Senátní výbor pro lidská práva se v úterý rozhodl požádat Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) o vysvětlení, proč dosud nezveřejnil Evidenci zájmových osob, kterou si před rokem 1989 vedla komunistická Státní bezpečnost (StB).

Senátoři chtějí také objasnit vystoupení předsedkyně rady ÚSTR Naděždy Kavalírové, jejíž výroky na jednání rady místopředseda výboru Marcel Chládek (ČSSD) přirovnal ke komunistickému slovníku z 50. let minulého století.

Jednání senátního výboru se zúčastnil i Stanislav Penc, který Evidenci zájmových osob zveřejnil na webových stránkách www.svazky.cz. Pencovi hrozila za zveřejnění seznamu až desetimilionová pokuta.

Přestupkové řízení proti aktivistovi zastavil po roce a půl Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ten dospěl k závěru, že zveřejnění archivních informací není přestupkem, neboť lze konstatovat, že takové informace slouží k poznání vlastní minulosti nebo k lepší orientaci v ní.

Penc členům výboru pustil záznam vyjádření předsedkyně rady Naděždy Kavalírové z jednání rady, podle níž Penc nemá zájem na fungování ústavu a archivu podle zákona. Kavalírová, která je také předsedkyní Konfederace politických vězňů, ho na záznamu označuje za rozvraceče a manipulátora.

Kavalírová si klade otázku, z čeho Penc žije, prý jistě né z těch koz. Podobné názory údajně nemá sám, skrývají se za ním další. Kavalírová v této souvislosti zmínila místopředsedu Senátu Petra Pitharta.

Stanislav Penc dlouhodobě apeluje na ÚSTR, aby Evidenci zájmových osob coby archiválii zveřejnil jím spravovaný Archiv bezpečnostních složek. Z obsáhlé evidenční databáze ke škodě věci nelze rozpoznat, z jakého důvodu byl člověk do evidence zařazen.

Jsou v ní totiž pohromadě spolupracovníci StB i objekty jejich sledování. Evidence je přepisem 850 000 papírových evidenčních karet StB. Databáze byla dle zákona zaregistrována pod číslem 235 jako archiválie, která je součástí Národního archivního dědictví.