Věda

Sdílet
X
Sdílet
- Facebook
- Twitter
- Digg
- Delicious
- Myspace
Velikost textu + -

Sloupek

Ivana Recmanová: Závěrečné písemné práce

U závěrečných prací nemá být klíčová jejich délka, ale kvalita. To samé platí pro rigorózní práci Marcela Chládka. Naopak přehnaný důraz na délku prací v českém prostředí často vede k jejich nižší kvalitě.

Dokument

Přílohy k odpovědi tří odborových organizací ÚSTR Zdeňku Bártovi

Přílohy k odpovědi tří odborových organizací ÚSTR na dopis člena Rady ÚSTR, Zdeňka Bárty, ve kterém reagoval na výzvu těchto odborových organizací.

Komentář

Kateřina Svíčková: O vynálezcích a montovnách

Britská ekonomka Mariana Mazzucato ve své nejnovější knize ukazuje, že u kolébky většiny z nejradikálnějších inovací, které posléze posilovaly dynamiku kapitalismu, stály odvážné, rané a rozsáhlé investice státu.

Sloupek

Kateřina Kňapová: Mít klid na práci

Autorka strávila něco přes týden v italské knihovně a rozhodla se udělat srovnání s předchozími zkušenostmi s těmi českými.

Sloupek

Daniel Soukup: K čemu nám vůbec jsou vědecké ústavy

Polemika nad Velkými dějinami zemí Koruny české poukázala na obecnější otázky: co vlastně očekáváme od vědeckých ústavů? A podle čeho bychom měli hodnotit jejich práci?

Sloupek

Kateřina Kňapová: O vášni a nenávisti v české vědě

I když se jedná o skutečně velkého hráče na poli financování vědy, některé události poslední doby vzbuzují pochybnosti o kompetentnosti vedení Grantové agentury ČR.

Komentář

Miroslav Tížik: Keď vedci robia politiku (alebo čo je verejný záujem)

Na Slovensku hrozí transformace Slovenské akademie věd do podoby podniků. Tlak na změnu vychází především z některých vědeckých ústavů, které by rádi podnikaly. Transformace SAV má ale mnohá rizika.

Komentář

Luboš Rokos: Obrana každodennosti

Není možné komunistický režim definovat jako totalitní a zároveň odmítat studium jeho každodennosti. Tím bychom na totalitním systému odmítli studovat právě jeho všeprostupující totalitu.

Komentář

Jan Randák: ÚSTR a historikova zodpovědnost

Adam Drda svým textem o českému dějepisectví, ÚSTRu a politice v časopisu Babylon otevřel téma role historiků ve společnosti a jejich zodpovědnosti. Má být historik jen komentátorem a kritickým vědcem?

Komentář

Michal Rubáš: Inteligence a chudoba

V americkém časopise Science vyšla studie, ve které mezinárodní tým vědců uveřejnil výsledky obsáhlého výzkumu zabývajícího se otázkou, zda si chudí za svou situaci mohou sami a zda jsou důvodem chudoby jejich nedostatečné schopnosti.

Komentář

Alexander Ač: Oceány v ohrožení

Doposud nás oceány velmi účinně chránily před oteplováním, které by bez nich postupovalo o dost rychleji. Jenomže už i jim docházejí ochranné mechanismy. Nárůst kyselosti oceánů probíhá dnes mnohem rychleji než v minulosti.

Komentář

Štěpánka Šprynarová: Most mezi západní vědou a východní vírou

Tibetský vůdce dalajlama se rozhodl zahájit projekt, jehož cílem je spojovat západní vědu a východní meditace. Pro vědce i mnichy se jedná o velkou výzvu.

Komentář

Luboš Rokos: Vyrovnávání se s minulostí v podání Ústavu pro studium totalitních režimů

Dění kolem Ústavu pro studium totalitních režimů nekončí. Rada Ústavu vypsala výběrové řízení na nového ředitele či ředitelku. Zájemci se mohou hlásit do 3. ledna. Na problematiku ÚSTRu je dobré se podívat i v poněkud širším kontextu.

Komentář

Roman Šolc: Hodnoťte hodnotitele hodnotitelů hodnocení!

Současný systém hodnocení výstupů vědecké práce má řadu nedostatků. Tyto potíže vyplývají z přehnané potřeby vše hodnotit a vytvářet různé žebříčky.

Komentář

Michal Tošner: Kdo se bojí kulturní antropologie?

Prezident Zeman se ve své kritice kulturní antropologie mýlí: antropologie je díky schopnosti zahrnout jak ekonomii, tak právo, jak náboženství, tak politiku, jak vědu, tak i společnost do jednoho celku možná vědou budoucnosti.

Komentář

Eva Syková: Nejde o nové ministerstvo, ale o strategicky pojatou vědní politiku

Pro potřeby strategicky pojaté vědní politiky je třeba vytvořit orgán, který by shromáždil veškerou agendu spojenou s řízením a financováním vědy, dosud roztříštěnou mezi vícero institucí, a zajistil rozvoji vědy dostatečnou politickou podporu.

Sloupek

Jiří Silný: Akademický výprodej

Hranice mezi vědou a politikou je často nejasná z povahy věci; podnikatelské a investiční zájmy si akademický život podmaňují s potřebou expanze kapitálu – neoliberální reformy školství mísení vědy, politiky a byznysu dále posilují.

Komentář

Michael Kraus: Když loajalita k instituci zavazuje

Zveřejňujeme polemickou reakci Michaela Krause, bývalého předsedy Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů, na sloupek Lukáše Jelínka „Když loajalita k instituci schází“.

Analýza

Muriel Blaive: Návrh koncepce dalšího rozvoje ÚSTRu

Koncepci řízení a rozvoje ÚSTR, se kterou se ucházela o post ředitelky ve výběrovém řízení, z nějž vzešel Daniel Herman, francouzská historička Muriel Blaive, zveřejňujeme jako příspěvek do diskuse o další orientaci této instituce.

Sloupek

Kateřina Kňapová: Vědy, které nejsou

Jedním ze způsobů, jak marginalizovat význam humanitních studijních oborů a sociálních věd, je jejich existenci raději ani nepředpokládat – postupuje tak dotazník projektu Reflex, mapující uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce.

Komentář

Michal Šindelář: Ředitelkou ÚSTR díky duševní krádeži - otevřený dopis Radě Ústavu

Zveřejňujeme otevřený dopis bývalého fotoeditora Deníku Referendum Michala Šindeláře adresovaný Radě Ústavu pro studium totalitních režimů.

Sloupek

Kateřina Kňapová: Věda jako věc veřejná

Možná je to nepříjemnou zkušeností české společnosti s úzkým vztahem politiky a vědeckosti, kterou se zaštiťoval minulý režim, ale o společenské situovanosti nebo možné angažovanosti společensko-vědního poznání se u nás příliš nemluví.

Sloupek

Filip Outrata: Umět svou minulost

Ve sporu o ÚSTR na sebe často naráží individuální paměť lidí postižených minulým režimem a složitě strukturovaná paměť národního společenství. K poznání vlastní minulosti musíme umět pracovat s obojí rovinou.

Analýza

Petr Uhl: ÚSTR by měl být opravdu zrušen

V roce 1991 přijal parlament zákon o době nesvobody. Podle něj „porušoval komunistický režim let 1948 až 1989 lidská práva i vlastní zákony“. Dnes se diskutuje o jeho potomkovi – zákonu o Ústavu pro studium totalitních režimů z roku 2007.

Sloupek

František Kostlán: ÚSTR, politizace a arogance moci

Řízení Ústavu pro studium totalitních režimů bylo v minulosti politizováno pravicově, nyní má zase podléhat levicové ideologii. Není ani jasné, proč musel být ředitel Herman odvolán tak rychle.

Sloupek

Saša Uhlová: Trockisti a bolševici aneb Co se stalo s Petruškou Šustrovou?

V antilevicovém rauši, který nese diskuse kolem odvolání Daniela Hermana z postu ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, jsme svědky hysterie a kádrování nikoliv nepodobným praktikám minulého režimu.

Komentář

Vítězslav Sommer: K boji o Ústav pro studium totalitních režimů trochu jinak

Činnost Ústavu pro studium totalitních režimů jako by stále pronásledovala personální čistka, která doprovázela jeho založení. Má-li se situace v ústavu stabilizovat, je třeba, aby se k ní konečně začali vyjadřovat i historici v něm zaměstnaní.

Esej

Pavel Baloun: Několik květnových povstání

Každý z režimů, který se u nás po květnu 1945 vystřídal, rozuměl květnovému protinacistickému povstání trochu jinak; společným rámcem všech těchto porozumění je ovšem nacionalismus. Není načase, aby levice přišla s pojetím inkluzivnějším?

Komentář

Radka Šustrová: Ústav pro studium totalitních režimů a věda?

Příspěvek bývalé pracovnice Ústavu pro studium totalitních režimů dokládá, že ke koncepční vědecké práci v oboru historiografie dosud v ústavu nebyly dobré podmínky. Situaci je ale patrně možné změnit k lepšímu.

Komentář

Karel Čada: Věda o chudých, aneb Kdo ztrácí pevnou půdu pod nohama

Pokud sociolog Petr Hampl tvrdí, že k tezi amerického sociologa Charlese Murrayho o tom, že štědré sociální programy přispěly k růstu chudoby ve Spojených státech, nebyla vznesena žádná závažná námitka, tak o dané věci buď mnoho neví, nebo záměrně lže.

Sloupek

Lukáš Jelínek: Dejme ústavu pro studium totality ještě jednu šanci

I když se to z mediálních přestřelek nezdá, po několika letech existuje shoda stran (s výjimkou komunistů) na zachování Ústavu pro studium totalitních režimů. Je ovšem třeba zvýšit odbornost výstupů ústavu i profesionalitu jeho řízení.

Komentář

Matěj Spurný: První pětiletka ÚSTRu: Co se (ne)povedlo?

V pondělí proběhla v poslanecké sněmovně konference věnovaná činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů. Přinášíme příspěvek, který na konferenci přednesl historik Matěj Spurný.

Sloupek

Filip Outrata: Vláda nad pamětí, nebo péče o paměť?

ČSSD si asi netroufne kontroverzní Ústav pro studium totalitních režimů zrušit; nezbývá než se pokusit posílit jeho odbornou způsobilost a kontrolovat adekvátnost jeho výstupů vzhledem k jeho vysokému rozpočtu.

Komentář

Jan Havlík: Grantová agentura České republiky – o „přerozdělování“ a morálce české vědy

Historici, kteří zasedají v panelu Grantové agentury České republiky, přidělují granty též sami sobě – není to korupce svého druhu?

Komentář

Radovan Lovčí: Demokratická levice, ÚSTR a co dál?

V regionech, na rozdíl od velkých měst, mnohde ovládají muzea a historická pracoviště lidé spjatí s minulým režimem. Činnost Ústavu pro studium totalitních režimů lze proto přivítat jako korekci k jejich výkladu našich nedávných dějin.

Zpráva

Ministerským výzkumným ústavům hrozí likvidace

Kabinet Petra Nečase připravuje novelizaci zákona, která umožní slučování či likvidaci ministerských výzkumných ústavů. Podle opozice tyto kroky Nečasovu vládu usvědčují ze lži o podpoře vědy a výzkumu.

Zpráva

Fórum Věda žije!: Grantová agentura blokuje práci vědců

Občanské sdružení Fórum Věda žije! je znepokojeno aktuálním stavem systému pro zadávání grantových zpráv Grantové agentury. Ta totiž nedokázala vyhodnotit grantové žádosti z minulého roku včas. Výsledky oznámila teprve 23. ledna.

Esej

Tereza Stockelová: Imperativ praxe

Zveřejňujeme úryvek ze studie Nebezpečné známosti: O vztahu sociálních věd a společnosti, kterou na sklonku loňského roku vydalo nakladatelství SLON.

Komentář

Miroslav Tížik: Ekonomické náklady reforiem vedy

Při pokusech o transformaci Slovenské akademie věd, činěných podle českého vzoru, se jen zdánlivě hledá nejoptimálnější model.

Sloupek

Ivan Štampach: Myslel jsem to vážně s astrologií?

Vědecký přístup, který se stává dogmatem, je druhem sebevraždy lidského myšlení. Věda se stává skromnější, použije-li svou metodu na prozkoumání sebe sama. Zjišťuje, že není samozřejmostí. Nespadla v hotové podobě z materialistického nebe.

Komentář

Tereza Stockelová: Univerzity jako čítárny ve vězení

Pokud akademická obec nepojme své protesty jako hnutí, kterému jde o víc než jen o vlastní výsady, nejenže na to sama doplatí, ale bude si počínat doslova nevědecky.

Zpráva

Ministerstva utrácejí za plané výzkumy

Stát financuje výzkumné práce, které ve většině případů nezískávají výsledky použitelné v praxi. Vyplývá to ze zprávy Rady vlády pro vědu a výzkum. Nejhůře dopadlo ministersvto práce a sociálních věcí. Jím hrazené projekty z valné většiny nevykázaly uplatnitelné výsledky.

Sloupek

Michael Hauser: Neoliberalismus jako obskurantismus

Je-li cílem vědce co největší počet publikací v prestižních časopisech a nakladatelstvích, bude psát články a knihy, které v ničem nenarazí a jsou co nejméně převratné. Ideální vědec je pak ten, který nechce nic objevovat, a pouze trochu jinými slovy opakuje zavedené poznání.