedním z názorných příkladů, jak fatální důsledky může mít neuvážený lidský zásah do přírody. Nenechme se zmást jeho roztomilým vzhledem.

Záchrana keporkaka Timmyho je příznakem našeho násilí na přírodě

Snahu o záchranu velryby Timmyho lze v lecčems vnímat pozitivně. V kontextu našeho dlouhodobého přístupu k přírodě šlo ale o projev nadutosti a hlubokého nepochopení povahy života na Zemi. Času vzpamatovat se ubývá. A v sázce jsme právě my.

Škůdci a jiná havěť. O krysách, degradaci a dědictví genocidního jazyka

V Gaze se přemnožily krysy. Situace až děsivě připomíná éru holokaustu, jenže tentokrát Židé nejsou v roli obětí, nýbrž viníků.

Hmyz mimo zákon

Evropská komise v roce 2026 chystá dlouho odkládanou revizi zákonů o životních podmínkách zvířat. Právě probíhající debaty ovšem něco přehlížejí. Ve stínu nadále zůstává skupina, jejíž počty se vymykají lidské představivosti. Hmyz.

Vypustit jesetery nestačí. Bez obnovy řek se do naší přírody nevrátí

Evropské projekty na záchranu jeseterů jsou kroky správným směrem. Bez dlouhodobé, mezistátně koordinované obnovy říčních ekosystémů však bude toto snažení marné. Nelze zachránit konkrétní druh, pokud je devastovaná krajina jako celek.

Konec českých klecových chovů se blíží. Je to týrání, říká zákon

Od příštího roku bude nelegální chovat slepice v klecích. Už dnes podíl klecových chovů prudce klesá. Zůstává ale otázkou, zda některé firmy nedají přednost dovozu levnějších vajec ze zemí, kde je tento drastický způsob chovu stále možný.

Pěnice černohlavá je ptákem roku 2026

Pěnice černohlavá, lidově zvaná černohlávek, svým flétnovým zpěvem každé jaro oživuje naše lesy i zahrady. Původně lesní druh se přizpůsobil změnám prostředí a dnes se s ním běžně setkáváme i v parcích a zahradách. Přesto čelí řadě hrozeb.