Ničení přírody
Další témata
Komentář
Vladimír Špidla: Suchem k povodním
Kromě tlaku na snižování emisí a skleníkových plynů je třeba se systematicky zabývat krajinotvorbou. V péči o životní prostředí, v krajinotvorbě, leží obrovská příležitost pro vytvoření pracovních míst, která v tuto chvíli naše ekonomika a především naši lidé potřebují.
Komentář
Jiří Guth: Proč raději nechystáte obchvaty?
Ve zlínském kraji se má stavět naddimenzovaná rychlostní silnice, proti vůli místních obcí a proti vší logice. Přinášíme vystoupení z veřejného projednání dokumentace a posudku hodnocení vlivů na životní prostředí rychlostní silnice R49.
Zpráva
Sedmá generace se zabývá tím, čím nikdo u nás před ní: právy rostlin
Letošní druhé číslo Sedmé generace obsahuje rozhovor s Vladimírem Špidlou a ve svém tématu se věnuje otázce, kterou se u nás zřejmě ve veřejném prostoru dosud nikdy nikdo nezabýval.
Komentář
Jan Beránek: Opilá planeta
Země se ocitla v situaci, v níž připomíná opilého státníka. Nemoc - přesycení atmosféry kysličníkem uhličitým - je léčitelná, ale vyžaduje okamžité a rázné zásahy.
Komentář
Miroslav Hudec: Nežádoucí živočichové
Nový pojem „nežádoucí živočichové“ z dílny Ministerstva zemědělství má nahradit překonaný pojem „škodliví živočichové“, přináší ovšem více škody než užitku...
Recenze
Jakub Patočka: Kniha z nejdůležitějších
Znalost knihy Billa McKibbena Zeemě by se měla stát součástí povinné intelektuální výbavy kohokoli, kdo působí ve veřejném prostoru.
Komentář
Josef Patočka: Chceš-li odmaturovat ze Základů společenských věd, přetvařuj se
Celkově odbyté téma globální ekologické krize je v přípravě na maturitu i v maturitním testu zpracováno z ideologicky předpojatých pozic.
Sloupek
Jakub Patočka: Ropákem Chalupa. Špidla stínovým ministrem
Anketa ropák roku skončila letos bez překvapení. Její výsledek obstarává cenný kontrapunkt k osobě nového stínového ministra životního prostředí. Zdá se, že i v ekologické politice se chce ČSSD začít chovat jako opozice.
Zpráva
Nad prvním číslem letošní Sedmé generace: má svět budoucnost?
Ústřední téma prvního letošního čísla Sedmé generace neslo název: No Future? Podobně jako kampaň Karla Schwarzenberga však s punkem pranic nesouvisí: zde však přece jen reálný smysl má: bere se – i s otazníkem – doslova.
Anketa
Bude Česká republika za 20 let ekologicky příznivější zemí?
Ankety Sedmé generace se zúčastnili Michal V. Marek, Táňa Fischerová, Bedřich Moldan, Hana Librová.
Komentář
Redakce DR: Otevřený dopis ekologických organizací předsedovi vlády Petru Nečasovi
Redakce Deníku Referendum uveřejňuje otevřený dopis ekologických organizací předsedovi vlády, v němž ekologové požadují, aby vláda dodržovala zákonný postup při přípravě Státní energetické koncepce ČR a budování dalších bloků JE Temelín.
Komentář
Vojtěch Kotecký: Čistá práce
Ekologické organizace chtějí méně smogu. Odbory chtějí více továren. A továren bude buď hodně nových a čistých, nebo méně a méně starých a špinavých.
Analýza
Jakub Patočka: Kudy dál v zelené politice
Pokud někdo choval naděje, že by se Strana zelených mohla obrodit, měl by z nich rychle po českotřebovském sjezdu procitnout. Jiné cesty k reprezentaci zeleného politického zájmu dnes skýtají větší naději.
Sloupek
Jiří Silný: Stříbropěnná řeka Santiago
Nadnárodní koncerny znečišťují mexickou řeku Santiago tak, že se stala doslova smrtonosnou. Dokumentární film a putovní výstava fotografií se na problém snaží poukázat a vyzvat k nápravě.
Sloupek
Ondřej Vaculík: Tobě budou skládat účty
Novináři z hlavních médií si dnes nemůžou stěžovat na to, že nemáme dostatek ekologických opatření, zabraňujících kupříkladu smogovým kalamitám. Dlouhodobě čistě technokraticky spravovaná společnost je vůči enviromentální logice odolná.
Zpráva
Vědci vydali knihu o Šumavě, některým politikům a kmotrům se nebude líbit
V úterý byla pokřtěna kniha Lesy Šumavy, lýkožrout a ochrana přírody. Kniha z vydavatelství Karolinum představuje pohled vědců také na problematiku kůrovce zpsobem, z nějž kritizované vedení parku nebude mít radost.
Sloupek
Ondřej Vaculík: Rallye a krok správným směrem
Spory kolem automobilového závodu rallye by mohli vyřešit starostové. Netřeba jej ze shora zakazovat, stačilo by, kdyby žádná z obcí neumožnila jeho konání.
Komentář
Jan Miessler: Šedá ekonomická teorie a zelený strom života bez peněz
Z logiky ekonomických modelů vyplývá, že životnímu prostředí vlastně nepřeje žádná ekonomická aktivita. Životní prostředí je vůči modelu pokaždé externalita. Pomůže nám ale, když se naučíme fotosyntézu?
Komentář
Richard Filčák: Autá a emisie. Práca a viera v budúcnosť
Snižování počtu vyrobených aut v Evropě je indikátorem nízké důvěry spotřebitelů v budoucnost. Ve střední Evropě je ovšem výroba aut motorem hospodářství.
Komentář
Vojtěch Kotecký: Třikrát a dost aneb musí ČSSD jít proti lidem?
ČSSD má sice moderní ekologické uvažování, několik konzervativních poslanců a politické taktizování ji ovšem ve Sněmovně dovádí k hlasováním vzdalujícím nás od evropských ekologických standardů.
Analýza
Míla Zemanová Palánová: Včely v ohrožení
Bez včel bychom nejspíš čelili ekonomické krizi, proti které se ta současná zdá být pouhou předehrou.
Komentář
Richard Filčák: Životné prostredie: kam sa stráca podpora verejnosti?
Autor skicuje vývoj vztahu člověka k přírodě v podmínkách industrializace, aby zjistil, proč se podpora veřejnosti pro větší ochranu životního prostředí ztrácí. Bez této podpory je přitom ochrana přírody v podstatě nemožná.
Komentář
Milan Štefanec: Životní prostředí v defenzívě
V oblasti politiky ochrany životního prostředí se minulý rok odehrály zásadní změny k horšímu. Zhoršily se i možnosti občanů a jejich sdružení veřejně se účastnit rozhodovacích procesů, které se životního prostředí týkají.
Komentář
Miroslav Patrik: Dálnice D8 je potřetí bez územního rozhodnutí. Co z toho plyne?
Ačkoli je stát znovu a znovu soudy usvědčován z porušování zákonů, stavbu dálnice nakonec nejspíše dokončí podle svých plánů, i když mnohem později a s mnohem většími náklady, než by bylo bývalo nutné.
Zpráva
Slovenští ochranáři vyhráli spor o kácení v Tatrách, mimo ně se bojuje dále
Komise slovenského MŽP odmítla definitivně stížnost na zneplatnění výjimky pro kácení v Tiché a Koprové dolině – oblasti někdejších protitěžařských blokád. Problém s nevyhovující zónací národních parků a těžbou v chráněných oblastech ale trvá.
Komentář
Roman Bureš: Ohlasy summitu v Riu: fiasko, nebo dílčí úspěchy?
Minulý pátek skončila v Rio de Janeiru historicky největší konference OSN věnovaná problematice udržitelného rozvoje. Mnozí ji označili za další z řady velkých zklamání. Co ale závěrečný dokument „Svět, který chceme“ konkrétně přináší?
Zpráva
ČT: Stráský bude ve čtvrtek odvolán z vedení šumavského parku
Jan Stráský bude odvolán z pozice ředitele šumavského národního parku. Informuje o tom ČT24 s tím, to potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje. Stráský, kterého dlouhodobě kritizuje opozice, ekologové a vědecká obec, své brzké odvolání připustil.
Esej
Miroslav Patrik: Oni mají dálnici, my zase pravdu
Ostudné peripetie selhání demokratického režimu při schvalování dálnice D8 upadají v zapomnění. A nakonec jsou paradoxně jakoby všichni spokojeni: jedni mají svou dálnici a druzí zase pravdu.
Komentář
Jiří Guth: Hygienik a antikomunistka
Ministři ODS a hejtmani z ČSSD opanovali výroční dvacátý ropácký žebříček, vyznamenali se i selhavší státní úředníci. Jako mimořádně výnosná „farma“ zelených perel se ukázal dvaadvacátý kongres Občanské demokratické strany.
Glosa
Ropák 2011: Jan Stráský - kozel šumavským zahradníkem
Laureátem Ropáka i Zelené perly za letošní rok se stal ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský, který na své špatné pověsti pilně pracoval celý rok a prakticky nevynechal jedinou příležitost, aby si svoje šance pojistil. Jeho činy přibližuje Jan Miessler.
Glosa
Ropák 2010: Pavel Drobil - první exemplář za mřížemi?
Glosa Jakuba Patočky k prozatím poslednímu ve sbírce ropáků: Kromě klece či cely se před Pavlem Drobilem otevírají i jiné vyhlídky. Například Pražský hrad. Vrchním ideologem ODS se přece nestal pro nic za nic.
Glosa
Ropák 2009: Vladimír Tošovský - ideální ministr nebo fachidiot?
V roce 2009 se Ropákem stal Vladimír Tošovský. Jeho zásluhy připomíná Jiří Tutter, který byl v době jeho působení ve vládě výkonným ředitelem Greenpeace ČR.
Glosa
Ropák 2007: Jiří Hodač - náměstek pro špinavou práci
V roce 2007 se Ropákem stal Jiří Hodač, náměstek ministra dopravy. Jeho činy připomíná Věra Jakubková, která v době, kdy působil, byla poslankyní za SZ.
Glosa
Ropák 2006: Martin Říman - významný český antienvironmentalista
V roce 2006 se Ropákem stal Martin Říman, jehož nepopiratelné zásluhy v boji proti životnímu prostředí připomíná sociolog Jan Keller.
Glosa
Ropák 2005: Vlastimil Aubrecht - jeho duch kráčí dál
V roce 2005 se Ropákem stal Vlastmil Aubrecht, na kterého vzpomíná vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.
Glosa
Ropák 2004: Martin Pecina - sociální? demokrat?
V roce 2004 se Ropákem stal Martin Pecina, náměstek ministra průmyslu a obchodu, který hájil zájmy důlních společností. Jeho činy připomíná Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí DUHA.
Glosa
Ropák 2003: Jaromír Schling - zrušte ministerstvo životního prostředí
V roce 2003 se Ropákem stal Jaromír Schling, který proti životnímu prostředí bojoval v době opoziční smlouvy jako poslanec, ale i jako ministr dopravy a spojů v letech 2000-2002. Důvody jeho jmenování připomíná ekonom Jan Zeman.
Glosa
Ropák 2002: Pavel Švarc - dioxinové kachny aneb toxik, toxik ueber alles
V roce 2002 získal Ropáka předseda představenstva Labem zaplavené chemičky Spolana Neratovice – Pavel Švarc. Četné důvody jmenování připomíná Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik.
Glosa
Ropák 2001: Miroslav Beneš - technokrat (bez urážky)
V roce 2001 se Ropákem stal Miroslav Beneš, primátor Českých Budějovic, později člen dozorčí rady Severočeských dolů. Jeho význam připomíná ekolog Jiří Guth.
Glosa
Ropák 2000: Josef Běle - stranický dozorce
V roce 2000 se Ropákem stal tehdejší náměstek ministra životního prostředí Josef Běle. Vzpomíná na něj Miroslav Patrik, ekologický aktivista, předseda Dětí Země a bývalý vedoucí kampaně „Alternativa k dálnici do Drážďan existuje“.
Sloupek
Alena Zemančíková: Bořeň
Je nepřijatelné a nemorální říkat, že něco někde musíme zničit, abychom se jinde měli dobře. Slyšíme-li takovou rétoriku, je třeba mít se na pozoru.
Glosa
Ropák 1997: Stanislav Novotný - vodohospodářský technokrat
V roce 1997 se stal Ropákem tehdejší generální ředitel státního podniku Povodí Moravy Stanislav Novotný. Jeho přístup k přírodě a činy v této oblasti hodnotí vodohospodář Václav Čermák.
Glosa
Ropák 1996: Josef Kupec - další ekologický odborník
V roce 1996 se ropákem stal Josef Kupec, který toho měl na svědomí vícero. Argumenty pro jmenování s odstupem let probírá a posuzuje zoolog a ekolog Karel Hudec.
Glosa
Ropák 1995: František Malý - Český kras a výstavba cementárny
V roce 1995 se ropákem stal František Malý, který se pokoušel rozemlít Český kras do cementu. Jeho příběh připomíná Radka Kvasničková, geografka a krajinná ekoložka, bývalá vedoucí kampaně „Za záchranu přírody na Zemi“ občanského sdružení Děti Země.
Glosa
Ropák 1994: František Benda - mi(ni)str blátovitosti
Deník Referendum pokračuje ve zveřejňování glos, které připomínají činy jednotlivých Ropáků. V roce 1994 zvítězil František Benda a jeho dílo připomíná redaktorka pořadu ČT Nedej se Zdena Jelenová.
Glosa
Ropák 1992: Július Binder, prvý a posledný federálny ničitel prírody
V roce 1992 se konal první ročník ankety, který byl zároveň posledním ročníkem federálním. Vyhrál ho legendární slovenský technokrat a nacionalista Július Binder. Jeho příběh připomíná Juraj Zamkovský.
Video
Ropák roku je dvacetiletý. Děti Země slaví. A Deník Referendum s nimi
Deník Referendum se stal mediálním partnerem oslav dvacátého výročí ankety Ropák roku, k níž její autor Miroslav Patrik říká: „Kdo miluje lidstvo, ať drží palce lidem, kdo ropáky, tak jim, ale všechny nás svorně spojuje anketa Ropák roku!“
Komentář
Petr Pávek: Jak s veřejným prostorem mizí solidarita a občanský vzdor
Jaké společné důsledky má automobilismus, suburbanizace a stavby hypermarketů? Kam nás také vede tlak na zvyšování spotřeby? Jak se ze solidárního člověka může stát individualista? A co když nebudeme mít kam „vyjít do ulic“?
Komentář
Miroslav Hudec: Žiju si luxusně? Levněji a jednodušeji
Když zvážíme všechny argumenty pro a proti, zdá se, že bez auta je pro velkou část lidí život nejen luxusnější, ale i levnější a jednoduší. Zdánlivé výhody automobilismu se rozsypou v nárazu s realitou.
Zpráva
Stát zase prohrál s Dětmi Země. Kvůli plavebnímu kanálu u Přelouče už pošesté
Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost Ředitelství vodních cest proti rozsudku pardubického krajského soudu, který loni na základě žaloby ekologů zrušil stavební povolení na zařízení staveniště pro plavební kanál u Přelouče.
