#Uprchlíci

Podcasty DR: Na hranicích Afghánistánu a Íránu propuká humanitární krize

Tálibán vládne opět Afghánistánu — už čtvrtým rokem. Ženám brání pracovat, omezuje jejich práva a uplatňuje vůči nim tvrdé tresty. O situaci v zemi a u jejích hranic jsme mluvili s Fatimou Rahimi.

 

Vězení za pomoc uprchlíkům — za Tuska jako za Kaczyńského

Za vlády Práva a spravedlnosti začalo v Polsku stíhání pěti aktivistů, kteří poskytli humanitární pomoc uprchlíkům a z nichž státní zástupkyně dělá pašeráky. Tuskova vláda stíhání nezastavila — a pokračuje v migrační politice národovců.

Dvacet pět let k první dovolené

Nemuset bojovat o přežití. Nemuset donekonečna obhajovat právo na život v této zemi. Smět se na chvíli zastavit a vydechnout. Jak vzácné jsou tyto zdánlivé samozřejmosti v rodině uprchlíků, vysvětluje reportérka Fatima Rahimi.

Chronický nedostatek dostupného bydlení těžce doléhá i na ukrajinské uprchlíky

Mnozí uprchlíci z Ukrajiny v ČR nadále žijí na přeplněných a izolovaných ubytovnách, bez adekvátní podpory i reálné možnosti překonat bariéry pro vstup do standardního bydlení.

Ženám mír a bezpečnost. Ale jen když to nebude nic stát

Ani čtvrt století po vydání rezoluce OSN Ženy, mír a bezpečnost nepřipouštíme, že ženy nejsou jen pasivní oběti válek, ale musí hrát klíčovou roli v prevenci válečných konfliktů, při mírových jednáních a obnově zemí postižených válkou.

Deset let pomoci uprchlíkům a migrantům s Iniciativou Hlavák

Od roku 2015 pomáhá skupina dobrovolníků na pražském Hlavním nádraží lidem, již museli uprchnout ze svých domovů. Vposledku se jejich činnost soustřeďuje především na podporu ukrajinských uprchlíků a osob propuštěných z detenčních zařízení.

Za tragickou smrt mladého ukrajinského brigádníka nese odpovědnost český stát

Některé ukrajinské pracovní agentury využívají na českém území lhostejnosti českých úřadů k neregulérním a nezákonným podmínkám. Výsledkem jsou tragické osudy vykořisťovaných, které mohou končit i smrtí.

Politici se vztekají na soudy kvůli uprchlíkům

Evropský soud rozhodl, že státy nesmějí zneužívat možnost přesunu do „bezpečných“ třetích zemí, a zbavovat se tak zodpovědnosti za ochranu uprchlíků. Státy jako Itálie, Dánsko nebo ČR se tomu vehementně brání.