Spoluúčast pacientů se zvedne až nakonec, nejdřív všechno ostatní

V dnešních Otázkách Václava Moravce ministr zdravotnictví Leoš Heger oznámil, že ke zvyšování spoluúčasti pacientů dojde až na samém konci reformy zdravotnictví. Reforma má začít u zdravotních pojišťoven.

(čtk)

03.04.2011 14:06


Spoluautor: Roman Sikora

465713_mediafax_mikulas_krepelka

Podle Hegera se tato vláda chystá spoluúčast pacienta zvyšovat mírně. Topolánkova vláda spoluúčast také zvýšila mírně, příští pravicová vláda ji bude jistě také zvyšovat mírně. Zbývá jen spočítat, kolik dělá třikrát „mírně". Foto Mikuláš Křepelka, Mediafax

Růst spoluúčasti pacientů je až posledním krokem reformy, ta začne u zdravotních pojišťoven. Nyní je spoluúčast 17 procent a neměla by překročit 20 procent, řekl v dnešních Otázkách Václava Moravce v ČT ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Uvedl také, že v balíku 25 reformních zákonů bude i to, že špatně hospodařící pojišťovny se budou muset sloučit. Chce konkurenci pojišťoven, lépe se tak využijí peníze.

„Já bych velmi rád ujistil pacienty, že ve třech rozích trojúhelníka, kde se pohybují pojišťovny, zdravotníci a pacienti, bude reformní důraz kladen v první řadě na pojišťovny a na způsob poskytování zdravotní péče a efektivitu celého systému. Navyšování spoluúčasti bude zcela určitě až to poslední," řekl Heger. „Velmi, velmi opatrně" se podle něj staví ke zvyšování spoluúčasti řada lidí ve vládní koalici.

Vláda ve středu projedná první z Hegerových návrhů, v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění zvyšuje platbu za den v nemocnici z 60 na 100 korun a 30 korun za položku na receptu bude za celý recept.

Spoluúčast je nyní vázána především na regulační poplatky u lékaře, v nemocnici, na pohotovosti a v lékárně, loni tak pacienti vydali zhruba pět miliard korun. Další velkou složkou jsou platby pacientů za zubní péči.

„My bychom byli ochotní mírně zvyšovat věci jako je spolupodíl pacientů na lázeňské péči. Možná bude připuštěna diskuse i o tom, aby si pacienti připlatili nějakou mírnou částku na dopravě," naznačil další směr ministr.

Podle něj v 17procentní spoluúčasti jsou i věci do značné míry „pochybné", například léky, které si kupují pacienti sami. Mezi léky ale je podle ministra mnoho takových, které jsou „hrubě ovlivněny reklamou a nejsou příliš účinné", proto je také zdravotní pojištění nehradí.

„Takže součástí reforem by měla být i výchova pacientů, aby spíše na svém zdraví pracovali bezplatně a žili zdravým způsobem života než si kupovali léky a doplňky stravy, které k ničemu nejsou," řekl ministr.

Podle stínového ministra zdravotnictví ČSSD Davida Ratha spoluúčast pacientů za poslední čtyři roky stoupla téměř na dvojnásobek, přitom pacienti nedostávají víc péče. „Většina lidí se cítí podvedena, platí víc, ale víc za to nemají," řekl.

Rath jako sociální demokrat odmítá zvyšování spoluúčasti a plánovaný růst regulačních poplatků. Heger mu připomněl, že jako „mladý", když vedl lékařskou komoru, se růstu spoluúčasti pacientů nebránil a o reformě říkal, že pacienty musí „bolet", jinak nepřestanou zneužívat péči.

Heger doplnil, že zásadní pro koalici je zachovat solidaritu a ochránit lidi s nižšími příjmy ročním limitem plateb. Pojistné se navyšovat nebude a stát nezvýší platby za státní pojištěnce. Peníze je nutno hledat uvnitř systému, například omezit ve zdravotnictví korupční nákupy.

Heger v OVM dále také sdělil, že lůžka akutní péče v nemocnicích by měla být rušena v průběhu tří let, nikoliv najednou. Dodal, že jeho představa je zrušit deset procent lůžek, zhruba 6 200, z toho polovinu převést na lůžka následné péče. Vláda se dříve shodla na tom, že jako jedno z úsporných opatření zruší zhruba 10 000 akutních lůžek.

„My bychom lůžka rádi redukovali, ale rozumně, postupně, v několika letech... Já si myslím, že k těm 10 000 už nedojde. My se chystáme dělat škrty i ve fakultních nemocnicích a chtěli bychom skončit někde na deseti procentech a z toho asi pět procent se snažit převést do následných lůžek," řekl Heger.

Doplnil, že lůžka převedená na následnou péči by mohla zůstat v nemocnicích, kde byla zrušena jako lůžka akutní péče. Muselo by ale být jasně definováno, která lůžka budou akutní a která budou placena jako následná.

Akutních lůžek je nyní v českých nemocnicích asi 62 000, zatímco lůžek následné péče asi 7 000. Podle onkologa Pavla Klenera je přeměna na lůžka následné péče více než žádoucí. Kardiochirurg Jan Pirk podotkl, že poměr lůžek by měl oproti současnosti být obrácený.

Klener míní, že spolu s rušením akutních lůžek by mělo ruku v ruce jít posílení ambulantní péče a takzvané jednodenní chirurgie, kdy pacient po zákroku odchází domů, případně je hospitalizován nejvýše do dalšího dne. „Je to ekonomičtější i výhodnější pro pacienta," řekl Klener.

Proti rušení lůžek akutní péče se však tento týden postavily odbory. Uvedly, že by vláda měla nejprve provést podrobné analýzy, ze kterých vyplyne, jak bude zdravotní péče po zrušení lůžek fungovat. Odboráři se kromě zhoršení péče obávají i propouštění lékařů a sester. Preferují převod zrušených lůžek na lůžka následné péče.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.