Vzdělání

Sdílet
X
Sdílet
- Facebook
- Twitter
- Digg
- Delicious
- Myspace
Velikost textu + -

Další témata

Školství

Komentář

Jiří Karen: Jak učit pro budoucnost, která možná nebude?

Hnutí studentů za záchranu klimatu dává českému školství příležitost od základu proměnit vztah mezi učiteli a žáky, což bylo ostatně už dávno zapotřebí.

Komentář

Petr Chaluš: Investice do učitelů i inovací se vyplatí

Vláda i další politici opakovaně mluví o nutnosti investovat do vzdělávání a platů učitelů, realita je však jiná. Víc peněz do školství by si přitom zasloužili nejen pedagogové, ale hlavně naše děti a my všichni.

Komentář

Jiří Karen: Dějepis jako kladení otázek, nikoliv memorování odpovědí

Je způsob, kterým se dějepis učil v 19. století, tím nejlepším pro dnešní děti, nebo je třeba hledat jinou podobu výuky?

Zpráva

Nový film autorů Selského rozumu pátrá, kam mizí svoboda na univerzitách

Zuzana Piussi a Vít Janeček uvádějí film Univerzity a svoboda, který se kromě tématu podvodných vědeckých časopisů věnuje otázce, zda univerzity dokáží zůstat zónou svobodného myšlení a poznání a jaké nové výzvy musí překonávat.

Sloupek

Ondřej Vaculík: Neupírejme dětem pospolitost

Vzdělání je důležité, neméně podstatné však je, aby škola v dětech podporovala jejich schopnost přijímat odlišnosti. Zdravá společnost se zakládá na různorodosti.

Komentář

Kateřina Smejkalová: Pracovat při studiu by nemělo být nutností

Stát, který finančně podporuje studující z nízkopříjmových skupin, může do budoucna jen získat. Je ale naše společnost schopna vůbec otevřít debatu na toto téma, nebo stále zůstáváme v zajetí ideologických šablon o stejné startovací čáře?

Dopis ze Slovenska

Martin Makara: Pokrok na voľnobeh

Z produkce partnerského Poleblogu vybíráme tentokrát esej o úloze univerzit kritizující jejich současné působení na Slovensku. Většina z autorových postřehů platí přitom i pro české prostředí.

Komentář

Pavel Himl: Společenská role vzdělání a školy se mění

Škola by měla být místem, kde získáváme porozumění složité realitě, které poskytuje prostor pro kritickou pedagogickou práci a které vzdoruje tlakům na podřízení vzdělávání momentálním politickým a ekonomickým zájmům.

Komentář

Filip Šimeček: Líný učitel jako pedagogický hrdina

Kniha Roberta Čapka přestavuje novátorský přístup k pedagogice a vzbudila mezi odborníky značný rozruch. V čem nám může být tento progresivní pohled užitečný?

Reportáž

Petra Dvořáková: Make love not CO2. Za klima se demonstrovalo i v Rakovníku

Rakovničtí studenti se chtěli původně přidat k demonstracím v Praze, ale nakonec uspořádali vlastní protest. Rakovník byl nejmenším českým městem, kde se u nás akce konala. Do světové stávky za klima se tu zapojilo více než sto studentů.

Zpráva

Místo školy do ulic: tisíce českých středoškoláků požadovalo řešení změn klimatu

Středoškolská stávka za klima v Praze vyvrcholila asi dvoutisícovým pochodem centrem města. V Brně demonstrovalo sedm set lidí. Akce se konaly ve všech krajích. Organizátoři vyzývají politiky, aby přestali přehlížet klimatické změny.

Zpráva

Omezme státní maturitu pouze na testy, navrhuje Plaga. Odborníci změnu vítají

Ministerstvo školství plánuje omezit státní maturitu jen na didaktické testy s tím, že písemná a ústní část zkoušek se vrátí do kompetencí škol. Odborníci krok vítají, upozorňují však na neřešný problém předčasných odchodů ze vzdělávání.

Komentář

Jiří Karen: Jak vštípit žákům hodnoty

Dokud bude české vzdělávání stát na principu autoritativního výkladu, jenž žáci pasivně přijímají, nelze očekávat, že se u nich vyvine schopnost kriticky myslet, diskutovat a respektovat odlišnosti, jakkoli to vzdělávací systém deklaruje jako svůj cíl.

Sloupek

Ivan Štampach: Jak dál se školním dějepisem

Žáci a žákyně základních škol by se v budoucnu měli učit více o moderních dějinách. To by se však nemělo dít na úkor výuky starší historie a zcela převracet to, čím současný dějepis připravuje děti na budoucí život, myslí si Ivan Štampach.

Komentář

Miroslav Hudec: Táto, když už ten les bude?

Vést děti k lásce vůči přírodě se vyplatí všem. Je dobře, že se množí snahy začít s tím v co nejnižším věku.

Komentář

Jiří Karen: České školství v kulturní válce

Aby škola mohla u studentů a žáků budovat odolnost vůči propagandě, je třeba revolučně transformovat klasickou výuku spočívající v převaze výkladu, diktování a represivním vyžadováním paměťové reprodukce učiva.

Komentář

Jiří Karen: Učitelé se bouří proti konzervativní tradici

Vyhrožování, snížení úvazku, psychický nátlak i vyhazovy. Tomu všemu čelí v českých školách řada pedagogů, kteří se snaží učit inovativními metodami v souladu s moderními didaktickými trendy. Co všechno kvůli zastaralému školství ztrácíme?

Komentář

Kateřina Cidlinská: Zanedbáváme rozvoj začínajících vědkyň a vědců

Přestože každá naše vláda vyhlašuje za svou prioritu kvalitní vědu, výzkum a inovace, v realitě je profesní rozvoj nastupující generace vědkyň a vědců opomíjenou a podceňovanou záležitostí.

Komentář

Matouš Vencálek: Jak kraje bojují o to, aby české školství bylo zase o chlup horší

Asociace krajů ČR usiluje o zavedení bodového hodnocení přijímacích zkoušek na střední školy, které by plošně stanovovalo nepodkročitelnou dolní mez. Ten, kdo jí nedosáhne, nemá mít nárok studovat maturitní obor bez ohledu na kapacity škol.

Komentář

Petr Doubravský: Společnost se za posledních sto let změnila, školství ne

Proč se žáci ve škole nenaučí porozumět současné společnosti a jejím institucím nebo událostem moderní historie? A lze to nějak změnit?

Komentář

Laura Fónadová: Nová brněnská koalice nechce otevřené vzdělávání

Úmysly nové brněnské koalice v oblasti vzdělávání vyvolávají vážné obavy z prohloubení sociální a etnické segregace na základních školách, což je přístup, na který doplácí řada dětí i společnost mařením talentů.

Zpráva

Tříleté děti mají nárok na místo ve školce, přesto každé šesté u zápisu neuspěje

Tříleté děti mají ze zákona nárok na místo ve školce. Ta ale stále chybí. Letos neuspěla každá šestá žádost o zapsání tříletého dítě do předškolního zařízení. Rodiče se v takovém případě mohou obrátit na soud.

Sloupek

Ivan Štampach: Vzdělání versus škola života

Stoupenci zemanovského a babišovského pojetí rádi zdůrazňují, že absolvovali školu života. Nepropracovat se na další patra vzdělání prý není žádná hanba. Škola života ani sebelepší profesní kurz však ke skutečnému vzdělání nestačí.

Komentář

Stanislav Štech: Změny ve francouzském školství se netýkají jen zákazu mobilů

Francouzské školství prochází v posledním roce výraznými změnami. Těch hlavních je pět a vycházejí z vyhodnocení slabých stránek dosavadního fungování. Přes všechnu kritiku se dá, že cílí na to základní: kvalitu a rovnost ve vzdělávání.

Sloupek

Lukáš Jelínek: Už kvůli politikům jako Filip a Klaus mladší potřebujeme občanské vzdělávání

Politici, kteří se nezdráhají vymýšlet si vlastní „fakta“ a vydávat je za svobodné názory, jsou nejpádnějším důvodem, proč potřebujeme občanské vzdělávání, proti němuž titíž politici tak rádi brojí.

Sloupek

Fatima Rahimi: Hospodáři, pomiluj mě

Redaktorka Deníku Referendum v letním seriálu o životních omylech přibližuje dobrodružství objevování rozmanitých zákoutí češtiny pro zvídavé děvče, jehož mateřštinou je perština.

Komentář

Petr Chaluš: Macron se mýlí. Mobily a tablety mohou být ve výuce užitečné

Autor, sám se zkušenostmi s využíváním technologií ve výuce, polemizuje s francouzským zákazem moderních technologií ve školách i s Matějem Stropnickým, který se za něj v Deníku Referendum postavil.

Komentář

Libor Prudký: Občanské vzdělávání pro Klause juniora

Václav Klaus sice brojí předvídatelnými předsudečnými pseudoargumenty proti občanskému vzdělávání, ale sám tím bezděčně poskytuje příklad, proč je nám ho tolik zapotřebí.

Sloupek

Alena Zemančíková: Dobré jméno

K čemu potřebuje mít vysoký politik také vysokou školu a jak to bylo se získáváním vyššího vzdělání a titulů v dobách normalizace, před ní a po ní?

Komentář

Jan Kuliš: Takhle to Havel nechtěl. Letní přemítání o současném vzdělávání

Črtu o tom, jak by měl ideálně vypadat vzdělávací systém, sepsal Václav Havel na přelomu července a srpna roku 1991. V témže roce vyšla ve svazku jeho úvah Letní přemítání. Do jaké míry zůstává nadále platnou kritikou vzdělávacího systému?

Komentář

Matěj Stropnický: Nejmoudřejší zákaz

Konec utopie o ušlechtilých učebních pomůckách od Billa Gatese a Steva Jobse je tu a první procitli kupodivu liberálové: francouzský parlament zakázal mobily a počítače ve školách na návrh macronistů.

Komentář

Michael Komm: Kdo může za opsané diplomky

Letošní okurkovou sezonu nezvyklým způsobem ozvláštnila několik týdnů se táhnoucí kauza plagiátorství členů nově jmenované vlády. Jde skutečně o selhání jednotlivců, kterému již dnešní systém dokáže zabránit, jak se dušují vysoké školy?

Zpráva

Metnar zůstává ministrem. Univerzita uvedla, že jeho práce není plagiát

Ministr obrany Lubomír Metnar kvůli pochybením při vypracování diplomové práce vládu Andreje Babiše neopustí. Ostravská univerzita totiž uvedla, že se nedopustil vědomého plagiátorství. Metnar proto nevidí k rezignaci důvod.

Sloupek

Jan Gruber: Babišova vláda podvodníků

Plagiátorské aféry členů vlády Andreje Babiše vypovídají více než o nich samých o stavu vysokých škol. Jsou pochopitelnou reakcí na nezvládnutou masifikaci a hluboké podfinancování. Ministr školství Robert Plaga může snadno zjednat nápravu.

Komentář

Stanislav Štech: Jak vzdělaný má být ministr či ministryně?

Ačkoli tabulkově žádný požadavek na vzdělání ministrů neexistuje, vysoká škola je pro ně důležitá. Stejně jako pro množství dalších lidí v různých oborech a na různých pozicích.

Komentář

Vladimíra Dvořáková: Vzdělání jako zrcadlo české společnosti

Kauzy týkající se problematického „vzdělání“ politiků a příslušníků pseudoelit, naposledy ministryně Malé, poukazují na celkově neutěšený stav vysokého školství v České republice i na neustále slábnoucí důvěru v elementární spravedlnost ve společnosti.