Kdo smí mluvit o Tibetu?

Čínský tlak přiměl nepálskou vládu zrušit nejvýznamnější mezinárodní tibetanistickou konferenci v Káthmándú, a to přestože byla svým charakterem apolitická a měli se jí účastnit i badatelé ze samotné Číny.

Jihočínské moře jako zkouška mezinárodního práva

Před deseti lety arbitrážní tribunál v Haagu rozhodl, že nároky Čínské lidové republiky v Jihočínském moři jsou protiprávní. Čína přesto celou oblast militarizovala a odpírá právo na její užívání ostatním státům.

Trvalou vlastností Srbska je nejednotnost. A prezident Vučić ji jen prohlubuje

Srbský prezident Vučić utužil vztah s Čínou. Jde o další tah, jak vytvořit dojem, že zemi modernizuje. A také o strategii, jak znevěrohodnit studentské protesty. V důsledku tak jen prohlubuje společenské napětí, jímž Srbsko trpí odedávna.

Americko-čínské vztahy ve „strategickém mrtvém bodě“

Nový čínsko-americký vztah „strategické stability“ neznamená konec vzájemné rivality, ale její vstup do nové fáze. Čína má nyní dostatek sebevědomí a spoléhá na to, že globální řád dokáže proměnit postupně.

Pravda o čínském úspěchu

Západ se hrozí mimořádného ekonomického rozmachu a technologické vyspělosti Číny. Zamlčuje ale, že k vzestupu Číny zásadně přispěla lačnost západních korporací po vlastním rychlém zisku.

Už tu zase máme restart česko-čínských vztahů

Babišova vláda hodlá přehodnotit naši politiku vůči Číně. Znovu přitom používá argumenty z éry Miloše Zemana, byť tehdy popření demokratických hodnot a sázka na „pragmatickou politiku“ žádný přínos pro českou ekonomiku a společnost neměly.

Předsedkyně tchajwanského Kuomintangu v Číně hledá mír. Marně

Čeng Li-wen vyrazila do Pekingu na „mírovou misi“, její cesta však vyvolala ostrou kritiku doma a posloužila především čínské propagandě.