Jak jaderná energetika po Fukušimě?

Události spojené s následky jednoho z největších zemětřesení v historii lidstva budou předmětem diskuzí a rozborů. Stejně tak budou analýzám podrobeny události v jaderné elektrárně Fukušima I. A pochopitelně ovlivní i názory zda, kde a jaké jaderné elektrárny stavět.

Mojefotoupr

Vladimír Wagner

24.03.2011 08:00

Ve středu se podařilo zprovoznit velín třetího bloku a zdá se, že pracovníci a záchranáři dostávají situaci v elektrárně stále více pod kontrolu. I když řešení následků havárie je určitě dlouhodobou záležitostí a zažijeme určitě ještě dost zvratů. Události, které jsou spojeny s následky jednoho z největších zemětřesení v historii lidstva, budou jistě dlouho předmětem diskuzí a rozborů. Stejně tak budou důkladným analýzám podrobeny události v jaderné elektrárně Fukušima I. A pochopitelně ovlivní i názory zda, kde a jaké jaderné elektrárny stavět. Podle mého názoru je třeba v těchto diskuzích co nejvíce vycházet z faktů. Shodou náhod jsem těsně před současnými událostmi v Deníku Referendum polemizoval s odpůrci jádra. Takže bych si dovolil pokračovat v této diskuzi, která je také reakcí na několik nedávných článků, které zde vyšly nebo názorů, které se objevily v diskuzích.

Pro začátek je třeba zdůraznit, že zemětřesení a následné tsunami bylo bezprecedentní přírodní katastrofou, jejíž následky jsou už jen z pohledu počtu bezprostředních obětí na životech bez nadsázky hrůzné. Havárie ve Fukušimě není zdaleka vyřešena a může v ní dojít k řadě zvratů, ovšem její dopady na zdraví civilního obyvatelstva jsou zanedbatelné a dopady na životní prostředí a škody nepřekračují hodnoty jiných průmyslových havárií s tímto zemětřesením spojených. Je pochopitelně třeba velice pečlivě studovat radiační situaci, zde může docházet v následujících dnech ke zhoršování a řešení bude trvat delší dobu. V budoucí diskuzi je třeba analyzovat všechny možné scénáře, které mohly nastat a zohlednit je i v budoucích postupech.

Dalším důležitým faktem je, že reaktory ve Fukušimě se začaly stavět v šedesátých letech a patří k těm nejstarším, které v současnosti fungovaly. Přesto nápor zemětřesení, které překročilo maximální projektované hodnoty, vydržely bez úhony. Což bylo velmi důležité. Co jim zasadilo kritickou ránu, bylo až následné tsunami s výškou vlny čtrnáct metrů. Podrobnější popis událostí, jejich příčin a dopadů jsem se pokusil popsat v článku, který právě vychází na serveru Osel. Tam je také vysvětleno, proč bylo tak důležité, že reaktory samotné zemětřesení vydržely a fungovaly přesně podle předpokladů. Následující článek na něj volně navazuje a nebudu se v něm věnovat technickým věcem, které jsou spojeny s reaktory ve Fukušimě, ale možnostem vývoje energetiky v Japonsku a Evropě po událostech ve Fukušimě.

Než se pustím do rozboru situace v japonské energetice, dovolil bych si několik poznámek. Velice často se ve zdejších diskuzích objevují názory, že jaderná energetika jako velký zdroj energie je nedemokratická a má být nahrazená malými nezávislými zdroji propojenými chytrou sítí. Problém je, že bez velkých zdrojů se civilizace neobejde a je to vidět v situaci, kdy se obnovitelnými zdroji snažíme nahradit alespoň část fosilních. Jde to, i když jen omezeně, jen díky velkým polím větrných či sluneční elektráren, velkým vodním a přečerpávacím elektrárnám a novým náročným trasám velmi vysokého napětí propojujícím velké vzdálenosti. Stejně, jako se decentralizovaný internet neobejde bez velkých hlavních serverů, se bez centrálního řízení a velkých zdrojů neobejde i elektrická byť chytrá síť. Často se zde ozývá také kritika odborníků. Rozdíl mezi odborníkem a neodborníkem je jediný. Odborník má alespoň o nějaké oblasti dost značnou sumu znalostí. Asi těžko bychom si dali spravit auto k někomu jinému než odborníkovi – automechanikovi. Pro operaci srdce taky budeme žádat odborníka – chirurga. Stejně tak lze nejspíš relevantní zhodnocení různých energetických zdrojů a energetiky jako celku čekat od někoho, kdo má alespoň jisté fyzikální a technické znalosti. Je pravda, že politické rozhodnutí o budoucím vývoji energetiky by mělo probíhat i za účasti veřejnosti, která ponese důsledky tohoto rozhodnutí. Tato veřejnost by měla ovšem mít potřebné znalosti k posouzení reálnosti různých možností a dopadech různých směřování. Následující úvaha je mým příspěvkem k této informovanosti a diskuzi.

Jak řešit japonskou energetiku?
Japonsko má z hlediska zásobování obyvatelstva energií řadu specifik. Mezi ně patří právě i to, že musí počítat i s velkými přírodními katastrofami, které přináší právě zemětřesení, sopečná exploze nebo tsunami. Musí počítat s tím, že jeho energetická síť bude silně zasažena.

Mezi další specifika patří to, že Japonsko už má jen velmi omezené fosilní zdroje energie a je v tom téměř výhradně závislé na dovozu. Má sice nějaké zásoby uhlí, ale ty jsou relativně malé. To je důvod, proč má tak silně rozvinutou jadernou energetiku (podrobně zde). Polemiku o možnostech nahradit hlavní zdroje energie postavené na fosilních palivech a jádru obnovitelnými lze najít právě ve zmíněném článku, který na tomto serveru nedávno vyšel. Vodní zdroje jsou omezené a hlavně v seizmicky aktivních oblastech hrozí velké přehrady protržením. Ostatně i při současném zemětřesení v Japonsku se jedna přehrada protrhla, jednalo se o přehradu Fudžinuma. Přehrada byla sice relativně malá, ale přesto následná vlna smetla domy i s lidmi.

I v případě masivního nasazení větru a slunce můžou díky jejich nestálosti vyrábět pouze čtvrtinu elektrické energie, zbytek musí produkovat rychle spustitelné zdroje, které je zálohují. A těmi mohou být pouze zdroje na uhlí, plyn a ropu. Zlepšení poměru lze pomocí přečerpávacích a dalších vodních elektráren, ale jak už jsme zmínili, je jejich množství a zvláště v Japonsku velmi omezené.

Je tak vidět, že využití větru a slunce vede zákonitě k velké spotřebě fosilních paliv a jejich velkému dovozu do Japonska. Jak plyn, tak ropa se musí skladovat. A jak zásobníky plynu, tak i ropné rafinerie nejsou příliš odolné vůči zemětřesení. I během toho současného bylo možné vidět hořící ropná zařízení. Výpadkem čtyř velkých jaderných elektráren sice Japonsko přišlo při současném zemětřesení o pětinu své jaderné kapacity, ale podle prvních zpráv byla kapacita japonských rafinerií snížena o jednu třetinu. Zemětřesení ohrožuje také ropovody a plynovody. Problém také je, že v případě takové události je velká potřeba pohonných hmot a plynu pro topení a pokud by výroba elektřiny byla závislá na těchto mediích, tak mezi sebou soupeří o zdroje různé sektory. Menší problém by byl s uhlím, ale uhelné elektrárny jej mají relativně velkou spotřebu a při zemětřesení by mohl nastat problém s jeho dopravou.

Velký problém při řešení situace po současném zemětřesení je nedostatek elektrické energie v postižené oblasti a Tokiu. Tato situace je dána výpadkem produkce elektrické energie nejen z jaderných zdrojů. Ovšem velice silně ji ovlivňuje, že Japonsko nemá jednotnou celonárodní elektrickou síť. Má tak jen velmi omezené možnosti podpořit v případě potřeby ze zdrojů z jedné oblasti potřeby oblasti druhé. Důvody jsou historické a jejich základy byly vytvořeny koncem devatenáctého století. Japonský elektrický systém začal vznikat v jeho východní části založením společnosti „Tokyo Electric Light Co." v roce 1883. V roce 1895 společnost koupila zařízení od německé firmy AEG. V západní část pak společnost „Osaka Electric Lamp“ dovezla zařízení americké firmy GE (General Electric). Problémem je, že německé zařízení bylo postaveno na střídavém proudu s frekvencí 50 Hz a americké pak na proudu 60 Hz. Celá východní část, která byla zasažena současným zemětřesením, včetně Tokia má síť s frekvencí 50 Hz. Zbytek Japonska pak zmíněnou americkou frekvenci 60 Hz. Propojení sítí je sice možné, ale je při něm potřeba použít měnírnu frekvence. V Japonsku existují tři taková zařízení. Dohromady ovšem umožňují přenášet pouze 1 GW energie. A to je v současné situaci málo.

Připomeňme si, jak vypadala produkce elektřiny v Japonsku před zemětřesením. Podle údajů IEA bylo rozložení produkce elektrické energie zhruba následující. Uhlí tvořilo 26,6 %, plyn 26,2 % a ropa 12,9 %. Tedy fosilní paliva dohromady 65,7 %. Jádro reprezentuje 23,8 %, hydroelektrárny 7,7 % a větrné a sluneční elektrárny nedávají ani půl procenta.

Vzhledem k podmínkám není už asi možné přílišné zvýšení podílu hydroelektráren, i s ohledem na možnost jejich ohrožení během zemětřesení. Je vidět, že jistá možnost zvýšení by byla možná v případě větru. Ovšem relativně omezené. Připomenu, že i Německo, které se velmi intenzivně budování této oblasti věnuje, dosáhlo podílu pouze 6 %. A to může široce využívat výměnu energie i ze vzdálených oblastí. Například sítě vodních i přečerpávacích elektráren v Rakousku a stabilních jaderných zdrojů ve Francii.

Extrémní využití větrné energie má Dánsko, kde větrné elektrárny v roce 2008 dodaly 19 % z produkované elektrické energie. To je však možné jen díky propojení na velmi rozsáhlou síť vodních i přečerpávacích elektráren v severských státech Evropy (Finsku, Švédsku a Norsku). To dokládá i to, že bilance mezi vývozem a dovozem elektrické energie sice není velký (převažuje dovoz), ale jeho velikost představuje téměř třetinu celkové produkce či spotřeby elektrické energie. Bez této možnosti by to možné nebylo. Zajímavé povídání o tom publikoval na svém blogu Petr Nejedlý. Dánsko sice nemá jadernou energetiku, ale je třeba dodat, že i přes obrovskou flotilu větrných elektráren vyrábí 70 % své produkce elektrické energie pomocí uhlí, plynu a ropy.

Japonsko žádné takové možnosti výměny elektrické energie s jinými státy nemá, takže jeho možnosti těžko dosáhnou i těch německých. V případě, že by se rozhodlo odstoupit od jaderné energetiky, muselo by většinu její kapacity nahradit fosilními zdroji a jeho závislost na kontinuálních dodávkách plynu a ropy by se ještě zvýšila. Ostatně to konstatuje i Karel Dolejší, kterého jistě nelze podezírat z nahrávání jádru. Podle mého názoru tak Japonsko, které je rozhodnuto znovu obnovit svoji zemi, bude muset jadernou energetiku rozvíjet. Po rozboru havárie, která vlivem tsunami nastala v jaderné elektrárně Fukušima I, by měla být zhodnocena opatření, která by ještě více zvýšila bezpečnost jaderných elektráren. A na základě modifikace stavby elektráren využívající tyto zkušenosti intenzivně a rychle stavět moderní bloky III+ generace. Ty mají daleko vyšší bezpečnostní parametry než reaktory staré, které byly ve Fukušimě I. Postupně by nahradily staré reaktory, a tím by se zvýšila i celková bezpečnost jaderné energetiky. Další vývoj je pochopitelně závislý i na politických a psychologických faktorech. Pokud však Japonci budou chtít dále v oblasti s tak silnou zemětřesnou činností vyvíjet společnost s tak vysokou životní úrovní jako doposud, budou se muset s jistými riziky provozování jaderné energetiky smířit. Stejně jako se museli smířit s dalšími dopady zemětřesení. Pokud srovnáme reálné dopady havárie v elektrárně Fukushima na civilní obyvatelstvo, je jistě menší než dopad dalších průmyslových havárií se zemětřesením spojených.

Jak je tomu s energetikou v Evropě?
O energetické situaci dvou velkých států Evropské unie, Německa a Francie, jsem se zmiňoval již v už zmíněném článku zde, když jsem ukazoval, že odstoupení od jaderné energetiky k obnovitelným zdrojům zákonitě vede k růstu podílu fosilních zdrojů. Jen připomenu, že v roce 2008 měla Francie z jádra 76,5 % elektrické energie z jádra a pouze 8,5 % z fosilních paliv. Německo mělo naopak pouze 23,3 % elektrické energie z jádra a 60,9 % z fosilních zdrojů. Je jasné, že například Francie o nějakém odstoupení od jádra nemůže ani uvažovat. Německo se však v cestě k energetice bez jádra vydalo. To u něj znamená ještě větší spotřebu plynu a uhlí. Pokud je bude následovat více států, povede to k velmi silnému tlaku hlavně na zvyšování dodávek plynu. Ovšem v principu jediné evropské státy, které mají dostatečné zásoby plynu, jsou Norsko a Rusko. Norsko má dostatečné možnosti produkce elektrické energie ve vodních elektrárnách, takže může svůj plyn dodávat prioritně do jiných částí Evropy. Pokud by se ale Evropská unie opravdu vydala na bezjadernou cestu, tedy pouze kombinaci obnovitelných a fosilních zdrojů, tak to určitě nestačí. Ještě radikálněji by se posílila závislost Evropské unie na zdrojích za jejími hranicemi a zvláště na zdrojích z Ruska. Zajímavá situace by nastala v případě, kdyby se od jaderné energetiky rozhodlo odstoupit i Rusko. To se v principu bez ní obejde. Má dostatek uhlí, plynu a ještě i prostor pro další vodní elektrárny. Vystačila by mu tak kombinace fosilních a obnovitelných zdrojů. Mohla by se však radikálně snížit ochota i schopnost plnit stále se zvyšující nároky Evropské unie na dodávky plynu.

Psal už jsem o tom ve zmiňovaném článku zde, ale znovu bych chtěl zdůraznit, že dominantnější podíl obnovitelných zdrojů je možný pouze v případě vyřešení problému s masivním a efektivním ukládáním energie. A to opravdu není ve výhledu nejbližších desetiletí. Cesta od výzkumu přes vývoj příslušných technologií až k efektivním a ekonomickým aplikacím není krátkodobou záležitostí. Opravdu není pravda, že by svět zanedbával výzkum a vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů a skladování energie. Ostatně teď budeme moci sledovat, jestli se Německu, které patří k ekonomicky nejsilnějším zemím, podaří nahradit jádro a fosilní zdroje obnovitelnými. Bylo by to velice pěkné. Jako člověku, který se přece jen trochu více vyzná ve fyzice a současných technických možnostech, je mi však jasné, že je to nereálné. Ale možná to jen jasněji ukáže situaci, takže si zelená hnutí budou muset vybrat mezi svými prioritami. Buď se smíří při výrobě elektřiny s jádrem, nebo s fosilními zdroji a oxidem uhličitým.

Havárie ve Three Mile Island a Černobylu vedly ke stagnaci jaderné energetiky. Můj osobní názor je, že nyní tomu tak nebude. Situace je jiná. V té době byl velký počet nově postavených jaderných bloků. Zároveň nebyla tak silná opozice proti fosilním zdrojům a potenciál využití obnovitelných zdrojů nebyl tak vyčerpán. V současnosti je v každém případě řada reaktorů na konci svého funkčního období. A jak jsem ukázal, není moc variant, jak je nahradit. Protože však je rozhodování v této oblasti závislé na psychologických a politických aspektech a nezávisí pouze na racionálně podložených úvahách, připouštím, že se mohu mýlit. Navíc je třeba připomenout, že jedním z hlavních producentů jaderných technologií je právě Japonsko a problémy i zbrzdění v této oblasti v důsledku zemětřesení mohou mít dopad i na celkový vývoj jaderné energetiky ve světě.

A co si myslíte vy? Diskuse (18 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Petr Hlávka - učitel, Rokycany

Je jasné, Čtvrtek, 24.Března 2011, 17:22:51

že jakékoliv zemětřesení v hlubinách oceánu vyvolá tsunami, tak se mi zdá podivné je od sebe oddělovat a tvrdit jako Vy, že el. ve Fukušimě odolala zemětřesení, ale ne tsunami, to je jako bych postavil dům, který má lehkou střechu, která sice perfektně chrání před deštěm, ale první vítr, který přijde s deštěm ji odfoukne.
V jaderné energetice se lže a protože jste mi neodpověděl na některé otázky v komentáři k Vašem předešlém článku, ptám se:
- proč musíme stavět další JE, když nyní celou produkci Temelína vyvážíme?
- proč ČEZ nezastavil uhelné elektrárny, jak sliboval pro dostavbě Temelína?
- proč máme doplácet z našich daní na předražené další jaderné elektrárny?
- proč místo růžových brýlí o situaci ve Fukušimě raději jako odborník nenapíšete, jak se mají lidi v Tokiu bránit proti radiaci, protože tam žijí jistě i naši občané a jak je zřejmé z oficiálních zdrojů, situace se tam stává dramatickou? Nezdá se Vám, že je lepší pracovat s předběžnou opoatrností?
- nezdá se Vám, že Vaše články nápadně připomínají PR propagandu jaderné lobby?

Vladimír Wagner - vědecký pracovník - fyzik, Řež

Odpovědi Pátek, 25.Března 2011, 10:52:17

Takže se pokusím odpovědět na otázky postupně.
1) V současnosti sice část elektřiny vyvážíme, ale, i když naše spotřeba energie nebude růst, dosluhují další uhelné elektrárny (má být z důvodu ekologických nebo nedostatku paliva odstaveno 14 bloků) a postupně budou dosluhovat i staré jaderné bloky v Dukovanech. Navíc naši sousedé jsou spíše dovozci energie. Jmenujme třeba Rakousko. V současné době se začíná dovozcem hlavně stabilní elektrické energie stává i Německo, takže, pokud nebudeme mít vlastní elektrickou energii, tak ji nebude kde koupit. Německo nás přeplatí. Je tak určitě výhodné být v mírném nebo větším přebytku než nedostatku.
2) ČEZ odstavil v devadesátých letech 2020 MW uhelného výkonu (třeba elektrárna Tušimice I) a výkon jeho uhelných elektráren se tak snížil.
3) Nejsem ekonom, ale elektrická energie z jaderných elektráren je pořad o hodně lacinější oproti obnovitelným zdrojům (kromě vody a spalování odpadu) a obejde se bez dotací. Zatím nevidím, že by daňový poplatníci na jadernou energetiku dopláceli. Finacovat stavbu nových bloků bude ČEZ.
4) Nevím, kde berete zprávy o dramatizace situace v Tokiu. Pokud vím, tak aktivita vody v Tokiu poklesla nyní opět pod úroveň nastavenou pro kojence. Zdůrazňuji, že tato limita je nastavena pro dlouhodobé pití, což ovšem není náš případ. Takže žádné ohrožení zdraví opravdu nehrozí. Seriozní informace o radiační situaci v Japonsku a doporučení pro České občany jsou na stránkách SÚJB http://www.sujb.cz/?c_id=1095
5) V mých článcích jsou řazená fakta, nejde o PR ničeho. Pokud jste někde našel něco, co neodpovídá skutečnosti, budu rád, když mě na to upozorníte. Pochopitelně se v něčem mohu mýlit. Ale zatím jsem žádné takové upozornění od Vás nezaznamenal.

Petr Hlávka - učitel, Rokycany

Uhelné elektrárny by správně měly skončit Neděle, 27.Března 2011, 22:53:26

v mnohem větším rozsahu, než Vy píšete; vývozem el.energie z Temelína vlastně vyvážíte naše životní prostředí a zdraví. Prožil jsem v seveních Čechách 36 let svého života a dobrodiní povrchových dolů a elektráren se projevilo na mém zdraví - žádná velká slova o jaderné energii mi je nevrátí, natož peníze za vývoz el.energie. Vlastně bych byl pro osobní zodpovědnost každého propagátora smrtelně nebezpečných technologií, aby osobně ručil (např. majetkem) za jejich nevratné následky. Kde je propagovaná svoboda, když je naše zdraví rukojmím v plánech kšeftsmanů?
- Samozřejmě, že ČEZ platí výstavbu JE z našich daní, neboť je to státní firma a kde by vzala peníze, kdyby je neušetřila na vysoké ceně již nám účtuje ze el. energii, dále z nízkých daních, jejichž výpadek si pak stát vybírá od nás - Vás se netýká snižování platů?
- V ceně za energii z JE není započítána cena za ničení životního prostředí při těžbě a zpracování uranu, při provozu (v okolí JE je m.j. zvýšená teplota, o vyšším výskytu zhoubných nemocí nemluvě ), za skladování vyhořelého paliva (stavba a pouhých 100 tisíc let udržovat sklad - !) a hlavně - za ztracené lidské životy. Jak bylo napsáno na stránkách DR ručí JE jen směšnou částkou za škody jí způsobené - to je zjevná deformace ceny.
- Oceňuji obrovské množství faktů ve Vašich článcích, které jen získat a ověřit musí dát spoustu práce - proto jsem vyslovil podezření o PR - oceňuji, že si kromě jistě náročné práce najdete čas vše získat. Proto setrvávám u svého dojmu, že jde o týmovou práci. Ostatně peněz má jaderný průmysl dostatek (o chystaném výzkumném ústavu v Plzni jsem již psal v komentáři k Vašemu předchozímu článku)
- Budu rád, když brzy doslouží i Temelín a Dukovany, třeba k tomu dojde i v rámci chystaných opatření EU.
- Vám bych přál, abyste si našel lepší práci než propagovat technologie, které jsou slepou cestou a působí a ještě mohou způsobit nedozírné škody lidem i přírodě.

Vladimír Wagner - vědecký pracovník - fyzik, Řež

Voláním po zrušení jaderných elektráren Pondělí, 28.Března 2011, 01:10:25

voláte po větší využití uhelných a větší těžbě uhlí. Elektřinu musíte v každém případě nějak vyrábět a v článku, pod kterým diskutujete, je jasně ukázáno, že jde o otázku buď jádro nebo uhlí či plyn. Pokud jsem dobře rozuměl, tak Vám zdraví ničilo uhlí, tak moc nerozumím, proč za ně tady bojujete. A podporujete jeho ještě širší využívání. Pokud se teď zavře Temelín a Dukovany, tak je může nahradit pouze uhlí a plyn. A všechny limity těžby ztratí veškerý smysl. Budeme muset vytěžit vše, co jen trochu půjde.
Nejsem ekonom, ale i já vím, že cenu elektřiny v Evropě i u nás teď nahoru ženou v posledních letech obnovitelné zdroje a v posledních dnech pak uzavření němezkých jaderných elektráren. U jádra je do ceny započtena cena jak následků těžby, tak likvidace elektrárny i vyhořelého paliva. A to mnohem větší měrou než u jiných typů zdroje energie.
Pokud jde o zmařené lidské životy při započtení všech fází cyklu zdroje (výstavby, těžby provozu, havárií ...) Tak je na tom jaderná energetika téměř nejlépe. Pro uhlí je na jednu TWh zmařeno průměrně 169 životů, na biomasu zhruba 12 a na jádro jen 0,04. Na další zdroje se můžete podívat na stránku: http://nextbigfuture.com/2011/03/
lowering-deaths-per-terawatt-hour-for.html
Jako učitel určitě víte, že správné závěry můžete učinit pouze na základě znalostí faktů. Možná by bylo dobré, kdybyste si pohovořil s kolegy, kteří vyučují fyziku, chemii či další přírodní vědy, aby Vám některá fakta ozřejmili a vysvětlili. Zabývám se popularizací fyziky, takže se s učiteli fyziky se setkávám a vím, že jsou to většinou lidé s dostatečně rozsáhlými znalostmi a porozuměním svému oboru.
Jinak děkuji za kompliment, že mé znalosti odpovídají celému týmu. Budu muset požádat vedení ústavu o zvýšení platu :-) Mým oborem není ani energetika a ani nejsem placen jaderným průmyslem. Pracuji v ústavu, který je součástí Akademie věd a je zaměřen na základní výzkum. Co se v ústavu dělá a na čem pracuji já jsem už popisoval paní Šatavové v diskuzi pod jiným článkem. Tak si jen dovolím část mé odpovědi na její dotaz zkopírovat sem:
Jak jsem řekl, jako své hoby popularizuji obor, který dělám a znám, takže se mohu odkázat na své populární články. Malý přehled jsme s kolegy sepsali k výročí založení ústavu a lze si jej přečíst zde: http://ojs.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/reklama/brozuraall.pdf (jak jsem teď zjistil, tak je server oddělení momentálně nedostupný, takže asi až v pondělí – stává se to opravdu vyjímečně :-)), o tom, na čem s námi pracují naši studenti, jsem psal zde http://www.osel.cz/index.php?clanek=3277 . Jste spíše humanitně zaměřená, takže by Vás mohlo zajímat, jak práce nejen v našem ústavu přispívá k ochraně kulturního dědictví http://www.osel.cz/index.php?clanek=3406 . Už jsem zde zmínil výrobu radiofarmak, takže zde je něco více o tom, jak i náš ústav pomáhá v oblasti medicíny: http://www.osel.cz/index.php?clanek=3485 . A na závěr ještě dvě ukázky projektů, na kterých pracujeme i se studenty v rámci poznávání našeho světa. První se týká antihmoty http://www.osel.cz/index.php?clanek=4191 a http://www.osel.cz/index.php?clanek=4338 , druhý pak studia struktury hmoty a velmi horké a husté hmoty http://www.osel.cz/index.php?clanek=3962 . A na závěr také příklad, že se snažíme o podporů vzdělávání i na základních a středních školách http://www.osel.cz/index.php?clanek=5455 . Snad Vás to alespoň trochu přesvědčí, že se jen tak neflákáme. Nakonec bych uvedl, že podrobnější informace pochopitelně najdete na mých WWW stránkách: http://ojs.ujf.cas.cz/~wagner/
Že kromě zajímavostí z oblasti fyziky píšu občas i o energetice je právě proto, že vím, co je v současnosti technicky možné a že cestou náhrady fosilních zdrojů je jaderná energetika v součinosti s obnovitelnými zdroji.

Libor Vodička - Brno

Milý pane Wagnere, Pondělí, 28.Března 2011, 19:03:57

je mi jasné, že máte na věc jasný a neochvějný názor, který jste si vytvořil mj. tím, že se oboru věnujete a pracujete v něm jako teoretik. Nemíním Vám tento názor vyvracet, protože by to jistě bylo úplně zbytečné. A nerozumím těm procesům ani ze čtvrtiny jako Vy. O tom žádná. Sám nemám tak jasno a ani nepatřím k absolutním odpůrcům jaderné energetiky. Patřím k těm, kteří říkají: spíše ne, neboť tak velké riziko, jaké je s tím spojeno a tak malé možnosti, jaké člověk má ovlivnit vše a zabezpečit se před riziky, nás neopravňuje v této chvíli k tak masovému využití této technologie. Nejen Černobyl a další havárie, které zbůsobil lidský faktor, ale teď i japonská havárie, kterou způsobila příroda, podle mne spíše hovoří v neprospěch dalšího využívání jádra a jsou to nejpádnější argumenty pro zbrzdění další výstavby, neboť dosud nejsme schopni vyloučit další a třeba i horší havárie. Kde berete jistotu, že toto zemětřesení je bezprecedentní a že se nebude opakovat? Že nebude ještě větší a třeba i častější v některých oblastech? Jste vševěd? Pán bůh? Kdo jste? Člověk? Jenom člověk? A co je to za jistotu, která z Vás hovoří? Jistota vzdělance nebo slepá víra, která může být totéž jako zpupnost? Nic osobního, ale v mých očích jste se zařadil mezi propagandisty, jelikož vzdělanec je mnohem, mnohem opatrnější ve svých soudech a závěrech. Opravdu nic ve zlém. A pak ještě jedna - neřečnická - otázka: Vy byste tam dnes jel a bez obav o své zdraví se usadil někde poblíž, žil a vědecky pracoval? Nechcete to tedy rovnou udělat? Jistě tam v tomto okamžiku každý zdravý člověk, nota bene odborník, jest třeba. Nebo váháte? Přeju Vám hezký večer.

Vladimír Wagner - vědecký pracovník - fyzik, Řež

Je třeba porovnávat rizika a škody Pondělí, 28.Března 2011, 21:46:50

Vážený pane Vodička, tím že označím zemětřesení za bezprecedentní, tak neříkám, že se nemůže opakovat a že nemůže byt i větší. Když příjde tisíciletá voda nebo tisícileté zemětřesení, tak to neznamená, že je teď už dlouhá léta od něj pokoj. Ale je třeba srovnávat škody a rizika. Zatímco v místech, kde zahynulo tisíce lidí se města obnovují a stejná města jsou na jiném místě pobřeží, kam pochopitelně může podobné cunami udeřit také, a chráněna stejně málo. Havárie elektrárny nevedla k žádnému úmrtí a poškození zdraví ani jednoho civilního obyvatele. A přesto se tlačí na zrušení elektráren v Německu, kde žádná japonská zemětřesení nejsou. Kdyby se elektřina vyráběla sama a bez žádného rizika, tak by to bylo skvělé. Pochopitelně bych pak vůbec o žádné jaderné elektrárny nestál. Ale tomu tak není. Jak jsem ukázal, tak prostě odstoupení od jádra znamená více uhlí a plynu a tam je rizik a úmrtí nesrovnatelně více. A bez bezprecedentních zemětřesení. Kdybych se měl ptát ve Vašem stylu, Tak položím otázku. Jak vyrobíte elektrickou energii? Z ničeho? Jste Vševěd? Jste Bůh? Kdo jste? Člověk? Jenom člověk? ....... A k té poslední trochu osobní invektivě. Už jsem to tu v nějaké diskuzi psal, ale zopakuji to. S radioaktivitou pracuji, i když nedostávám takové dávky jako kolegové, kteří třeba připravují diagnostická radiofarmaka. Moje kancelář je nedaleko dvou reaktorů a domek, kde s rodinou bydlím necelý kilometr od nich. A v Japonsku bych se bál více zemětřesení a cunami obecně než jaderných elektráren při nich. A pokud to řeknu natvrdo, tak v době takového zemětřesení a cunami, jako teď proběhlo v Japonsku, bych byl mnohem raději a cítil bych se bezpečněji ve velínu jaderné elektrárny než v libovolném městě na pobřeží.

Libor Vodička - Brno

Milý pane Wagnere, Pondělí, 28.Března 2011, 22:33:46

myslím, že realita ukázala, že vůbec nejnebezpěčnější je asi to, když stojíte ve velínu jaderné elektrárny (nebo máte domek poblíž) v seizmické oblasti... A to je asi tak jádro celého problému, o němž se tu bavíme. Dobrá, v Německu zřejmě tsunami nehrozí, ostatně na Ukrajině asi také ne, zato betonový sarkofág kolem elektrárny budou řešit ještě vnuci zítřejších vnuků včerejších obětí. Ale to je asi ten hlavní problém, proč se na to my dva budeme dívat z odlišných pozic. Vy jako technokraticky orientovaný pozitivista vnímající sice rizika, ale důvěřující v lidské schopnosti, já jako skeptik, oběť humanistického vzdělání, který na stejný problém nahlíží jako na projev lidská pýchy a zpupnosti. Ano, i můj počítač právě "běží" díky dukovanské JE, moje rodina bydlí na dohled tohoto skvělého monstra (doslova) a nežijeme při svíčkách. Ale také vím, že nemusíme být závislí na jaderné energetice, je to jen věc priority, nikoli nutnosti. Osobně dám přednost znečištění, které je v našich silách (a v časovém horizontu našeho pozemského bytí) odstranit, nebo přinejmenším zmírnit. Děsí mne dědictví na tisíce let. Tak dlouho tady nebudu. Jsem jenom člověk. A stran rizika a přijímání katastrof. Vznikne-li hrůza povodní, zemětřesení, vichřic... je to strašlivé neštěstí, proti němuž jsme téměř bezbranní, dnes stejně jako před lety. Buchne-li nám pod rukou vlastní výtvor, je to jiný problém - neumín proto jako Vy - tato dvě rizika srovnávat. Jen budu vždy říkat, že zatímco s první musíme počítat a snažit se mu čelit a solidaritou a lidským umem se pokoušet zabránit největšímu neštěstí, od toho druhého bychom se měli snažit izolovat. Nerozvíjet ho. Nezkoušet být bohy... Jsme totiž lidé. To je to co jsem Vám chtěl sdělit a omlouvám se, jestli Vám něco z toho přišlo jako invektiva.

Petr Hlávka - učitel, Rokycany

Musel jste se velice splést Pondělí, 28.Března 2011, 22:39:50

pokud mě podezíráte z propagace těžby uhlí a uhelných elektráren. Žijete ve svém skleněném zámku a nezaregistroval jste, že existují alternativní zdroje? Jen se jim nedostává potřebné podpory jako jádru a navíc jsou politicky blokovány nejen lobbyistickým případem polí plných fotovoltaiky, ale i rozhodnutím např. krajského zastupitelstva Plzeňského kraje za vlády ODS nestavět větrné elektrárny.
Píšete, že JE mají v ceně energie započítány i cenu likvidace vyhořelého paliva - mohl byste mi vysvětlit, jak to víte, když - za prvé: nebylo postaveno ještě jediné stabilní úložiště vyhořelého jaderného paliva a za druhé: podle poločasu jeho rozpadu více jak sto tisíc let, jej bude třeba držet a náklady pak půjdou do astronomické výše?
Je jistě možné setrvávat u meziskladů, ale to jen dále zvýší riziko, jak je vidět ve Fukušimě.
Co se týká lidských obětí - i po zkušenostech z Japonska vidíme, jak jaderný průmysl mlží a lže. Lže jistě i v této statistice.
Čekal jsem, kdy zpochybníte mou odbornost - v tom jste mne nezklamal, díky za radu, vystudoval jsem technickou kybernetiku na FEL ČVUT a proto mě zajímají chytré sítě, které ovšem ČEPS a ČEZ teprve připravují - jako vždy se zpožděním oproti například Německu a nejen pro svou neschoponost, ale i záměrně, aby mohli vykřikovat o nebezpečí přetížení sítí alt. zdroji, které však hrozí i při použití neregulovatelných JE . To jen potvrzuje můj názor, že podpora jádra nevede k inovacím a je to jen zabetonování nebezpečých technologií a názorů jako jsou Vaše.
A ještě k poslední větě ve Vaší odpovědi panu Vodičkovi: ono se Vám to mluví, když je po všem, ale asi byste v tom velínu JE po zemětřesení dlouho nevydržel - jedině v olověném obleku. Nebo poradíte jak se bránit těm dobrovolníkům, co chladí reaktory, možná by je ochránila ta pravá česká jaderná víra :-(
Vaše články jsem chválil jen co do množství údajů, které by bylo třeba ověřit :-)

Libor Vodička - Brno

vW: A ještě k té Vaší otázce... Úterý, 29.Března 2011, 01:00:54

Ptáte se z čeho vyrobit dostatečnou energii a máte pro to - zdá se z Vašich textů - jedinou odpověď. Vidím jich ovšem kolem sebe víc. Každá však nese rizika a žádná není ideální. Kromě jádra také žádná další technologie nenese takové riziko jako právě jádro, když nastane moment, kdy se lidem vymkne z rukou a přestane být kontrolované. Uhelnou elektrárnu lze odsiřovat, lze zlepšovat její filtraci, efektivitu hoření... a lze ji také odstavit a rozebrat. Po několika letech lze i odpad z hoření zpracovat či uložit tak, aby nebyl nebezpečným na tisíce let. O tzv. obnovitelných zdrojích slyšíme častěji proč ne, jako by tu kdosi (u nás zřetelněji než ve světě, zejména civilizovaném) hledal spíše důvody, namísto způsobů. A když už jsme u vědeckého poznání, dnes jsem narazil na tento článek: http://www.novinky.cz/veda-skoly/229100-umely-list-dokaze-vyrobit-elektrinu-z-vody.html
Pokud investovat globálně - pak ne do nových jaderných elektráren, dokud nebudeme schopni vyřešit jejich rizika, ale raději do vědeckotechnického výzkumu. V tomto ohledu bych si i já dovolil jakousi mírnou víru v objevy a neznámé technologie, které třeba nebudou tak ničivé...

Jiří Šíma - Brno

Neco k věci Úterý, 29.Března 2011, 01:44:47

http://skoda.blog.ihned.cz/c1-51383740-paraorechy-a-banany-z-fukusimy-popis-radiacni-situace-v-japonsku-pro-ty-kteri-nematurovali-z-fyziky

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Umělý list Úterý, 29.Března 2011, 17:32:4

To s listem je zase jedna pěkná vizitka našich novinářů.

Laboratoř Daniela Nocery nepracuje na výrobě elektřiny z vody(!), ale na výrobě vodíku fotolýzou vody. Ostatně už jsem se tu v nějakých starších diskusích o energetice o jejich výzkumu zmiňoval. Jeho heslo na Wikipedii https://secure.wikimedia.org/wikipedia/en/wiki/Daniel_G._Nocera odkazuje například na stránky jeho skupiny http://web.mit.edu/chemistry/dgn/www/index.shtml

Přímá přeměna slunečního záření na elektřinu (fotovoltaika) je účinnější než to dělat přes vodík, žádné zázračné zvýšení výkonu slunečních elektráren Nocera nezařídí. Fotolýza vody má řešit problém skladování vyrobené elektřiny. Co zbývá dořešit, je problém skladování vodíku.

Vývojem technologií pro vodíkové hospodářství se u nás, mimochodem, zabývá Ústav jaderného výzkumu; v rámci projektu provozuje pokusný vodíkový autobus na lince z Neratovic do Korycan http://www.trihybus.cz/

Fotolýza vody je jedna z možných technologií budoucnosti, ovšem ne té úplně nejbližší.

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Výhody Japonců Úterý, 29.Března 2011, 18:03:17

Japonci mají dvě velké výhody oproti Němcům: Hirošimu a Nagasaki.

Japonci mohou na havárii jaderné elektrárny reagovat v klidu jako na jakoukoliv jinou průmyslovou havárii, nemusí propadat panice, že jaderné neštěstí znamená konec světa, protože oni mají zkušenost. Jim ne že v minulosti vybuchla jaderná elektrárna, na ně přímo hodili jadernou bombu, a hned dvě. Ne únik radiace, ale záměrné ozáření a rozmetání radioaktivního materiálu. Následky bombardování byly samozřejmě strašlivé, ale nejen že národ to přežil, ono ani netrvalo žádných tisíc let, jakými straší odpůrci elektráren, a obě města znovu stojí a žijí..

(Mimochodem, dle https://secure.wikimedia.org/wikipedia/en/wiki/Atomic_bombings_of_Hiroshima_and_Nagasaki a https://secure.wikimedia.org/wikipedia/en/wiki/Air_raids_on_Japan#Firebombing_attacks bylo sice obětí jaderného bombardování Japonska asi desetkrát více než sendaiského zemětřesení a cunami, ale předchozí kampaň zápalného bombardování je ještě několika násobně překonala. Ostatně nejen v hollywoodském Černém dešti s Michaelem Douglasem, ale i v japonském animovaném Hrobu světlušek se o jaderném bombardování vůbec nemluví, jen o tom zápalném.)

Vladimír Wagner - vědecký pracovník - fyzik, Řež

Úterý, 29.Března 2011, 18:38:1

Pokusím se o pár reakcí na pana Vodičku a pana Hlávku. Pan Vodička mě označí za technokraticky orientovaného pozitivistu a sebe za humanisticky vzdělaného skeptika. Ovšem o příspěvek dále mluví o řadě možností výroby energie obnovitelnými zdroji a možnostech vědy a odkazuje na článek o úmělých listech. Právě proto, že mám jisté znalosti přírodních věd a hlavně fyziky a chemie, tak jsem v tomto směru realista. Takže vím, že pokud se budou alespoň některé z možností využívat hromadněji, tak to nebude v nejbližších desetiletích. Ke konkrétní věci zmíněné panem Vodičkou se už fundovaně vyjádřil pan Macháček. A opravdu to není tím, že by obnovitelné zdroje zdržovala nějaká loby. V Rakousku žádná jaderná či uhelná loby není, přesto tam vyrábí větrné elektrárny jen 3% elektřiny, sluneční jen 0,04 % a biomasa jen 6,4 %. A i když mají Alpami a vodními nádržemi ideální podmínky pro přechod k obnovitelným zdrojů (60 % elektřiny vyrábí hydroelektrárny), tak 29 % elektřiny vyrábí z plynu dováženého z Ruska a uhlí dováženého z Polska. A spoustu elektřiny ještě musí dovézt, třeba právě z Temelína. Takže tak je to s obnovitelnými zdroji v tvrdě proobnovitelném Rakousku. Výzkum v oblasti chytrých sítí se ani u nás nezanedbává. Silně jej třeba podporuje i ČEZ. Ale není to s ní tak jednoduché, o čemž jsem psal už v minulém článku. A hlavně ani ona nevyřeší nutnost velkých zdrojů a stabilitu sítě v případě dominantního využití obnovitelných zdrojů.
Jinak podrobnější článek o proporcích v energetice a událostech v Japonsku jsem psal podrobnější povídání, které by bylo odpovědí i na některé názory, které se v diskuzi objevily. Už sice nemohlo vyjít na tomto serveru, ale pokud Vás mé nazory neirituji až přespříliš, tak si je můžete přečíst na serveru Osel: http://www.osel.cz/index.php?clanek=5634

Profil_dr

František Janák - student filozofie a teologie, Praha

Pane Wagner, Sobota, 2.Dubna 2011, 03:02:38

vašich článků i neúnavného odpovídání na komentáře si moc vážím. Spolu s články na theregister.co.uk jsou ostrovem racionality, erudovanosti a preciznosti v záplavě hysterie, (až někdy plynule v konspirace odhalující přecházející) demagogie a až mnohdy hyenistického "stranictví". Děkuji Vám.
----
Pluralitu názorů uznávám a pravda může být někde jinde.... ale k ideologickým pohádkám zkrátka netíhnu, zvláště k těm, které jdou proti zájmům lidí..

Vladimír Wagner - vědecký pracovník - fyzik, Řež

Pro zajímavost: Pondělí, 11.Dubna 2011, 18:02:42

Popis konkrétních dopadů německého odstupování od jádra:

http://neviditelnypes.lidovky.cz/energetika-japonska-tsunami-a-nemecke-jaderne-elektrarny-pzr-/p_ekonomika.asp?c=A110410_211814_p_ekonomika_wag

http://byznys.lidovky.cz/spinavy-proud-se-vraci-firmy-vidi-v-konci-jadra-sanci-pca-/firmy-trhy.asp?c=A110411_091434_firmy-trhy_nev

Tomáš Tožička - Duchcov

Ztráta rozumu Úterý, 12.Dubna 2011, 13:21:19

Neustálé omílání, že nic jiného, než technologie devatenáctého století spojená se štěpnou reakcí, nám energetiku nezařídí, není racionální. Je to buď hloupé, nebo prostě zaplacené.
Po dvou největších průmyslových katastrofách, které způsobily jaderné elektrárny a po dalších katastrofách které způsobila uranová těžba, po padesátiletém výzkumy, který nedokáže bezpečně zajistit jaderný odpad, je třeba začít se věnovat něčemu jinému. To je racionální a vědecké.
Cynismus, který tu předvádí zastánci jádra tváří v tvář statisícům postižených, je děsivá ukázka sociálně inženýrské ideologii fosilně jaderných energetiků.
A nejtrapnější na tom je, když člověk z jaderného výzkumu cituje na svou podporu články kolegů z ČEZu. Opravdu racionální a nezávislé. Asi jako Rudé práva, kterým jsou evidentně odkojeni.

Vladimír Wagner - vědecký pracovník - fyzik, Řež

Na jedné straně fakta na druhé ideologické nálepkování Středa, 13.Dubna 2011, 07:35:29

Když si vytvářím názor o autorovi článku nebo příspěvku do diskuze, tak se v první řadě dívám na to, kolik uvádí faktů, jak jsou relevantní k tématu a jak jsou správná. Petr Nejedlý píše o tom, čemu rozumí a jeho články jsou plné konkrétních údajů a faktů. Píše například i o tom, jak bylo možné zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v Dánsku

http://nejedly.blog.idnes.cz/c/46412/Danska-vetrna-flotila.html

a jak by to bylo možné v Německu:

http://nejedly.blog.idnes.cz/c/123599/Supersit-pro-budouci-vetrne-elektrarny-v-Evrope.html

i když, přiznám bez mučení, že poznamenává, že tyto možnosti jsou omezené a mají svá negativa. V každém případě jsou jeho příspěvky založeny na faktech, které lze poměrně lehce ověřit. Stejně tak je to i s článkem, do kterého se opírá Tomáš Tožička. Pan Tožička však žádná z faktů uvedených Petrem Nejedlým nevyvrací ani neuvádí fakta jiná, pouze začne rozdávat ideologické nálepky. Myslím, že i z dalších článků na blogu Petra Nejedlého a příspěvků pana Tožičký v naší energetické diskuzi tady si čtenář sám udělá představu, kdo zajímavě a se znalostí věcí píše o důležitém tématu a kdo je pouhý bezduchý propagandista.

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Amok Středa, 13.Dubna 2011, 09:22:21

Smutné je, že když si vyhledáme v archivu články a diskusní příspěvky Tomáše Tožičky, zjistíme, že není ani zlý ani hloupý. Jen ve chvíli, kdy zahlédne výraz jaderná energetika propadá téměř nevysvětlitelnému agresivnímu šílenství. Znamená to, že jaderná energetika poškozuje intelekt a ohrožuje dobré mravy?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.