Vzdělání

Sdílet
X
Sdílet
- Facebook
- Twitter
- Digg
- Delicious
- Myspace
Velikost textu + -

Další témata

Školství

Komentář

Pavel Himl: Společenská role vzdělání a školy se mění

Škola by měla být místem, kde získáváme porozumění složité realitě, které poskytuje prostor pro kritickou pedagogickou práci a které vzdoruje tlakům na podřízení vzdělávání momentálním politickým a ekonomickým zájmům.

Komentář

Filip Šimeček: Líný učitel jako pedagogický hrdina

Kniha Roberta Čapka přestavuje novátorský přístup k pedagogice a vzbudila mezi odborníky značný rozruch. V čem nám může být tento progresivní pohled užitečný?

Reportáž

Petra Dvořáková: Make love not CO2. Za klima se demonstrovalo i v Rakovníku

Rakovničtí studenti se chtěli původně přidat k demonstracím v Praze, ale nakonec uspořádali vlastní protest. Rakovník byl nejmenším českým městem, kde se u nás akce konala. Do světové stávky za klima se tu zapojilo více než sto studentů.

Zpráva

Místo školy do ulic: tisíce českých středoškoláků požadovalo řešení změn klimatu

Středoškolská stávka za klima v Praze vyvrcholila asi dvoutisícovým pochodem centrem města. V Brně demonstrovalo sedm set lidí. Akce se konaly ve všech krajích. Organizátoři vyzývají politiky, aby přestali přehlížet klimatické změny.

Zpráva

Omezme státní maturitu pouze na testy, navrhuje Plaga. Odborníci změnu vítají

Ministerstvo školství plánuje omezit státní maturitu jen na didaktické testy s tím, že písemná a ústní část zkoušek se vrátí do kompetencí škol. Odborníci krok vítají, upozorňují však na neřešný problém předčasných odchodů ze vzdělávání.

Komentář

Jiří Karen: Jak vštípit žákům hodnoty

Dokud bude české vzdělávání stát na principu autoritativního výkladu, jenž žáci pasivně přijímají, nelze očekávat, že se u nich vyvine schopnost kriticky myslet, diskutovat a respektovat odlišnosti, jakkoli to vzdělávací systém deklaruje jako svůj cíl.

Sloupek

Ivan Štampach: Jak dál se školním dějepisem

Žáci a žákyně základních škol by se v budoucnu měli učit více o moderních dějinách. To by se však nemělo dít na úkor výuky starší historie a zcela převracet to, čím současný dějepis připravuje děti na budoucí život, myslí si Ivan Štampach.

Komentář

Miroslav Hudec: Táto, když už ten les bude?

Vést děti k lásce vůči přírodě se vyplatí všem. Je dobře, že se množí snahy začít s tím v co nejnižším věku.

Komentář

Jiří Karen: České školství v kulturní válce

Aby škola mohla u studentů a žáků budovat odolnost vůči propagandě, je třeba revolučně transformovat klasickou výuku spočívající v převaze výkladu, diktování a represivním vyžadováním paměťové reprodukce učiva.

Komentář

Jiří Karen: Učitelé se bouří proti konzervativní tradici

Vyhrožování, snížení úvazku, psychický nátlak i vyhazovy. Tomu všemu čelí v českých školách řada pedagogů, kteří se snaží učit inovativními metodami v souladu s moderními didaktickými trendy. Co všechno kvůli zastaralému školství ztrácíme?

Komentář

Kateřina Cidlinská: Zanedbáváme rozvoj začínajících vědkyň a vědců

Přestože každá naše vláda vyhlašuje za svou prioritu kvalitní vědu, výzkum a inovace, v realitě je profesní rozvoj nastupující generace vědkyň a vědců opomíjenou a podceňovanou záležitostí.

Komentář

Matouš Vencálek: Jak kraje bojují o to, aby české školství bylo zase o chlup horší

Asociace krajů ČR usiluje o zavedení bodového hodnocení přijímacích zkoušek na střední školy, které by plošně stanovovalo nepodkročitelnou dolní mez. Ten, kdo jí nedosáhne, nemá mít nárok studovat maturitní obor bez ohledu na kapacity škol.

Komentář

Petr Doubravský: Společnost se za posledních sto let změnila, školství ne

Proč se žáci ve škole nenaučí porozumět současné společnosti a jejím institucím nebo událostem moderní historie? A lze to nějak změnit?

Komentář

Laura Fónadová: Nová brněnská koalice nechce otevřené vzdělávání

Úmysly nové brněnské koalice v oblasti vzdělávání vyvolávají vážné obavy z prohloubení sociální a etnické segregace na základních školách, což je přístup, na který doplácí řada dětí i společnost mařením talentů.

Zpráva

Tříleté děti mají nárok na místo ve školce, přesto každé šesté u zápisu neuspěje

Tříleté děti mají ze zákona nárok na místo ve školce. Ta ale stále chybí. Letos neuspěla každá šestá žádost o zapsání tříletého dítě do předškolního zařízení. Rodiče se v takovém případě mohou obrátit na soud.

Sloupek

Ivan Štampach: Vzdělání versus škola života

Stoupenci zemanovského a babišovského pojetí rádi zdůrazňují, že absolvovali školu života. Nepropracovat se na další patra vzdělání prý není žádná hanba. Škola života ani sebelepší profesní kurz však ke skutečnému vzdělání nestačí.

Komentář

Stanislav Štech: Změny ve francouzském školství se netýkají jen zákazu mobilů

Francouzské školství prochází v posledním roce výraznými změnami. Těch hlavních je pět a vycházejí z vyhodnocení slabých stránek dosavadního fungování. Přes všechnu kritiku se dá, že cílí na to základní: kvalitu a rovnost ve vzdělávání.

Sloupek

Lukáš Jelínek: Už kvůli politikům jako Filip a Klaus mladší potřebujeme občanské vzdělávání

Politici, kteří se nezdráhají vymýšlet si vlastní „fakta“ a vydávat je za svobodné názory, jsou nejpádnějším důvodem, proč potřebujeme občanské vzdělávání, proti němuž titíž politici tak rádi brojí.

Sloupek

Fatima Rahimi: Hospodáři, pomiluj mě

Redaktorka Deníku Referendum v letním seriálu o životních omylech přibližuje dobrodružství objevování rozmanitých zákoutí češtiny pro zvídavé děvče, jehož mateřštinou je perština.

Komentář

Petr Chaluš: Macron se mýlí. Mobily a tablety mohou být ve výuce užitečné

Autor, sám se zkušenostmi s využíváním technologií ve výuce, polemizuje s francouzským zákazem moderních technologií ve školách i s Matějem Stropnickým, který se za něj v Deníku Referendum postavil.

Komentář

Libor Prudký: Občanské vzdělávání pro Klause juniora

Václav Klaus sice brojí předvídatelnými předsudečnými pseudoargumenty proti občanskému vzdělávání, ale sám tím bezděčně poskytuje příklad, proč je nám ho tolik zapotřebí.

Sloupek

Alena Zemančíková: Dobré jméno

K čemu potřebuje mít vysoký politik také vysokou školu a jak to bylo se získáváním vyššího vzdělání a titulů v dobách normalizace, před ní a po ní?

Komentář

Jan Kuliš: Takhle to Havel nechtěl. Letní přemítání o současném vzdělávání

Črtu o tom, jak by měl ideálně vypadat vzdělávací systém, sepsal Václav Havel na přelomu července a srpna roku 1991. V témže roce vyšla ve svazku jeho úvah Letní přemítání. Do jaké míry zůstává nadále platnou kritikou vzdělávacího systému?

Komentář

Matěj Stropnický: Nejmoudřejší zákaz

Konec utopie o ušlechtilých učebních pomůckách od Billa Gatese a Steva Jobse je tu a první procitli kupodivu liberálové: francouzský parlament zakázal mobily a počítače ve školách na návrh macronistů.

Komentář

Michael Komm: Kdo může za opsané diplomky

Letošní okurkovou sezonu nezvyklým způsobem ozvláštnila několik týdnů se táhnoucí kauza plagiátorství členů nově jmenované vlády. Jde skutečně o selhání jednotlivců, kterému již dnešní systém dokáže zabránit, jak se dušují vysoké školy?

Zpráva

Metnar zůstává ministrem. Univerzita uvedla, že jeho práce není plagiát

Ministr obrany Lubomír Metnar kvůli pochybením při vypracování diplomové práce vládu Andreje Babiše neopustí. Ostravská univerzita totiž uvedla, že se nedopustil vědomého plagiátorství. Metnar proto nevidí k rezignaci důvod.

Sloupek

Jan Gruber: Babišova vláda podvodníků

Plagiátorské aféry členů vlády Andreje Babiše vypovídají více než o nich samých o stavu vysokých škol. Jsou pochopitelnou reakcí na nezvládnutou masifikaci a hluboké podfinancování. Ministr školství Robert Plaga může snadno zjednat nápravu.

Komentář

Stanislav Štech: Jak vzdělaný má být ministr či ministryně?

Ačkoli tabulkově žádný požadavek na vzdělání ministrů neexistuje, vysoká škola je pro ně důležitá. Stejně jako pro množství dalších lidí v různých oborech a na různých pozicích.

Komentář

Vladimíra Dvořáková: Vzdělání jako zrcadlo české společnosti

Kauzy týkající se problematického „vzdělání“ politiků a příslušníků pseudoelit, naposledy ministryně Malé, poukazují na celkově neutěšený stav vysokého školství v České republice i na neustále slábnoucí důvěru v elementární spravedlnost ve společnosti.

Sloupek

Filip Outrata: Z naší školky

Drtivé sněmovní odmítnutí povinného přijímání dvouletých dětí do mateřských škol je příležitostí k zamyšlení pro budoucí předkladatele podobných návrhů.

Komentář

Miroslav Hudec: Vezmi sportovním bafuňářům kost

Sportovní svazy dostávají nepřiměřeně vysoké dotace a neprojevují ani vděčnost. Přitom neobstojí argument, že se jedná o podporu amatérského sportu. Stačí se podívat na reálný zdravotní stav a fyzickou zdatnost dospívající generace.

Komentář

Stanislav Štech: Maturita je problém zejména nezvládnuté demokratizace školství

Diskuse nad podobou maturit, kterou avizoval ministr školství Robert Plaga, je velmi žádoucí. Měla však přijít mnohem dříve a soustředit se v první řadě na zásadní otázky po smyslu maturity jako takové.

Komentář

Jiří Karen: Dějepis nesmí být pouhým závodem v memorování

Konzervativní pojetí výuky dějepisu s důrazem na paměťovou reprodukci faktů neodpovídá požadavkům dnešní doby, kdy jsou veškerá fakta na dosah jednoho kliknutí. Co chybí, je hlavně umění s fakty pracovat.

Sloupek

Petr Bittner: Klaus vs. Pikal. Komu byste svěřili dítě?

Spor mezi Václavem Klausem mladším a Pirátem Vojtěchem Pikalem ukazuje, proč Klausův politický růst tolik znepokojuje rodiče dětí s poruchami učení.

Komentář

Petr Chaluš: Co se děje, že se extrémní konzervatismus ve školství sluní v médiích?

Odmítání konceptu kompetencí pro život, výukových projektů, aktivního přístupu žáků, digitálních technologií ve vyučování – opravdu je to v dnešní době relevantní přístup, nad kterým bychom měli vážně diskutovat?

Glosa

Paradox vlastence

Plán ministryně obrany Šlechtové zavést na českých školách výchovu k vlastenectví vzbuzuje zásadní otázky. Tou nejzásadnější je podle mě tak zvaný paradox vlastence: kdo naučí vlastenectví vyučující, kteří budou učit vlastenectví naše děti?

Komentář

Jiří Karen: Vzdělání jako hráz proti barbarizaci

Jak spolu souvisí stoupající popularita neoautoritářských hnutí ve společnosti a školní výuka dějepisu? Jiří Karen dokládá, že současný důraz na paměťový dril ochuzuje žáky o schopnost analyzovat význam nejen minulých událostí, ale i současného dění.

Esej

Vladimír Naxera: Vojna by jim prospěla, demokracie ničí civilizaci

Pomocí simulování vědy se řada bezpečnostních nadšenců napojila na zdroje financování výzkumu a vědy, aby zdrojů využívala k šíření propagandy založené na předsudcích.

Sloupek

Petr Bittner: Dvouleté děti jako rukojmí konzervativců

Odpůrcům novely školského zákona nejde o svobodu, kterou se zaštiťují, ale o vlastní verzi sociálního inženýrství, které chtějí vnucovat společnosti. Jsou to zástupci ODS a TOP 09, kdo dnes rodinám přikazují, jak mají žít.

Komentář

Jiří Karen: Nebezpečí digitotalitní emokracie

Nezačneme-li rychle přizpůsobovat vzdělávací systém 21. století a jeho výzvám, čekají nás opravdu těžké časy, obává se Jiří Karen.

Komentář

Stanislav Štech: Povinné předškolní vzdělávání není úřednický výmysl

Kontrola rodin státem a omezování svobody rodičů. Tak se často prezentuje nově zavedené povinné předškolní vzdělávání pětiletých dětí. Jak je tomu ve skutečnosti?

Komentář

Stanislav Štech: Bludy kolem takzvané inkluze

Inkluze se v posledních měsících stala silným tématem v médiích i na politické scéně. A málokdy se realita tak výrazně rozchází s jejím mediálním obrazem i s rádoby zasvěcenými soudy „selského rozumu“, jako je tomu v tomto případě.

Zpráva

10 let po rozsudku D. H.: Předsudky pedagogů a 83 segregovaných škol

Evropský soud pro lidská práva před deseti lety rozhodl, že umístěním na praktickou školu bylo porušeno právo na vzdělání osmnácti romských dětí. Romské děti však nemají rovný přístup ke vzdělání dodnes, upozornila konference Společně ve škole.

Komentář

Jiří Hlavenka: Malá jihomoravská vzdělávací revoluce

V posledních týdnech prolétly médii zprávy o chystaných změnách v oblasti zejména středního školství v Jihomoravském kraji. Co se tu vlastně chystá, přibližuje Jiří Hlavenka.

Zpráva

Děkanem pražské filozofické fakulty bude historik Michal Pullmann

Nově zvolený děkan Filozofické fakulty pražské Karlovy univerzity, historik Michal Pullmann kritizuje pracovní podmínky na fakultě a jeho programovými prioritami jsou solidarita a otevřený dialog. V minulosti byl napadán kvůli textům věnovaným každodennosti v závěrečných letech normalizace.

Zpráva